Bratře F., 25. prosince 1865 bylo mně ukázáno, že v Maine započalo dobré dílo. Zvláště mně bylo ukázáno pole práce, kde vznikla skupinka jako ovoce práce br. Andrewse i práce tvé, kde jste ukázali zájem o pravdu a lásku k ní vybudováním modlitebny. Zde je nyní veliká práce pro tuto skupinku. Pěkný počet byl obrácen na teorii pravdy, někteří se rozhodli pro závažnost důkazů. Vidí krásu ve spojeném řetězu pravdy vše spojujícím v harmonický, dokonalý celek. Milují zásady pravdy, ale dosud nepocítili její posvěcující vliv. Tyto duše jsou vystaveny nebezpečím posledních dnů. Satan připravil své podvody a kličky pro nezkušené. Pracuje skrze své prostředníky, dokonce i skrze kazatele nevážící si pravdy a pošlapávající Boží zákon a učící všechny, kdo chtějí naslouchat, aby činili totéž.

Tato skupinka, která přijala nepopulární pravdu, může být jen tehdy bezpečná, složí-li svou důvěru v Boha a bude-li posvěcena pravdou, kterou vyznává. Podnikli důležitý krok a nyní je jim zapotřebí náboženská zkušenost, ^{1T 622} která z nich učiní syny a dcery Nejvyššího a dědice nesmrtelného dědictví, vykoupeného pro ně Jeho drahým Synem. Ti, kteří jim jako nástroje předávali pravdu, neměli by v tomto důležitém údobí svou práci přerušovat, ale měli by ještě dále vytrvat ve svém úsilí, dokud nebudou tyto duše shromážděny v Kristově ovčinci. Mělo by se jim dostat dostatečného vyučení, aby jasně chápali důkazy, že pravda pro ně znamená spasení.

Viděla jsem, že by Bůh vykonal v Maine ještě větší dílo, kdyby všichni pro Jeho věc pracující byli Mu oddáni a nedůvěřovali své vlastní síle, ale Síle Izraele. Bylo mně ukázáno, že br. Andrews i ty, jste tvrdě pracovali a nedopřáli si odpočinku, jakého jste měli zapotřebí pro zachování svého zdraví. Měli byste pracovat s rozvahou a dopřát údobí odpočinku. Takovýmto počínáním byste podrželi tělesnou i duševní svěžest a vaše práce by byla ještě úspěšnější. Bratře F., ty jsi nervózní a jednáš příliš impulsivně. Duševní deprese velmi ovlivňuje tvou práci. Máš údobí, kdy pociťuješ nedostatek svobody a volnosti a myslíš, že to je proto, že jsou druzí v temnotě nebo omylech, anebo že se něco děje, o čem stěží můžeš říci, co by to bylo, a rozjedeš se někam nebo za někým a můžeš tím způsobit velkou škodu. Kdyby ses v tomto svém zneklidněném, nervovém stavu uklidnil a odpočinul si a s klidem očekával na Boha a dotázal se, zda tato svízel není v tobě samém, uchránil by ses zraňování vlastní duše a vzácné Boží věci.

Viděla jsem, že se br. F. nachází v nebezpečí vyvyšování se, když se mu v jeho úvahách podaří mocně pohnout shromáždění. Z toho důvodu se často cítí být tím nejúspěšnějším kazatelem. Zde se někdy sám klame. Může být časem tím nejpříjemnějším kazatelem, ale může selhat ve vykonávání toho nejlepšího. Kazatel, byť i působil v nejvyšší míře na city, ^{1T 623} nedává tím ještě důkaz, že by byl nejužitečnějším.

Když je br. F. pokorným a skládá důvěru v Boha, může učinit mnoho dobrého. Andělé mu přicházejí na pomoc a je požehnán bystrostí a volností. Ale po údobí zvláštního vítězství cítil se často povznešeným a všemu odrostlým, domýšlel se, že něčím je, když přece byl jen pouhým nástrojem v Božích rukou. Po takovémto údobí přenechali ho andělé jeho vlastní slabé síle a tehdy, ačkoli sám byl chybující, příliš často skládal svou temnotu a slabost na bratry a na lidi. V tomto svém nešťastném duševním stavu často srážel toho nebo onoho k zemi a i když bylo jeho dílo jen dopola hotovo, usmyslil si, že musí odejít a započít práci někde jinde.

Viděla jsem, že je br. F. v nebezpečí vydat se do boje ve své vlastní síle, ale v zápase shledá, že tato síla je slabostí. Když skládal důvěru v Boha, měl často úspěch ve sporech s protivníky naší víry. Ale někdy zpychl vítězství, které dal Bůh pravdě nad bludem a přisvojoval si slávu z těchto sporů. Vlastní "Já" bylo v jeho očích vyvýšeno a oslaveno.

