V posledním vidění mi bylo ukázáno, jak vypadal vzestup a pokrok díla přítomné pravdy v minulosti. Když bylo na počátku zřízeno naše vydavatelství v Battle Creeku, mělo naše dílo jen málo příznivců a naši lidé byli vesměs chudí. Ale po výzvách o pomoc přišli mnozí a pomohli našemu dílu tím, že do podniku vložili své peníze. Pánu se tato projevená obětavost velice líbila.

Od té doby uplynulo dvacet šest let a z Boží péče už všude svítí světlo pravdy. Začátky byly malé a bylo zapotřebí velkých obětí, které přinesli první přátelé našeho vydavatelství. Na každém kroku jsme museli překonávat velké překážky. ^{4T 592} Naši bratři, kteří vložili své peníze do časopisu Review, konali právě tu práci, kterou si Pán přál. On jim dal prostředky, aby je využili pro pokrok Jeho díla.

Později nastaly velké změny. Světlo se šířilo stále dál a dál. Zatímco lid, který dychtí po pravdě, už volá: „Strážný, co bylo v noci?“ zazněla bystře odpověď: „Přišlo jitro, a tolikéž noc“ Iz 21,11.12. Důkladným zkoumáním proroctví pochopíme, jak daleko pokročily dějiny tohoto světa a s jistotou poznáváme, že druhý příchod Kristův je blízko. Výsledek těchto zkoumání musí být světu oznámen tiskem. A jak se dílo šířilo a rostlo, stoupaly rok od roku požadavky na vybavení. Naše situace se stále lepšila. Svět se podivoval nad tím, že tuto nepopulární pravdu provází takový zdar. Ale i když je světlo mohutnější, pravda utvrzena a na každém kroku mnohé věci podporují toto dílo, naše skutky se neshodují s naší vírou.

Jestliže bratři uznali jako správné rozhodnutí vložit peníze do našeho vydavatelství, když naše dílo bylo malé a náš vliv nepatrný, není to mnohem významnější dnes, kdy se rozvíjí mnohem větší dílo a je zapotřebí, aby se podle toho zvětšovaly i finanční prostředky? Naše postavení je každým rokem jistější. Stále znovu se nám dostává ujištění, že hlásáme pravdu tak, jak je zjevena v Božím slově a když jsme přijali trojandělské poselství, nebrali jsme zřetel na výmluvy, ale na „přepevnou řeč prorockou “ 2Pt 1,18. Nyní žijeme v plné záři světla biblické pravdy.

Pán svůj lid vyzývá, aby se probudil a svou víru dokazoval svými skutky. V minulosti byly naše řady řídké, ale ti, kteří měli peníze, to cítili jako svou povinnost vložit je do našeho vydavatelství. Jejich modlitby a jejich dary - ovoce vytrvalé, obětavé snahy - stoupaly k Božímu trůnu jako sladká vůně. Naši bratři a sestry, ^{4T 593} kteří prostřednictvím našich publikací dostali vzácný chléb života, by při poskytování svých prostředků na podporu Boží věci měli být ještě ochotnější než ti, kteří pravdu milovali v minulých letech.

Bratři, Bůh vám požehná, když projevíte svůj zájem o naše vydavatelství tím, že je učiníte svým vlastnictvím. Ti, kteří nevlastní žádný kapitál v těchto zařízeních, mají tu výsadu, že teď vloží své peníze do tohoto dobrého díla. Potřebujeme vaše sympatie, vaše modlitby i vaše peníze, potřebujeme vaši upřímnou spolupráci. Doufám, že všichni ti, jejichž srdce Pán učiní ochotnými, přijdou a vloží své peníze do těchto zařízení. Je to skutečně pravda, že my máme poslední poselství milosti, které má být dáno světu? Je to pravda, že naše dílo brzy skončí? Tak to praví Boží slovo. Konec všech věcí je blízko. Pak by se tato výstraha měla poslat do všech částí země.

