Mnozí ztrácejí cestu ve světských zařízeních. - Srdcem rodičů by měla otřást skutečnost, že na mnohých školách a univerzitách, na něž se posílá mládež za vzděláním, převládají vlivy, které kazí povahu, odvracejí myšlení od správného životního cíle a zlehčují mravnost. Stykem s bezbožnými, požitkáři a narušenými lidmi, převážná část mládeže ztrácí svoji bezelstnost, čistotu, víru v Boha a ducha sebeobětování, které v nich křesťanští rodiče pěstovali a chránili vhodným poučováním a zbožnou modlitbou.

Mnozí z těch, kteří vstupují na školu s úmyslem připravit se v některém oboru pro nesobeckou službu, se cele zaměří pro světské studium. Probouzí se ctižádost získat na škole vyznamenání a ve světě postavení i vážnost. Zapomenuli už na důvody, pro které vstupovali na školu, a život se ubírá cestou sobectví a věnují se světským záležitostem. Často se u nich vytváří návyky, které ničí nejen pozemský, ale i příští život. - MH 403

Náboženský vliv z domova ustupuje do pozadí. - Modlíte se: „Neuvoď nás v pokušení“. Pak tedy nedejte souhlas k tomu, aby vaše děti se dostaly tam, kde budou pod vlivem zbytečného pokušení. Nepouštějte je do škol, kde budou pěstovat styky, které jako koukol zapustí své semena do jejich srdcí.

V předchozích letech jste v rodinách vychovávali své děti v bázni Boží. Buďte tedy opatrní, abyste je nedali tam, kde náboženský vliv získaný doma byl v jejich srdcích zatlačen do pozadí spolu s láskou ke Kristu. Nenechejte se zlákat motivem výhodnosti nebo zdánlivou předností ve výchově a neposílejte své děti z dosahu svého vlivu, kde by byly vystaveny velkému pokušení. „Nebo co prospěje člověku, by všechen svět získal a své duši škodu učinil? Nebo jakou dá člověk odměnu za duši svou?“ Mk 8, 36. 37 - MS 30, 1904

Naše školy jsou nařízeny Bohem. - Když mi anděl Boží zjevil, že máme zřídit školu k výchově mládeže, pochopila jsem, že to bude jeden z největších prostředků určených Bohem pro spásu duší… Bude-li v naší škole uplatňován správný vliv, pak i mládež, která tam bude vychována, bude schopná poznat Boha a oslavit Ho v každém Jeho díle. A budou-li se zabývat rozvíjením schopností, které dostali od Boha, pak budou také připraveni Jemu pokračovat účinnou službu. - 4T 419-422

Měli bychom podporovat mládež, aby navštěvovala naše školy, které se budou stále více podobat školám prorockým. Naše školy založil Pán. - FE 489

Přednost poznatků ve škole rodiny. - Pro velkou většinu dětí, které mají dostat vzdělání na našich školách, se projeví větší pokrok, budou-li z dosahu rodinného kruhu, který pro ně nebyl přínosem ve výchově. Pro některé rodiny bude zase třeba se přestěhovat tam, kde by mohli své děti živit a šetřit tak výdaje, ale v mnoha případech by to bylo více překážkou než požehnáním. - FE 313

Domácí školy pro rozmarné dcery. - Nepřítel sledoval vlastní cíl s vaší dcerou, opředl a spoutal ji svými osidly jako ocelovými lany. Záchrance jejího života si vyžádá velké, trvalé úsilí. Chcete-li být úspěšní, pak nesmíte zůstat stát na poloviční cestě. Dlouholeté zvyky není možné snadno odstranit. Měla by tedy být dána tam, kde je uplatňován plynulý, dobrý a pevný vliv. Radila bych vám, abyste ji dali do naši školy v…, ať se učí v pensionu, tam už měla být před lety.

Pension je veden podle zásad dobrého domova. Tento domov nemusí vyhovovat pro určité sklony. Je to však způsobeno tím, že byly vychovány ke špatným zásadám, k nevázanosti, sebeuspokojování a všechny jejich návyky a sklony byly vedeny nesprávným směrem. Moje milá sestro, my se přibližujeme ke konci času. Nechceme se nyní přizpůsobovat obvyklému způsobu jednání ve světě, ale poznat vůli Boží, znát to, co říká Písmo a jít v životě podle světla, které se nám dostalo od Boha. V jednání bychom neměli dávat přednost našim sklonům a návykům. Naším měřítkem je Slovo Boží. - 5T 506

Studenti bydlící ve městě. - Zdá se, že někteří učitelé si myslí, že žádné dítě ani mládežník, jehož rodiče bydlí v okolí školy, by neměli mít školní právo, dokud nebudou bydlet ve škole s učiteli. To je pro ně zcela nové a cizí.