Bylo mně ukázáno, že v těch svých posledních dvou úvahách neměl správného ducha. Před první z nich se cítil vyvýšen pochlebováním mužů, nemilujících pravdu. Když naslouchal a jistou roli i hrál v diskusi dvou, kteří nebyli ve víře, cítil se povýšeným a měl se za způsobilého podstoupit zápas s kýmkoliv. A když si takto důvěřoval, byl právě touto sebedůvěrou pozbaven své síly. Bůh byl nespokojený, že nedbal rady br. Andrewse. Jeho soběstačný duch by byl málem pro tuto diskusi krajním selháním. Dokud není rozhodné vítězství v těchto zápasech, znamená to vždy ztrátu. ^{1T 624} Nikdy nemají být dohnáni k nerozvážnosti, ale každý krok má být opatrný a s největší moudrostí, poněvadž zde je mnohem více v sázce než v národním zápase. Satan a jeho zástup jsou čile zúčastnění na těchto zápasech mezi pravdou a bludem a nepůjdou -li zastánci pravdy do boje v Boží síle, satan je vždy ve vedení boje předčí.

V druhém zápase bylo mnoho, velmi mnoho v sázce. Zde však opět br. F. pochybil, nepustil se do tohoto sporu u vědomí své slabosti a nespoléhal s pokorou a prostotou na Boží sílu. Opět cítil vlastní dostatečnost. Jeho dřívější úspěchy ho činily domýšlivým. Domýšlel se, že děkuje za své již získané úspěchy své schopnosti používat mocné argumenty Božího Slova.

Bylo mně ukázáno, že obhájci pravdy nemají vyhledávat diskuse. A kdykoliv je již nutné postavit se odpůrci v zájmu šíření pravdy a slávy Boží s jakou opatrností a s jakou pokorou by měli takový spor vést! Měli by si zkušováním srdce, vyznáváním hříchů, vážnou modlitbou a častým delším postem vyprosit, aby jim Bůh zvláště pomáhal, aby dal slovní vítězství, spasitelné, vzácné pravdě, aby se blud zjevil ve své pravé ohyzdnosti a aby jeho obhájci byli dokonale zneškodněni. Bojovníci za pravdu proti jejím odpůrcům, by si měli uvědomit, že se nesetkávají s pouhými lidmi, ale že zápasí se satanem a jeho anděly, kteří jsou rozhodnuti, že blud a temnota musí opanovat pole a že pravda musí být zakryta bludem. Jelikož se blud co nejvíce shoduje s přirozeným srdcem, má se to za správné. Pohodlní lidé milují blud a tmu a neradi se dávají napravovat pravdou. Nemilují světlo, aby jejich skutky nebyly kárány.

Když zastánci pravdy důvěřují toliko závažnosti argumentů, mají pouze slabé spolehnutí na Boha a takto se setkávají se svými odpůrci, nezíská pravda ničeho, ^{1T 625} ale bude to rozhodná porážka. Když není získáno jasného vítězství ve prospěch pravdy, je vše ještě horší než před konfliktem. Ti, kteří by dříve mohli být o pravdě přesvědčení, uklidní svou mysl a rozhodnou se pro blud, poněvadž ve svém zatemnělém stavu nemohou rozpoznat, že pravda má přednost. Tyto dvě poslední diskuse velmi málo posloužily Boží věci a bylo by lépe, kdyby k nim vůbec nebylo došlo. Bratr F. do nich nešel s duchem poníženým a s pevným spolehnutím na Boha. Nepřítel ho nafoukl pýchou a měl ducha soběstačnosti a sebedůvěry nehodící se pro pokorného Kristova služebníka. Měl na sobě vlastní výzbroj a nikoli Boží brnění.

Br. F., Bůh ti opatřil dělníka hlubokých zkušeností, nejschopnějšího v poli. Je jedním z těch, kteří jsou obeznámeni z vlastní zkušenosti se satanovými úklady, a který prošel nejintenzivnější duševní úzkostí. Bylo mu dovoleno všemoudrou Prozřetelností Boží projít žárem očisťující pece a tam pochopil, že každé útočiště kromě Boha selže a každá podpěra, o níž by se mohl opřít, se prokáže být zlomenou třtinou. Měl sis uvědomit, že br. Andrews má právě tak hluboký zájem na diskusi jako ty, a měl jsi poslechnout v duchu pokory jeho radu a využít jeho návodu. Ale satan zde mohl něco vyzískat, zmařit Boží úmysl, vykročil tedy a zmocnil se tvé mysli a tvé vůle a tím zkřížil Boží dílo. Pustil ses do boje ve vlastní síle a andělé tě nechali jej bojovat. Ale Bůh v milosrdenství pro svou věc nestrpěl, aby nepřátelé pravdy získali rozhodné vítězství a v odpověď na vážné, úzkostlivé modlitby jeho služebníka přispěchali andělé ku pomoci. Místo úplného selhání došlo k částečnému vítězství, aby se nepřátelé pravdy nemohli vyvyšovat nad věřícími. Ale tímto úsilím nebylo ničeho získáno tam, kde mohlo být slavné vítězství nad bludem. ^{1T 626} Měl jsi po boku dva nejschopnější zastánce pravdy. Tři mužové čelili silou pravdy jednomu muži, který se snažil zahalit pravdu bludem. V Bohu jsi mohl být zástupem, kdybys byl šel správně do boje. Tvoje soběstačnost způsobila téměř úplné selhání.