Naše vydavatelství se ve světě stala mocí. Nastala veliká změna. Tím, že nám přibyly možnosti k tomu, aby jasné světlo zazářilo na ty, kdo jsou ve tmě, není už tak těžké poznat a přijmout pravdu jako kdysi. Ti, kdo začali dílo jako první, byli předmětem spojených útoků zlých lidí i zlých andělů. Nepřátelství satana působícího skrze lidi, které si použil jako své nástroje, nabylo obdivuhodných rozměrů. Avšak na druhé straně věřící - třebaže jich bylo málo - opravdově a horlivě hájili Boží důstojnost. Vyzvedávali Jeho zákon, který byl zavržen a bránili satanovu působení, zjevující se ve všech formách zkázonosného bludu.

Proti tomu dílu se od samého počátku postavil sám satan. Byl rozhodnut, že využije veškerou svou moc, aby umlčel a odstranil ze země ty, kteří pracovali pro podporu světla a pravdy. Jeho činnost měla určitý úspěch. Byly použity pomluvy a nejprudší odpor, aby byla vzácná pravda potlačena a její obhájci zastrašeni. Satan používal své nejrůznější pekelné podvody a každá taková snaha převedla na jeho stranu jednoho i více Kristových nepravých následovníků. ^{4T 594} Ti, jejichž srdce je tělesné a kteří jsou s arcisvůdcem ve větším souladu než s Kristem, po čase prokázali svůj charakter a odešli se svými společníky.

Satan drží pod svou vládou nemálo těch, kteří vystupují jako přátelé pravdy a skrze ně působí proti jejímu postupu. Využívá je k tomu, aby mezi Boží lid zaséval koukol. Tím se stalo, že v době, kdy nikdo žádné nebezpečí netušil, bylo mezi námi mnoho zlého. Avšak zatímco satan prostřednictvím různých podvodů sváděl ty, kteří jdou k záhubě, oddaní obhájci pravdy bojovali proti opozici a uprostřed záplavy kacířství udrželi čistotu slova. I když časem byla církev oslabována různým zastrašováním a odporem, přesto pravda po každém zápase zazářila ještě jasněji. Energie Božího lidu nebyla vyčerpána. Moc Boží milosti osvěžila, oživila a zušlechtila ty, kdo jsou věrní a stálí.

Starodávný Izrael býval často obtěžován vzpurnými reptáky, mezi nimiž byli často i lidé, kteří měli velký vliv. V mnoha případech se slavní muži, vládci Izraele, obrátili proti Božímu milostivému vedení a se zápalem se dali do práce, aby zničili to, co kdysi horlivě budovali. My jsme také z vlastní zkušenosti poznali něco z toho, co se mnohokrát opakovalo. Žádné církvi neprospívá, když se opírá o nějakého oblíbeného kazatele a doufá v člověka. Jedině Boží rámě dokáže podpírat všechny, kdo se o ně opírají.

Než se Kristus zjeví na nebeských oblacích s velkou mocí a slávou, lidé se zvrhnou a odvrátí se od pravdy k výmyslům. Církev však ještě musí prožít neklidné časy a bude prorokovat oblečena v pytle. Ale i když musí čelit kacířství a pronásledování, i když musí bojovat s nevěrnými a odpadlíky, přece s Boží pomocí potírá satanovu hlavu. Pán chce mít lid ryzí jako ocel, s vírou pevnou jako žula. Mají být ve světě Jeho svědky, ^{4T 595} Jeho nástroji ke konání zvláštního slavného díla v den Jeho přípravy.

Poselství evangelia nezíská pro Krista ani jednu duši a nenajde cestu k jedinému srdci, nerozdrtí-li satanovi hlavu. Tento tyran je poražen pokaždé, když se podaří jednoho člověka vyrvat z jeho drápů a osvobodit z jeho útisku. Vydavatelství a tiskárny jsou Božími nástroji, které mají přinášet drahocenné světlo pravdy každému národu i jazyku. Toto světlo nyní zasahuje i do pohanských zemí a neustále útočí na pověry a všechny možné bludy.

