(Ve spojení s bludnými naukami a falešnými hnutími ztotožňuje člověk často své poselství a dílo s dílem jiného anděla ve Zjevení 18,1. Některá bludná učení přijala během let rovněž poselství tří andělů ze Zjevení 14. Tak tomu bylo i v situaci, s níž se setkala paní Whiteová roku 1896 v následujících sděleních. Přehled poselství tři andělů v celé šíři - i když poněkud rozvláčný - bude cenný pro výroky, které tato poselství stvrzují. - Sestavovatelé.)

Směsice pravdy a bludu

Dnes v noci jsem od půl druhé nespala, protože jsem dostala od Pána poselství pro bratra T. Zvláštní názory bratra T jsou směsicí pravdy a bludu. Kdyby byl prošel zkušenostmi Božího lidu, který Bůh po 40 let vedl, byl by lépe připraven pro správné užívání Písma. Velká momentální znamení pravdy, která nám ukazují naši situaci pomoci prorocké historie, máme pečlivě střežit, aby nebyla zničena a nahrazena teoriemi, které by přinesly spíš zmatek, než pravé světlo. Zavolali mne, abych posoudila velmi bludné teorie, které stále někdo zastával a hlásal. Ti, kdo tyto nauky hájili, předkládali citáty z Písma, avšak vykládali je i užívali jich nesprávně. Učení, pokládané za správné, bylo mylné, a to se ještě mnozí domnívali, že právě toto učení se má lidu hlásat. Je třeba pilně studovat Danielova a Janova proroctví.

V naší době žijí lidé, kteří když studovali Danielova a Janova proroctví a když procházeli zemí, kde se zvláštní proroctví právě naplňovala, dostali od Boha velké světlo. Nesli lidu poselství vážnosti doby. Pravda zazářila jasně jako polední sluce. Vložili lidem historické události, které ukazují na přímé naplňování proroctví, chápali jako obrazné vylíčení událostí, které ukazují na závěr dějin této země. Výjevy, spojené s působením hříšného člověka, jsou posledními jasně zjevenými stránkami dějin této země. Lid má nyní oznámit světu zvláštní poselství, totiž trojandělské poselství. Ti, kteří při své náboženské zkušenosti procházeli zemí a zažili provolání poselství prvního, druhého a třetího anděla, nejsou tak náchylní k tomu, aby se dali zavést na falešné stezky, jako ti, kteří nepoznali základní pravdy, jaké má Boží lid....

Tu a tam se vyskytl někdo, kdo se při studiu Bible domníval, že objevuje velké světlo a nové učení, ale to nebylo správné. Pravda v Písmě je, ale jeho nesprávným výkladem docházejí lidé k nesprávným závěrům. Žijeme v době velkého sporu, který bude tím napjatější a odhodlanější, čím víc se blížíme ke konečnému zápasu. Máme bdělého protivníka, který neustále působí na mysl lidí, kteří osobně poznali, jaká byla situace mezi Božím lidem během posledních 50 let. Někteří se chopí prorockých myšlenek, které je možno užít pro jejich dobu a vyloží je jako děj, který se má stát v budoucnu. Prorocké události, které se v minulosti už naplnily, vyloží jako proroctví pro budoucnost a tyto teorie pak polamují víru některých lidí.

Podle světla, které jsem od Pána dostala, vidím, že jste v nebezpečí, že děláte totéž, když jiným předkládáte pravdy, které měly své místo a vykonaly své určené poslání v určitém období dějin Božího lidu. Uznáváte, že tato fakta biblických dějin jsou pravdivá, ale používáte jich pro výklad budoucnosti. Tato fakta mají doposud význam ve své době, v řetězu událostí, které z nás vytvořily lid, jímž dnes jsme, a tak se mají vykládat těm, kdo žijí ve tmě bludu. Praví dělníci Ježíše Krista mají spolupracovat se svými bratry, kteří získali zkušenosti v díle pro Pána od samého počátku hlásání trojandělského poselství. Tito bratři pokračovali krok za krokem, přijímali světlo a pravdu, snášeli jednu zkoušku za druhou, zvedali kříž ležící přímo na jejich cestě a úporně se snažili poznávat Hospodina, který pak vyjde jako jitřenka. Vy jiní naši bratři musíte přijmout pravdu tak, jak ji Bůh svěřil těm, kdo zkoumali jeho proroctví, neboť ti, kteří byli vedeni pravým živým náboženským zážitkem, postupovali krok za krokem, byli zkoušení a prožívali určitou úzkost, dokud nepoznali plnou pravdu. Z jejich slov a spisů se šířily jasné a teplé paprsky pravdy do všech částí světa. To, čím prověřovali pravdu, kterou slyšeli od Božích poslů, tím musí pravdu prověřovat všichni, kteří toto poselství slyší.