Nikdy by ses neměl pouštět do diskuse, kde je tolik v sázce, opíraje se o svou schopnost zacházet se silnými argumenty. Nemůžeš-li jí dobře zabránit, dej se do sporu, ale s pevnou důvěrou v Bohu a v duchu pokory, v duchu Ježíšově, jenž ti přikázal, aby ses od něho učil, který je mírný a pokorný srdcem. A potom abys oslavoval Boha a dokazoval Kristův charakter, neměl bys nikdy využívat nevýhod svého protivníka. Odlož sarkasmus a hraní se slovy. Pamatuj, že bojuješ se satanem a s jeho anděly právě tak jako s člověkem. Ten, který přemohl satana na nebi a zvítězil nad padlým nepřítelem a vypověděl ho z nebe a Jenž zemřel, aby vykoupil padlého člověka s jeho moci. Ten maje u Mojžíšova hrobu rozepři o jeho tělo, nedovolil si pronést proti satanu hanlivé obvinění, ale pravil: "Potresciž tě Hospodin."

Ve svých dvou posledních diskusích jsi pohrdl radou a nechtěl jsi poslechnout Božího služebníka, jehož celá duše je oddána dílu. Bůh ti dal ve své prozřetelnosti rádce, jehož schopnost a vliv mu dávají právo na tvou úctu a důvěru a nikterak nemohlo poškodit tvou důstojnost, kdyby ses dal vést jeho vyzkoušeným úsudkem. Boží andělé zaznamenali tvou sebejistotu a smutně se od tebe odvrátili. Bůh nemohl bezpečně zjevit svou moc na tobě, poněvadž ty by sis byl přisvojil Jeho slávu a tvé budoucí práce by měly jen malou cenu. Bratře B., viděla jsem, že by ses neměl ve svých pracích opírat jen o svůj úsudek, který tě tak často svedl na scestí. Měl bys ustoupit úsudku zkušenějších. Netrvej na vlastní důstojnosti a nebuď tak sebejistý, abys nemohl přijmout radu a dobrozdání zkušených spolupracovníků.

Tvoje žena není pro tebe vždy zvláštní pomocí, ale spíše překážkou. Kdyby přijala a dbala svědectví daných jí před více než dvěma roky, byla by ti nyní dobrou pomocnicí v evangeliu. Ale ona toto svědectví nepřijala a skutečně podle něho nežije. Kdyby to byla dělala, byl by její život zcela jiný. Nebyla posvěcena v Bohu. Miluje své pohodlí, vyhýbá se břemenům a nedovede se zapřít. Libuje si v lenivosti a její příklad není hoden napodobování, ale naopak je urážkou Boží věci. Občas také vyvíjí vliv na tobě, zvláště když cítí touhu po domově nebo nespokojenost. Také v církevních záležitostech tě ovlivňuje. Utvoří si vlastní náhled na tohoto bratra nebo sestru a vyjadřuje nelibost nebo silnou náklonnost, zatímco právě ti, které uzavřela do srdce, byli pramenem velkých pokušení a zkoušek pro církev. Ve svém neposvěceném stavu pociťuje velmi silnou náklonnost k těm, kteří jí projevují velkou důvěru a lásku, ale dokáže chladně přehlížet vzácné duše, které Bůh miluje, poněvadž ani jí ani bratru F. neprojevují horlivou náklonnost. A přece láska právě těchto duší je pravá a musí být výše ceněna než láska těch, kteří je svou láskou ujišťují. Názory tvé manželky velmi ovlivňují tvou mysl. Často máš za prokázané, že je korektní a smýšlíš tak, jako ona a dle toho jednáš i v církevních záležitostech.

Ty musíš zpříkladňovat Kristův život, neboť na tobě spočívá slavnostní odpovědnost. Tvoje žena je za svůj život odpovědna Bohu. Je-li tobě brzdou, bude z toho klást počet Bohu. Někdy se vzchopí a pokoří se před Bohem a pak ti opravdu pomáhá. Ale brzo opět klesá zpět do téže nečinnosti, vyhýbá se odpovědnosti a vykrucuje se z duchovní i tělesné námahy. ^{1T 628} Její zdraví by bylo mnohem lepší, kdyby byla činnější, kdyby se zapojila radostněji a srdečněji do duchovní i tělesné práce. Má schopnosti, ale nedostává se jí chuť k jednání a nechce vytrvale pěstovat lásku k činnosti. V jejím přítomném stavu neníže Bůh ničeho pro ni učinit. Musí něco učinit, aby se probudila a zasvětila Bohu své duševní i tělesné síly. Bůh to od ní požaduje a ve dni Hospodinově bude shledána neužitečnou služebnicí, jestliže se důkladně nenapraví a nebude žít dle světla, které je jí dáno. Dokud nenastane tato náprava, neměla by se vůbec účastnit práce svého manžela.

Bůh požehná bratra F. a podepře jej, bude-li postupovat pokorně, opíraje se o soud zkušených spolupracovníků.