Kazatelé, kteří se vší horlivostí a opravdovostí kázali pravdu, možná odpadnou a připojí se k řadám našich nepřátel. Ale převrátí se tím Boží pravda v lež? „Avšak“, praví apoštol, „pevný základ Boží stojí,“ 2Tm 2,19. Víra a pocity lidí se mohou měnit, ale Boží pravda nikdy. Trojandělské poselství zní stále, je spolehlivé.

Nikdo nemůže sloužit Bohu, aniž by se proti němu postavili zlí lidé a zlí andělé. Zlí duchové budou dotírat na každou duši, která se snaží přijít do Kristových řad, neboť satan chce získat zpět kořist vyrvanou z jeho moci. Zlí lidé chtějí sami propadnout mocným klamům a být zavrženi. Obléknou si oděv upřímnosti a - kdyby to bylo možné, svedou i vyvolené.

To, že my máme pravdu, je stejně jisté, jakože Bůh žije. Satan se vším uměním a pekelnou mocí nemůže Boží pravdu změnit v lež. Zatímco on se bude ze všech sil pokoušet zlehčovat Boží slovo, pravda musí zářit jako hořící pochodeň.

Pán nás vyvolil a učinil z nás dědice svého předivného milosrdenství. Mají nás očarovat výmysly odpadlíků? Máme se postavit po boku satana a jeho zástupu? Máme se připojit k přestupníkům Božího zákona? Raději se modleme: „Pane, polož nepřátelství mezi mne a hada!“ Není-li nepřátelství mezi námi a jeho temnými skutky, ovíjí se kolem nás mocnými závity svého hadího těla a je každou chvíli připraven uštknout naše srdce. ^{4T 596} Měli bychom pochopit, že on je naším smrtelným nepřítelem a ve jménu Kristově se mu musíme bránit. Náš úkol je ještě stále před námi, musíme bojovat o každý centimetr půdy. Ať se všichni, kdo vyslovují Kristovo jméno, odějí zbrojí spravedlnosti.

Bratři a sestry, v zájmu našich vydavatelství vás vyzýváme, abyste do těchto ústavů vkládali kapitál. Nemusíte se ničeho obávat. Investujte své peníze tam, kde poslouží dobré věci; šiřte paprsky světla do nejtemnějších koutů světa. V této práci neexistuje neúspěch. Je vaší výsadou i povinností dělat nyní to, co dělali vaši bratři, když pravda měla jen málo přátel. Investujte peníze do našich vydavatelství, abyste mohli mít pocit, že o ně máte zájem. Mnozí lidé investují své peníze do světských podniků a přijdou tak o poslední dolar. Žádáme vás, abyste projevili svou štědrost investicemi do našeho vydavatelského díla. Bude to k vašemu dobru. Vaše peníze nebudou ztraceny, ale přinesou úrok, který zvýší váš základní kapitál v nebesích. Kristus dal za vás všechno; co pro něho dáte vy? On si žádá vaše srdce. Dejte Mu je, patří Jemu. On si žádá váš rozum; dejte Mu jej, patří Jemu. On si žádá vaše peníze; dejte Mu je, jsou Jeho. „Nejste sami svoji; neboť koupeni jste za mzdu.“ 1Kor 6,19.20 Bůh potřebuje vás i vaše prostředky. Nechť slova královského žalmisty vyjádří pocity vašeho srdce: „Od tebe jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.“ 1Par 29,14.

Nastal čas, kdy už jen kvůli sobě musíme vědět, proč věříme tak, jak věříme. Musíme být obhájci Boha a pravdy proti bezstarostným nevěřícím lidem. Člověk, který jednou poznal cestu života a odvrátil se od přesvědčení svého vlastního srdce k satanovu chytráctví, bude hůř přístupný a nedá se na něj zapůsobit tak snadno jako na toho, kdo nikdy nepoznal Kristovu lásku. Bude moudrý ke konání zla. On se připoutal k satanovi i navzdory světlu a poznání. Svým bratřím říkám: V Bohu je vaše jediná naděje. Máme-li odolat převládající bezbožnosti, musíme obléci Kristovu spravedlnost. Svou víru musíme dokázat svými skutky. ^{4T 597} Položme si dobrý základ pro budoucí čas, abychom se mohli pevně chopit věčného života. Nemusíme pracovat ve své síle, ale v síle našeho zmrtvýchvstalého Pána. Co uděláme a do čeho se pustíme pro Ježíše?

