Časy jsou stále horší a peníze lze těžko získat, ale Bůh nám otevírá cestu k pramenům mimo náš vlastní lid. Nenahlížíme, jak může někdo něco namítat proti přijímání darů od těch, kteří nejsou naší víry. Může tak činit jedině z výstředních náhledů a k tomu není oprávněn. Toto je zde Boží svět. Mají snad lidé svými omezenými názory uzavírat cestu, působí-li Bůh na lidské nástroje tak, aby zem, která je pod vládou nepřítele, mohla se stát zemí lidu Božího, aby poselství mohlo být hlásáno i ve vzdálených krajinách? Taková péče je nezdravá. Duch svatý nevede člověka, aby šel takovou cestou.

Nechť je každý opatrný, aby se nestavěl mezi Boha - Velkého předního Dělníka a mezi jeho lid. Máme poznávat a uznávat Jeho Prosřetelnost a sklonit se před Jeho autoritou. Nechť si každý posel Boží hledí své vlastní zvláštní práce a netlačí se do díla, které by zprostředkoval svou vlastní moudrostí a vlastními názory. Nechť poslové Páně se utíkají k trůnu milosti, aby mohli získat moudrost a milost v poznání Boha, v porozumění Jeho díla. Známost Boží jim propůjčí vyrovnanou mysl a zdravý soud, aby nejednali impulsivně v této kritické době dějin tohoto světa.

Náležitá rozvážnost

Není vůlí Boží, aby Jeho služebníci jednali ukvapeně a krátkozrace. Přeje si, aby trpělivě čekali a projevovali náležitou rozvážnost. Každý krok by měl být podnikán teprve po rozumném uvážení a po mnohých modlitbách. Potom budou mít naši bratři plnější, klidnější zkušenost a budou s to být lidu k většímu požehnání. Neboť sláva Páně bude jejich odměnou.

Své jediné bezpečí nalezneme ve stálém hledání moudrosti u Boha, v pečlivém odvažování každé záležitosti s velkou bázní a třesením, jinak by nebylo do díla přineseno světlo a nebe, ale slabost lidská. Ale Pán zaslíbil světlo těm, kteří ho hledají celým srdcem svým. Budeme-li však trpělivě na modlitbách čekati na Boha a nebudeme-li sledovat své vlastní horkokrevné plány, povede On naše rozhodování a otevře nám mnohé dvéře naděje a práce.

Veliký Vůdce zástupů má vůdčí úlohu v každé bitvě o rozšíření díla a jeho věci. I nadále bude Vůdcem svého lidu v nebeských konfliktech které budou muset podstoupit, budou-li podřízení vůdcové a pastýři konati svou přikázanou práci a budou-li naslouchat hlasu, který praví: „Toť jest ta cesta, choďte po ní”. Iz. 30,21. „Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech”. Jan 8,12. Jak velikou útěchou by nám mělo být toto zaslíbení. My můžeme chodit ve světle, jako On je ve světle.

Kéž by si byli mužové, jimž Bůh svěřil velkou odpovědnost, dokonale jisti, že kráčejí ve šlépejích svého velkého Vůdce, samého Krista a neřídili se pohnutkami vlastního přirozeného charakteru. Jen tehdy budeme v bezpečí, posvětímne-li se Bohu, budeme-li vzhlížet k Ježíši a budeme-li vážně toužit, abychom prováděli Jeho plány. Lidé mohou jít za mnohým světlem, ale jen jedině Slovo jim poskytne jistotu bezpečí. Ujištěte se, že následujete Ježíše, kamkoli jde. Neběžte nikdo před Kristem, ale čekejte na Jeho příkaz: „Následuj mne”. Kéž naši vůdcové nedůvěřují sami sobě, vlastním ctižádostivým sklonům. Nechť se domnívají, že mniskry jejich vlastního křesadla jsou pravým světlem, aby za chvíli sheldali, že jdou za přeludem, místo aby šli za nebeskou vůdčí hvězdou.

