Toto pojednání mluví k církvi v Battle Creeku, ale popisuje podmínky a přednosti bratří a sester roztroušených mimo toto místo.

Viděla jsem, že je zahaluje hustý mrak, ale že několik světelných paprsků tímto mrakem od Ježíše proniká. Hleděla jsem, abych spatřila ty, kteří přijímali toto světlo a viděla jsem bytosti upřímně se modlící za vítězství. Byla to jejich snaha sloužit Bohu. Jejich vytrvalá víra jim přinášela odpověď. Světlo nebes bylo na ně vylito, ale mrákota temnosti nad církví všeobecně byla hustá. Bratří byli hloupí a leniví. Úzkost mé duše byla veliká. Tázala jsem se anděla, je-li tato temnota nutná. Odvětil: "Pohleď". Viděla jsem církev vzmáhající se a upřímně se radící s Bohem a paprsky světla počaly se prodírat temnotou a mrákota se rozešla. Čisté světlo nebeské na ně zářilo a ve svaté důvěře byla jejich pozornost přitahována vzhůru. Anděl pravil: "Toto je jejich přednost a povinnost."

Satan přišel dolů s mocí velikou věda, že čas je krátký. Jeho andělé jsou neobyčejně čilí a činní a velký houfec lidu Božího připouští, aby byl jimi ukolébáván ve spánek. Mrákota opět přišla a usadila se nad církví. Viděla jsem, že pouze vážným úsilím a vytrvalou modlitbou může být tato kletba zlomena. ^{1T 179}

Burcující pravdy Slova Božího otřásly poněkud lidem Božím. Tu a tam činí slabé pokusy o vymanění, ale brzy se znaví a klesají opět do téhož vlažného stavu. Viděla jsem, že nemají vytrvalostí a pevné rozhodností. Kéž by hledatelé spasení měli tutéž energií a upřímnost, jakou by měli, kdyby šlo o světské poklady a předmět by byl určitě získán. Viděla jsem, že církev by mohla právě tak pít z plného kalicha, jako držet kalich prázdný v ruce nebo u úst.

Není plánem Božím, aby někteří si ulehčovali a druzí se přetěžovali. Někteří cítí váhu a odpovědnost za dílo a nutnost působit, aby s Kristem shromažďovali a nerozptylovali. Jiní pokračují beze vší odpovědnosti, tváříce se tak, jakoby neměli vůbec vlivu. Tito rozptylují. Bůh není jednostranný. Všichni, kdo zde na zemi jsou učiněni podílníky spasení a kdo doufají mít podíl na slávě potomního království, musí s Kristem shromaždovat. Každý se musí cítit odpovědným za sebe a za vliv, kterým působí na druhé. Budou-li tito zachovávat své křesťanské putování, bude Ježíš v nich nadějí slávy a budou dále rádi rozhlašovat Jeho chválu, aby se občerstvili. Věc Jejich Mistra jim bude blízká a drahá. Bude jejich snahou pokračovat v Jeho díle a ctít je svatým životem. Anděl pravil: "Každou hřivnu bude Bůh požadovat s úroky. Každý křesťan musí násobit svoji sílu a používat vší své moci v díle Božím.