Naše vydavatelství jsou majetkem všeho našeho lidu a všichni by měli pracovat pro to, aby je vyvedli z nesnází. Aby se naše publikace dostaly do oběhu, byly nabízeny za tak nízkou cenu, že vydavatelství získalo jen docela malý výtěžek, který nestačil k tomu, aby se tyto publikace mohly vytisknout znovu. Úmysly byly ty nejlepší, ale zkušenost malá a úsudek málo předvídavý.

Protože ceny publikací byly nízké, vydavatelství nemohlo získat kapitál potřebný pro publikační činnost. To se dostatečně nechápalo, ani kriticky nezkoumalo. Tyto nízké ceny vedly lidi k tomu, že si publikací nevážili. Také se plně nepochopilo, že když se jednou tyto publikace prodávaly tak lacino, pak bude velmi obtížné je rozprodat za jejich skutečnou cenu.

Naši kazatelé nedostali dostatečnou podporu. Aby mohli žít, musí mít peníze. Byl to smutný nedostatek prozíravosti, když se pro naše publikace určily nízké ceny a další nedostatek byl v tom, že byl použit převážně pro traktátní a misijní společnosti. Zašlo se do extrému, brzy se dostavila reakce. Aby se traktátním a misionářským společnostem dařilo, musí být tiskařské stroje na odpovídající úrovni. Jestliže tyto stroje nejsou v pořádku, vydavatelství budou zatížena dluhy a traktátní a misijní společnosti nebudou mít úspěch.

Toto nesprávné hospodaření nebylo úmyslné, ale zavinila to horlivost a zápal pro pokrok misijní práce. Tiskařské stroje a zařízení k výrobě těchto publikací nebyly v dobrém stavu a pracovaly na dluh. Vždy existuje nebezpečí, že se dobré dílo zavede do extrému. Zodpovědní lidé jsou v nebezpečí, že se stanou lidmi jedné myšlenky, že se soustředí na jeden úsek díla a budou opomíjet jiné stránky velkého pole. ^{4T 598}

Jako lid musíme být v každém směru opatrní. Nikdo z nás nemá ani nejmenší jistotu, jestliže denně nehledá Boží moudrost a dovoluje si postupovat ve své vlastní síle. Neustále nás obklopuje nebezpečí a velkou pozornost bychom měli věnovat tomu, aby žádné odvětví díla nebylo upřednostňováno na úkor jiných, jejichž zájmy by tím trpěly.

Byl to omyl, když se snížily ceny publikací, aby se čelilo určitým potížím. To se musí změnit. Ti, kdo tuto změnu provedli, byli poctiví. Mysleli, že jejich štědrost přiměje kazatele i lid, aby se přičiňovali, aby poptávka po publikacích byla co největší.

Při jednáních s našimi vydavatelstvími by kazatelé i lid měli být ušlechtilí a velkorysí. Místo zkoumání a vynalézání, jak získat časopisy, traktáty a knihy za co nejnižší cenu, by se měli snažit vést lidi k tomu, aby poznávali pravou hodnotu těchto publikací. Těch několik pencí ubraných při prodeji každé z tisíců publikací, způsobilo našim vydavatelstvím tisícové ztráty, zatímco by tento malý rozdíl v ceně jedinec ani nepocítil.

„Review and Herald“ i „Znamení doby“ jsou laciné i za plnou cenu. „Review“ je cenný časopis, obsahuje nesmírně užitečné informace pro církev a měl by být v každé věřící rodině. Jsou-li někteří příliš chudí, aby jej mohli zaplatit, měla by církev zvýšit plnou cenu časopisu a ze získaných prostředků zásobit nuzné rodiny. Oč lepší by byl tento plán než vydat na milost vydavatelství nebo traktátní a misionářské společnosti.

