(Mat 13,44)

"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole" (Mat 13,44).

V dávných dobách bylo běžné, že lidé ukrývali své poklady v zemi. Často docházelo ke krádežím a loupežím. Nastala-li změna ve vládě, byly těm, kteří měli velký majetek, uloženy vysoké daně. Kromě toho hrozilo zemi stálé nebezpečí, že ji napadnou a zpustoší nepřátelská vojska. Proto se bohatí lidé snažili zachránit svůj majetek tím, že jej ukryli. Za bezpečné místo úkrytu pokládali zemi. Často se však zapomnělo, na kterém místě byl poklad zakopán. Majitel pokladu mohl zemřít. Také vězení nebo vyhnanství jej mohlo navždy odloučit od jeho pokladu. Bohatství, které tak starostlivě přechovával, čekalo na náhodného nálezce. V době Pána Ježíše nebylo nic neobvyklého, když se v neobdělané půdě našly staré mince nebo zlaté a stříbrné šperky.

Někdo si pronajal kus pole na obdělávání a zatímco voly pluhem oraly půdu, byl vyorán zakopaný poklad. COL 104 Když člověk uviděl tento poklad a zjistil, že má na dosah ruky bohatství, ponechal zlato v úkrytu, vrátil se domů a prodal všechno, co měl, aby si mohl koupit pole i s pokladem. Jeho rodina i sousedé si o něm mohli myslet, že jedná jako šílenec. V neobdělaném poli neviděli žádnou hodnotu. On však věděl, co dělá. Když pole koupil, prozkoumal každou jeho část, aby nalezl celý poklad, který si takto zabezpečil.

Toto podobenství znázorňuje, jakou cenu má nebeský poklad a jaké úsilí má být vynaloženo, aby bylo získáno. Muž, který našel poklad na poli, byl hotov rozloučit se se vším, co měl a rozhodl se vynaložit neúnavnou práci, aby skrytý poklad získal. Podobně i pro toho, kdo nalezl nebeský poklad, nebude žádná práce příliš těžká a žádná oběť příliš velká, aby získal poklady pravdy.

Pole s pokladem v podobenství představuje Písmo svaté, poklad je evangelium. Ani celá země dohromady není protkána tolika zlatými žilami a není naplněna tolika drahocennými věcmi jako Slovo Boží.