Pro naši mládež by bylo dokonale bezpečné, aby se dala zapsat do kolejí v naší zemi, kdyby každý den docházelo k obrácení. Stačí však, aby se cítili volní a nebyli jediný den na stráži, a už jsou satanem přemoženi a vedeni k tomu, aby šli po nepravých, zakázaných cestách, které Pán nevyrovnal.

Mají tedy věřící křesťané odmítnout družit se s neobrácenými lidmi a snažit se, aby se s nimi vůbec nestýkali? Ne, mají být s nimi ve světě a ne ze světa, ale nemají se účastnit jejich cest, nemají se jimi nechat ovlivňovat, nemají mít srdce otevřené jejich praxi a zvykům. Jejich sdružování má být jen za tím účelem, aby táhli jiné ke Kristu.

Vliv opakovaně vykládaného omylu. - Zde je pro naši mládež nebezpečí. V těchto zařízeních jsou různá lákadla a vyučování je tak promícháno s omyly a mudráckým uměním, že mládež nedovede rozeznat jed smíšený s užitečným a vzácným. Existuje tu spodní proud a působí tak, že to mnozí nepozorují, který je však neustále v činnosti. Určité myšlenky jsou profesory neustále předkládány a stále a stále opakovány, takže mysl je nakonec začne přijímat a souhlasit s nimi.

Stejně je tomu při studiu knih nevěřících autorů. Tito lidé mají bystrou mysl, jejich bystré myšlenky jsou předkládány a mysl studentů je jimi ovlivněna; těší se z jejich důvtipů.

Ale kde získali lidé sílu pro poznání? Kde nabyli své bystrosti? Z pramene veškerého vědění. Oni však síly zaprodali. Dali je jako příspěvek satanovi, a nemyslíte, že satan je vychytralý? Mnozí se pohybují v satanových stopách tím, že čtou nevěřící autory. Satan je bystrý a oni si jeho učenost a bystrost oblíbí.

- MS 8b, 1891.

Je nebezpečné poslouchat lidi, kteří jsou ve světě populární

Pro mnohé naše mladé lidi tkví velké nebezpečí v tom, že naslouchají přednáškám, pořádaným těmi, kteří jsou světem uznávaní. Tyto přednášky jsou často vysoce intelektuální povahy, ale omyly vědy - která v tomto případě vědou není - i omyly populárně náboženské nauky, které v nich převažují, jsou smíchány s moudrými rčeními a pozorováním, jež podkopávají výroky bible a působí dojmem, že existuje důvod, abychom pochybovali o pravdě inspirovaného Slova. Takto se velkými a předstíraně moudrými muži zasévá símě skepticismu, ale jejich jména jsou v nebeských knihách zapsána jako jména bláznů, kteří urážejí Boha. Opakují nepravdy, které vkládá satan do úst hada a vychovávají mládež v klamu.

Toto je způsob výchovy, v němž má satan zalíbení. Je to čarodějnictví. Velký apoštol se tázal: „Kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě?“ Ti, kteří přijímají a obdivují názory takzvaných velkých lidí, jsou v nebezpečí, neboť skrze satanovu lstivost se v srdci mládeže zakořeňuje sofistické rozumování těchto falešných učitelů, a tak se mládež skoro nepozorovaně obrací od pravdy k omylu. Ale obrácení by mělo být právě opačná. Naši mladí lidé, kteří poznali jistoty pravdivosti pravdy, by měli být pevni a schopni získávat pro Krista duše z temnoty omylu.

Mládež, která jde do Ann Arboru (asi 65 mil od Battla Creek. V roce 1891 tam adventistická mládež studovala medicínu) musí přijat Ježíše jako svého osobního Spasitele, jinak bude stavět na písku a její základy budou smeteny. Duši musí oživit a posvětit Duch Kristův a čistá náklonnost pro Krista musí být živena pokornou každodenní důvěrou v Boha. Kristus, naděje slávy, musí být formován uvnitř. Zjevte Ježíše těm, s nimiž se stýkáte.

- Letter 26, 1891.

Adventistické sedmého dne jako studenti

Valdenští se dávali zapsat do světských škol jako studenti. Nekladli žádné nároky. Nikomu zdánlivě nevěnovali pozornost, ale žili tak, jak věřili. Nikdy neobětovali zásadu a jejich zásady se brzy staly známé. Lišily se od všeho, což ostatní studenti poznali a sami se začali vyptávat: „Co to všechno znamená? Jak to, že se tito mladí lidé nedají přimět k tomu, aby se odchýlili od svých zásad?“ Zatímco o tom uvažovali, slyšeli je, jak se ve svých pokojích modlí, ne k Panně Marii, ale ke Spasiteli, k němuž se obraceli jako k jedinému prostředníku mezi Bohem a člověkem. Světští studenti byli povzbuzeni, aby se dotazovali, a když uslyšeli prostý příběh pravdy o Ježíši, přijali jej.

Pokoušela jsem se tyto věci vyložit (na výchovné výroční schůzi v r. 1891) v Harbor Heights. Ti, kteří mají Božího ducha, kterým pravda pronikla až do kosti, měli by být povzbuzeni, aby se dali zapsat do kolejí a žili z pravdy, jak to činil Daniel a Pavel. Jeden každý by měl studovat, aby viděl, jaký je nejlepší způsob dostat pravdu do školy, aby tam mohlo zazářit světlo. Ať ukáží, že uznávají všechna pravidla a předpisy školy. Kvas začne působit, neboť jsme závislí mnohem víc na Boží moci, projevované v životech Jeho dětí, než na kterémkoli slově, jež se může vyslovit. Ale také by měli tazatelům vyprávět tím nejprostším jazykem o prostých naučeních Bible.

Jak zasévat símě pravdy do srdcí a myslí

Jsou lidé, kteří by se měli zapsat do těchto učebních institucí jako studenti poté, když se usadí, zapustí kořeny a vyučí se v pravdě. Mohou zachovávat živé zásady pravdy i světiti sobotu, a přece budou mít příležitost pracovat pro Mistra zaséváním semene pravdy do srdcí i myslí. Vlivem Ducha svatého toto símě vzejde, aby neslo ovoce k Boží slávě a jeho výsledkem bude spása duší. Studenti nemusí chodit do těchto učebných ústavů, aby měli jasno ve věcech teologických; neboť sami učitelé potřebují, aby studovali Bibli. Nemělo by docházet k žádným otevřeným sporům, avšak příležitost klást otázky o naučeních Bible se naskytne a do mysli mnohých zazáří světlo. Duch zpytování bude probuzen.

Postup plný nebezpečí. - Jen těžko se odvažuji vyložit tuto pracovní metodu, neboť je tu nebezpečí, že ti, kteří nemají žádné spojení s Bohem, se sami v těchto školách usadí a místo aby napravovali omyl a šířili světlo, budou sami svedeni na scestí. Toto dílo však musí být konáno a bude vykonáno těmi, které vede a vyučuje Bůh.

- MS 22a, 1895.