EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Bratrská láska

Svědectví pro církev - svazek pátý


Rejstřík - na začátek na začátek

Bratrská láska

"Po tom poznají všichni, že jste moji učedníci, budete-li míti lásku vespolek." J 13,35. Čím více se svou povahou podobáme našemu Spasiteli, tím větší bude naše láska k těm, pro které zemřel. Křesťané projevující nesobeckého ducha lásky jeden k druhému, přinášejí svědectví o Kristu, jež nevěřící nemohou popřít ani mu odporovat. Nelze docenit moc takového příkladu. Nic tak úspěšně neodrazí záměry satana a jeho sluhů, 5T 168 nic tak neupevní království Vykupitele, jako Kristova láska projevena mezi členy církve. Pokoj a úspěch lze očekávat pouze v činné pokoře a lásce.

V prvním listu ke Korintským apoštol Pavel zdůrazňuje význam oné lásky, kterou by měli pěstovat Kristovi následovníci: "Kdybych mluvil i jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásky, jsem jako řinčící kov a hřmotící zvon. Kdybych měl dar proroctví a věděl všecko tajemství a měl všecko poznání a víru takovou, že bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. Kdybych rozdal všecko své jmění a vydal své tělo, abych byl upálen, ale neměl lásku, nic mi to neprospívá." 1K 13,1-3.

Jakkoli vznešené může být vyznání člověka, jehož srdce není proniknuto láskou k Bohu a jeho spolubližním, není Kristovým učedníkem. Kdyby měl velikou víru i divotvornou moc, přece by jeho víra bez lásky byla bezcenná. Může projevit velikou obětavost, dělá-li to však z jiných důvodů než z pravé lásky, obětoval-li by všechny své statky na pokrm chudým, ani tento čin by mu nezískal přízeň u Boha. Ve své horlivosti by mohl podstoupit i mučednickou smrt, kdyby však neměl zlato lásky, Bůh by jej pokládal za svedeného nadšence, nebo ctižádostivého pokrytce.

Apoštol pokračuje a vymezuje ovoce lásky: "Láska je shovívavá, láska je dobrotivá, láska nezávidí.“ Božská láska, ovládající srdce vykořeňuje pýchu a sobectví. "Láska se nehonosí, nenadýmá." Nejčistší radost pochází z nejhlubší pokory. Nejmocnější a nejušlechtilejší charaktery spočívají na základě trpělivosti, lásky a důvěřivého podřízení Boží vůli.

"Nechová se neslušně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo." Srdce, v 5T 169 němž panuje láska, nebude naplněno vášní ani pomstou při urážkách, které by pýcha a sebeláska nesnesly. Láska nepodezírá a vždy vidí pohnutky a činy jiných v tom nejpříznivějším světle. Láska nikdy zbytečně nevystavuje chyby jiných. Zvídavě nenaslouchá nepříznivým zprávám, nýbrž snaží se připomenout některé dobré vlastnosti toho, kdo byl znevážen.

Láska "neraduje se z křivdy, ale má radost z pravdy." Ten, jehož srdce je proniknuto láskou, je naplněn zármutkem při poblouzení a slabosti jiných, raduje se však, když vítězí pravda, když mraky, které zastiňují čistou pověst kohokoli, jsou odstraněny, anebo když hříchy jsou vyznány a zlo je napraveno.

"Všecko snáší, všemu věří, ve všecko doufá, všecko trpí." Láska nejen snáší nedostatky jiných, nýbrž je-li to nutné, radostně bere na sebe jakékoliv utrpení a nepohodu. Tato láska "nikdy nevypadá". Nikdy nemůže ztratit svou cenu, je přívlastkem nebes. Jako převzácný poklad bude doprovázet svého vlastníka branami Božího města.

Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj. Neshoda a boj je satanovým dílem a ovocem hříchu. Chceme-li se jako lid těšit pokoji a lásce, musíme se vzdát svých hříchů, musíme žít v souladu s Bohem a budeme v souladu i jeden s druhým. Každý nechť se ptá sám sebe: vlastním lásku? Naučil jsem se dlouhoshovívavosti a laskavosti? Hřivny, poznání a výmluvnost budou bez této nebeské vlastnosti tak bezvýznamné, jako řinčící kov a hřmotící zvon. Žel, že tento převzácný poklad je tak málo doceněn, a že ho mnozí vyznavači tak málo hledají.