Závažná výstraha, kterou si má Boží lid v současnosti i budoucnosti připomenout, je poselství třetího anděla. Pán přece nebude působit na ty, kteří se snaží toto poselství pochopit jen proto, aby Božím Slovem podkopávali základy Adventistů sedmého dne a přenášeli sloupy víry, které formovaly církev do té podoby, jakou vidíme dnes. Chtějí, aby se odhalila pravda o tom, jak jsme se v minulosti řídili proroctvím z Božího Slova. Je to však pravda posvátná a věčná. Ti, kteří v minulosti prožívali naší náboženskou zkušenost krok za krokem, poznávali jak se naplňovalo jedno proroctví za druhým, byli také připraveni přijmout každý paprsek světla a řídit se podle něj. Modlili se, postili, pátrali po pravdě, vykopávali ji jako skryté poklady a my víme, že to byl Duch svatý, který nás učil a vedl. Do popředí se dostaly mnohé teorie, které se zdály být pravdivé, ale byly tak promíchány s nesprávně vykládanými a zneužitými biblickými citáty, že zaváděly do nebezpečných bludů. Víme velmi dobře, jak byl každý bod pravdy pevně stanoven a že Boží svatý Duch na něj vtiskl pečeť. A po celou dobu bylo slyšet hlasy: „Zde je pravda“, „Já mám pravdu, následujte mne.“ Zazněla však také výstraha: „Nechoďte za nimi, neposílal jsem jich, ale sami běželi“. (Viz Jr 23,21.)

Bylo jasné, že je to Boží vedení. Nejúžasnější bylo zjevení pravdy. Hospodin, Bůh nebes pevně stanovil jeden bod za druhým. To, co bylo pravdou tehdy, je pravdou i dnes. Neustále je však slyšet hlasy: „Toto je pravda. Já mám nové světlo.“ Ale tato nově viděná proroctví se projevují zneužíváním Božího Slova a odháněním Božího lidu, bez těžiště, které by je usměrňovalo. Kdyby ti, kteří zkoumají Boží Slovo, přijali pravdy, které Bůh zjevil, když vedl svůj lid, kdyby je promyslili a uplatnili ve svém praktickém životě, byli by pak živými ukazateli světla. Ale ti, kteří se pustili sami do vymýšlení nových teorií, smísili pravdu s bludem a jejich marná snaha je důkazem toho, že oni svou slabou svíci nezapálili na Božím oltáři a tak ve tmě zhasla.

- MS 31, 1896.

Trojandělské poselství ze širšího pohledu

Poselství prvního, druhého a třetího anděla máme z inspirovaného Slova a nic se na něm nesmí změnit. Žádná lidská autorita nemá nejmenšího práva měnit dobu těchto poselství ani nahrazovat Starý zákon Novým. Starý zákon je evangelium založené na symbolech a obrazech, Nový zákon tvoří jádro evangelia. Oba jsou stejně důležité. Starý zákon podává naučení, která vyslovil Kristus, a tato naučení neztratila v ničem sílu.

První a druhé poselství se naplnilo v roce 1843 a 1844 a nyní žijeme v době poselství třetího anděla, avšak hlásat se mají stále ještě všechna tři poselství. Teď - stejně jako vždy předtím - je důležité, aby se tato poselství opakovala těm, kdo hledají pravdu. Písemně i ústně máme upozorňovat na jejich průběh a na to, jak využívat proroctví, která nás přivádějí k poselství třetího anděla. Proroctví třetího anděla nemůže existovat bez proroctví prvního a druhého anděla. Tato proroctví máme hlásat světu prostřednictvím publikací, rozhovorů a na příbězích proroků ukazovat věci, které byly a věci, které budou.

Kniha, která byla zapečetěna, nebyla kniha Zjevení, ale ta část proroctví Daniele, která se týkala posledních dnů. Písmo říká: „Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozí budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění“ (Dn 12,4). Když byla kniha otevřena, bylo oznámeno: „Již více času nebude“ (Zj 10,6). Kniha Daniele je nyní rozpečetěna a zjevení, které Jan dostal od Ježíše Krista, mají poznat všichni lidé na zemi. Když bude mít lid větší poznání, bude také připraven na to, aby obstál v posledních dnech.

