Bolí mne, že musím říci, že někteří členové sboru nedovedou držet jazyk na uzdě. Falešné jazyky se živí zlem. Jsou to falešné, pomlouvačné jazyky. Pěstuje se mnohomluvnost a nenáležité vměšování se do toho, co se jich netýká. Některé ochotné klevetníky podněcuje zvědavost a ještě jiné nenávist vůči těm, skrze které chce Bůh takové napomínat. Všechny tyto odstředivé živly jsou v činnosti. Někteří zakrývají své skutečné smýšlení, zatímco jiní ochotně zveřejňují všechno co ví, anebo se jen domnívají, že mohou o jiných vědět.

Viděla jsem, že nyní působí i duch křivopřísežnictví, který by pravdu rád zvrátil v lež, dobro ve zlo a nevinnost ^{5T 95} ve zločin. Satan jásá nad tímto stavem Božího vyznávajícího lidu. Zatím, co mnozí zanedbávají svou vlastní duši, dychtivě čekají na příležitost, aby kritizovali a odsuzovali jiné. Všichni mají povahové chyby a není těžké najít něco, co žárlivost nemůže k jejich škodě překroutit. Takoví samozvaní soudcové se utěšují: "Nyní ale máme skutečnosti. Na nich postavíme obžalobu, z které se neočistí." Čekají na vhodnou příležitost a pak uplatní své klevety a předloží své pochoutky.

Lidé s přirozeně silnou představivostí jsou v nebezpečí, že při prosazování určitého stanoviska obelhávají sebe i jiné. Sbírají neuvážené výrazy jiných, neuvažují, že slova mohou být vyřknuta unáhleně a proto nemohou odrážet skutečné smýšlení mluvícího. Avšak tyto neuvážené poznámky, často tak malicherné a bezvýznamné, jsou zveličeny satanovým zvětšovacím sklem. Jsou zneužívané a tak často opakované, až se z nich stanou hory. Odloučeni od Boha, stávají se tito podezíraví jednotlivci hračkou pokušení. Častokrát nepoznají sílu svých citů a účinnost svých slov. Zatímco odsuzují chyby jiných, své mnohem větší chyby shovívavě přehlížejí. "Důslednost je vzácný klenot."

Není snad žádný zákon laskavosti, který bychom měli poslouchat? Zmocnil Bůh křesťany, aby kritizovali a odsuzovali jeden druhého? Je čestné anebo poctivé pod záminkou přátelství vyzvídat tajemství, která mu byla svěřena a pak tyto zprávy obrátit v neprospěch? Je to křesťanská láska vyslechnout každou zprávu a odhalit všechno, co uvede do podezření charakter druhého a pak se těšit z toho, když je tím poškozen? Satan jásá, když může zhanobit anebo poranit některého Kristova následovníka. On je žalobníkem bratří. Mají mu křesťané v tomto díle pomáhat?

Boží vševidoucí oko zaznamenává nedostatky nás všech, i převládající zlost ^{5T 96} každého jednotlivce a přece se shovívavě chová k našim omylům a slitovně hledí na naše slabosti. Nabádá svůj lid k tomu, aby pěstoval téhož ducha něžnosti a trpělivosti. Praví křesťané se nebudou radovat z odhalení chyb a nedostatků jiných. Budou se odvracet od všeho nízkého a převráceného a svoji mysl obrátí k tomu, co je dobropověstné a milé. Jakékoliv vyhledávání chyb, každé slovo kritiky a odsouzení je pro křesťana bolestivé.

Vždy existovali mužové a ženy, kteří sice vyznávali pravdu, ale svůj život neusměrnili podle jejího posvěcujícího vlivu, existovali lidé nevěrní, žijící v sebeklamu a povzbuzující se k hříchu. V jejich životě, chování a povaze je zřejmá nevěra a toto hrozné zlo působí jako rakovina.

Kdyby všichni vyznavači křesťanství použili svého hloubání k tomu, aby viděli, které zlo musí být v jejich životě odstraněno, místo aby zle mluvili o jiných, byl by v dnešní církvi mnohem zdravější stav. Někteří budou poctiví, když je to nic nestojí, když se však chytrost bude nejlépe vyplácet, na poctivost zapomenou. Poctivost a chytrost se v jedné mysli neshodnou. Buď se časem lest vyloučí a zavládne pravda a poctivost anebo se bude pěstovat to první a poctivost bude opuštěna. Toto dvojí se nikdy neshodne, nemají nic společného. Jeden je prorokem bálovým a ta druhá je pravým prorokem Božím. Když Pán sesbírá své perly, s potěšením pohlédne na opravdového, upřímného a čestného. Andělé se zaměstnávají zhotovováním korun pro takové a na těchto hvězdami vysázených korunách bude se odrážet s jasem světlo, které září od Božího trůnu.