Pavel napsal Kolossenským: "Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí a milí v střeva milosrdenství, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, 5T 170 snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu žalobu. Jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. - K tomu ke všemu pak jen lásku, jež je pojítkem dokonalosti. Pokoj Kristův ať jest rozhodčím ve vašich srdcích, vždyť k němu jste byli povoláni jako údové jednoho těla. A buďte vděčni." "Všecko, co činíte slovem anebo skutkem, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte Bohu Otci skrze něho." Kl 3,12-15.17.

Skutečnost, že jsme tak velice zavázáni Kristu, nás co nejsvatěji zavazuje vůči těm, pro jejichž vykoupení zemřel. Máme k nim projevovat týž soucit, totéž něžné slitování a nesobeckou lásku, kterou Kristus projevil vůči nám. Ovládne-li Kristus naše sklony, pak sobecká ctižádost a touha po prvenství zmizí.

Náš Spasitel učil své učedníky modlit se: "Odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdož se provinili proti nám." Zde je žádáno veliké požehnání za určitých podmínek. My sami uvádíme tyto podmínky. Žádáme, aby Boží milosrdenství vůči nám bylo měřeno milosrdenstvím, které prokazujeme jiným. Kristus říká, že toto je pravidlo, podle něhož bude Pán zacházet s námi: "Odpustíte-li totiž lidem jejich poklesky, odpustí i vám váš nebeský Otec, neodpustíte-li však lidem, neodpustí ani vám Otec vašich poklesků." Mt 6,14-15. Obdivuhodné podmínky! Jak málo jim však lidé rozumí a zachovávají. Jedním z nejběžnějších hříchů doprovázeným těmi nejzhoubnějšími následky je pěstování neodpustivého ducha. Jak mnozí pěstují nepřátelství nebo pomstu a pak se sklánějí před Bohem a žádají, aby jim odpustil jako oni odpouštějí. Jistěže nemohou mít pravé pochopení významu této modlitby, jinak by se neodvážili brát ji na své rty. Na odpouštějící Boží milosti jsme závislí každého dne, každé hodiny, jak můžeme tedy pěstovat zatrpklost a nenávist vůči svým spoluhříšníkům. Kdyby při svém každodenním společenství křesťané 5T 171 uplatňovali zásady této modlitby, jaká požehnaná změna by nastala ve sboru i ve světě! Bylo by to nejpřesvědčivějším svědectvím, jaké může být dáno o skutečnosti biblického náboženství.

Bůh žádá více od svých následovníků, než si mnozí uvědomují. Nechceme-li svou naději na nebeský život budovat na falešném základě, musíme přijmout Písmo jak je a věřit, že Pán mluví vážně. Nepožaduje od nás nic, k čemu by nás nevybavil. Nebudeme mít žádnou výmluvu v den Hospodinův, pakliže nedosáhneme úrovně, kterou nám ukládá Jeho Slovo.

Apoštol nás napomíná: "Láska ať je bez pokrytectví. Mějte v ošklivosti zlo, lněte k dobrému, milujte se vespolek srdečně bratrskou láskou, předstihujte se vzájemně v uctivosti." Ř 12,9-10. Pavel chce, abychom rozeznávali mezi čistou, nesobeckou láskou inspirovanou Kristovým duchem a bezvýznamnou, zrádnou domýšlivostí, jíž oplývá svět. Tento bezcenný padělek svedl mnohé duše. Chtěl vymazat rozdíl mezi správným a nesprávným, souhlasit s hříšníkem, místo aby mu poctivě ukazoval jeho chyby. Takové jednání nikdy není ovocem skutečného přátelství. Duch, který ho plodí, přebývá pouze v tělesném srdci. I když křesťan bude vždy laskavý, soucitný a odpouštějící, nikdy se nemůže smířit s hříchem. Bude nenávidět zlo a lnout k dobrému, i když bude muset obětovat společnost nebo přátelství s bezbožnými. Kristův duch nás povede k nenávidění hříchu, i když jsme ochotni přinést jakoukoli oběť, abychom zachránili hříšníka.

„Říkám tedy a dovolávám se svědectví Páně, abyste již nežili jako žijí pohané, jejichž myšlení jest prázdné, jsou zatemněni v rozumu, odcizeni od Božího života nevědomostí, která je v nich pro zatvrzelost jejich srdcí. Oni se totiž otupěle oddali nezřízenosti, 5T 172 aby se dopouštěli všeliké nečistoty nestřídmě." Ef 4,17-19. Apoštol napomíná své bratry ve jménu a moci Pána Ježíše, aby si po vyznání evangelia nepočínali jako pohané, nýbrž svým každodenním životem projevovali své pravé obrácení.