Bůh řídí své dílo

Bolí mne, když vidím, že si lidé pokoušejí vytknout přesnou cestu misionářům ve vzdálených zemích. Musíme vložit tuto záležitost spíše do rukou Toho, kterého chceme následovat, aby mohl pracovat skrze své vyvolené nástroje, jak uzná za vhodné. Nesmíme se domnívat, že by vše mělo podléhat soudu několika smrtelníků. Oni musí neustále žádat moudrosti od Boha, jinak by se dopustuli velkých přehmatů. Pán neurčuje aby se vše soustředilo v Battle Creeku. Přeje si, ayb mužové stáli stranou a nedomýšleli se, že Jeho dílo závisí jedině na nich a že každá otázka musí být předložena jejich posouzení. Je pro mne nesnadným vyjádřit se tak, jak bych si přála - ale ve jménu Páně vydávám varovný signál nebezpečí. Mužové na odpovědných místech by měli pociťovat bázeň s třesením. Neměli by se mít za kompetentní kráčet před Tím, který pravil: „Následuj mne”. Bůh není spokojen s tím, aby mužové ve vzdálených zemích museli čekat, než se mohou odvážit nějakého kroku. Máme mít víru ve vedení Páně, neboť On řídí své vlastní dílo. On dá moudrost a srozumění svým představitelům v každé části své velké morální vinice. On praví: „Ne vy jste mne vyvolili, ale Já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli”. Jan 15,16. Svým bratřím v Battle Creeku bych ráda řekla: Pán nemá zhapotřebí, aby posílal své příkazy svým poslům do všech částí světa skrze Vattle Creek. On nevkládá svou odpovědnost na ty, kteří si dovolují říci jeho dělníkům: „To udělej” a „To bys měl dělat”! Bůh je zneuctěn, když jsou mužové přiváděni k tomu, aby v takovém měřítku pohlíželi na Battle Creek.

Lid každé krajiny má svou vlastní jasnou charakteristiku a je proto nutno, aby byli mužové moudří a dovedli se přizpůsobit zvláštnímnu smýšlení tamního lidu a předvedli pravdu tak, aby jim tím mohli přinést dobro. Musí být schopní chápat místní přání a vycházet jim vstříc. Nastanou okolnosti, vyžadující okamžitého jednání a je proto nutné, aby ti, kteří jsou po právu v poli, chopili se těchto záležitostí a udělali pod vedením Ducha svatého to, co musí být uděláno. Kdyby měli v době krise čekat na direktivy z Battle Creeku, mohli by mnoho ztratit. Mužové, vykonávající dílo Boží, měli by být věrnými šafaři milosti Boží. Měli by to být mužové víry, měli by mít dost odvahy vzhlížet k Bohu a důvěřovat v Něho.

Boží organizace

Služebníci Boží, studujte Iz. 6.kap. a Ezech. 1., 2. kap.

Prorokovi se zdálo, že je jedno kolo v kole druhém podobnost živých zvířat s nimi spojených, že vše je to zmatené a nevysvětlitené. Ale je vidět ruku nekonečné moudrosti mezi těmi koly a výsledkem jejich práce je dokonalý pořádek. Každé kolo pracuje v dokonalém souladu se všemi koly ostatními. Bylo ukázáno, že lidští prostředníci usilují o příliš mnoho moci a pokoušejí se sami kontrolovat dílo. Vyřazují Pána Boha, Mocného dělníka příliš ze svých metod a plánů a nesvěřují Mu všechno šíření díla. Nikdo by se neměl domýšlet, že je schopen řídit tyto věci, které náleží velikému „Já Jsem”. Tak Bůh připravuje ve své prozřetelnosti cestu, aby dílo mohlo být vykonáno lidskými nástroji. Nechte tedy stát každého člověka na jeho stanovišti, aby vykonal svůj díl na tento čas a aby věděl, že Bůh je jeho instruktorem.