Bratři kteří vám slouží, jsou příliš často zatíženi sborovými těžkostmi a ve svých proslovech se na ně příliš často odvolávají. Neměli by povzbuzovat členy, aby naříkali jeden nad druhým, nýbrž ^{5T 97} měli by je vést k bdělosti nad vlastními činy. Nikdo by neměl připustit, aby nesprávným počínáním jiných, byly v něm probuzeny předsudky a pocity urážky. Všichni by měli trpělivě vyčkat a vyslechnout obě sporné strany a pak věřit pouze tomu, co věřit přikazuje přísná skutečnost. Pro všechny časy není bezpečné naslouchat zlé zprávě, dokud jsem se přísně nezařídil podle biblického pravidla. Toto se obzvlášť bude vztahovat na ty, kteří chytrácky vyzvídali od nic netušících to, s čím tito neměli nic společného a co by jim nepřineslo nic dobrého.

Moji bratři, v zájmu vlastní duše jednejte upřímně k Boží slávě. Sami vyhoďte vlastní já ze svých myšlenek pokud je to jen možno. Blížíme se ke konci časů. Zkoumejte své pohnutky ve světle věčnosti. Vím, že musíte být vyburcováni; uchylujete se od starých pilířů. Vaše tak zvaná věda podkopává základy křesťanských zásad. Byla mi ukázána cesta, po níž zcela určitě půjdete, pakliže odejdete od Boha. Nespoléhejte se na svoji vlastní moudrost. Říkám vám, vaše duše jsou bezprostředně ohroženy. Pro Krista, zkoumejte a poznejte, proč máte tak málo lásky k náboženství.

Pán zkouší a prozkoumává svůj lid. Můžete být přísní a kritičtí k svému vlastnímu porušenému charakteru jak chcete. Buďte však laskaví, soucitní a zdvořilí k jiným. Ptejte se každého dne: Jsem poctivý, anebo mám falešné srdce? Proste Pána, aby vás zachránil od každého svodu v tomto ohledu. Jde o věčné zájmy. Zatímco tak mnozí usilují o čest a lakotný zisk, usilujte vy, milovaní bratři, o jistotu Boží lásky a volejte: Kdo mi ukáže, jak mám své povolání a vyvolení upevnit?

Satan pečlivě studuje vlastní hříchy jednotlivců a pak začíná své svůdné a zákeřné dílo. Jsme obklopeni velikým množstvím pokušení. Můžeme však zvítězit, budeme-li mužně vést Hospodinův boj. Všichni jsou v nebezpečí. ^{5T 98} Jestliže však chodíte pokorně a modlitebně, vyjdete z tohoto zkušebního procesu vzácnější než jemné zlato, dražší než zlato z Ofir. Budete-li nedbalí a zapomenete na modlitbu, budete jako měď zvučící a jako zvon znějící.

Někteří se téměř ztratili v záplavě pochybování. Takovým bych chtěla říci, odvraťte mysl z tohoto směru. Upřete ji na Boha. Čím pevnější víra a svatost vás poutá k tomu Věčnému, tím se vám bude Jeho jednání zdát jasnější a spravedlivější. Učiňte život, věčný život cílem svého vrcholného úsilí.

Znám vaše nebezpečí. Ztratíte-li důvěru ve Svědectví, opustíte také biblickou pravdu. Obávala jsem se, že mnozí z vás zaujmou kritické, pochybovačné stanovisko a ve své úzkosti o vaše duše bych vás chtěla varovat. Kdo z vás chce přijmout toto napomenutí? Cítili byste se dokonale svobodni přijmout nebo zavrhnout kteroukoli část nebo celek při svém nynějším postoji ke svědectví, kdyby vám někdo zkřížil dráhu anebo snažil se napravit vaše omyly? To, co byste s nejmenší ochotou přijali, je právě to nejdůležitější. Bůh a satan nikdy nepracují spolu. Svědectví nesou buď pečeť Boží, nebo satanovu. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, ani zlý strom přinášet dobré ovoce. Po ovoci poznáte je. Bůh mluvil; kdo se zachvěl na Jeho Slovu?