Sobota - velká sporná otázka

„I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž byli na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu. Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte Jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod“ (Zj 14,6-7).

Toto poselství - pokud se na ně bude dbát - upozorní každý národ i pokolení, jazyk i lid na závěrečnou zkoušku Slova a ukáže v pravém světle na mocnost, která zaměnila sobotu sedmého dne na nepravou sobotu. Opustili jediného pravého Boha, odmítli Jeho zákon, Jeho ustanovení posvátné soboty hříšní lidé zašlapali do prachu. Čtvrté přikázání, tak jasné a určité, bylo zamítnuto.Památka soboty, která ukazovala na to, kdo je živým Bohem, Stvořitelem nebe a země, byla zrušena a místo ní byla světu dána falešná sobota. Takto byl Boží zákon porušen. Falešná sobota nemohla být tím pravým opěrným sloupem.

První andělské poselství vyzývá všechny, aby se klaněli Bohu, našemu Stvořiteli, který učinil svět a všechny věci v něm. Mnozí však uctívali papežské ustanovení, které rušilo Boží zákon; ale pravda o této věci se bude rozšiřovat.

Poselství, které provolává anděl, který letí uprostřed nebe, je věčné evangelium, totéž evangelium které zaznělo už v ráji, když Bůh řekl hadovi: „Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu“ (Gn 3,15). Toto bylo první zaslíbení Spasitele, který bude stát na bitevním poli, aby zápasil se satanovou moci a přemohl ho. Kristus přišel na náš svět jako představitel Božího charakteru, jak je přestaven v Jeho zákoně,m neboť Jeho zákon je obrazem Jeho charakteru. Ježíš Kristus byl zákonem i evangeliem. Anděl, který provolává věčné evangelium, provolává Boží zákon, neboť evangelium vykoupení přivádí lidi k poslušnosti zákona, který formuje jejich charakter k Boží podobě.

V 58. Kapitole Izaiášově je výslovná zmínka o díle těch, kteří se klanějí Bohu, Stvořiteli nebe i země: „Vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš“ (Iz 58,12). Památka Hospodinova, Jeho sobota bude vyvýšena. „Slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, a napravovatel stezek k bydlení. Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou (nebudeš ji více pošlapávat), abys nevykonal libosti své v den svatý můj, anobrž nezůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti, uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila“ (Iz 58,12-14).

Jsou zde jasně odhaleny dějiny věrné i nevěrné církve a světa. Pod vlivem zvěstování trojandělského poselství začal věrný svět zachovávat Boží přikázání, aby si vážil, ctil a obdivoval Boha, který stvořil nebe i zemi. Síly nevěřícího světa zneuctily Boha tím, že Jeho zákon nepřijali a když světlo Jeho Slova upozornilo na Jeho svatá přikázání a odhalilo mezeru, kterou v zákoně způsobila papežská autorita, snažili se lidé zničit celý zákon, aby nebyli usvědčeni. Mohli však opravdu zákon zničit? Nikoli, neboť všichni, kteří budou zkoumat Písmo, sami poznají, že Boží zákon stojí nehybně, věčně a Jeho památka - sobota - ukazující k jedinému pravému Bohu na rozdíl od všech bohů nepravých, potrvá navždy.

Satan je ve svých snahách pokračovat v díle, které započal na nebesích - totiž změnit zákon Boži vytrvalý a neúnavný. Podařilo se mu přesvědčit svět o pravdivosti učení, které předkládal v nebesích před svým pádem, že Boží zákon je nedokonalý a potřebuje opravy. Velká část vyznavačů křesťanské církve ukazuje svým postojem, ne-li svými slovy, že přijala týž blud. Kdyby však na Božím zákoně byla změněna jediná čárka, dosáhl by satan na zemi toho, čeho nemohl dosáhnout v nebesích. On připravil svou podvodnou past v naději, že se na ni chytí církev i svět. Všichni se však do pastí nechytí. Mezi poslušnými a neposlušnými dětmi, oddanými a věrnými, neojálními a nevěrnými se táhne dělicí čára. Vznikly dvě velké skupiny, ctitelné šelmy a jejího obrazu a ctitelné pravého a živého Boha.

