Viděla jsem, že Bůh nelibě nese, když se Jeho lid zaručuje za nevěřící. Byla jsem upozorněna na tyto verše: "Nebývej mezi rukojměmi, mezi těmi, kdo se zaručují za dluhy." Př 22,26 "Velmi sobě škodí, kdo se zaručil za cizího, kdežto ten, kdož nenávidí zaručování, bezpečen jest." Př 11,15 Nevěrní šafáři! Zaručují se tím, co náleží jinému - jejich nebeskému Otci. A satan čeká pohotově, aby pomohl svým dítkám vyrvat jim to z rukou. Světitelé soboty by neměli být ve spolku s nevěřícími. Lid Boží příliš důvěřuje slovům cizích a žádá je o náhled a radu tam, kde by neměl. Nepřítel si z nich dělá nástroje a pracuje skrze ně, aby je zmátl a odňal lidu Božímu co nejvíce.
Někteří nemají smysl pro moudré vedení světských záležitostí. Nedostává se jim nutných schopností a satan toho využívá. Jde-li o takový případ, neměli by takoví zůstávat v nevědomostí o své úloze. Měli by být dost pokorní, aby se poradili s bratry, k jejichž úsudku mohou mít důvěru, dříve než provedou své úmysly. ^{1T 201} Byla jsem upozorněna na tento verš: "Neste břímě jeden druhého." Někteří nejsou dost pokorní, aby nechali za sebe jednat ty, kteří mají úsudek, až nakonec jdou podle svých vlastních plánů a zabřednou do těžkostí. Potom teprve vidí nutnost - rady a posudku svých vlastních bratří, ale oč je nyní břímě těžší než na počátku. Bratři by se neměli soudit, může-li tomu být jen trochu zabráněno, neboť tak dávají nepříteli věřících velkou příležitost, aby je zmátl a chytil do pasti. Bylo by lépe záležitost urovnat i s nějakou ztrátou.