Podobenství o rozsévači hovoří hlavně o vlivu půdy na vzrůst semene. Kristus chce tímto podobenstvím vlastně svým posluchačům říci: Neprospěje vám, když budete kritizovat mé dílo nebo podléhat zklamání, že mé dílo neodpovídá vašim představám. Pro vás je nejdůležitější ^{COL 44} otázkou: Jak se zachováte k mému poselství? Váš věčný osud závisí na tom, zdali poselství přijmete nebo zavrhnete.

Když Pán Ježíš vysvětloval, co představuje semeno zaseté podél cesty, řekl: "Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty" (Mat 13,19).

Semeno zaseté podél cesty představuje Boží slovo, které padne do srdce nepozorného posluchače. Srdce toho člověka se podobá tvrdé cestě udusané nohama lidí a zvířat, které se stalo pohodlnou cestou, vhodnou pro světské zájmy, světské radovánky a hříchy. Když se člověk nechá pohltit sobectvím a hříšnými sklony, je "oklamán hříchem a zatvrzen" (Žid 3,13). Jeho duchovní schopnosti ochrnou. Slyší sice Boží slovo, ale nerozumí mu. Nechápe, že platí pro něj. Neuvědomuje si, co potřebuje a co ho ohrožuje. Nevnímá Kristovu lásku a nevšímá si poselství Jeho milosti. Má dojem, že se ho netýká.

Právě tak jako jsou ptáci připraveni sezobat obilí rozeseté na cestě, tak se i satan snaží vybrat semeno Boží pravdy z lidského srdce. Obává se, že Boží slovo probudí lhostejné, že zapůsobí na zatvrzelá srdce. Všude tam, kde se káže evangelium, je přítomen i satan a jeho andělé. Zatímco nebeští andělé usilují, aby Boží slovo zapůsobilo na srdce lidí, nepřítel pohotově dělá všechno pro to, aby zůstalo neúčinné. Snaží se mařit dílo Ducha svatého s horlivostí, která odpovídá jeho zlobě. Zatímco Kristus přitahuje člověka svou láskou, snaží se satan odvrátit pozornost člověka, který je puzen hledat Spasitele tím, že zaměstnává jeho mysl pozemskými zájmy. Vzbuzuje ^{COL 45} pochybnosti a nevíru, vyvolává v něm kritiku. Posluchačům se například nemusí líbit výběr slov a chování řečníka a zaměří svou pozornost pouze na tyto nedostatky. A tak pravda, kterou potřebují a kterou jim Bůh milostivě posílá, nevyvolá u nich žádný trvalý dojem.

Satan má mnoho pomocníků. Mnozí z těch, kdo se vydávají za křesťany, pomáhají pokušiteli vybírat semena pravdy ze srdcí jiných lidí. Mnozí vyslechnou kázání Božího slova a doma je pak kritizují. Kázání podrobují kritice podobně jako nějakou přednášku nebo politický projev. Poselství, které měli přijmout jako Boží slovo, zlehčují a zesměšňují. Často hovoří o povaze kazatele, jeho pohnutkách a činech, ale také o chování jiných členů církve. Přísně je odsuzují, šíří klepy a pomluvy, a to i před neobrácenými. Často hovoří podobně i rodiče ^{COL 46} před svými dětmi. Tím ničí úctu k Božím poslům a k jejich poselství a učí i další, aby brali Boží slovo na lehkou váhu.

Tímto způsobem vedou rodiče, kteří se prohlašují za křesťany, mnohé své děti k nevíře. A pak se ptají, proč jejich děti projevují tak malý zájem o evangelium a proč tak ochotně pochybují o pravdách Bible. Diví se tomu, že mravní a náboženské vlivy na ně nepůsobí. Nechápou, že srdce svých dětí zatvrdili vlastním příkladem. Dobré semeno nemá kde zapustit kořeny a satan je zase vybere.