Anděl z desáté kapitoly Zjevení

Poselství 14. Kapitoly Zjevení, zvěstující, že nadešla hodina Božího soudu, je dáno pro dobu konce a anděl z 10. Kapitoly Zjevení je přestavován, jako stojící jednou nohou na moři a jednou na zemi, na znamení, že poselství se dostane do dalekých zemí, i za oceán. I ostrovy v moři uslyší zvěstování posledního poselství výstrahy našemu světu.

„Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi, a přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude“. (Zj 10,5.6). Toto poselství oznamuje konec prorocké doby. Zklamání těch, kteří věřili, že spatří našeho Pána v r.1844 bylo opravdu trpké, zvláště pro ty, kteří očekávali Jeho příchod tak horlivě. Bylo to řízení Páně, aby toto zklamání přišlo a aby se tím ukázalo, co je skutečně v srdcích těchto lidí.

Na církev nepadl ani jediný mrak, na nějž by ji Bůh nebyl připravil. Proti Božímu dílu se nepostavila ani jedna síla, kromě té, kterou on předvídal. Vše se událo tak, jak skrze své proroky předpověděl. Nenechal svou církev v temnotě opuštěnou, ale skrze proroky naznačil, co se stane. Jeho prozřetelnost zasáhla na určeném místě do dějin světa, aby se přihodilo to, co jeho svatý Duch vnukl prorokům jako proroctví. Všechny jeho úmysly budou splněny a potvrzeny. Jeho zákon je spojen s Jeho trůnem a satanovo působení spolu s lidským působením jej nemůže zničit. Pravdu zjevuje a chrání Bůh. Ona bude žít a bude panovat, i když se možná někdy zdá zastíněna. Kristovo evangelium je zákon, doloženy příkladem Jeho osobnosti. Podvody namířené proti němu, každá obhajoba lži, každý blud, který se satanovým pomocníkem podařil, bude nakonec na věky zlomen a pravda zazáří jako slunce v poledne. Slunce spravedlnosti se bude skvit, zdraví bude na parscích jeho a celá země bude naplněna jeho slávou.

Jistota proroctví

Všechno, co Bůh kdysi předpověděl ústy proroků, se v minulosti stalo a všechno, co se ještě má stát, se naplní, až nastane jejich čas. Boží prorok Daniel promluvil, když nastal jeho čas a totéž platí i o Janovi. Ve Zjevení otevřel lev z pokolení Judova knihu Danielovu těch, kdo zkoumali proroctví, a tak přichází řada i na Daniele. Podává se svědectví, které mu Pán zjevil ve vidění velkých a vážných událostí, které musíme znát, poněvadž stojíme na samém prahu jejich naplnění.

V dějinách a v proroctvích představuje Boží Slovo dlouhý a nepřetržitý zápas mezi pravdou a bludem. Tento zápas ještě stále pokračuje. Ty věci které se staly, se budou opakovat. Ožijí znovu staré polemiky a budou neustále vznikat nová učení. Ale Boží lid, který svou vírou a naplňování proroctví sehrál roli při hlásání prvního, druhého a třetího andělského poselství, ví, kde je jeho místo. Má zkušenost, která je cennější než ryzí zlato, bude stát pevně jako skála a uchová si svou počáteční důvěru pevnou až do konce.

Proměňující moc provázela volání prvního a druhého andělského poselství, stejně jako doprovází poselství třetího anděla. Působili jsme na mysl lidí tím, že jsme je neustále přesvědčovali a moc svatého Ducha se projevila. Studovali jsme Písmo bod za bodem, téměř celé noci jsme věnovali jeho zkoumání, pátrali jsme po pravdě jako po skrytých pokladech. Poznávali jsme v ní samotného Pána. Objasnil se nám smysl proroctví a my jsme poznali, že jednáme podle Božího příkazu....

Po velkém zklamání bylo málo těch, kteří celým svým srdcem začali hledat Slovo. Někteří však nechtěli padnout do beznaděje a zapřít, že je Pán vedl. Tito začali pravdu bod za bodem chápat a spojovat ji se svými nejposvětnějšími vzpomínkami a pocity. Ti, kteří hledali pravdu, cítili, že Kristus se v jejich přirozeností a zájmem dokonale ztotožňuje. Pravda v celé své prosté kráse, imponující síle, dokonalé jistotě, jaké tu před zklamáním nikdy nebylo. Tím, že jsme byli jednotní, mohli jsme toto poselství také předat dál.

