Skutečnost, že tak veliký počet členů je ve sboru v Battle Creeku a že se tu soustřeďuje tak mnoho důležitých zájmů, činí z něho přední misijní pole. Lidé ze všech částí země přicházejí do sanatoria a mnoho mladých z různých států navštěvuje školu. Toto pole žádá nejodevzdanější věrné pracovníky a ty nejlepší pracovní metody, aby mocný vliv pro Krista a pravdu mohl ustavičně působit. Je-li dílo řízeno podle Boží vůle, pak spásná moc Kristovy milosti bude zjevena mezi těmi, kteří pravdě věří a oni budou světlem pro jiné.

V Battle Creeku však byla mnohá příležitost žalostně zanedbána, zatímco se dalo mnohé udělat, aby srdce díla bylo udrženo ve zdravém stavu. Mocný tlukot srdce by mělo být cítit ve všech částech těla věřících. Je-li však srdce nemocné a slabé ve své činnosti, všechna odvětví díla budou oslabena. Je podstatně důležité, aby tu bylo pevné, zdravé působení v tomto ústředním bodu, aby pravda byla nesena do všech částí světa. Rodiny se musí obeznámit s tímto posledním varováním a je zapotřebí moudrého řízení a zároveň plánování jako i vzdělávání lidí pro pomoc v díle.

Čím více se rok od roku dílo rozmáhá, potřeba zkušených a věrných pracovníků je tím naléhavější. Bude-li Boží lid kráčet podle Jeho rady, takoví pracovníci nám vyrostou. Zatímco smíme pevně spoléhat na Boží moudrost a moc, Pán chce abychom rozvíjeli schopnost do nejzazších možností. Když pracovníci získávají duševní moc a jsou obeznámeni se záměry a jednáním Božím, budou mít jasnější náhled na dílo pro tuto dobu a budou lépe připraveni ^{5T 722} pro vynalezení a uskutečnění plánů pro jeho rozvoj. Takto mohou držet krok s možnostmi, které Boží prozřetelnost poskytuje.

Měli bychom se snažit o trvalý příliv nových pracovníků. Měli bychom postřehnout a rozpoznat talenty. Zbožné a schopné lidi bychom měli povzbudit, aby obdrželi nutnou výchovu, aby mohli být připraveni pomáhat při šíření světla pravdy. Všichni, kdo jsou kompetentní tak konat, měli by být vedeni k tomu, aby se pustili do některého odvětví díla podle svých schopností.

Vznešené a naléhavé dílo pro tuto dobu nemá být šířeno při svém závěru pouze úsilím několika vybraných mužů, kteří dosud nesli zodpovědnosti díla. Kdyby ti, které Bůh povolal na pomoc při dokončení určitého díla, dovedli jej podle svých schopností do krajnosti, Pán nedovolí, aby se dílo zastavilo na určitém stupni. Ve své prozřetelnosti povolá a uzpůsobí jiné, kteří se připojí k prvním, aby spolu mohli jít vpřed ještě dál a pozvedli prapor výše.

Jsou však někteří lidé, kteří nerostou úměrně s potřebami díla; místo aby se přizpůsobili vzrůstajícím požadavkům, dovolují, aby je tyto přerostly a pak zjišťují, že nedovedou pochopit ani čelit požadavkům doby. Když lidé, které Bůh připravuje pro zodpovědnosti v díle, chopí se ho i v nepatrně odlišném způsobu než jak bylo dosud vedeno, starší pracovníci by měli pečlivě dbát na to, aby těmto pracovníkům nepřekáželi a nebrzdili dílo. Někteří si nemusí uvědomit význam určitých opatření, prostě proto, že nevidí potřeby díla ve všech jeho důsledcích a neuvědomují si zodpovědnost, kterou Bůh obzvláště vložil na jiné lidi. Ti, kdo nejsou obzvláště připraveni konat jisté dílo, měli by dávat pozor, aby nestáli v cestě jiným a nebránili jim plnit Boží záměry. ^{5T 723}

Přiléhavý je Davidův případ. Chtěl vybudovat Hospodinův chrám a k tomuto cíli shromáždil veliké materiálové hodnoty. Pán mu však řekl, že toto dílo nevykoná on, ale připadne to jeho synovi Šalomounovi. Velké Davidovy zkušenosti ho uzpůsobily být Šalomounovým rádcem a povzbuzovat ho, naproti tomu mladší muž musel budovat chrám. Unavená a přetížená mysl starých pracovníků vždy nepostihne velikost díla a proto nemohou být nakloněni držet krok s možnostmi Boží prozřetelnosti, proto by těžká zodpovědnost neměla cele spočívat na nich. Nemohou přinést do díla všechny prvky podstatně důležité pro jeho pokrok a proto by bylo dílo bržděno.

