Byla jsem přivedena zpět k dávným dítkám Izraelským. Bůh požadoval ode všech, ať chudých nebo bohatých, oběť, odpovídající jeho požehnání. Chudí nebyli vyjmuti proto, že nebyli tak zámožní jako jejich bohatí bratří. Bylo od nich požadováno, aby se cvičili v hospodárností a sebezapření. A byl-li kdo tak chudý, že mu rozhodně nebylo možným přinést Pánu oběť, jestliže ho nemoc nebo neštěstí připravilo o možnost darování, byli požádání ti, kteří byli majetní, aby mu dopomohli ke skrovné hřivně, aby nepřišel před Pána s prázdnýma rukama. Toto nařízení udržovalo vzájemnou účast jednoho s druhým.

Někteří neuposlechli a nezapojili se do plánu soustavné štědrosti, vymlouvali se, že jsou zadlužení. Dožadovali se, že nejprve "nesmí být nikomu nic dlužni." Ale ta skutečnost, že mají dluhy, je neomlouvá. Viděla jsem, že mají dát císaři, co je císařovo a Bohu co je Božího. Někteří nechtěli nikomu ničeho dlužit a mysleli, že Bůh nemůže od nich nic požadovat, dokud nebudou mít všechny dluhy zaplaceny. V tom se klamou. Zanedbávají dát Bohu co je Jeho. Každý musí Pánu přinést přiměřenou oběť. Ti, kteří jsou zadluženi, měli by odečíst částku svých dluhů od svého majetku a dát přiměřenou částku ze zbytku.

Někteří pociťují svatou a závaznou povinnost vůči svým dětem. ^{1T 221} Musí dát každému jeho podíl, ale věci Boží pomoci nedovedou. Omlouvají se, že mají povinnost ke svým dětem. To je snad pravda, ale přesto mají první povinnost vůči Bohu. Dej císaři, co je císařovo a Bohu, co je Božího. Neolupuj Boha zadržováním svých desátku a oběti. Je první svatou povinností dát Bohu přiměřený díl. Nedovol nikomu, aby jej od tebe požadoval a přiváděl tě tak k olupování Boha. Nedovol svým dětem, aby loupily tvé obětiny s Božího oltáře ke svému vlastnímu prospěchu.

Viděla jsem, že za starodávna přivedla lakota mnohé k tomu, že zadržovali přiměřenou částku, zkracovali a omezovali své oběti. To však bylo zaznamenáno v nebesích a zlořečenství stihlo jejich žně a stáda v tom měřítku, jak se provinili. Někteří byli navštívení neštěstím ve svých rodinách. Bůh nepřijímal chromých obětí. Musel být bez poskvrny, nejlepší ze stáda a nejlepší polní plodiny. Musely to být dobrovolné obětí, chtěli-li, aby požehnání Boží spočinulo na jejich rodinách a na jejich majetku.

Bylo mi poukázáno na případ Ananiáše a Zafíry, aby mi bylo zjevno zlořečení, které spočine na těch, kteří udávají své vlastnictví pod cenou. Tito dva předstírali, že přinášejí Pánu dobrovolně oběť svého majetku. Petr pravil: "Za tolik-li jsi prodal svůj majetek? " Odpověď zněla: "Ano, za tolik." Někteří to nepokládali v těchto zlých časech za lež, ale Pán na to tak nahlížel. Prodali to za tolik, ba za mnohem více. Vyznávali, že obětují Bohu vše. Zatajovali mu a zasloužený trest nemeškal se dostavit.

Viděla jsem, že srdce jsou ustanovením o soustavné štědrosti zkušována a ověřována. Je to stálá, živá zkouška. Přiměje to člověka k poznání vlastního srdce, k poznání, zda převládá pravda nebo láska k světu. Je to zkušebním kamenem pro přirozenou sobeckost a chamtivost. Uvádějí své majetky příliš nízkými číslicemi. Tím se pokrytecky přetvařují. ^{1T 222} Anděl pravil: "Zlořečen budiž ten, kdo koná podvodně a lstivě práci pro Pána. Andělé pozorují vývin charakteru a zprávy o takovýchto skutcích jsou těmito nebeskými posly přinášeny do nebes. Někteří budou za to Pánem navštíveni a jejich zisk bude snížen tak, aby odpovídal jejich udaným číslicím." Mnohý rozdává štědře, avšak přibývá mu více, jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě. Člověk štědrý bývá bohatší a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen. Př 11,24-25

Na každém je požadován zájem o toto dílo. Ti, kteří požívají tabák, kávu a čaj, by měli tyto modly odložit a vložit peníze za ně vydané do pokladnice Páně. Někteří zase nikdy nepřinesli oběti pro věc Boží a jsou neteční k tomu, co Bůh od nich požaduje. Někteří z těch opravdu nejubožejších budou muset tvrdě bojovat, aby si odřekli tato dráždidla. Tato osobní oběť není požadována snad proto, aby věc Boží netrpěla nedostatkem prostředků. Ale každé srdce je zkušováno, každý charakter zušlechťován. Lid Boží musí takto jednat ze zásady. Živá zásada musí být prožívána.

"Olupuje člověk Boha?" Již jste mne oloupili. A pravíte: V čem jsme Tě oloupili?" O desátky a oběti. Kletba na vás spočívá, neboť jste mne oloupili, vy i celý národ. Sneste desátky do obilnice, aby byla potrava v domu mém a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-li průduchů nebeských a nevyliji-li na vás požehnání, takže vám stodoly nepostačí. A přimluvím pro vás tomu, co zžírá úrody vaše a nebude vám více kazit úrod zemských, aniž pochybí vám vinný kmen na poli vašem, praví Hospodin zástupů. Viděla jsem, že toto místo v Písmu je špatně vykládáno v kázáních a modlitbách ve shromážděních. Toto proroctví má zvláštní vztah k posledním dnům a učí lid Boží jeho povinnosti přinášet přiměřený díl majetku jako dobrovolnou oběť Pánu.