Stejně by se mělo postupovat se „Znamením doby“. O tento časopis roste zájem už od počátku jeho vydávání a rovněž jeho mravní hodnota stoupá. O oba tyto časopisy je stejný zájem. Jsou to dva nástroje na důležitém poli, které mají plnit svůj zvláštní úkol při šíření světla v zájmu přípravy na Boží příchod. Všichni by se měli přičinit o to, aby se oba časopisy šířily.

„Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, ^{4T 599} a uši jeho k volání jejich“. Žalm 34,16. Kristus pomůže těm, kdo se k Němu utíkají s prosbou o moudrost a sílu. Jestliže jdou vstříc povinnostem i soužení s pokorou duše a přidržují se Ježíše, bude Jeho mocný anděl při nich a Ten, v Něhož důvěřovali, se stane všemohoucím pomocníkem v každé nouzi. Ti, kdo zastávají zodpovědné postavení, by měli denně důvěrněji poznávat důstojnost, věrnost a lásku Kristovu. Měli by být schopni s jistotou zvolat: „Vím, komu jsem uvěřil“. Tito lidé by měli pracovat jako bratři, bez nejmenší neshody. Každý by měl konat svou povinnost s vědomím, že Boží oko zkoumá pohnutky a cíle a čte nejniternější hnutí duše. Boží dílo tvoří jeden celek. Jestliže vedoucí bratři nebudou chtít prosazovat své myšlení, své pocity a nápady, aby vládli a měnili Boží úmysly, bude mezi těmito dvěma částmi téhož díla ten nejdokonalejší soulad.

Náš lid by se měl více přičiňovat o rozšíření časopisu Review. Kdyby bratři a sestry chtěli ukázat větší opravdovost a snažili se o to vytrvaleji, podařilo by se to. Tento časopis by měla vlastnit každá rodina. Kdyby si chtěli odříci svůj milovaný přepych, čaj a kávu, mohli by si tento týdeník zaplatit mnozí, kteří ho nyní nemají, aby tento posel světla přišel do jejich domácností. Skoro každá rodina odebírá jeden nebo více světských časopisů, v nichž jsou často zamilované příběhy a vzrušující historky o nepěkných činech a vraždách, které jsou těm, kdo je čtou, jen na škodu. Ti, kdo si říkají, že se bez časopisu Review and Herald obejdou, ztrácejí mnoho. Na jeho stránkách k nim může promlouvat Kristus ve výstrahách, napomenutích i radách, které by změnily tak jejich myšlenky a byly by pro ně chlebem života.

V našich časopisech by neměly být dlouhé diskuse nebo dlouhé věroučné články, které člověka unavují, ale měly by tam být krátké a zajímavé články, týkající se našeho učení a praktického života. Cena našich časopisů by neměla být snížena na tolik, aby nepřinášely žádný zisk. ^{4T 600} Stejný zájem, jaký se projevil o zvýšení nákladu Znamení doby (Sings of the Times), by se měl ukázat i v případě Review. Podaří-li se to, bude snaha korunována úspěchem.

Žijeme na začarované půdě a satan neustále usiluje o to, aby náš lid uspal v kolébce tělesné spokojenosti. Lhostejnost a nedostatek horlivosti všechny naše snahy ochromuje. Ježíš byl horlivým dělníkem; budou-li se Jeho následovníci opírat o Něj a pracovat tak, jak pracoval On, dosáhnou stejných výsledků. Musíme se snažit prodávat naše publikace za skutečnou cenu a postupně znovu zajistit jejich financování. Neměly by se nás dotknout žádné řeči o spekulaci s pe­nězi a o tom, jak vydělávat co nejvíc. Měli bychom tisknout stále dál a nedbat na kritiku ani chválu. Dostat se zpět na vlastní finanční základnu bude větším úkolem než se mnozí domnívají, ale musí se to provést, abychom zachránili naše ústavy před finančními nesnázemi.