Jsou tam mladí lidé, u nichž se projevil nežádoucí vliv domova, a bylo pro ně prospěšné, aby alespoň dočasně byli umístění v dobře vedeném školním domově. Ti, kteří museli z nutnosti opustit své vlastní domovy a mají školní výhody, pro ně jsou tyto školy požehnáním. Ale rodičovské domy, kde panuje Boží bázeň a poslušnost v následování, jsou neměnnou skutečností. Pak pro tyto mladé lidi, u nichž se na výchově podílejí i rodiče, je domov tím nejlepším místem, protože žijí v náboženském rodinném prostředí pod vedením rodičů…

Pokud jde o mládež, která je vhodná pro školu internátního typu, vyvarujme se nepodstatných a náladových rozhodnutí, která by oddělila od rodičů ty, kteří žijí v blízkosti školy…

Nebudou-li rodiče přesvědčeni, že jejich dětem prospěje, aby byly umístěny pod trvalým školním dohledem, pak by nemělo být námitek, aby byly podle možností dány do jejich péče. Někdy zase rodiče žijící v blízkosti školy mohou dojít k přesvědčení, že pro jejich děti bude přínosem, budou-li žít ve školním domově, protože zde jim jsou poskytovány záruky ve vedení, které by oni sami nemohli doma plně zajistit. Nesmí ale být vynucováno, že děti musí být izolovány od svých rodičů a teprve pak se mohou podílet na výhodách, které poskytuje škola…

Rodiče jsou přirození vychovatelé svých dětí a mají důležitou odpovědnost dohlížet na jejich vzdělání a výchovu.

Je snad nepochopitelné, aby rodiče, kteří po tak dlouhou dobu bděli nad postupným vývojem svých dětí a jistě znají ten nejlepší způsob, jak svoje dítě vést a usměrňovat, by nebyli schopni je vychovávat a dále v nich rozvíjet nejlepší povahové stránky? Chtěla bych dát radu, aby děti, které 2-3 mile od školy bydlí, měly dovoleno chodit do školy a žít také současně doma a mít prospěch i z vlivu rodičů. Kde je to možné, ať se zachová rodinná pospolitost. - Letter 60, 1910

Všechny děti mají právo na výchovu. - Církev zaspala a neuskutečňuje to podstatné - výchovu dětí a mládeže. Říká se: „Proč je třeba být tak specifický a vychovávat tak starostlivě mládež? Zdá se mi, že když vezmete některé, kteří se rozhodli k následování na odborném či jiném základě a věnují problému výchovy svojí odbornou pozornost, pak je to vše, co je zapotřebí. Není možné požadovat, aby drtivá většina mládeže byla tak dobře vychovávána. Nebude tato odpověď hlavním požadavkem?“ Odpovídám ne!… Veškeré naší mládeži by mělo být umožněno podílet se na požehnání a mít právo na výchovu na našich školách a po Boží inspiraci se mohli stát Jeho spolupracovníky. Všichni potřebují vzdělání a pak by se mohli stát prospěšnými a kvalifikovanými na zodpovědných místech jak v soukromém tak i ve veřejném životě. - RH 13. 2. 1913

Vyváženost školního programu. - Je třeba podporovat talent, pokud se má uplatnit k oslavě Boha. Naše pozornost by se měla soustředit na zušlechťování, aby různé duševní schopnosti byly vyvážené a uplatňovaly se každá při odlišné funkčnosti. Pokud rodiče dovolí svým dětem, aby se věnovaly zálibám podle vlastních sklonů i zájmů a zanedbávaly povinnosti, pak jejich povaha se bude utvářet podle tohoto modelu a ony se nebudou honit do žádné zodpovědné funkce v životě. Přání a sklony mládeže by se měly držet na uzdě, povahové stránky účinně podpořit a jejich příliš zakořeněné tendence potlačit.

Pokud u jedné schopnosti se dopustí, aby zůstala nevyužitá anebo se vychýlila ze své normálnosti, pak to nesplňuje Boží záměr. Všechny schopnosti by se měly správně vyvíjet. Svoji péči bychom měli věnovat každé, neboť ta zase ovlivňuje další. Je třeba rozvíjet všechny, aby byl talent rovnoměrně vyvážen. Pokud se jedna či dvě schopnosti pěstují a používají trvale, poněvadž se vašim dětem zalíbilo podělit jednostranně talent a přehlížet další duševní síly, pak vstoupí do dospělosti s nevyváženými schopnostmi a neharmonickými povahami. Budou jednostranně schopné, ale v dalších stejně tak důležitých směrech budou méněcenné. Nebudou to spolehliví lidé. Jejich nedostatky budou nápadně narušovat jejich charakter. - 3T 26