Pro nedostatek moudrého řízení, je dílo v Battle Creeku, Michigan, daleko za tím, čím by mělo být. I když je nutné, abychom rozuměli situaci a potřebám cizích misií, měli bychom také rozumět potřebám díla přede dveřmi. Využijeme-li správně přednosti, které nám Bůh poskytl, pak bychom mohli poslat mnohem větší počet pracovníků do pole. Ve sbořích potřebujeme odvážné dílo. Zvláštní poselství, ukazující závažnost těchto problémů, povinnosti a nebezpečí naší doby, by neměly být předloženy lidem chladně a bezduše, nýbrž "mocí Ducha". Zodpovědnost musí být vložena na členy církve. Misijní duch by měl být probuzen jako nikdy předtím a podle potřeby by měli být povoláni pracovníci, kteří budou jednat jako pastýři stáda, vynakládající osobní úsilí, aby přivedli církev ke stavu, kde duchovní život a církevní činnost bude všude zjevná.

Dílo ztratilo mnoho talentů, protože lidé na zodpovědných místech je nepostřehli. Jejich zrak nebyl dostatečně prozíravý, aby postihli, že dílo je již příliš rozsáhlé, než aby ho mohli vést dosavadní pracovníci. ^{5T 724} Velmi mnoho z toho co mělo být uskutečněno zůstalo dosud nevykonáno, protože lidé měli tyto věci ve svých vlastních rukou, místo aby práci rozdělili mezi veliký počet pracovníků a důvěřovali, že Bůh jim pomůže v jejich úsilí. Snažili se jít kupředu ve všech odvětvích díla, obávaje se, že jiní budou méně výkonní. Jejich vůle a úsudek vládly v různých odvětvích díla a pro jejich neschopnost všechno to zvládnout, docházelo k velikým ztrátám.

Musíme se naučit, že když Bůh určí prostředky pro některé dílo, nesmíme je odkládat stranou a pak prosit a očekávat, že On udělá zázrak a nahradí, co chybí. Nebude-li rolník orat a sít, Bůh zázrakem nezabrání důsledkům jeho nedbalosti. V době žní bude jeho pole prázdné - žádné obilí nedozraje, žádné snopy nebudou svezeny do stodoly. Bůh připravil símě i půdu, slunce i déšť a jestliže hospodář použil tyto prostředky které měl, dostane podle své setby a práce.

V přírodě vládnou mocné zákony a duchovní věci jsou řízeny zásadami, které jsou neměnné. Prostředky musí být použity k vlastnímu cíli, chceme-li dosáhnout určitých výsledků. Bůh určil práci každému člověku podle jeho schopností. Vzděláním a cvikem se lidé připravují pro každou situaci, která je může zastihnout a moudré plánování je potřebné, aby každý mohl pracovat ve svém vlastním oboru a získal zkušenost, která ho uzpůsobí nést zodpovědnost.

Zatímco však vzdělání, výchova i rady zkušených lidí jsou podstatně důležité, pracovníci by měli být poučeni, že nesmí spoléhat na žádný lidský úsudek. Jako svobodní Boží služebníci mají očekávat moudrost od Něho. Jestliže učitel závisí cele na myšlenkách někoho jiného a nejde dál, než k tomu, že přijímá jeho plány, ^{5T 725} vidí pouze skrze oči toho člověka a do té míry je pouze ozvěnou druhého. Bůh jedná s lidmi jako zodpovědnými bytostmi. Svým Duchem chce působit na mysl, kterou člověka vybavil, jen jestli člověk Mu dá příležitost na sebe působit a uzná-li Jeho působení. Chce, aby každý používal svou mysl a svědomí. Nezamýšlel, aby se někdo stal stínem druhého a vyjadřoval pouze názory jiného.