Naši bratři by se měli starat o to, aby jejich plány a jejich práce nezevšedněly. Možná tráví čas a vydávají peníze na to, aby vypracovali přesný postup práce, která by podle nich jinak nebyla udělána správně. Nebezpečí je i v tom, že člověk může být až příliš pečlivý. Mělo by se více dbát na to, aby se omezilo vydání spojené s dopravou knih a osob. Boží dílo tím trpí. Měli byste bratři postupovat opatrně, šetrně a rozumně. Máme před sebou velký úkol a naše vydavatelství mají finanční potíže. Jsou lidé, kteří v nakladatelství v Battle Creeku pracují poctivě, ale za svou práci nedostávají odpovídající odměnu. Těmto lidem se křivdí. Jinde by si mohli vydělat dvakrát víc než dostávají zde, ale oni svědomitě setrvávají u své práce, protože cítí, že Boží dílo potřebuje jejich pomoc.

Před námi je velký úkol, který má být splněn ke dni Božího příchodu. Je třeba promýšlet a uskutečňovat plány, jak Jeho dílo urychlit. Oběh našich publikací by měl být rozsáhlejší, protože přináší užitek. Je třeba vykonat mnoho misijní práce. Bylo mi však zjeveno, že hrozí nebezpečí, aby toto dílo nebylo příliš mechanické, ^{4T 601} tak obtížné a složité, že se vykoná méně, než kdyby bylo jednodušší, jasnější a rozhodnější. Nemáme čas ani prostředky k tomu, abychom všechny části této mašinérie udrželi v harmonické činnosti.

Naši bratři, kteří jsou zodpovědní za vypracování plánů, aby tato část díla pokročila kupředu, musí mít na paměti, že jisté množství vzdělání a výchovy sice je podstatné, má-li se pracovat rozumně, avšak existuje nebezpečí, že se z toho udělá příliš důležitá věc. Získáme-li co nejdůkladnější vzdělání, ale životní zásady ponecháme stranou, stáváme se suchými a formálními pracovníky. Jen srdce, která se působením Boží milosti stala ochotná, jsou pro dílo způsobilá.

Bůh chce, abychom pracovali srdcem. On přijme nesobecký cíl, čistou důstojnou zásadu, vznešenou a svatou pohnutku. Bude svou milostí a silou tuto snahu podporovat. Všichni, kdo si uvědomují, že to je Boží dílo, které má připravit lid pro Jeho příchod, najdou při svých nesobeckých snahách vhodné příležitosti, kde mohou konat traktátní a misijní práci. Existuje však možnost, že se vydá příliš mnoho prostředků a stráví příliš mnoho času tím, že se bude dbát, aby se všechno udělalo tak přesně a pečlivě, že práce našeho srdce se zanedbá a zůstane chladná forma.

Říkám vám upřímně, že Ježíš s mocí své milosti je nyní opomíjen. Výsledky ukáží, že místo zbožnosti, pokory a svatosti srdce i života zaujala mechanická činnost. Oddaní a skromní pracovníci na vyšší úrovni nenalézají žádnou příležitost k práci, a proto odstupují. Mladí a nezkušení se učí formálnosti a dělají svou práci mechanicky. Opravdovou lásku ani starost o duše nikdo necítí. Avšak pro vážný, strašlivý den skládání účtů je hlavní to, aby se méně lpělo na ustálených formách a mechanických způsobech práce, ale aby se více dbalo na sílu zbožnosti.

V nebesích vládne řád. A systém a řád by měl být i na zemi, aby dílo mohlo postupovat kupředu bez zmatku a fanatismu. Naši bratři se již o to snaží. Někteří naši kazatelé neustále cítí zodpovědnost za duše a stále se snaží vzdělávat lid v duchovních věcech, ^{4T 602} avšak ti, kteří nejsou tak svědomití, kteří nenesli Kristův kříž, a ani si neuvědomili hodnotu duší vykoupených na Golgatě, vyučují a vychovávají jiné k mechanické zbožnosti. Tak se z nich samých stanou neschopní formalisté, kteří lidu nepřinesou žádnou zvěst o Spasiteli.