"Odložte starou lidskou osobnost, podle níž jste dříve byli živi - vždyť ta se hubí v klamných chtíčích - obnovujte se v duchu svého myšlení a oblečte novou osobnost, stvořenou podle vzoru Božího v spravedlnosti a v svatosti pravdy." Ef 4,22-24. Kdysi byli porušeni, poníženi, zotročeni nízkými vášněmi, spojeni byli světskými obřady, oslepeni, svedeni a oklamáni satanskými svody. Nyní, když poznali Ježíšovu pravdu, musí být zřejmá v jejich životě i povaze rozhodná změna.

Přijímání neobrácených členů, bez změny jejich života, je zdrojem slabosti církve. Na tuto skutečnost se často zapomíná. Někteří kazatelé a sbory tak touží zvýšit počet svých členů, že nepřinášejí věrné svědectví proti nekřesťanským zvykům a způsobu života. Ti, kteří přijímají pravdu nejsou poučeni o tom, že nemohou žít světsky a přitom se nazývat křesťany. Dosud byli satanovými otroky, od nynějška mají být Kristovými služebníky. Život musí svědčit o změně vůdců. Veřejný názor nahrává vyznání křesťanstva. Stačí malé sebezapření nebo sebeobětavost, aby byla přijata forma zbožnosti a aby jméno jednotlivce bylo zapsáno v církevní knize. Proto mnozí jdou do církve, aniž by se nejdřív spojili s Kristem. Tady satan jásá. Podobně obrácení lidé jsou jeho nejzdatnějšími služebníky. Slouží jako návnada jiným duším. Jsou falešným světlem zavádějícím neopatrné do zahynutí. Lidé se zbytečně snaží rozšířit křesťanskou stezku a zpříjemnit ji světákům. Bůh neurovnal ani nerozšířil tu hrbolatou a úzkou cestu. Chceme-li vejít do života, musíme jít toutéž cestou, po níž šel Ježíš a jeho učedníci - cestou pokory, sebezapření a obětí.

Kazatelé by měli zkoumat svá srdce, aby byla pravdou 5T 173 posvěcena a pak usilovat o to i u těch, které vedou k obrácení. Kazatelé i lid potřebují čisté náboženství. Ti, kteří vylučují nepravost ze svého srdce a pozvedají své ruce v opravdové modlitbě k Bohu, budou mít pomoc, kterou jim může dát jedině Bůh. Za lidi bylo vyplaceno výkupné, aby mohli uniknout z otroctví hříchu a přijali odpuštění, čistotu a nebesa.

Bůh slyší volání poníženého a zkroušeného. Ti, kdo navštěvují trůn milosti, obětují své upřímné, opravdové prosby o Boží moudrost a moc, neopomenou být aktivními a užitečnými Kristovými služebníky. Nemusí vlastnit veliké schopnosti, avšak v pokoře srdce a v pevném spolehnutí na Ježíše mohou vykonat dobré dílo tím, že přivádějí duše ke Kristu. S Boží pomocí mohou se dostat k lidem.

Kristovi služebníci by si vždy měli uvědomovat, že do svatého díla nutno zapojit všechny duše; jejich úsilí by mělo směřovat k budování těla Kristova a ne k vyvýšení vlastního já před lidmi. Ačkoliv křesťané mají uctít věrného služebníka jako Kristova vyslance, měli by se vyhnout všemu vychvalování člověka.

"Napodobujte Boha jako jeho milované děti a žijte v lásce, jako i Kristus si vás zamiloval a vydal sebe za vás jako dar a zápalnou oběť Bohu v příjemnou vůni." Ef 5,l-2. Svými bezbožnými skutky se člověk sám odcizil Bohu, Kristus však dal svůj život, aby všichni, kdo chtějí, byli vysvobozeni z hříchu a stali se opět dětmi svého Stvořitele. Byl to výhled na vykoupený svatý vesmír, který vedl Krista k této veliké oběti. Přijali jsme tak draze vydobyté přednosti? Následujeme Pána jako drahé dítky, anebo jsme služebníky knížete temnosti? Jsme Božími ctiteli, nebo bálovými? Uctíváme živého Boha, nebo modly?

