^{AH 367} Musíme uznávat Boží vlastnictví - Základem věrnosti v obchodním styku a pravého úspěchu je uznání Božího vlastnictví. Stvořitel všech věcí je původním majitelem. My jsme jeho správcové. Vše, co máme je nám svěřeno, abychom toho používali podle jeho pokynů.

Tuto povinnost má každý člověk, a týká se veškerého jeho jednání. Jsme správci bez ohledu na to, zda to uznáváme či nikoli. Bůh nám dal dary a schopnosti a postavil nás ve světě, abychom konali svěřené dílo. - Ed 137

Peníze nejsou naše; domy, pozemky a nábytek, šaty a luxusní předměty nejsou naše. Jsme poutníci, jsme cizinci. Máme pouze nárok na to, co je nezbytné ke zdraví a k životu.

Naše časné požehnání je nám dáno na zkoušku, abychom dokázali, jsme-li hodni věčných bohatství. Obstojíme-li v Boží zkoušce, dostane se nám onoho vykoupeného vlastnictví dědičně - slávy, cti a nesmrtelnosti. - Letter 8 1889

114
AH 367-370

Musíme vydat počet - Kdyby náš lid vkládal do pokladny peníze, které jsou mu zapůjčeny, částku, kterou vynakládá na sobecké uspokojení, na modlářství, ukládal by si poklad v nebesích a konal by dílo, jež od něho Bůh očekává. Ale lid Boží si počíná jako onen bohatec v podobenství. Utrácí zbytečně peníze, jež mu Bůh s důvěrou svěřil, aby sloužily k slávě jeho jména. ^{AH 368} Nepozastavuje se nad tím, že musí vydat Bohu počet. Nepomyslí, že zanedlouho nastane den vyúčtování, kdy musí vydat počet ze svého správcovství. - Letter 21 1898

Mějme vždy na paměti, že u soudu se setkáme se záznamem, jak jsme používali Božích peněz. Utrácíme mnoho pro své libosti a žádosti, které nám neposlouží, nakonec pak uškodí. Uvědomíme-li si, že Bůh je dárcem všeho dobrého, že peníze jsou jeho, budeme je vydávat moudře, podle jeho svaté vůle. Naším měřítkem nebude svět, jeho zvyky a jeho móda. Nebudeme se chtít přizpůsobit jeho obyčejům; nedopustíme, aby nás naše sklony ovládaly. - Letter 8 1889

Považujeme-li peníze za posvátný odkaz, mohou posloužit k duchovnímu rozvoji. Nebudou sloužit k podporování pýchy, marnivosti, chuti či vášně. - Letter 8 1889

Viděla jsem, že anděl zaznamenává věrně každý dar, zasvěcený Bohu a odevzdaný do jeho pokladny, a sečítá i konečnou sumu. Oko Boží vidí každý haléř, posvěcený jeho dílu a pozoruje ochotu či zdráhání dárce. Všímá si pohnutek. - 2T 518-519.

Systematické dávání - „Jeden každý sám u sebe slož, jak mu Bůh požehnal“. V tomto díle štědrosti má podíl každý člen rodiny, od nejstaršího po nejmenšího. (Církev na počátku odkládala desátky a dary týdně.) Plán systematické štědrosti uchrání rodinu před pokušením, aby vydávala peníze za zbytečnosti. ^{AH 369} Stane se zvláštním požehnáním pro bohaté, aby nepropadli přepychu.

Jsou-li členové rodiny věrni tomuto Božímu plánu, budou si jej soustavně připomínat; a odřeknou-li si něco zbytečného, aby mohli obětovat na dílo Boží, poznali cenné naučení sebezapření k slávě Boží. Tak si někdy připomínají počínání minulých dnů - jaký mohli mít příjem, kdyby dovedli hospodařit, a o kolik přišli pro své požitkářství. Je to jakási prověrka svědomí před Bohem, která je buď pochválí anebo odsoudí. Každý křesťan pozná, že chce-li si zachovat klid ducha a přízeň Boží, musí jíst, pít a odívat se k jeho slávě. - 3T 312

Boží požadavky mají být prvořadé - Boží požadavky jsou na prvém místě. Neplníme Jeho vůli, zasvětíme-li Mu, co nám zbude, když jsme již ukojili všechny zdánlivé potřeby. Musíme účtovat dříve, než začneme utrácet, a musíme Mu dát to, co Mu náleží. Ve staré smlouvě hořela na oltáři ustavičná oběť vděčnosti, jež poukazovala na nekonečnou povinnost k Bohu. Daří-li se nám v zaměstnání, je to Boží požehnání. Část tohoto příjmu má být zasvěcena potřebným a velká část má být věnována dílu Božímu. Dáme-li Pánu to, co od nás žádá, požehná zbytek pro nás a posvětí ho. Jakmile však člověk okrádá Boha o to, co od něj žádá, spočívá Boží kletba na celé částce. - 4T 477

^{AH 370} Pamatujte na potřebné a chudé - Máme-li Kristovu povahu, vypudíme z duše veškeré sobectví. Budeme-li konat Jeho dílo, budeme muset obětovat každou korunu, kterou se nám podaří ušetřit. Dovíme se o rodinách, které jsou v tísni či nouzi a musíme ulevit též postiženým a trpícím. Známe velmi málo utrpení kolem nás; Jakmile však máme příležitost, musíme pohotově přispět těm, kteří jsou v těžké situaci. - MS 25 1894

Utrácení peněz za přepych olupuje chudé o prostředky, za které by mohli mít pokrm a oděv. To, co vydáme za zálibu v hezkém odívání, v bytě, za nábytek a ozdoby, mohlo by zmírnit bídu nejedné postižené, trpící rodiny. Boží správcové mají sloužit potřebným. - RH 8. 12. 1896

Boží lék na sobectví a lakomství - Dávání, jež vyplývá ze sebezapření, je vydatnou pomocí pro dárce. Je to jakýsi druh výchovy, umožňující nám, abychom lépe chápali dílo Toho, který chodil, čině dobro, ulehčoval trpícím a pomáhal opuštěným. - Učitel mládeže, 10. 9. 1907

115
AH 370-373

Ustavičná, obětavá štědrost je Božím lékem na užírající hřích sobectví a lakomství. Bůh zařídil systematickou štědrost pro podporu jeho díla a pro ulehčení trpících a potřebných. Přál si, aby se dávání stalo zvykem, který by mařil nebezpečný a oklamavatelný hřích sobectví a lakoty. Soustavné dávání odsuzuje lakomství k smrti. Systematická štědrost je součástí Božího zřízení, aby lakomec byl zbaven pokladů, které získá, aby je zasvětil Bohu, kterému náleží.

^{AH 371} Soustavný zvyk Božího plánu štědrosti oslabuje lakomství a podporuje dobročinnost. Přibývá-li bohatství, přiroste k srdci i lidem, kteří se hlásí k Bohu; a čím více mají, tím méně dávají do Boží pokladnice. Bohatství činí z lidí sobce a hromadění majetku živí lakotu; a toto zlo sílí cvikem. Bůh ví o tomto nebezpečí a ohradil nás prostředky, aby zabránil naší záhubě. Vyžaduje od nás soustavnou štědrost, aby síla dobrých zvyků zlomila sílu zlých zvyklostí. - 3T 548