Zlo vyplývající z celoročního studia. - Mnozí rodiče nechávají své děti ve škole téměř po celý rok. Děti přijímají běžné studium mechanicky a nepamatují se ani na to, co se učí. Mnozí z těchto stálých studentů se jeví, jako by trpěli nedostatkem intelektuálního života. Jednotvárnost stálého studia je vyčerpává a oni jeví jen malý zájem o to, co se učí a k mnohým aplikacím přistupují otráveně. Chybí jim vnitřní láska po poznání a ctižádost získat vědomosti. Nemají důvod k uvažování a dalšímu zkoumání. Je málo těch, kteří argumentují a logicky myslí, protože nesprávné vlivy zbrzdily rozvoj myšlení. Domněnka rodičů a učitelů, že nepřetržité studium posílí mozek, se ukázala jako nesprávná a v mnoha případech je zcela opačný dojem. - CT 84. 85

Výtka často patří rodičům. - Nelze očekávat, že učitel udělá práci za rodiče. Mnozí rodiče velmi zanedbávají své povinnosti. Jako Eli, nedokáží prosadit své vlastní omezení. Pak posílají své neukázněné děti na kolej, aby tam dostaly výchovu, kterou jim oni měli dát doma.

Málokdo dovede docenit úlohu, kterou mají učitelé. Mají-li úspěch při nápravě této těžko zvládnutelné mládeže, dostává se jim jen malého uznání. Pokud si mládež zvolí přátelství těch, kteří mají sklony ke zlému a stávají se ze dne na den horšími, pak jsou učitelé kritizováni a škola velmi odsuzována. V mnohých případech by tato výtka měla směřovat k rodičům. Měli základní a výchozí příležitost sledovat a vychovávat své děti, když duch toužil po poznání a rozum, i srdce byly snadno zvládnutelné. Avšak liknavostí rodičů se dětem tolerovalo prosazování jejich vlastní vůle, až si navykly na špatný způsob života. - CT 91

Rodiče by měli podpořit autoritu učitele. - Jednou z největších potíží, s níž učitelé musí zápasit, je nedostatečná spolupráce se strany rodičů při uplatňování disciplíny v ústavech. Kdyby se rodiče zavázali k podpoře učitele, zamezilo by se mnohému porušení kázně, zlozvykům a zhýralosti. Rodiče mají vyžadovat od svých dětí, aby respektovaly a poslouchaly příslušnou autoritu. Měli by se neustále snažit poučovat, vést a usměrňovat své děti, pokud se v nich nevytvoří pevné návyky. S takovou výchovou by mládež byla podřízena uvedeným společenstvím a všeobecně omezujícím mravním závazkům. - 5T 89

Nemělo by být ponecháno na dětech, aby posuzovaly, zda je ve škole přiměřená či nepřiměřená disciplína. Pokud mají rodiče dostatečnou důvěru v učitele a výchovný systém zavedený školou jim vyhovuje, aby tam posílali děti, ať mají pochopení, morální výdrž a podporují učitele v prosazování disciplíny…

Mnozí rodiče přijmou s uspokojením, že existují školy, kde nebude tolerována žádná nezákonnost, kde bude vyžadována spíše poslušnost než povolnost a budou trpěny jen dobré vlivy.

Jsou i takoví rodiče, kteří posílají do školy své děti s podkopanou morálkou proto, že jsou těžce vychovatelné. Budou tito rodiče podporovat učitele v jejich výchovné práci, anebo budou ochotni uvěřit každé zkreslené zprávě? - MS 119, 1899

Měli by podporovat školní disciplínu. - Někteří rodiče z těch, kteří poslali své děti do naší školy… řekli svým dětem, aby se nepodřizovaly nikomu, kdo by od nich vyžadoval cokoliv nesmyslného. Pěkné ponaučení dali svým dětem! Jak ve svoji neznalosti mohou posuzovat, co je a co není nesmyslné?

V mnoha případech zůstala mládež ve škole jen na krátkou dobu a vracela se domů s nedokončenou výchovou, protože jim bylo ponecháno svobodné rozhodnutí s možností pokračovat podle svých sklonů a vůle. A to jim škola nedovolila. Nemoudrost rodičů a jejich slabost završilo jejich dílo, jak pro pozemský život, tak i pro věčnost. Ztráta těchto duší bude připsána na jejich účet. - MS 119, 1899

Výchova mimo školní osnovy. - Děti a mládež by měly pozorně zušlechťovat své návyky výchovou. Školní způsob života nemůže využít všechny možné a dostupné výchovné prostředky. Musí stále čerpat náměty z toho, co je vidět a slyšet. Může vycházet z příčin k důsledkům a také z prostředí a okolností života. Denně se musí učit, čeho se vyvarovat a co lze uskutečnit, co vyzvednout a zušlechtit, jak dát povaze solidnost vtisknutím takových zásad, které jsou základem lidství.
Pokud se přistoupí k výchově s lhostejností, i dobré myšlenky se na jejich straně ztratí bez zvláštní námahy a nedosáhne se mravní úroveň požadovaná Bohem. - YI 21. 4. 1886