Při dobytí Jericha byl Hospodin zástupů generálem armády. On sám sestavil plán boje a spojil lidské a nebeské nástroje, aby hráli svou roli v díle, ale žádná ruka lidská se nedotkla zdi Jericha. Bůh tak připravil svůj plán, aby člověk nemohl sám sobě přičítat dobytí vítězství. Sám Bůh musí být oslaven. A tak tomu má být v díle, do kterého jsme zapojeni. Sláva nesmí být dávána lidským nástrojům, jedině Pán musí být vyvýšován. Prosím, čtěte pozorně Ezech. 3.kap. Musíme se naučit složitvšechnu svou závislost na Boha a přece musíme vždy mít na paměti, že Pán Bůh potřebuje každý nástroj, který zachovává pravdu v poctivosti. Jako dělníci pro Krista máme stát ve světle kříže Golgatského, hlásajíce světu: „Aj Beránek Boží, kterýž snímá hříchy světa”. Jan 1,29. Musíme hlásat trojandělské poselství svými lidskými hlasy a ono má jít světem s mocí a slávou.

Až přestanou být lidé závislí na lidech, až učiní Boha svou silou, potom bude více vzájemné důvěry. Naše víra v Boha je celkem příliš slabá a naše vzájemnáí důvěra je celkem příliš chabá. Kristus dechl na své učedníky a řekl: „Přijměte Ducha svatého”. Kristus je dnes představován svým Duchem svatým v každé části své morální vinice. On dává inspiraci svého Ducha svatého všem těm, kteří jsou zkroutšeného ducha.

Spolehejme se více na Ducha svatého a mnohem méně na lidské nástroje. S politováním musíme říci, že alespoň někteří nepodali důkazů, že se naučili něžnosti a pokoře v Kristově škole. Nezůstávají v Kristu a nemají s Ním žádné spojení. Nejsou vedeni moudrostí Kristovou skrze udělení Jeho Ducha svatého. Táži se vás tedy: „Jak můžeme pohlížet na tyto muže, jako na neomylné v usuzování? Mohou být i v odpovědných postaveních, ale žijí při tomm odloučeni od Krista. Nemají Ducha Kristova a neučí se denně od Něho. Přesto je v mnoha případech jejich úsudku důvěřováno a jejich rada je pokládána za moudrost Boží.

Když se lidské nástroje podvolí vůli Boží, připodobňuje se jejich charakter charakteru Ježíše Krista. Ten pak působí skrze jejich schopnosti. Odkládají všechnu sobeckou pýchu, každý pocit nadřazenosti, všechny svévolné požadavky a projevují nežnost a pokoru Kristovu. To nežijí a nejednají již oni, ale je to již Kristus, který žije v nich. Prakticky chápou vzácná slova Spasitelovy modlitby: „Já v nich a Ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno a aby poznal svět, že jsi Ty mne poslal a že jsi je milova, jakožs mne miloval”. Jan 17,23.

Bůh si přeje, aby každý jedinec vzhlížel méně k časnému člověku, aby byl méně závislý na lidech. Máme rádce, kteří ukazují, že neznají milosti Kristovy a že nerozumějí pravdě, která jest v Kristu Ježíši. Spolupracovníci Boží mají malé mínění o sobě. Nevychloubají se, nejsou soběstační a nevyvyšují se. Jsou trpěliví, shovívaví, plní milosrdenství a nesou dobré ovoce. Naznají lidských ctižádostí. Spravedlnost Kristova jde před nimi a sláva Páně je jejich odměnou.

