Ve vidění 25. prosince 1865 v Rochesteru, N. Y., bylo mně ukázáno, že by si světitelé soboty měli rozmyslet brát lichvářské úroky. Zámožní lidé nemají práva brát od svých chudých bratří úroky, ale mohou je obdržet od nevěřících. "Jestliže by schudl bratr tvůj a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho." "Nevezmeš od něho lichvy nebo úroku, ale bát se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe. Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého." Lv 25,35-37. ^{1T 535} "Nedáš na lichvu bratru svému ani peněz, ani pokrmu, ani jakékoli věci, která se dává na lichvu. Cizímu půjčíš na lichvu, ale bratru svému nedáš na lichvu, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všech věcech, ke kterým bys vztáhl ruku svou v zemi, do níž vejdeš, abys dědičně obdržel ji." Dt 23,19-20

Bohu se nelíbí hrabivý duch u světitelů soboty. Jejich touha po zisku je tak mocná, že využívají i chudé, nešťastné bratry v jejich zoufalství a hromadí ke svým již tak nadměrným prostředkům, zatím co tito chudší bratří trpí právě pro tytéž prostředky. "Jsem snad strážným bratra svého?" táží se jejich srdce.

Před několika málo lety byli někteří z chudších bratří v nebezpečí, že ztratí pro špatné působení své duše. Všude je satan ohledně zámožnosti pokoušel. Tito chudí bratři neustále očekávali, že jim bude prokázána přízeň, když bylo jejich povinnosti, aby se spoléhali jen na své vlastní síly, a kdyby jim byla přednost prokazována, bylo by to bývalo tím nejhorším, co pro ně mohlo být vykonáno. Ve všech řadách světitelů soboty se satan namáhal, aby chudší třídu opředl svými pokušeními. Ti, kteří neměli vlastního úsudku a moudrosti, šli svou vlastní cestou, nejvíce ochotni tázat se na radu a následovat jí. Takoví museli trpět jako následek svého špatného hospodaření. A přece titíž by chtěli, aby byli podporováni bratry, kteří mají majetek. Toto vyžadovalo nápravy. Třída lidí, o které byla nejprve řeč, si neuvědomuje odpovědnost, spočívající na zámožných, ani potíže a starosti spojené s jejich penězi. Vše, co viděli, bylo, že mají peníze na vše, co potřebují, zatímco se oni musí pro nedostatek peněz uskrovňovat. Majetní ale všeobecně pohlíželi na všechny chudé v témže světle, když existuje třída chudých, činící co bylo v jejich silách, aby oslavili Boha, činili dobře a žili pro pravdu. To jsou lidé pevných hodnot. ^{1T 536} Jejich úsudek je dobrý. Jejich duch vzácný v Božích očích. Množství dobrého, které vykonají svým nenáročným způsobem, je desetkráte větší než totéž vykonané zámožnými, ačkoli tito mohou dát při jistých příležitostech veliké částky. Bohatí nevidí a neuvědomují si potřebu činit dobro, být bohatými v dobrých skutcích, hotovi rozdávat, ochotni sdílet.