Však mezi těmi, kteří neměli pevnou víru a náboženskou zkušenost, zavládl veliký zmatek. Tito lidé byli ochotni přijímat kde jaký názor jako poselství pravdy. Hlas Boží však říkal: Nevěř jim, neboť já jsem je neposlal.“

Chodili jsme s Bohem, ale naplněni starostí. Svět měl slyšet poselství a my jsme věděli, že toto přítomné světlo je zvláštním Božím darem. Udělení tohoto daru bylo Boží výsadou. Jeho zklamaní lidé, kteří ještě stále pátrali po pravdě, byli krok za krokem vedeni tak, aby sdělili světu, co bylo sděleno jim. Měla se opakovat prorocká prohlášení a hlásat pravda o spasení. Z počátku se práce nedařila, posluchači často odmítali poselství jako nepochopitelné. Začal opravdový zápas, zvláště ve věci soboty. Pán však jasně prokázal svou přítomnost. Závoj, který našim očím skrýval Jeho slávu, se občas poodhrnul a my jsme dostávali jistotu, že je přítomen, že sedá na vysokém a svatém místě.

Pán tě nepovede mysl lidí k tomu, aby zavrhovali pravdu, k jejímuž hlásání vybízel v minulosti Duch svatý své služebníky.

Mnozí budou upřímně zkoumat Boží Slovo kvůli světlu, jako je zkoumali lidé před nimi. A oni v Božím Slově vidí světlo. Tito lidé však nežili v době, kdy tato poselství výstrahy byla poprvé hlásána. Protože tuto zkušenost nezískali, nejsou si někteří plně vědomi ceny pravd, které nám sloužily jako směrovky na cestě a které z nás ze zvláštního lidu učinili to, čím jsme nyní. Nevykládají Písmo správně a vytvářejí tedy nesprávné učení. Je pravda, že hojně citují Písmo a učí mnohému, co je pravdivé, ale pravda je u nich natolik promísená s bludem, že je vede k chybným závěrům. Ale protože dovedou vyplétat do svého učení Písmo, myslí si, že pravdu mají oni. Mnozí, kteří ze zkušenosti nepoznali, jak vznikla poselství, přijímají tato bludná učení, která je zavádějí na falešné cesty, nazpět, místo dopředu, tak, jak si to satan přeje.

Proč je nebezpečné nesprávně používat Písmo

Satan působí v tom směru, aby se dávná náboženská zkušenost židovského národa opakovala u těch, kdo tvrdí, že věří přítomné pravdě. Židé měli spisy Starého zákona a domnívali se, že je dobře znají. Byl to však bolestný omyl. Proroctví, které se týkají Kristova slavného druhého příchodu v nebeských oblacích, vztahovali k Jeho prvnímu příchodu. Protože nepřišel tak, jak očekávali, odvrátili se od Něho. Satan věděl přesně, jak tyto lidí chytit do své sítě a jak je svést a zahubit....

Tentýž satan působí také v této době, aby podlomil důvěru lidu v Boha, neboť dobře ví, že někteří lidé jsou ochotni se chytit každé nové myšlenky. Proroctví Daniela a Zjevení se nevykládají správně. Tito lidé neuvažují, že pravda byla dána v určený čas právě těmi muži, které Bůh vedl, aby toto zvláštní dílo konali. Tito muži krok za krokem naplňovali proroctví a ti, kteří v tomto díle neměli osobní zkušenosti, mají se chopit Božího Slova a uvěřit těm, které Pán vedl při hlásání prvního, druhého a třetího andělského poselství. Tato poselství - jsou-li přijata a ujmou-li se - konají své dílo při přípravě lidu, aby obstál v den Hospodinův. Budeme-li zkoumat Písmo, abychom upevnili pravdu, kterou dal Bůh svým služebníkům, aby ji předali světu, staneme se hlasateli prvního, druhého i třetího andělského poselství.

Je pravda, že některá proroctví se mají teprve naplnit. Ale ti, kteří se snaží najít v proroctvích nové světlo a kteří začínají tím, že se odvracejí od světla, které Bůh již dal, konali a budou dál konat dílo, které zavádí na scestí. Poselství 14. Kapitoly knihy Zjevení jsou pro svět zkouškou. Jsou věčně platným evangeliem a mají se všude hlásat. Pán však nechce, aby ti, kteří nenabyli zkušenosti v práci pro Jeho dílo, podávali nový výklad těch proroctví, která vysvětlovali ti jeho vyvolení služebníci, jež on k tomu svým Duchem svatým přiměl.