Nemusí být viditelné žádné svatyně, ani obraz, na němž by oko spočinulo a přece můžeme být modloslužebníky. 5T 174 Tak snadno si můžeme udělat z vlastních, oblíbených představ a cílů modlu, jako zhotovit boha ze dřeva, nebo kamene. Tisíce lidí má falešnou představu o Bohu a jeho vlastnostech. Právě tak slouží falešnému bohu, jako sluhové bálovi. Uctíváme pravého Boha, jak je zjeven ve svém Slově, Kristu, přírodě, anebo uctíváme některou filozofickou modlu místo něho? Bůh je Bohem pravdy. Spravedlnost a milosrdenství jsou vlastnosti jeho trůnu. On je Bohem lásky, soucitu a něžného slitování. Tak je zjeven ve svém Synu, našem Spasiteli. Je Bohem trpělivým a dlouhoshovívavým. Je-li taková bytost, kterou uctíváme a jejíž povahu se snažíme napodobit, pak uctíváme pravého Boha.

Následujeme-li Krista, jeho zásluhy nám připočteny přicházejí před Otce jako příjemná vůně. A milost charakteru našeho Spasitele zasazena v našich srdcích se bude šířit kolem nás jako převzácná vůně. Duch lásky, tichosti a snášenlivosti ovládající náš život, bude moci obměkčit a podřídit tvrdé srdce a získat pro Krista i nejzatvrzelejší odpůrce víry.

"Nic neučiníte z osobní zaujatosti nebo z ješitností, ale v pokoře budete jiné pokládat za znamenitější než sebe samy." "Všecko čiňte bez reptání a bez pochyb, abyste byli bez úhony a upřímní, Boží děti bez vady uprostřed pokolení zkřiveného a zmateného, v němž záříte jako hvězdy ve světě." F 2,3.4.14.15.

Marnivá chlouba a sobecká ctižádost je kamenem, o nějž mnoho duší ztroskotalo a mnoho sborů zesláblo. Ti, kteří mají nejméně odevzdanosti, kteří jsou co nejméně spojení s Bohem, jsou právě ti, kteří budou nejúporněji usilovat o nejvyšší postavení. Nemají představu o své slabosti a o svých povahových nedostatcích. Dokud mnozí z našich kazatelů nepocítí znovuzrozující Boží moc, jejich úsilí bude sboru spíše překážkou, než pomocí. Přijali snad Kristovo učení, nepřijali však Krista. 5T 175 Duše, která ustavičně hledí k Ježíši, uzří jeho sebezapíravou lásku a hlubokou pokoru a bude následovat jeho příklad. Pýcha, ctižádost, klam, nenávist, sobectví musí být vymýceno ze srdce. U mnohých tyto zlé rysy jsou částečně podřízeny, ne však úplně vykořeněny ze srdce. Za příznivých okolností opět rostou a dozrávají ke vzpouře vůči Bohu. Tu spočívá strašné nebezpečí. Ušetřit nějaký hřích znamená nahrávat nepříteli, který pouze čeká na nestřežený okamžik, aby způsobil naši zkázu.

"Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže svým krásným chováním své skutky, ve skromné moudrosti." Jk 3,13. Moji bratři a sestry, jak používáte dar jazyka? Naučili jste se tak ovládnout jazyk, že bude vždy poslouchat příkazy osvíceného svědomí a svatých náklonností? Je vaše obcování bez jakékoliv lehkovážnosti, pýchy, zloby, klamu a nečistoty? Jste bezúhonní před Bohem? Slova mají výmluvnou moc. Bude-li možné, satan udrží jazyk v činnosti ve své službě. Sami ze sebe nemůžeme ovládat tento nepoddajný úd. Boží milost je naší jedinou nadějí.

Ti, kdo toužebně usilují vyniknout, měli by spíše studovat jak by získali moudrost, která je "především čistá, dále mírumilovná, povolná, smířlivá, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nepochybující, nepokrytecká". Jk 3,17. Bylo mi ukázáno, že mnozí kazatelé potřebují, aby tato slova byla vrytá do duše. Ten, v jehož srdci přebývá Kristus, ta naděje slávy, bude "ukazovat krásným chováním své skutky ve skromné moudrosti." Jk 3,17.