Satan se neustále snaží, aby se služba Bohu zvrhla v nudnou formu, která není schopna zachraňovat duše. Zatímco snahy o dokonalou organizovanost umrtvují energii, horlivost a schopnost pracovníků, naši kazatelé jsou nuceni vykonávat unavující práci, jež si vyžaduje tolik času, že duchovní práce zaostává a to jen proto, aby tuto složitou mašinérii udrželi v pohybu. Při tolika věcech, které je třeba vykonat, vyžaduje toto dílo tak velké množství peněžních prostředků, že jeho jiné úseky budou z nedostatku potřebné pozornosti upadat.

Tiší poslové pravdy by měli být rozptylováni jako podzimní listí a naši kazatelé by neměli dělat svou práci formálně a ztrácet věrnost a pravou zbožnost. Deset opravdu obrácených, schopných a nesobeckých pracovníků může na misijním poli vykonat více práce, než stovka těch, jejichž celá snaha získat duše se omezuje na ustálené formy a mechanická pravidla, ale kteří nemají hlubokou lásku.

V žádném případě se nesmí zanedbávat bdělá misijní práce, kterou se pro spásu duší již mnoho vykonalo. Avšak ti, kteří tuto práci konají, mají být duchovními lidmi, z jejichž projevu bude zářit světlo a Ježíšova láska, a kteří cítí za toto dílo odpovědnost. Měli by to být muži a ženy, kteří se dovedou modlit a jsou s Bohem těsně spjati. Je nutná i ochotná mysl, posvěcená vůle a zdravý úsudek. Nebeský učitel jim ukáže ten nejlepší způsob, jak získávat duše. Tyto své lekce obdrží v Kristově škole a pak budou konat svou práci se zrakem upřeným k Boží slávě.

Bez této výchovy budete v práci i při veškeré sebedůkladnější výuce vašich instruktorů ^{4T 603} týkající se forem a pravidel stále nováčky. Vy se musíte učit od Krista a pro Něj zapřít své já. Svou šíji byste měli vložit pod Kristovo jho a nést Jeho břímě. Musíte cítit, že nejste sami svoji, ale služebníci Kristovi, kteří nekonají uložené dílo pro nějakou chválu, poctu nebo slávu, kterou obdržíte, ale pro drahého Krista. Při každé vaší práci by měla být vidět Jeho milost, Jeho láska, Jeho oddanost, Jeho horlivost, Jeho neúnavná vytrvalost a Jeho nezkrotná energie, a to nejen zde, ale i na věčnosti.

Traktátní a misijní práce je dobrou prací. Je to práce Boží, která by se žádným způsobem neměla podceňovat. Je tu však trvalé nebezpečí, že se odvrátí od svého pravého cíle. Pro misijní práci jsou potřební kolportéři, ale lidé s hrubým chováním se pro ni nehodí. Úspěch mohou mít jedině muži a ženy, kteří mají dobré vystupování, kteří jsou prozíraví, soudní a kteří vědí, jakou hodnotu má lidská duše.

Práce kolportéra je důstojná a bude úspěšná, jestliže kolportér je poctivý, opravdový, trpělivý a jestliže práci, kterou na sebe vzal, koná vytrvale. Musí ji dělat celým svým srdcem. Musí časně vstávat, pilně pracovat a správně užívat schopností, které mu Bůh dal. Těžkostem se musí čelit. Setkají-li se s neutuchající vytrvalostí, budou překonány. Mnoho se dokáže pomocí zdvořilosti. Pracovník může neustále usilovat o vyvážený charakter. Velké charaktery se formují drobnými činy a úsilím.

Je nebezpečné, když se našim kazatelům dostává málo povzbuzení. Bylo mi ukázáno několik mužů, které Bůh volal ke kazatelské práci, když pro církev začali pracovat jako kolportéři. To je výborná příprava, jestliže tito lidé mají snahu šířit světlo a přinášet pravdu Božího slova přímo do domácího kruhu. Při rozhovoru se často naskytne možnost mluvit o biblickém náboženství. Nejlepší je, když tito pracovníci začnou navštěvovat rodiny a jejich citlivé srdce a láska k lidem si je brzy nakloní. ^{4T 604} Jejich slova i chování budou vůní Kristovy milosti a výsledkem bude bohaté ovoce. Toto je výbornou zkušeností pro všechny, kteří se chtějí stát kazateli.

