Drahý bratře a sestro D., Za svého promlouvání na shromáždění v neděli odpoledne mohla jsem se stěží zdržet, abych nejmenovala vaše jména a nevyprávěla některé věci, které mně byly ukázány. Viděla jsem, že bratr D. nezaujímá v rodině postavení, jaké by si Bůh přál. Sestra D. vede. Má silnou vůli, která nebyla podřízena, jak Bůh žádá. Aby se zalíbil své ženě a uchránil ji před sklíčeností a malomyslností, ustupoval jí bratr D. Její náhledy, její úsudek a její mínění ho vedly, po léta nebyl svobodným mužem.

Když se bratr D. ponejprv zapojil do díla vyučování pravdě, byl ve svých vlastních očích malým; a Bůh ho použil za svůj nástroj. Ale viděla jsem, že se po nějakou dobu v minulosti nepokořil pod Boží ruku. Důvěřoval vlastní moudrosti a slabému usuzování a satan nad ním získal nadvládu. Místo, aby se plně spoléhal na Boha a opíral se o Jeho sílu, byl jeho úsudek pod vlivem manželky převrácený. Trvala na tom, že musí vše vidět, slyšet, všemu rozumět co se dělo kolem ní. Kdyby měla posvěcený úsudek a. nebeskou moudrost, byla by viděla posvěcenýma očima a slyšela posvěcenýma ušima. Byla by správně používala svých očí a uši. Ale to neučinila. "Kdo jest to slepý, jedině služebník můj, a hluchý tak jako posel můj, kteréhož posílám?" Bůh si nepřeje, abychom slyšeli vše, co je k slyšení, nebo abychom viděli vše, co je k vidění. Je velikým požehnáním zavřít uši, abychom neslyšeli, a oči, abychom neviděli. Naši největší starostí by mělo být, abychom měli jasný zrak pro rozpoznávání vlastních nedostatků a rychlé ucho ^{1T 708} pro zachycení všech nutných pokárání a poučení, abychom je svou nepozorností a nedbalostí nenechali uklouznout a nestali se zapomětlivými posluchači a nikoli činiteli skutku.

Bratře D., po nějakou dobu v minulosti nebyla tvá práce tak moudře a úspěšně řízena jako dříve. Tvé počínání neneslo Boží pečeť. Tvá marželka vedla tvé časné záležitosti a nesla za tvé nepřítomnosti břemena, která byla pro ni příliš těžká. To vzbudilo tvůj soucit a směřovalo k převrácení tvého usuzování, takže sis příliš vysoko cenil jejich schopností pro její dovednost v řízení vašich časných věcí. Satan číhal na příležitost, aby využil co nejvíce ve svůj prospěch tvou důvěru ve tvou manželku. Umínil si vás oba spoutat a zničit. Z velké části jsi složil své šafářství na svou ženu. To je špatné. Učiní vše, co bude v jejich silách, aby nesla svůj díl odpovědnosti, aniž by nesla onu část, připadající na tebe a za kterou tě bude činit Bůh odpovědným.

Sestra D. se klame v některých věcech. Domnívala se, že ji Bůh poučil ve zvláštním smyslu a vy oba jste tomu věřili a podle toho jednali. Rozsuzování, které se domnívala mít ve zvláštním směru, je podvod nepřítele. Přirozeně rychle vidí, chápe a předbíhá událostem a je krajně citlivá. Satan využil těchto povahových rysů a oba vás svedl. Bratře D., byl jsi dosti dlouhou dobu nevolníkem, otrokem. Mnoho z toho co měla sestra D. za prozíravost, není než podezření, žárlivost. Vždy pohlížela na věc žárlivým zrakem, byla podezřívavá, hledala všude zlo, nedůvěřivá téměř ke všemu. To způsobilo nešťastnou mysl, sklíčenost, zoufalství a pochybnosti tam, kde by měla být víra a důvěra. ^{1T 709} Tyto nešťastné povahové rysy odvádějí její myšlenky na ponuré cesty, kde si libuje v předtuše neštěstí, zla, zatím co ji krajně citlivý temperament ukazuje úmyslné přehlížení, podceňování a křivdu, kde něčeho takového vůbec není. Všechny tyto věci stojí v cestě duchovnímu vzrůstu vás obou a působí na druhé právě tím, že jste ve spojení s Boží věcí a Jeho dílem. Zde je váš úkol: pokořte se pod mocnou Boží ruku, abyste mohli být vyvýšení v příhodný čas. Tyto nešťastné povahové rysy se silnou svévolí, musí být zlepšeny a napraveny, sice by mohla víra vás obou ztroskotat.

