^{AH 312} Dělba odpovědnosti - Otec a matka mají jednotně a na modlitbách nést vážnou odpovědnost za správnou výchovu svých dětí. - CT 127

Rodiče mají pracovat jednotně, nesmí být rozděleni. Ale mnozí rodiče nejsou jednotní a děti takovou výchovou trpí. Často se stává, že jeden je příliš shovívavý, druhý příliš přísný. Tento rozdíl působí zhoubně na správný povahový rozvoj dítěte. Reformy se nesmí provádět stroze, rovněž se nesmí projevovat slabošská shovívavost. Matka se nemá snažit zatajovat otci chyby dětí, ani jim nemá trpět to,

96
AH 312-315

co otec zakázal. Matka nesmí do dětských srdcí zaset ani semínko pochybností o otcově moudrém jednání. Nesmí svým jednáním podrývat otcovu činnost. - RH 30. 3. 1897

Neshodnou-li se oba rodiče a vzájemným jednáním poškozují svůj vliv, bude rodina demoralizována a ani jeden z nich nebude mít úctu a důvěru, které musí ve spořádané rodině být. Děti záhy vycítí, co má vliv na pravidla a omezení v domově, zvláště, co omezuje jejich jednání. - RH 13. 3. 1894

^{AH 313} Otec a matka se mají ve výchově dětí sjednotit; Oba mají mít svůj podíl odpovědnosti a mají cítit stejnou závaznost. Musí cítit, že jsou před Bohem povinni vychovat své ratolesti tak, aby jim dle možností zajistili dobré zdraví a pěkně vyvinutou povahu. - Pac. zdrav. časopis, duben 1890

Jak se získávají lekce v podvádění - Některé pošetilé matky trpí u svých dětí zlo, jež by nemělo existovat ani na chvíli. Někdy to skrývají před otcem. Matka jim dopřeje nějaké šaty nebo nějakou jinou libůstku, ačkoli si je vědoma, že otec to nesmí vědět, protože by ji za to pokáral. Dává dětem na srozuměnou, že otec to nesmí vědět.

To je názorné naučení podvodu. Když na to otec přijde, slyší plno výmluv a neřekne se mu celá pravda. Matka není upřímná. Neuvažuje správně, že otec má právě takový zájem o děti jako ona, a že by před ním neměla skrývat chyby či sklony, jež mají být vymýceny v jejich mládí. Chová se převráceně. Děti cítí tento nedostatek mezi rodiči a to na ně působí. Začínají hned v mládí podvádět, skrývat, vyprávět vše v jiném světle jak otci, tak matce. Zvyknou si na zveličování a časem mluví klidně lež a nemají ani výčitky svědomí.

To zlo začalo tehdy, když matka skrývala něco před otcem, který má stejný zájem na povaze svých dětí. Před otcem nemají být tajnosti. Jakmile se před ním některé chyby skrývají, děti mají sklon ^{AH 314} k podvádění, k nedostatku pravdomluvnosti a poctivosti. - 1T 156-157

Křesťanští rodiče mají být zásadně jednotní ve výchově svých dětí. Někteří rodiče v tomto směru chybují - nejsou jednotní. Někdy je chyba u otce, častěji u matky. Maminka své děti hýčká a přeje jim. Otec musí jít často za prací a nebývá tolik doma, ani ve společnosti dětí. Její příklad má velký vliv na vytváření charakteru dětí. - 1T 156

Rozdíly mezi rodiči působí dětem nesnáze (zmatek) - Rodiče musí mít dobrou organizaci. Otec i matka musí uvažovat o své zodpovědnosti a musí se s rozvahou pustit do práce. Nesmí v tom mít neshody. Otec a matka by neměli nikdy kritizovat své názory a plány v přítomnosti dětí.

Nemá-li matka dostatek zkušeností s Bohem, musí se zamyslet, zda snad její výchova nepodrývá otcovu práci na spasení dětí. Kráčím cestou Páně? To je velmi důležitá otázka. - MS 79 1901

Nemohou-li se rodiče dohodnout, musí se nějak domluvit bez přítomnosti dětí. - RH 30. 3. 1897

Rodiče jsou často nejednotní. Otec, který je se svými dětmi málo a nezná jejich zvláštní sklony a povahu, je strohý a přísný. Neovládá se a napomíná v hněvu. Dítě to ví, a místo aby se pokořilo, je na ^{AH 315} trest rozhněváno. Matka někdy promíjí zlozvyky v chování, které jindy přísně trestá. Děti nikdy nevědí, na čem jsou a jsou v pokušení, že budou chtít poznat, kolik si mohou beztrestně dovolit. Tak se rozsívá símě zla, jež vzejde a přinese ovoce. - ST 11. 3. 1895

Jsou-li rodiče v kázni jednotní, dítě pochopí, co se na něm chce. Dokáže-li však otec slovem či pohledem, že neschvaluje matčino jednání, myslí-li, že je příliš přísná a že jim to musí nahradit hýčkáním a splněním všech přání, je to ke škodě dítěte. Dítě záhy pozná, že může dělat, co se mu zlíbí. Rodiče, kteří se na svých dětech takto proviňují, jsou odpovědni za zničení jejich duše. - RH 27. 6. 1899

Andělé hledí s nesmírným zájmem na každou rodinu. Chtějí vidět, jak rodiče, pěstouni a přátelé s nimi jednají. Jsou však svědky podivného chování nejednotných rodičů! Zvuk hlasu otce a matky je-

97
AH 315-318

jich pohledy a slova dokazují, že nemají v otázce výchovy stejný názor. Otec pochybuje o matce a zlehčuje před dětmi její něžnost a lásku k nim. Matka se domnívá, že musí dětem věnovat mnoho lásky, že jim musí vyhovět, když otec je podle ní tak strohý a netrpělivý, musí překonat jeho přísný vliv. - RH 13. 3. 1895

Je zapotřebí mnoha modliteb a klidného uvažování - Není-li něžnost cele přizpůsobena vůli Boží, nemůže mít ani v domově dlouhého trvání. Veškeré schopnosti a náruživosti musí být uvedeny v soulad s ctnostmi Ježíše Krista. ^{AH 316} Spojí-li otec a matka v Boží lásce a bázni své zájmy v rodinné autoritě, poznají, že se musí mnoho modlit a rozumně uvažovat. Budou-li vidět Boha, otevřou se jejich oči a uvidí nebeské posly, kteří je v odpověď na jejich modlitbu víry chrání. Překonají slabosti své povahy a budou spět k dokonalosti. - MS 36 1899

Srdce mají být spojena jemným poutem lásky - Otče a matko, spojte svá srdce v nejtěsnější a nejšťastnější jednotu! Nechtějte růst samostatně, ale přibližte se úžeji jeden k druhému. Pak budete moci připoutat srdce svých dětí k sobě jemným poutem lásky. - RH 15. 9. 1891

Jen rozsévejte símě pro čas i věčnost. Celá nebesa bdí a sledují úsilí křesťanských rodičů. - RH 15. 9. 1891