Boží lid bude zkušován a ověřen. Jednotná, stálá a neúnavná práce musí být vykonána mezi světiteli soboty. Jak snadno zapomínáme na Boha a Jeho zázračné skutky a vzdorujeme Mu právě tak , jako starý Izrael. Někteří se ohlížejí zpět na svět, přejí si následovat jeho zvyklosti a podílet se na jeho radovánkách, ^{1T 288} právě tak, jako dítky Izraelské pohlížely zpět ku Egyptu a toužily po jeho dobrých věcech, kterých tam užívaly. Bůh jim je odňal, aby je zkoušel a tím osvědčil jejich věrnost k sobě. Přál si poznat, zda jeho lid více cení služby a svobody, kterou jim tak zázračným způsobem daroval, než milosti, které se těšili v Egyptě v nevolnictví tyranského a modlářského lidu.

Všichni věrní Kristovi následovníci musí přinášet oběti. Bůh je zkouší a osvědčuje pravost jejich víry. Bylo mi ukázáno, že věrní Kristovi následovníci se zřeknou společných hostin v přírodě /pikniků/, přijímání častých darů, představení a jiných zábavných shromáždění pořádaných pro obveselení. Tam nemohou nalézt Ježíše a žádného vlivu, který by obracel jejich mysl k nebi a posiloval jejich vzrůst v milosti. Uposlechneme-li Slovo Boží, vyvede a oddělí nás ze všech těchto věcí. Věci světa jsou vyhledávány a pokládány za hodna obdivu a jsou užívány všemi, kteří oddaně nemilují kříž a nejsou duchovními ctiteli ukřižovaného Ježíše.

Mezi námi jsou plevy a proto jsme slabí. Někteří se neustále kloní ke světu. Jejich náhledy a pocity mnohem lépe ladí s duchem světa než s duchem sebezapírajících Kristových následovníků. Je pro ně zcela přirozené, že dávají přednost společnosti těch, jejichž duch je jim samým vlastní. A takoví mají příliš mnoho vlivu na Boží lid. Podílejí se na všem, mají zvučné jméno a jsou článkem Bible pro nevěřící, slabé a neposvěcené v církvi. Tyto osoby dvojí mysli budou vždy mít námitky proti jasnému a ostrému svědectví, které kárá nedostatky jedinců. V těchto očisťujících dnech budou takové osoby budou plně obráceny a posvěceny poslušenstvím pravdy nebo budou ponechány světu, kam patří, aby s ním obdržely svojí odplatu. 1T 289

"Podle ovoce jejich poznáte je." Všichni Kristovi následovníci přinášejí ovoce k Jeho slávě. Jejich životy dosvědčují, že v nich bylo vykonáno dobré dílo Božím Duchem a jejich ovoce je svatost. Jejich životy jsou šlechetné a čisté. Ti, kteří nenesou ovoce nemají zkušenosti v Božích věcech. Nejsou při Vinném kmeni. Přečtěte si Jan 15.4.5: "Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jakož ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmeni, tak ani vy. Leč zůstanenete ve mně. Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese ovoce mnohé, nebo beze mne nic nemůžete učinit.

Chceme-li být duchovními ctiteli Ježíše Krista, musíme obětovat každou modlu a plně být poslušni prvních čtyř přikázání. Mt 22,37.38. "I řekl mu Ježíš: A milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. To jest první a veliké přikázání." První čtyři přikázání nedovolují odloučení se od Boží lásky. Aniž je čemu dovoleno rozdělovat nebo brát podíl na naší vrcholné rozkoši v Něm. Cokoliv by rozdělovalo tuto lásku a odnímalo duši nejvyšší lásku k Bohu, nabývá podoby modly. Naše tělesná srdce by lpěla na modlách a snažila by se je podržet, ale my nemůžeme jít kupředu, dokud jich neodložíme, neboť ony nás oddělují od Boha. Velká Hlava vyvolila svůj lid ze světa a žádá od něho, aby se oddělil. Určuje, aby duch Jeho přikázání jej k Němu přitahoval a oddělil jej od živlů pozemských. Milování Boha a šetření Jeho přikázání je daleko vzdáleno od lásky k světským radovánkám a světskému přátelství. Není společenství mezi Kristem a Beliálem. Boží lid musí bezpečně spoléhat na Boha samého a bez obav kráčet po cestě poslušnosti.