„Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začavši vypravováno býti skrze samého Pána, od těch, kteříž jej slýchali, nám jest utvrzeno.“ (Žid 2,3)

Viděla jsem, že nemáme příchod Páně odkládat. Anděl pravil: „Připravte se, připravte se na to, co přichází na zem. Nechť jsou vaše skutky v souladu s vaší vírou!“ Viděla jsem, že mysl musí být upnuta k Bohu a náš vliv má svědčit o Bohu a Jeho pravdě. Nemůžeme vzdávat čest Pánu, jsme-li nedbalí a lhostejní. … Musíme to myslet vážně se spasením naší vlastní duše a se záchranou druhých. Na tom by měla spočívat veškerá důležitost a vše ostatní musí přijít až na druhé místo. Viděla jsem nádheru nebes. Slyšela jsem, jak andělé zpívají své úchvatné písně, kterými vzdávali chválu, čest a slávu Ježíši. Tehdy jsem si uvědomila něco z úžasné lásky Syna Božího. Opustil všechnu tuto slávu a čest, kterou měl v nebi, a měl takový zájem na našem spasení, že snášel trpělivě a pokorně každé pohanění a urážku, kterými jej člověk zahrnoval. Byl raněn, ubit a potřen (Iz 53,4.5); byl přibit na kříž Golgoty a vytrpěl tu nejmučivější smrt, aby nás zachránil před smrtí, abychom my mohli být obmyti v Jeho krvi a pozvednuti k životu s Ním v příbytcích, které pro nás připravuje, abychom se radovali ze světla a slávy nebes, abychom slyšeli zpívat anděly a zpívali s nimi.

Viděla jsem, že celá nebesa mají účast na našem spasení; a my bychom měli být lhostejní? Máme být bezstarostní, jako by to bylo nějakou malou věcí, budeme-li spaseni nebo zatraceni? Máme brát na lehkou váhu oběť, která byla za nás přinesena? …

Byla nám dána Kniha, aby vedla naše kroky skrze nebezpečí tohoto temného světa k nebesům. Říká nám, jak můžeme uniknout hněvu Božímu, a také nám vypráví o utrpeních Kristových za nás, o velké oběti, která byla přinesena, abychom mohli býti spaseni a na věky se radovat z přítomnosti Boží. (1T 123-125).

Pouhá forma zbožnosti („způsob pobožnosti“) nikoho nespasí. Všichni musí mít hlubokou a živou zkušenost. Jedině ta je zachrání v čase soužení. Tehdy bude zprubováno dílo každého, jaké by bylo (1Kor 3,12.13); a bude-li ze zlata, stříbra a drahého kamení, budou schováni ve skrýši stánku Hospodinova. (Žalm 27,5)(1T 125).