Všichni mají milovat své bratry a vážit si svých vůdců, nemají je však činit nositeli svých zodpovědností. Nesmíme vlévat všechny své těžkosti a zmatky do mysli druhých, abychom je unavili. Ježíš nás zve: "Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádej jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá i bude dána jemu. Žádej pak důvěrně, nic nepochybuje." Jk 1,5-6 "Pojďte ke mně všichni, kteříž pracujete a obtíženi jste a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem a naleznete odpočinutí duším svým. Jho mé zajisté jesti rozkošné a břímě mé lehké." Mt 11,28-30

Základem křesťanství je Kristus, naše spravedlnost. Lidé jsou osobně zodpovědni Bohu. Každý musí jednat tak, jak Bůh na něj působí, ne jak ho ovlivňuje někdo jiný, neboť bude-li tento pracovní způsob dodržován, duše nemohou být zasaženy a usměrněny duchem toho velikého JSEM. Budou pod uzdou, která nedovoluje žádnou svobodu činu nebo volby.

Není Boží vůlí, aby jeho lid v Battle Creeku zůstával ve svém nynějším stavu chladu a nečinnosti, dokud církev nebude probuzena k životu a činnosti nějakou zázračnou mocí. Budeme-li moudří a použijeme pilně, modlitebně a vděčně prostředky, jimiž Boží lid má obdržet světlo a požehnání, pak žádná moc na zemi nebude sto zbavit nás těchto darů. Odmítáme-li Boží prostředky, zbytečně očekáváme od Něho zázrak, aby nám dal světlo, moc a sílu, neboť se to nikdy nestane. ^{5T 726}

Pán mi ukázal, že mužové na zodpovědných místech stojí přímo v cestě tomuto dílu, protože se domnívají, že dílo musí být konáno a požehnání musí přijít jistým způsobem a nechtějí uznat to, co přichází nějak jinak. Moji bratři, kéž vám Hospodin ukáže, jak tomu opravdu je. Bůh nejedná podle lidských plánů nebo jejich přání. On "tajemným způsobem koná své divy". Proč zavrhovat Boží pracovní metody, neodpovídají-li naším představám? Bůh má své určené cesty světla. Nemusí to však být nějaká zvláštní skupina lidí. Když všichni zaujmou své určené jim místo v Božím díle vážně hledajíc moudrost a vedení od Něho, pak bude učiněn veliký pokrok v šíření světla ve světě. Když se lidé přestanou stavět do cesty, Bůh bude působit uprostřed nich jako nikdy předtím.

I když se musí udělat rozsáhlé plány, veliká péče musí být věnována tomu, aby práce v každém odvětví díla byla harmonicky sladěna s prací v jiném odvětví a tak vytvořen dokonalý celek. Příliš často tomu bylo opačně a výsledkem byla nedostatečná práce. Jeden člověk, který dohlíží na některé odvětví díla, znásobuje své zodpovědnosti, dokud je podle jeho odhadu toto odvětví nad ostatními. Řídíme-li se tímto úzkoprsým náhledem, působíme silným vlivem na jiné, aby viděli celou věc v témž světle. Toto je lidská přirozenost, není to však Duch Kristův. Právě tou měrou, jak se řídíme touto zásadou, je Kristus vyloučen z práce a na první místo vstupuje vlastní já.

O zásadách, které by nás měly vést k práci jako pracovníky v Božím díle, apoštol Pavel říká:"Boží jsme zajisté pomocníci". 1K 3,9 "Všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jako Pánu a ne lidem." Kl 3,23 A Petr napomíná věřící: "Jeden každý jakž vzal dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží. ^{5T 727} Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží, jestliže kdo přisluhuje, čiň to jako z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista." 1Pt 4,10.11.

Pakliže tyto zásady ovládají naše srdce, uvědomíme si, že dílo je Boží a ne naše, že On má tutéž péči o každou část velikého celku. Když Kristus a Jeho sláva je na prvním místě a láska k vlastnímu já je pohlcena láskou k duším pro které Kristus zemřel, pak žádný pracovník nebude pohlcen jedním odvětvím díla natolik, aby cele zapomněl na význam kteréhokoli jiného. Sobectví vede lidi k domnění, že ta zvláštní část díla, v němž pracují, je tím nejdůležitějším ze všeho.

