Ti, kteří putují po úzké cestě, mluví o radosti a štěstí, které budou zakoušet na konci svého putování. Jejich tvář je často smutná, avšak vyzařuje svatou duchovní radost. Neodívají se jako skupina na široké cestě, ani tak nemluví, ani nejednají jako oni. Byl jim dán vzor. Muž bolesti, obeznámený s útrapami, otevřel jim tuto cestu a sám též po ní šel. Jeho následovníci vidí Jeho šlépěje a jsou tím posilňováni a povzbuzováni. On prošel bezpečně, taktéž mohou i oni, půjdou-li v Jeho šlépějích.

Široká cesta

Na široké cestě se všichni zabývají svými vlastními osobami, svým šatem a zábavou po cestě. Oddávají se nezastřeně veselí a radosti a nepomýšlejí na konec své cesty, na jistou zkázu na konci pěšiny. Každým dnem se přibližují své zkáze. A přece bláhově pádí dále, rychleji a rychleji. Ach, jak strašlivý pohled pro mne!

Viděla jsem mnohé putující po této široké cestě, kteří měli na šatech napsána tato slova: „Mrtví pro svět. Konec všech věcí je na dosah ruky. Buďte tedy připraveni.“

Vyhlíželi právě tak, jako všichni ti bláhoví kolem nich, vyjímaje stín smutku, který jsem shlédla na jejich tvářích. Jejich mluva byla právě taková jako oněch veselých kolem nich; ale občas poukazovali s velkým ^{MYP 127} uspokojením na písmena na svém oděvu, žádajíce, aby i ostatní měli taková na svém oblečení. Šli po široké cestě, ale přesto prohlašovali, že jsou z těch, kteří putují po cestě úzké. Lidé kolem nich pravili: "Není rozdílu mezi námi. Jsme stejní, odíváme se, mluvíme a jednáme stejně."...

Bylo mi ukázáno přizpůsobování se světu některých vyznávajících světitelů soboty. Ach, viděla jsem, že to je zneuctěním jejich vyznání, zlehčování věci Boží. Neboť přidávají lež ke svému vyznání. Domnívají se, že nejsou jako ostatní svět, ale přece jsou mu tak blízcí oděvem, hovorem a jednáním, že zde není rozdílu. Viděla jsem, jak zdobí svá ubohá a smrtelná těla, která jsou každým okamžikem vydány na milost doteku prstu Božího a uvržení na lože utrpení. A pak, když cítí, že se blíží jejich poslední hodina, smrtelná úzkost mučí jejich tělesnou schránku a je závažná pro ně jen jedna otázka: "Jsem připraven zemřít? Jsem připraven objevit se před Boží soudnou stolicí a podrobit se velké zkoušce?"

Tehdy se jich tažte, jak smýšlejí o zdobení svého těla a mají-li vůbec pojem o tom, co to znamená, objevit se před Bohem připravený, odpověděli by vám, že kdyby mohli vzít vše zpět a začít znovu od začátku, opravili by svůj způsob života. Vyhnuli by se bláhovostem světa, jeho marnivosti a pýše, odívali by svá těla skromným oděvem a dávali tak příklad všem kolem sebe. Žili by pro slávu Boží.

Proč je to tak nesnadné vést sebezapíravý život? Poněvadž ti, kteří se veřejně hlásí ke křesťanství, neumřeli světu. Jest snadné žít, když jsme pro něho již mrtví. ^{MYP 128} Ale mnoho jich touží po egyptském pórku a cibuli. Mají sklon k odívání a jednání co nejvíce světskému, avšak přesto se domnívají, že jdou cestou do nebe. Takoví však šplhají nějakou jinou cestou. Nevcházejí těsnou bránou a úzkou cestou...

Mnozí se šatí jako svět, aby měli vliv. Ale zde činí smutnou a osudnou chybu. Tam, kde by mohli působit opravdovým a zachraňujícím vlivem, nechť dokazují svoji víru spravedlivými skutky a ukazují tak velký rozdíl mezi křesťany a světem. Viděla jsem, že slova, oděv a skutky mají vydávat svědectví o Bohu. Potom bude na všechny působit svatý vliv a všichni poznají, že bývali s Ježíšem. Nevěřící uvidí, že pravda, kterou vyznáváme, má posvěcující vliv a že víra v opětný příchod Kristův působí na charakter mužů a žen. Kdo touží uplatnit svůj vliv ve prospěch pravdy, musí ji prožívat a napodobovat Ježíše, jako příklad pokory.