Poradní výbory

V poradách, jak šířit dílo Boží, nemá mít jednotlivec rozhodné slovo. Jeho hlas nesmí platit pro celek, jestliže není všem jasné, že je udílena rada správná. Všechny metody a plány musí být pečlivě uváženy, aby všichni poznali jejich realitvní přednosti a aby se mohli rouzhodnout, co je hodno následování v misijní práci, která musí být konána v plích, jež se před nimi otvírají. Bylo by velmi dobré, kdyby byla nejen zkoumána pole, kam se nás zdákam se nás zdá volat povinnost, ale též těžkosti, s nimiž se tam setkáme. Poradní výbory by měly dle možnosti lidu objasnit své plány, aby církev mohla podporovat jejich snahy. Mnozí členové církve jsou moudří a opatrní a mají ještě mnohé jiných výborných vlastností. Je správné, aby jejich moudrosti bylo využito, aby i druzí byli vyburcováni k uvažování o závažných otázkách. Mnozí mohou být probuzeni, aby poznali, že mají hlouběji vniknout do díla Božího.

Někteří jsou přesvědčeni, že jsou daleko pozadu ve své znalosti poselství, ale Bůh pomůže těm, kteří Ho se vší vážností prosí o moudrost. Ještě nikdo nehledal marně trůn Jeho milosti. Měli bychom si vážně vyprošovat moudrost s hůry u vědomí, že duše hynou bez Slova života a že království Kristovo musí být šířeno. Mužové a ženy ušlechtilé mysli, budou připojeni k počtu těch, o kterých je praveno: „Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil…. abyste šli a ovoce přinesli. Jan 15,16.

Jak zajistit potřebné fondy

Již od počátku naší misijní práce byli jsme ve velkých orzpacích, jak si zajistit kapitál, který by postačil ku podpoře misijního podnikání v polích, jež Prozřetelnost před námi otevřela. Misijní dílo má být velmi rozšířeno. Všichni věřící pravdě by neměli užívat svých peněz ke koupi věcí nepotřebných. Nesmíme myslet na své pohodlí, ale spíšes na své potřeby. Musíme omezit své potřeby, aby byly prostředky v pokladnici, aby mohla být korouhev pravdy vztyčena v nových zemích.

Hledejte Boha, věřte v Toho, který má nevyčerpatelné prostředky. Budeme-li jenat moudře, věnujíce všechny své schopnosti dílu Božímu, bude nad námi dobrá ruka našeho Boha. Musíme popohánět dílo a nesmíme čekat teprve, až bude kapitál v pokladnici. Když nás Boží Prozřetelnost nutká, abychom vkročili do polí již se bělajících ke žni, zapovídá Bůh, abychom zdržovali své kroky pro volání: „Naše spokladnice je prázdná”, nemáme prostředků, abychom mohli podporovat dělníky, nacházející se v poli a je pro nás nemožné, abychom ještě rozšířili naše operace”.

Děkujeme Bohu, že naše Sobotní školy dosti přispěly k rozkvětu tak mnohého zvláštního podnikání. Děti i mládež dali své haléře, které podobné malým potůčkům zásobovaly proud dobročinnosti. Děti by měly být tak vychovávány, aby byly s to konat nesobecké skutky, ze kterých se nebesa radují. Když jsou dítky v rozpuku mladosti, měly by být cvičeny, jak sloužit Kristu. Měly by být učeny sebezapírání.

Blízká i vzdálená pole náleží Bohu, neboť celý svět je Jeho. Samozvanci se zmocnili pozemského majetku Božího,ale On již nařídí, aby pravda pronikla do nejtemnějších koutů země. Podřídí-li se jen mužové vedení Ducha svatého, naleznou již cesty a prostředky, aby pravda postupovala a získala slavného vítězství.