Podle světla, které jsem dostála od Boha, se právě ty, bratře F o něco takového pokoušíš. Tvé názory se některým lidem zalíbily, ale příčina je v tom, že nejsou dost bystří, aby chápali pravý význam argumentů, které uvádíš. Mají jen malou zkušenost v práci pro Boží dílo této doby a nevidí, kam by je tvé názory zavedly a nevidíš to ani ty sám. Mnozí jsou ochotni souhlasit s tvými výklady, nevidí v nich nic, jen to, že jsou správné. Jsou však svádění k chybnému závěru, protože jsi do výkladu svého učení přimísil mnoho z Písma. Tvé argumenty se jim zdají nezvratné.

Jinak je tomu však u těch, kteří zkoumáním poznali pravdu, jež se týká posledního období dějin této země. Tito sice vidí, že držíte nějakou vzácnou pravdu, ale vidí také, že jsi zneužil Písmo, a to tím, že je nesprávně vysvětluješ a podporuješ jím to, co není přítomnou pravdou. Jestliže někteří přijímají to, co jsi napsal, to ať tě nevede k pýše. Na adresu tvých bratrů, kteří mají v tobě jako křesťanovi důvěru a jako takového tě mají rádi, je velmi smutné konstatovat, že síť argumentů, kterou jsi pokládal za tak významnou, není učením o pravdě, kterou dal Bůh svému lidu, aby ji pro tuto dobu hlásal.

Bůh mi dal poznat, že ani ty sám plně nerozumíš biblickým citátům, které jsi smíchal dohromady. Kdyby tomu tak nebylo, rozpoznal bys, že tvé učení podkopává sám základ naší víry.

Milý bratře, dostala jsem mnoho svědectví, které mě vedla k tomu, abych ty, kdo se náhle ocitli na téže cestě, na níž se teď pohybuješ ty. Tito lidé si byli jisti, že je Bůh vede se svým odlišným učením za kazateli, kteří kázali pravdu. Těmto kazatelům jsem řekla: „S tímto nemá Pán nic společného; nedejte se svést, ani si neberte na sebe zodpovědnost za to, že svádíte jiné.“ Na táborových shromážděních jsem musela otevřeně mluvit k těm, kteří byli takto svádění z pravých cest. Písemně i ústně jsem vydávala svědectví: „Nechoďte za nimi.“

Jednání s umírajícím mužem

Nejtěžší úkol, jaký mi kdy byl v případě takových vnuknutí uložen, bylo jednání s člověkem, který - jak jsem věděla - chtěl následovat Pána. Tento muž si po nějakou dobu myslel, že dostává nové světlo. Byl velmi nemocen a měl brzy zemřít. Stále jsem doufala, že nebude nutné, abych mu přímo řekla, co dělá. Lidé, kterým své názory předkládal, mu dychtivě naslouchali a někteří se domnívali, že dostává vnuknutí. Udělal si přehlednou tabulku a ze svých úvah nad Písmem došel k závěru, že Pán přijde určitého dne, tuším v roce 1894. Mnozí jeho úvahy nekriticky přijímali a hovořili o tom, jak mocně působí jeho napomínání, která udílel ze svého lůžka. Před jeho očima míjely ty nejpodivuhodnější obrazy. Víte, co bylo pramenem jeho inspirace? Morfium, které dostával, aby neměl tak velké bolesti.

Na našem táborovém shromáždění v Lansingu ve státě Michigan - právě před svým odjezdem do Austrálie - jsem musela o tomto novém světle otevřeně promluvit. Řekla jsem lidu, že slova, která slyšeli, nebyla inspirovanou pravdou a že základem zdánlivě zázračného světla, které takovou pravdu podávalo, byl nesprávný výklad Písma. Dílo Páně neskončí v r. 1894. Slovo Páně, které jsem dostala, znělo: „Toto není pravda, ale vede to na nesprávné cesty; někteří se dají zmást a vzdají se víry.“....

Žádné pravé poselství neurčuje dobu

Bůh nikomu nesdělil poselství, které by určovalo dobu, kdy Ježíš Kristus má nebo nemá přijít. Buď ujištěn, že Bůh nikoho neopravňuje k tomu, aby oznámil, že Boží Syn odkládá svůj příchod o 5, 10 nebo 20 let. „Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde“ (Mt 24,44). Toto je naše poselství, přesně takové, jaké hlásají tři andělé letící uprostřed nebe. Naším úkolem nyní je, rozhlásit toto poslední poselství milosti padlému světu. Nový život přichází z nebe a celý Boží lid ho dostává jako dar. V církvi však nastanou roztržky a utvoří se dvě strany. Pšenice i koukol porostou spolu až do žně.

