Mnozí se ve svém náboženském životě dopouštějí těžké chyby, když si pozorně všímají jen svých pocitů a podle toho usuzují o svém pokroku nebo ochabování. Pocity nejsou bezpečným měřítkem. Na důkaz našeho přijetí u Boha se nesmíme dívat do našeho nitra. Najdeme tam jen to, co nám odnímá odvahu. Naši jedinou nadějí je pohled na Ježíše, ^{5T 200} "vůdce a dokonavatele víry." Žd 12,2. U něho je vše, co nás může naplnit vírou, nadějí a odvahou. On je naše spravedlnost, naše útěcha a naše radost.

Kdo hledí do vlastního nitra aby našel útěchu, bude unaven a zklamán. Cit pro naši slabost a nehodnost by nás měl učinit pokornými, abychom se odvolávali na smírčí oběť Kristovu. Spoléháme-li se na Jeho zásluhy, nalezneme klid, pokoj a radost. On dokonale zachraňuje všechny, kteří skrze Něho přicházejí k Bohu.

Musíme denně, ba každou hodinu důvěřovat Ježíši. On zaslíbil, že jaké jsou naše dny, taková bude naše síla. Jeho milostí můžeme nést všechna břemena přítomné doby a plnit její povinnosti. Mnozí ale budou přitlačeni k zemi, protože budoucí potíže vybírají předem. Neustále se pokoušejí přenést starosti zítřka na dnešek. Velká část jejich zkoušek spočívá proto na domněnkách. Na to Ježíš neučinil žádné opatření. On zaslibuje pomoc jen pro tento den. Nemáme se zatěžovat starostmi a nesnázemi zítřka, neboť "dosti má den na svém trápení". Mt 6,34.

Mít ve zvyku hloubat nad předpokládaným zlem, je nemoudré a nekřesťanské. Jestliže to děláme, nebudeme mít radost z požehnání, ani se nám nepodaří zlepšit současnost. Pán žádá od nás, abychom plnili povinnosti dnešního dne a snášeli jeho zkoušky. Dnes máme dávat pozor, abychom nechybovali slovem nebo skutkem. Dnes máme chválit a ctít Boha. Dnes máme užitím živé víry zdolat nepřítele. Dnes musíme hledat Boha a být rozhodnuti, že se nespokojíme bez jeho přítomnosti. Měli bychom bdít, pracovat a modlit se, jako by byl dnes poslední den, který je nám poskytnut. Jak neobyčejně vážný by pak byl náš život. Jak svědomitě bychom následovali Ježíše ve všech našich slovech a skutcích.

Jen málokdo správně oceňuje vzácný, milostivý dar modlitby. Měli bychom jít k Ježíši a říci mu všechny své nesnáze. Můžeme mu přinést své malé starosti ^{5T 201} právě tak, jako své velké potíže. Cokoliv nás znepokojuje nebo působí nesnáz, měli bychom předložit Pánu na modlitbách. Když cítíme, že potřebujeme na každém kroku přítomnost Krista, pak bude mít satan jen málo příležitostí, aby nás zaháněl od našeho nejlepšího přítele, který nás nejlépe chápe. Kromě Ježíše neměli bychom nikoho učinit svým důvěrníkem. S Ním můžeme bez nebezpečí rozmlouvat o všem, co hýbe naším srdcem.

Bratři a sestry, když se shromáždíte ke společné pobožnosti, pak věřte, že Ježíš je mezi vámi. Věřte, že vám chce žehnat. Nedívejte se na sebe a hleďte na Ježíše, mluvte o Jeho nesrovnatelné lásce. Budete-li se dívat na Něho, budete proměněni v Jeho obraz. Modlete se krátce a přejděte ihned k věci. Nedělejte Pánu kázání v dlouhém modlení, proste o chléb života, jako hladové dítě vyprošuje si chléb od svého pozemského otce. Bůh nám daruje každé potřebné požehnání, budeme-li Jej v prostotě a v důvěře o ně prosit.

Modlitby kazatelů před jejich kázáními jsou často dlouhé a nevhodné. Obsahují celé množství předmětů, jež nemají žádný vztah k potřebám okamžiku nebo sboru. Takové modlitby patří do komůrky, ale ne na veřejnost. Posluchači jsou unaveni a touží, aby kazatel skončil. Bratři, neste církev na modlícím srdci. Jděte s důvěrou ke svému Spasiteli a řekněte mu, čeho je vám třeba. Prosme z pevnou touhou o požehnání, jež potřebujeme pro tento čas.

Modlitba je nejsvatější činnost duše. Měla by být upřímná, pokorná a vážná, s přáním přinést obrácené srdce do přítomnosti svatého Boha. Když modlitebník cítí, že Bůh je blízko Něho, zapomene na své já. Nebude toužit, aby rozvíjel lidské dary. Nebude se snažit, aby se líbil uším lidí, ale aby dosáhl požehnání, po němž touží duše. ^{5T 202}

Jen kdybychom plně věřili slovům Páně, jak hojná požehnání bychom mohli přijímat! Kéž by byly modlitby vroucnější a pronikavější. Kristus pomůže všem, kteří ho hledají ve víře.