Je to sobectví, které působí na pracovníky tak, že pokládají svůj úsudek za nejspolehlivější a své pracovní metody za nejlepší, anebo že je jejich výsadou jakýmkoliv způsobem vázat na sebe svědomí druhých. Takového ducha měli židovští vůdcové v době Kristově. Kněží a rabíni ve svém sebevyvyšování uplatňovali tak přísná pravidla, tolik forem a ceremonií, že to odvracelo mysl lidu od Boha a neposkytovalo žádnou příležitost, aby mohl pro ně něco udělat. Tím se Jeho milosrdenství a láska ztrácely ze zřetele. Moji bratři, nechoďte touž cestou. Mysl lidí nechť je usměrněna k Bohu. Dejte Mu příležitost pracovat pro ty, kteří Ho milují. Neukládejte lidu taková pravidla a směrnice, které by je zbavily Ducha Božího jak se to stalo s pahrbky Gelboe, pozbavenými rosy a deště.

Mezi naším lidem je žalostný nedostatek duchovnosti. Veliké dílo musí být vykonáno pro ně dřív, než se mohou stát tím, co Kristus z nich chtěl mít - světlem světa. Po celá léta jsem cítila hlubokou úzkost v duši, když mi Pán představil, jak v našich sborech chybí Ježíš a Jeho láska. Byl tu duch soběstačnosti a úsilí o postavení a prvenství. ^{5T 728} Viděla jsem, že sebeoslavování se stalo zvykem mezi adventisty s.d. a že dokud pýcha člověka nebude snížena a Kristus vyvýšen, nebude Jeho lid v lepším stavu, aby přijal Krista při Jeho druhém příchodu, než byl židovský lid připraven přijmout Ho při Jeho prvním příchodu.

Židé očekávali Mesiáše; ale On nepřišel tak jak předpokládali že přijde. A kdyby byl přijat jako Zaslíbený, jejich moudří učitelé by museli přiznat, že se mýlili. Tito vůdcové se odtrhli od Boha a satan působil na jejich mysl, aby je přivedl k odmítnutí Spasitele. Místo aby zavrhli pýchu svých názorů, raději zavřeli své oči aby neviděli všechny důkazy Jeho Mesiášství; a nejenže odmítli poselství o spasení, ale zatvrdili srdce lidu vůči Ježíši. Jejich dějiny by pro nás měly být velikou výstrahou. Nikdy nesmíme očekávat, že když Pán má světlo pro svůj lid, satan bude klidně čekat a nevynasnaží se zabránit lidu přijmout ho. Bude působit na mysl, aby probudil nedůvěru, žárlivost a nevěru. Bděme, aby jsme neodmítli světlo, které sesílá Bůh, protože nepřichází nějakým líbivým způsobem. Nechť není od nás odvráceno Boží požehnání, protože neznáme dobu svého navštívení. Pakliže jsou takoví, kteří sami nevidí a nepřijímají světlo, nechť nestojí v cestě jiným. Nechť se nemusí říci o tomto vysoce upřednostněném lidu jako o Židech, když se jim zvěstovaly radostné věci o Božím království: "Sami jste nevešli a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste." Lk 11,52

V Božím Slově jsme poučeni, že toto je čas nad jiné vzácnější, kdy můžeme očekávat světlo z nebes. Nyní máme očekávat rozvlažení od tváře Páně. Měli bychom očekávat působení Boží prozřetelnosti jako armáda Izraele očekávala na "když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také." 2S 5,24 - na určený signál, že nebesa budou pro ně působit. 5T 729

Bůh nemůže oslavit své jméno ve svých dítkách, dokud tyto lpí na člověku a opírají se o tělo. Jejich současný stav slabosti bude pokračovat, dokud sám Kristus nebude vyvýšen, dokud s Janem Křtitelem neřeknou pokorným srdcem a s úctou: "On musí růsti, já pak menšiti se." J 3,30 Byla jsem vyzvána, abych řekla Božímu lidu: "Vyvyšte Ho, muže Golgaty. Člověk nechť ustoupí, aby všichni mohli vidět Toho, v němž se soustředí i jejich naděje věčného života. Prorok Izaiáš říká: "Dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje." Iz 9,6 Nechť církev a svět hledí na svého Vykupitele. Nechť každý hlas zvolá s Janem "Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa." J 1,29

Jedině žíznivé duši je otevřena studnice živé vody. Bůh říká: "Vyleji vody na žíznivého a potoky na vyprahlost." Iz 44,3 Duším, které opravdově touží po světle a které přijímají s radostí každý paprsek Božského světla z Jeho svatého Slova, jedině takovým bude dáno světlo. Pomocí těchto duší Bůh zjeví světlo a moc, která osvítí celou zemi svou slávou.