Poukazuj duším na Krista

Služebníci Boží, kteří žijí v poslušnosti k Jeho požadavkům, kteří mluví pokorně pravdu, ponesou sebou vliv, který bude pracovat pro spásu mnohých duší. Ale nesmíme připustit, aby lid závisel bezmocně jen na nás. My jsme lidští a časní. Musíme je vést ke Kristu, pravíce: „Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hříchy světa”. Jan 1,29. Ježíš se zastává věcí svých spolupracovníků, ale každé hodiny oni musí cítit pokornou závislost na Vůdci svého spasení. Prostřednictvím Pána Ježíše, našeho Zastánce, bude možno mnoho duší zachránit pro žiovt věčný. Pán se postaral o sestoupení Ducha svatého na své dělníky a každý, kdo upřímně hledá Boha, také jej nalezne. Můžeme přijít odvážně ke trůnu milosti a hledat podnož milosti Boží. Můžeme věřit, že Pán slyší a vyslychá naše modlitby. Náš Velekněz, který vystoupil na nebesa, praví: „Jáť prositi budu Otce a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky”. Jan 14,16. Duch svatý zůstává s posvěcenými pracovníky, kteří za všech okolností se snaží šířit dílo Boží.

Vytváření zbytečné oposice

Prosíme vás pro Ježíše Krista, nevypouštějte z úst unáhlených a prudkých výrazů, nemluvte bláhově, nevyslovujte ničeho, co by mělo příchuť hanobení, nebo rouhání, neboť toto vše je lidské. Kristus na tom nemá podílu. Nechť hbití pisatelé zacházejí obezřetně se svým pérem, aby to nevzbudilo dojem, že chtějí zesměšňovat postavení věřících, nebo nevěřících. Nalézáme jedinou jistotu v zachovávání pokorného Ducha Kristova, uronávajíce stezky pro své kroky, nemají-li chromí býti vyřazeni s cesty. Skromnost a pokora Kristova musí naplnit naši duši.

Satan rozšiřuje svou moc mistrovským klamem tak, že může vydávat za správné i to, co není v souladu s vůli Boží. Nedopusťte, aby věřící pravdě dali příležitost našim nepřátelům, aby se mohli zastávat oposice, aby dopřávali půdy mylným představám, kterých by lidé použili proti šíření pravdy. Pro Ježíše Krista nechť vyvine každý pracovník co největší úsilí, aby zmařil satanovo ujišťování a nechť se nepouští do ničeho, co Bůh od něho nepožaduje. Pod nebeským vedením můžeme pracovat v souladu s vůli Boží a úspěch bude korunovat naši snahu. Dejte Bohu příležitost ku práci a nechte lidi dělat cokoli On od nich požaduje pro šíření pravdy.

Otázka náboženské svobody je velmi důležitá a měla by být projednávána s velkou moudrostí a obezřetností. Nestane-li se tak, je zde nebezpečí, že si sami svým počínáním přivodíme krisi dříve, než budeme na ni připraveni. Břímě našeho poselství by mělo být „přikázání Boží a víra Ježíšova”. Naši bratři by měli být varováni, aby nepodnikali kroky, které by vyburcovaly a vyprovokovaly mocnosti k činům, které by omezovaly dílo a odřízly nás na různých místech od hlásání poselství.

Potřebujeme více práce Nekonečného a mnohem méně důvěry v lidské nástroje. Musíme připraviti lid, aby obstál ve dni Boží přípravy, musíme upoutávat pozornost lidí ke Kristu a ke kříži na Golgatě, abychom jim objasnili důvod, proč Kristus přinesl svou velkou oběť. Musíme ukázat lidem, že je pro ně možným navrácení se do poslušnosti Boží a Jeho přikázání. Nechť ustoupí mužové stranou, počne-li hříšník vzhlížet ke Kristu, jako ke smírčí oběti za své hříchy. Nechť prohlásí hříšníkovi, že „je oběť slitování za hříchy naše a netoliko za naše, ale i za všeho světa”. 1 Jan 2,3. Povzbuzujte ho, aby hledal moudrost u Boha, neboť na vážných modlitbách pozná cestu Páně mnohem dokonaleji, než z vyučování některého lidského ráce. Pozná, že to bylo přestoupení Zákona, které způsobilo smrt Syna Nekonečného Boha a pojme v nenávist hříchy, které zranily Ježíše. Když bude pohlížet na Krista, jako na soucitného něžného Velekněze, zachová si zkroušené pokorné sredce.

Pro další studium: 5T 749-754.