Dílo se bude prohlubovat a těsně před dobou konce bude ještě opravdovější. Všichni Boží pomocníci budou co nejstatečněji bojovat o víru, jež byla jednou dána svatým. Zasáhne je poselství, které již ozařuje zemi svou slávou. Máme zápasit jedině o slávu Boží. Jedinou skálou, která obstojí, je skála věků. Pravda, která je v Ježíši, je v těchto dnech bludu naším útočištěm....

Poselství daná pro naší dobu

Proroctví se už řádek po řádku naplňují. Čím pevněji stojíme pod korouhví trojandělského poselství, tím jasněji budeme chápat proroctví Daniele, neboť Zjevení Jana jeho proroctví doplňuje. Čím plněji přijímáme světlo, které Duch svatý zjevuje skrze Boží pověřené služebníky, tím hlubší a spolehlivější, klidné jako věčný trůn, se budou jevit pravdy dávného proroctví. Dojdeme k přesvědčení, že Boží mužové mluvili, poněvadž Duch svatý je k tomu vybízel. Lidé se musí sami octnout pod vlivem Ducha svatého, aby rozuměli tomu, co duch promlouvá skrze proroky. Tato poselství nebyla dána pro ty, kteří proroctví zvěstovali, ale pro nás, kteří žijeme v samém dějišti jejich naplňování.

Kdyby mne Pán nepověřil konat toto dílo, neměla bych jistotu, že mohu tyto věci zjevovat. Kromě tebe jsou i jiní - a více než jeden nebo dva - kdo se stejně jako ty domnívají, že mají světlo a jdou docela ochotni představovat je lidu. Bohu by se však líbilo, kdyby přijali světlo, které bylo již dáno a řídili se podle něj a založili svou víru na Písmu, o které se Boží lid opírá už mnoho let. Věčné evangelium mají hlásat lidé. My máme oznamovat světu poselství andělů, kteří jsou představováni, jak letí po prostředku nebe s poslední výstrahou padlému světu. Nejsme-li vyzýváni, abychom prorokovali, jsme voláni, abychom proroctví věřili a pomáhali Bohu tím, že dáváme světlo jiným. O to se snažíme.

Ty nám, drahý bratře, můžeš pomáhat mnoha způsoby. Já jsem však zmocněna Pánem, abych ti řekla, že nemáš myslet jen na sebe. Dávej pozor na to jak slyšíš, jak chápeš a jak si přivlastňuješ Boží Slovo. Pán ti požehná, abys byl se svými bratry zajedno. Ti, které vyslal, aby hlásali trojandělské poselství, pracují souhlasně s nebeskými anděly. Pán ti nedává za úkol hlásat poselství, které by do řad věřících vneslo neshodu. Opakuji, že On nikoho svým svatým duchem nevede v tom smyslu, že má vymýšlet učení, která podkopávají víru ve vážná poselství, jež On dal svému lidu, aby je nesl našemu světu.

Radím ti, abys nehleděl na své spisy jako na vzácnou pravdu. Nebylo by vhodné zvěčnit to tiskem přesto, že to stálo tolik námahy. Bůh si nepřeje, aby se tato věc dostala lidu do rukou, neboť bude na překážku právě tomu poselství pravdy, jemuž oni mají věřit a které mají plnit v těchto posledních nebezpečných dnech....

Učení, které mají za úkol rozptylovat mysl lidí a podkopávat víru, se budou neustále hlásat. Ti, kteří na základě výkladu proroctví prožili skutečnou náboženskou zkušenost, jsou na základě tohoto proroctví adventisty sedmého dne. Mají státi majíce popásaná bedra své pravdou, a oblečeni v celé odění Boží.I ti, kteří tuto zkušenost neprožili, mohou mít v toto poselství pravdy stejnou důvěru. Světlo, které dal laskavý Bůh svému lidu, neoslabí jejich důvěru v cestu, po níž je v minulosti vedl, ale posilní je, aby měli pevnou víru. Své počáteční předsevzetí musíme zachovat pevně až do konce.

„Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázáni Božích a víry Ježíšovy“ (Zj 14,12). Toto je trojandělské poselství. „Potom pak viděl jsem anděla sestupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho. I vzkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného. Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli. I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lidé můj, abyste neobcovali hříchům jeho, a abyste nepřijali z jeho ran. Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi, a rozpomenul se Bůh na nepravosti Jeho“ (Zj 18,1-5).