Bratře D., na tebe čeká ještě povinnost. Uchop se opět šafaření, kterého ses zřekl, a zaujmi v Boží bázni opět místo v čele své rodiny. Musíš se vymanit z vlivu své manželky a spolehnout se plněji na Boha a vzhlížet k Němu, aby tě vedl a provázel. Bůh neudělil sestře D. žádného zvláštního poučení, ani jí nedal světlo učit druhé jejich povinnostem. Dokud budou věci takové, jako jsou, nemůžeš ty ani tvá žena zaujímat postavení, ve kterém by vás Bůh rád viděl. Teprve až připustíš, aby tvá manželka zaujímala místo, jaké žena zaujímat má, pak teprve se staneš pevným, silným a rozhodným. Když bude na svém správném místě, respektuj její úsudek, raď se s ní o vašich plánech, ale měj se na pozoru, abys nepřijímal její úsudek jako za Boží soud. Poraď se s bratry, které Bůh shledal způsobilými nést břímě díla. Kdybys byl takto hledal radu těch, u nichž jsi ji měl hledat, byl by ses nedopustil tak velkého omylu, tak smutného přehmatu, jakého ses dopustil ve věci E. Boží věc byla v tomto případě poškozena a pohaněna. Tvá manželka se domnívala, že má v této věci světlo, ale její dojmy nebyly od Boha, ale od nepřítele, který viděl, že můžeš být v tomto směru ovlivněn. Tvé plné důvěřování v úsudek tvé ženy, je přímým opakem nebeského řízení. Satan měl v úmyslu ^{1T 710} odříznout tě ve velké míře od vlivu tvých spolupracovníků a tvých bratří vůbec.

Prodělal jsi zkoušky, které jsi prodělávat nemusel, kdybys neviděl manželku v postavení, kam ji Bůh nepostavil. Máš příliš slepou důvěru v její úsudek a moudrost. Není Bohu posvěcena, a proto není posvěcen ani její úsudek. Není šťastnou ženou a nešťastný rys její povahy vážně poškodil její tělesnou i duševní sílu. Satan si předsevzal, že tě zmate a že způsobí, aby bratři ztratili důvěru ve tvůj úsudek. Satan se rozhodl, že tě zničí. Když Bůh zvláště povolá tvou manželku do díla vyučování pravdě, pak se přikloň k její radě a k jejímu mínění a důvěřuj jejímu učení. Kéž Bůh vám dá časem tak, jak máte stejný zájem a stejnou oddanost dílu, také stejnou kvalifikaci, abyste hráli vynikající úlohu, vynikající práci v nejvelebnějším díle záchrany duší. Musí ještě pilně pracovat na velkém díle, aby mohla mít jistotu povolání a vyvolení, musí přestat hlídat druhé a musí žárlivě bdít nad sebou samou. Měla by se snažit být druhým ku požehnání svým zbožným příkladem, veselím, silou, odvahou, vírou, nadějí, radostností v oné pevné důvěře v Boha, která bude výsledkem posvěcení pravdou. Musí být v dokonalé shodě s Boží vůlí. Kristus jí praví: "Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své, a ze vší mysli své. To jest přední a veliké přikázání. Druhé pak jest podobné tomu. Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Na těch dvou přikázáních všecken zákon záleží i proroci."

Shora uvedené bylo napsáno na Mount Pleasant, Iowa, 4. října 1867. Nenalezla jsem dříve času, abych dokončila svědectví a opsala, odložila jsem je a dokončila teprve po svém návratu z Východu do Greenville Mich., kdy jsem je opět vzala do ruky 30. ledna 1968. ^{1T 711}

Drahý bratře a sestro D. Už jste to měli dávno mít, ale pracovali jsme tak namáhavě, že mně nebylo možno nalézt chvilku ku psaní. Každé místo, které jsme navštívili, mně dalo mnoho vidění o individuálních případech tak, že jsem psala i ve shromážděních, dokonce i za kázání mého manžela.

Vidění o vás jsem měla asi před dvěma roky. Nepřítel mně všemožným způsobem bránil, abych nemohla dát duším světlo, které mně Bůh pro ně dal. Zaprvé případ mého muže byl tak obtížný, tak bolestný, že jsem nemohla spát. Potom jsem se nacházela ve stavu smutku a zoufalství, které na mne uvrhlo zmalomyslnění bratří a nebyla jsem s to pracovat nebo popisovat. Když jsme minulého léta vyrazili na cesty, započala jsem psát, ale cestovali jsme z místa na místo tak rychle, že jsem nestačila nic jiného než účastnit se shromáždění. Bylo tam mnoho práce k vykonání. Vstávám ve čtyři hodiny ráno, abych psala. Ale práce ve shromážděních tak můj mozek přetěžuje, že jsem neschopna psát, protože mám těžkou hlavu.

Lituji, že jste to nemohli dostat dříve, ale i teď ještě nechť vám to Bůh požehná, je mojí upřímnou modlitbou. Ty milý bratře, jsi již možná tyto věci sám viděl a je dříve napravil, než došel tento dopis. Alespoň tak doufám. Naše sympatie i modlitby jsou s tebou a s tvou manželkou. Máme veliký zájem o ni jako o tebe. Její duše je cenná. Prosíme ji na Kristově místě, aby hledala tichého a pokorného ducha, který má v Božích očích velkou cenu. Anděl mně ukázal na sestru D. a opakoval tato slova: "Kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jestli která ctnost a jestli která chvála, o těch věcech přemyšlujte." Zde máme zdravou řadu myšlenek, hodnou následování. ^{1T 712} Kdyby se braly jiným směrem, obraťte. Kontrolujte svou mysl. Vychvacujte ji, aby setrvávala jedině u těch věcí, které přinášejí pokoj a lásku.

Předávám to vám, doufám a modlím se, aby vám to Bůh požehnal, abyste oba získali způsobilost být hodnými věčného života.