Příprava na Ježíšův příchod

Viděla jsem, že Bůh nenávidí pýchu a že všichni pyšní a páchající zle budou strništěm a den, který přijde je zažehne. Viděla jsem, že poselství třetího anděla musí nyní působiti jako kvas na mnohá srdce vyznávající, že mu věří a vyčistiti jejich pýchu, sobectví, žádostivost a lásku k světu.

Ježíš přijde a nalezne lid přizpůsobující se světu? A přizná se k němu, jako ke svému lidu, který sobě očistil? ^{MYP 129} Ach nikoli. Nikdo, než čistí a svatí budou uznání za Jeho. Ti, kdož byli utrpením očištění a zběleli, oddělili se neposkvrněni jsouce světem, jedině ti budou Jeho vlastnictvím.

Když jsem viděla strašlivou skutečnost, že se lid Boží přizpůsobuje světu, že vyjímaje pojmenování není rozdílu mezi mnohými vyznávajícími učedníky měkkého a líbezného Ježíše a nevěřicími, má duše krutě trpěla. Viděla jsem, že Ježíš je raněn a vydán veřejnému pohanění. Anděl, patře na vyznávající lid Boží, milující svět, beroucí podíl na jeho duchu a řídíc se Jeho zvyky a mravy, pravil: "zadržte, zadržte, aby vám nedal díl s pokrytci a nevěřicími vně města. Vaše vyznání vám zapříčiní ještě větší muka a váš trest bude větší, poněvadž jste poznali Jeho vůli, ale neplnili jste ji."

Ti, kteří věří poselství třetího anděla, často urážejí Boží věc lehkomyslností, žertováním a vtipkováním. Bylo mi ukázáno, že tímto zlem jsou naše řady prostoupeny. Před Pánem by mělo býti více pokory. Izrael Boží by měl roztrhnouti své srdce a ne pouze své roucho. Zřídka je vidět dětskou prostotu. Souhlas lidí má větší význam než libost Boží.

Anděl pravil: "Očistěte svá srdce, aby vás nenavštívil soudem, aby slabá niť vašeho života nebyla přetržena a nebyli jste uloženi do hrobu nechráněni, nepřipraveni na soud. Neboť připravujete-li se do hrobu aniž by jste ^{MYP 130} se co nejdříve smířili s Bohem a odtrhli se od světa, vaše srdce bude stále tvrdší a budete se opírati o nepravou oporu, domnělou připravenost, a přijdete na svoji chybu příliš pozdě, abyste si mohli zajistit odůvodněnou naději."

- Svědectví pro církev - 1T 127-134

Co prospěje člověku?

Kristus každého vyzývá, aby zvážil vlastní situaci. Uvaž všechno pečlivě a poctivě. Na jednu misku vah polož Pána Ježíše. Ten představuje věčný poklad, život, pravdu, nebe a radost ze spasení. Na druhou misku vlož všechno vábivé, co může nabídnout svět. Na jednu misku vlož dar věčného života od Pána, na druhou ztrátu vlastního života a života těch, které jsi mohl přivést ke spasení. Zvaž věčnost i časnost. Přitom nezapomeň na Kristova slova: "Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život" (Mar. 8,36).

Bůh si přeje, abychom dali přednost nebeským hodnotám před pozemskými. Dává nám možnost, abychom si "ukládali poklady v nebi". Povzbuzuje nás, abychom usilovali o dosažení nejvznešenějších cílů, abychom si zajistili nejvyšší hodnoty. Bůh řekl: "Způsobím, že člověk bude vzácnější než ryzí zlato, člověk bude nad zlato z Ofíru" (Iz 13,12). Až pomine bohatství, které prožerou moli a znehodnotí rez, budou mít Kristovi následovníci možnost radovat se ze svého nebeského pokladu, nepomíjivého bohatství.

- Kristova podobenství - COL 374