Poselství druhého anděla

Podstatu druhého andělského poselství znovu dostává svět skrze druhého anděla, který svou slávou osvěcuje zemi. Všechna tato poselství splývají v jedno jediné, které má lid dostat v posledních dnech dějin této země. Všechen svět bude zkoušen a všichni, kdo podlehli bludu o sobotě čtvrtého přikázání, pochopí poslední poselství milosrdenství, které lidé dostanou.

Naším úkolem je hlásat Boží přikázání a svědectví Ježíše Krista. „Připravíš se vstříc Bohu svému“ (Am 4,12), je výstraha, kterou máme světu hlásat. Je to výstraha, určená každému z nás. Jsme vyzýváni, abychom odvrhli všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, který se nás tak snadno přichytí. Milý bratře, tvým úkolem je táhnout jho s Kristem. Přesvěč se, zdali tvá stavba stojí na skále. Nedávej v sázku věčnost za pravděpodobnost. Nemůžeš žít tak, že budeš mít účast na celém tom nebezpečném dění, které se nyní začne odehrávat. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude žít; neměl bys být neustále na stráží? Neměl bys důkladně zkoumat své srdce a ptát se jaký bude můj věčný život?

Každého z nás by měla neustále znepokojovat otázka: Je moje srdce obnovené? Je moje duše proměněná? Jsou mé hříchy odpuštěny skrze víru v Krista? Mohu říci, že jsem se narodil znovu? Následuji ochotně Kristovo pozvání, „Pojďte ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám“ (Mt 11,28)? .... Pokládáš všechno za méněcenné, když jsi nyní poznal Ježíše Krista? Cítíš, že je tvou povinností věřit každému slovu, které vychází z Božích úst?

- MS 32, 1896.

Dvojí vyčištění chrámu - dvojí pozvání k vyjití z Babylonu

Pokud pevně držíte korouhev pravdy a hlásáte Boží zákon, připomínejte každému, že víra v Ježíše je spojena s Božími přikázáními. Třetí anděl je představen jak letí po prostředku nebe a volá mocným hlasem, Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy“ (Zj 14,12). První, druhé a třetí andělské poselství tvoří jeden celek. Důkazy o trvalé, věčné pravdě těchto důležitých poselství, která pro nás tolik znamenají a která vzbudila tak prudký odpor náboženského světa, nemohou být umlčeny. Satan se neustále snaží vrhnout na toto poselství svůj ďábelský stín tak, aby ostatek Božího lidu nerozeznával jasně jejich význam, jejich dobovou aktuálnost. Ona však žijí a budou působit svou mocí na naši náboženskou zkušenost, až do konce.

Vliv těchto poselství se už prohlubuje, nabývá na šíři, aktivizuje tisíce srdcí a způsobuje, že vznikají školení a zdravotní ústavy a vydavatelství. Toto všechno jsou Boží nástroje, pomocníci velikého díla, které představuje první, druhý a třetí anděl letící uprostřed nebe, aby upozornil obyvatele světa, že Kristus přijde znovu s velikou mocí a slávou.

Prorok říká: „Viděl jsem anděla sestupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho. I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů“ (Zj 18,1.2). Toto je totéž poselství, které hlásal druhý anděl. Babylon padl, protože „vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy“ (Zj 14,8). Jaký význam tu má slovo víno? - Je to falešné učení Babylonu. On dal světu falešnou sobotu místo soboty čtvrtého přikázání a opakoval lež, kterou satan poprvé vyprávěl Evě v ráji - přirozenou nesmrtelnost duše. Babylon rozšířil po celém světě mnoho dětských bludů tím, že „učíce učení přikázání lidských“ (Mt 15,9).

Když Ježíš zahájil svou veřejnou činnost, vyčistil chrám, protože byl znesvěcen svatokrádeží. Mezi posledními činy Jeho služby bylo i druhé vyčištění chrámu. Tak i poslední výstraha světu obsahuje dvě odlišné výzvy církvím. Druhé andělské poselství zní: „Padl, padl Babylon, to město veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy“ (Zj 14,8). A v hlasitém volání třetího anděla je slyšet hlas z nebes, který říká: „Vyjděte z něho, lidé můj, abyste neobcovali hříchům jeho, a abyste nepřijali z jeho ran. Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi, a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho“ (zj 18,4.5).

- RH 6.12.1892.