EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Druhé andělské poselství 238

Rané spisy


Rejstřík - na začátek na začátek

Druhé andělské poselství 238

Tím, že církve nechtěly přijmout poselství prvního anděla, zavrhly nebeské světlo a ztratily Boží přízeň. Spoléhaly na svou vlastní sílu a když odporovaly prvnímu poselství, pak už nemohly vidět světlo druhého andělského poselství. Ale milovaní Boží, kteří byli utlačováni, přijali poselství: "Padl, padl Babylon", a opustili církve.

Když se poselství druhého anděla blížilo ke svému závěru, viděla jsem, že z nebe svítilo na Boží lid velké světlo. Jeho paprsky byly jasnější než slunce. A pak jsem slyšela andělův hlas: "Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc!"

To bylo půlnoční volání, které mělo dodat moc druhému andělskému poselství. Z nebe byli vysláni andělé, aby povzbuzovali zmalomyslněné svaté a připravovali je pro velké dílo, které bylo před nimi. Prvními, kteří měli přijmout toto poselství, nebyli nadaní lidé. Andělé byli posláni k pokorným a oddaným lidem, které vybízeli k volání: "Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc!" Tito lidé, kterým bylo svěřeno půlnoční volání, spěchali a v moci Ducha svatého hlásali poselství, kterým měli být povzbuzeni jejich bratři, kteří již ztráceli odvahu. Toto dílo nebylo konáno díky lidské moudrosti nebo učenosti, ale díky moci Boží, které Jeho svatí, kteří slyšeli toto volání, nemohli odolat. Jako první přijali toto poselství nejvíce duchovně založení lidé a ti, kteří již dříve pracovali v díle, byli mezi posledními, jež přijali a pomáhali hlásat poselství: "Aj, ženich jde, vyjděte mu vstříc!"

Poselství druhého anděla bylo zaneseno do všech části země a dotklo se srdcí tisíců lidí. Šířilo se od města k městu, z jedné vesnice do druhé, dokud Boží očekávající lid nebyl úplné probuzen. V mnohých církvích nebylo dovoleno hlásat toto poselství, a proto velký zástup těch, kteří toto živé svědectví přijali, tyto padlé církve opustili. Půlnočním voláním bylo vykonáno veliké dílo. Toto poselství prověřilo lidská srdce a věřící byli přivedeni k tomu, aby prožili živou osobní zkušenost. Poznali, že nemohou spoléhat jeden na druhého.

Svatí toužebně očekávali na svého Pána, a to s postem, probdělými nocemi a téměř nepřetržitými modlitbami. Dokonce i někteří hříšníci hleděli s hrůzou do budoucnosti, ale velké masy 239 lidí projevovaly ducha satanova a postavily se do opozice proti tomuto poselství. Posmívali se a všude ironicky prohlašovali: "Nikdo neví dne ani hodiny." Působením zlých andělů zatvrzovali 129 EW svá srdce a opovrhovali každým paprskem nebeského světla a tak se stali obětmi satanovy léčky. Mnozí, kteří vyznávali, že očekávají Krista, se nezúčastnili hlásání poselství. Byli svědky Boží slávy, viděli pokoru a plnou odevzdanost očekávajících a byli přesvědčeni jejich mocnými důkazy. To vše je přimělo k tomu, že vyznávali, že tuto pravdu přijali - ale nebyli obráceni. Nebyli připraveni na příchod svého Pána.

Mezi svatými byl všude pociťován duch slavnostních a vážných modliteb. Spočívala na nich posvátná vážnost. S hlubokým zájmem andělé bděli nad úspěchem poselství; pozvedali ty, kteří je přijali a odváděli je od pozemských věcí, aby se mohli hojně napít ze spasitelného zdroje. Pak Bůh svůj lid přijal. Pán Ježíš na ně pohlížel s potěšením, protože vyzařovali Jeho podobu. Všechno obětovali, dokonale se dílu zasvětili a očekávali, že budou proměněni k nesmrtelnosti. Ale měli být ještě jednou bolestně zklamáni. Doba, ke které vzhlíželi a v níž očekávali vysvobození, minula. Stále byli ještě na této zemi a následky kletby se jim jevily ještě zřejmější. Svou lásku obrátili k nebi a ve své mysli už prožívali sladký život nesmrtelnosti, ale jejich naděje se neuskutečnily.

Bázeň, která dolehla na mnohé lidi, nezmizela v jednom okamžiku; nezačali se ihned radovat, když viděli zklamané věřící. Ale když se neobjevilo žádné zjevné znamení Božího hněvu, vzpamatovali se ze svého strachu a začali se posmívat a pošklebovat. Lid Boží byl znovu zkoušen a prověřován. Svět se jim vysmíval 240, zesměšňoval je a tupil. Ti, kteří věřili, že Pán Ježíš určitě přijde, aby vzkřísil mrtvé, proměnil žijící a ujal se svého království, aby v něm navěky vládl, ti se cítili asi jako učedníci u Kristova hrobu: "Vzali Pána mého, a nevím, kam ho položili."

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy