Granville, N. S. W., 24. července 1895

Božím polem je tento svět. Ježíš řekl svým učedníkům: "Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, ^{8T 57} i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země." "A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma." Skut.1,8; Luk.24,47. Petr řekl věřícím: "Vám zajisté zaslíbení to svědčí a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš." Skut.2,39.

Pán prohlašuje: "Nebo ji rozseji sobě na zemi a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj." Oz.2,23.

"I to řekl Hospodin: Málo by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země." Iz 49,6.

Bůh přehojně vylil svého Svatého Ducha na věřící v Battle Creeku. Jak jste použili toto požehnání? Učinili jste to, jako lidé na které sestoupil Svatý Duch v den Letnic? Tehdy "ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo." Skut.8,4. Projevilo se toto ovoce v Battle Creeku? Poučoval tento sbor sám Bůh, aby poznal svoji povinnost a šířil světlo, které přijal?

Příklad díla, které máme konat

"Uslyševše pak v Jeruzalémě apoštolé, že Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana." Skut.8,14. Duch Boží čekal na osvícení duší a obrácení jich k pravdě.

Povšimněme si, kolik úsilí bylo vynaloženo pro jediného člověka Etiopana. "Anděl pak Páně mluvil k Filipovi řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, ^{8T 58} kteráž vede od Jeruzaléma do Gázy, kteréž je pusté. I vstav, šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, navracel se na voze svém sedě a četl Izaiáše proroka.

I řekl Duch Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu. A přiběhl Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-li medle, co čteš? A on řekl: Kterakž bych mohl, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil a seděl s ním…

Tedy otevřev Filip ústa svá a počav od toho písma, zvěstoval jemu Ježíše. A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, voda. Proč nemám býti pokřtěn? I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží.

I rozkázal státi vozu a sestoupili oba do té vody. Filip i komorník. I pokřtil ho. A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa a neviděl ho více komorník; nebo jel cestou svou, raduje se. Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všechněm městům, až přišel do Cesaree." Skut.8,26-40.

Ve Filipově a Etiopanově zkušenosti je představeno dílo, k němuž Pán povolává svůj lid. Etiopan představuje velikou třídu potřebující misionáře, jakým byl Filip, misionáře, kteří uslyší hlas Boží a půjdou tam, kam je posílá. Na světě jsou (59) lidé, kteří čtou Písmo, avšak nechápou jeho význam. Ke zvěstování slova těmto duším jsou potřební mužové a ženy, kteří znají Pána. ^{8T 59}

Zanedbané dílo

V podobenství o milosrdném Samaritánovi kněz a levita hleděli na ubohého člověka, který byl okraden a zraněn, to si však neuvědomovali, že nutno pomáhat tomu, kdo pro svoji bezmocnost a opuštěnost nejvíce potřeboval pomoci. Kněz a Levita představují mnohé, mnohé v Battle Creeku.

Mnoho duší může být zachráněno v jižním poli, budou-li mít pouze nepatrnou část těch prostředků tak velkoryse vynakládaných v Battle Creeku, aby věci byly učiněny pohodlnějšími.

Dědictví Páně bylo neobvykle zanedbáno a Bůh kvůli této věci bude soudit svůj lid. Pýcha a láska k okázalosti je uspokojována hromadícími se přednostmi, zatímco nová pole jsou ponechána nedotčena. Výčitka Boží spočívá na vedoucích za jejich stranění a sobecké přivlastňování si Jeho požehnání.

Něco bylo vykonáno i v zahraničních misiích a něco v domácích misiích; avšak v celku příliš mnohé území bylo ponecháno neopracované. Dílo je příliš velice soustředěno. Zájmy v Battle Creeku přebujely a toto znamená, že jiné části pole jsou zbaveny možností, které mohly mít. Větší a stále větší přípravy k výstavbě a rozšiřování budov, které přivedly a držely tak mnoho členů v Battle Creeku, není v souladu s Božím plánem, nýbrž v přímém protikladu k Jeho plánu.

Naléhavě se tvrdilo, že jsou veliké přednosti v tom, máme-li tak mnoho institucí blízko sebe; že si budou vzájemně pomáhat a přispějí na pomoc těm, kteří hledají výchovu a zaměstnání. Toto je však podle lidského usuzování. Jistě lze připustit, že z lidského hlediska mnoho příležitostí se získalo tím, že se soustředilo tak mnoho zodpovědností v Battle Creeku; avšak pohled má být rozšířen. ^{8T 60}

Tyto zájmy by se měly rozčlenit, aby dílo mohlo začít ve městech, v nichž bude nutno udělat zájmová střediska. Měly by se postavit budovy a zodpovědnosti rozdělit do mnoha míst, které jsou nyní zbaveny životodárného, duchovního zájmu jen proto, že všechno se již soustřeďuje v Battle Creeku. Pán není oslaven takovým jednáním těch, kteří jsou v zodpovědných postavených. "Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře." "Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista." Abk 2,14; Jan 17,3.

Spasení pohanů bylo dlouhou dobu pokládáno za záležitost, která by měla zaangažovat zájem křesťanů a je jen spravedlivé, aby světlo prosvítilo jejich temnotu. Avšak dílo vnitřní misie je zrovna tak naléhavé. Pohané přicházejí přímo k našim dveřím. Modloslužebná nevědomost je přímo ve stínu našich domovů. Něco se koná pro barevný lid, je to však jako nic v porovnání co jiní přijímají, kteří mají již poznání pravdy, kteří měli nespočetně příležitostí, kteří si však ani z poloviny neocenili své přednosti. Těm, kdo neznají pravdu, měla by být představena Ježíšova láska a ona bude působit jako kvas pro změnu charakteru.

Co konáme pro jižní pole? Se vší úzkostí jsem hleděla, abych viděla, jestli se nebude něco podnikat pro nápravu hříšného zanedbání tohoto pole, neviděla jsem žádný návrh nebo usnesení, aby se něco podnikalo. Snad bylo něco plánováno, co jsem nepostřehla. Doufám a chválím Pána jestli je tomu tak. Avšak i když po celá léta koná svoji povinnost co nejrozhodněji, přece jižního pole jsme dotkli pouze konečky svých prstů. Hluboce si nyní uvědomuji potřebu znovu vás upozornit na tento zanedbaný ^{8T 61} díl vinice Páně. Znovu a znovu jsem sama na to upozorňována. Byla jsem probuzena v noci a dostala jsem příkaz: Napiš to, co jsem ti ukázal, ať to již lidé budou chtít slyšet nebo ne.