Petr napomíná věřící: "Konečně: všichni buďte jednomyslní, soucitní, milovníci bratrstva, milosrdní, pokorní, neodplácejte zlo zlem, urážku urážkou, ale naopak žehnejte, neboť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání. Neboť kdo chce mít radost 5T 176 ze života a dožít se dobrých dnů, ať zdrží svůj jazyk od zlého a své rty od slov lstivých. Odvrať se od zlého, čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj. Neboť oči Páně hledí na spravedlivé, jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám, tvář Páně však je proti těm, kdož činí zlo." 1Pt 3,8-12.

Když je správná cesta tak jasně vyznačena, proč tedy vyznávající Boží lid po ní nechodí? Proč nestuduje, nemodlí se a neusiluje se vší opravdovostí o jednomyslnost? Proč se nesnaží pěstovat vzájemný soucit, bratrskou lásku místo oplácení zlým za zlé, nadávkou za nadávku? Kdo nemiluje život a netouží po dobrých dnech? A přece, jak málo jich plní tyto podmínky, aby zdrželi jazyk od zlého a rty od převráceného mluvení. Málokdo chce následovat Spasitelův příklad tichosti a pokory. Mnozí žádají od Pána, aby je pokořil, nejsou však ochotní podřídit se potřebné kázni. Když přichází zkouška, když přichází utrpení nebo i nesnáze, srdce se bouří a jazyk mluví slova, která jsou jako otrávené šípy nebo ničivé kroupy.

Zlé mluvení je dvojnásobná kletba dopadající tíživěji na mluvčího, než na posluchače. Kdo rozsévá símě nejednoty a sváru, zaseje ve své vlastní duši jedovaté ovoce. Jak ubohý je klevetník, vynálezce zla! Pravé štěstí mu je cizí.

"Blaženi jsou tvůrcové pokoje, neboť oni budou nazváni syny Božími." Mt 5,9. Milosrdenství a pokoj spočívá na těch, kteří se odmítají hádat. Když prodavači pohoršení chodí od rodiny k rodině, tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, zachovají si doma svou počestnost. Čas, který je tak často hůře než utracen v líném, lehkovážném a škodlivém povídání, by měl být věnován vznešenějším a ušlechtilejším cílům. Kdyby se naši bratři a sestry stali Božími misionáři, navštěvující nemocné a postižené, pracujíce trpělivě a laskavě pro bloudící - zkrátka, kdyby napodobovali onen Vzor - církev by spěla vpřed na všech frontách. 5T 177

Hřích zlého mluvení začíná pěstováním zlých myšlenek. Zrada zahrnuje nečistotu ve všech jejich formách. Trpěné nečisté smýšlení, pěstovaná nesvatá touha a duše je nakažena, její počestnost ohrožena. "Žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt." Jk 1,15. Nechceme-li spáchat hřích, musíme se střežit jeho počátků. Každý pocit a touha musí být zachována v podřízenosti rozumu a svědomí. Každá nesvatá touha musí být okamžitě vypuzena. Kristovi následovníci, jděte do komůrek. Modlete se u víře a celým srdcem. Satan bdí, aby polapil vaše nohy. Musíte mít pomoc shůry, chcete-li uniknout jeho svodům.

Vírou a modlitbou všichni mohou splnit požadavky evangelia. Žádného člověka nelze přinutit k přestoupení. Předně musí být získán jeho vlastní souhlas, srdce musí rozhodnout o hříšném činu dříve, než vášeň ovládne rozum, anebo nepravost zvítězí nad svědomím. Jakkoli silné pokušení nikdy není omluvou hříchu. "Neboť oči Páně hledí na spravedlivé, jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám." 1Pt 3,12. Pokoušená duše, volej k Pánu. Jakkoli jsi bezmocný a nehodný, spolehni cele na Ježíše a dovolávej se jeho zaslíbení. Pán vyslyší. On ví, jak mocné jsou sklony přirozeného srdce a on pomůže v každém pokušení.

Upadl jsi do hříchu? Pak neodkladně hledej Boží milosrdenství a odpuštění. Když byl David přesvědčen o svém hříchu, kajícně a pokorně vylil svou duši před Bohem. Byl si vědom toho, že by mohl snést ztrátu své koruny, avšak nemohl by být zbaven Boží přízně. Milost dosud platí hříšníkovi. Hospodin nás volá přes všechno naše pobloudění: "Navraťte se synové zpurní a uzdravím odvrácení vaše." Jr 3,22. Boží požehnání může být našim požehnáním, budeme-li dbát na přímluvný hlas jeho Ducha. "Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí." Ž l03,13. 5T 178

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy