V podobenství o rozsévači Kristus poukazuje na různé výsledky setí podle toho, na jakou, půdu semeno dopadne. V každém z uvedených příkladů jde vždy o téhož rozsévače a o totéž semeno. Jestliže v našem srdci a životě Boží slovo nemůže vykonat své dílo, pak podle Kristových slov musíme příčinu hledat v sobě. Jsme za to odpovědni. Je pravda, že se sami nemůžeme změnit, ale přesto máme možnost volby. Záleží na nás, jací chceme být. Posluchači, přirovnaní k cestě, ke skalnatému místu a k trní, nemusejí takovými zůstat. Duch Boží se stále snaží zlomit čarovnou moc toho pobláznění, které lidi váže k pozemským zájmům a probouzí v nich touhu po nepomíjejícím pokladu. Lidé však odmítají působení Ducha svatého, a proto přestávají vnímat a poslouchat Boží slovo. Jsou si sami odpovědni za to, že v jejich tvrdém srdci ne- zakoření dobré semeno a že v něm roste zlo, které brání jeho rozvoji.

Zahradu srdce musíme obdělávat. Půdu je třeba rozorat hlubokým pokáním. Jedovaté satanovy rostliny je nutno vytrhat i s kořeny. Půdu, která zarostla trním, je možné zúrodnit jen pilnou prací. Právě tak je možno zlé sklony přirozeného lidského srdce překonat jen opravdovým úsilím ve jménu a v moci Ježíše Krista. Pán nás vyzývá ústy proroka: "Zorejte si úhor, nesejte do trní." "Rozsévejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství" (Jer 4,3; Oz 10,12). Pán Ježíš chce toto dílo vykonat pro nás a od nás žádá, abychom s ním spolupracovali. ^{COL 57}

Rozsévači semene mají za úkol připravit srdce lidí pro přijetí evangelia. Při této službě však příliš mnoho vyhlašují kázání a příliš málo pracují s jednotlivci. Pro záchranu ztraceného člověka je zapotřebí osobní práce. Měli bychom přistupovat k jednotlivým lidem se soucitem, s jakým k nim přicházel Kristus, a snažit se vzbudit v nich zájem o důležité otázky spasení. Srdce posluchačů jsou možná tvrdá jako udusaná cesta a snad se zdá, že je zbytečné vyprávět jim o Spasiteli. I když jimi nepohne logika, i když je důkazy nepřesvědčí, láska Kristova, projevená v osobní službě, může obměkčit kamenné srdce. Semeno pravdy má pak možnost zapustit kořeny.

Rozsévači mohou učinit mnoho pro to, aby semeno nebylo udušeno trním nebo nezašlo na kamenité půdě. Každý věřící by měl být poučen již na samém začátku křesťanského života ^{COL 58} o hlavních zásadách křesťanství. Měl by být poučen , že bude spasen nejenom Kristovou obětí, ale že má Kristův život učinit svým životem a povahu Kristovu svou povahou. Poučme všechny, že musí snášet těžkosti a bojovat proti přirozeným sklonům ke zlému. Naučme je, že je požehnáním pracovat pro Krista, následovat ho v sebezapření, snášet těžkosti jako dobří bojovníci Kristovi. Poučme je, že mají důvěřovat Jeho lásce a vložit na Něj své starosti. Ať okusí radost ze získávání duší pro Něho. Když budou lásku a zájem věnovat ztraceným, ztratí ze zřetele své já. Rozkoše tohoto světa ztratí svou přitažlivou sílu a starosti je nebudou znepokojovat. Pluh pravdy vykoná své dílo. Rozruší tvrdý úhor a neodsekne pouze vrcholky trní, ale vyorá je i s kořeny.