Mnozí jsou však přivábeni k práci kolportéra, aby prodávali knihy a obrazy, avšak neprojevují naši víru a nedávají kupujícím světlo. Nechají se k této práci přimět, protože finanční vyhlídky jsou pro ně příznivější než jinde. Tito lidé nezískávají pro evangelijní službu žádnou zvláštní způsobilost. Nedostane se jim té zkušenosti, která by je pro Boží dílo uzpůsobovala. Ztrácejí touto prací čas i vhodné příležitosti. Neučí se nosit břemena druhých a nezískávají denními zkušenostmi poznání, jak nejlépe získávat lidi pro pravdu. Tito lidé často nevěří v Božího Ducha a jejich charakter dostane světský ráz. Zapomenou, jak mnoho jsou dlužní Pánu, který za ně dal svůj život; užívají svých sil pro vlastní sobecké zájmy a nechtějí pracovat na vinici Páně.

Byla jsem zděšena, když jsem viděla různé satanovy sítě jimiž omotává ty lidi, které chce Bůh použít, a odvádí je tak od kazatelské služby. Nebudou-li tito pracovníci více podporováni, aby se zlepšily jejich schopnosti a mohli se stát Kristovými služebníky, bude zcela jistě nedostatek pracovníků. Satan neustále a vytrvale nabízí finanční zisk a světské výhody, aby zaměstnával mysl i sílu lidí a zdržoval je od konání úkolů, které jim mají poskytnout zkušenost v Božích věcech. A když pozná, že lidé ve snaze pokročit vpřed, obětavě vyučují pravdě ty, kteří jsou v temnotě, snaží se ze všech sil, aby jim nastražil nějakou past, která oslabí jejich vliv a způsobí, že ztratí výsadu, kterou by získali, kdyby byli vedeni Božím Duchem.

Bylo mi ukázáno, že naši kazatelé si sami velmi ublížili, když nepoužívali správně svůj hlas. Duch Boží je na tuto důležitou věc upozornil a dal jim výstrahu i poučení. ^{4T 605} Jejich povinností bylo učit se s tímto orgánem co nejrozumněji zacházet. Hlas - ten dar nebes - je mocnou silou dobra a není-li zneužit, slouží k oslavě Boha. Měli by prostudovat všechno podstatné a svědomitě se řídit několika prostými pravidly. Ale místo toho, aby se vzdělávali sami, jak klidně mohli, kdyby trochu rozumně cvičili, šli za profesorem řečnického umění.

Výsledkem bylo, že mnozí, kteří cítili, že Bůh od nich žádá, aby jiné učili pravdě, dali se zaslepit a pobláznit touhou vyniknout v přednesu. Škoda, že si neuvědomili toto pokušení. Touto novinkou byli uchváceni mladí lidé i někteří kazatelé. Opustili své pole působnosti, práci na vinici Páně začali zanedbávat a utráceli své peníze i drahocenný čas, aby mohli navštěvovat řečnickou školu. Než tento výcvik ukončili, zbožnost a zájem o náboženství se vytratily a péče o duše byla odložena, jako odkládáme oděv. Přijali satanovy návrhy a on je zavedl tam, kam chtěl.

Někteří se osamostatnili jako učitelé řečnictví a bez schopností či sebekritiky se sami posluchačům znechutili, protože to, čemu se naučili, nevyužívali vhodným způsobem. Jejich výkony postrádaly důstojnost i zdravý rozum. A tyto hrdinské činy jim úplně znemožnily, aby v budoucnu mohli být činní jako lidé, kteří nesou světu poselství pravdy. To byl satanův plán. Zdokonalování přednesu bylo správné, ale věnovat čas i peníze pouze této záležitosti a zaměstnávat tím plně svou mysl, znamenalo řítit se do extrémů a prokázat velkou slabost.

Mladí lidé, kteří o sobě tvrdí, že světí sobotu, připojují ke svému jménu titul „profesor“ a klamou veřejnost něčím, co nechápou. Mnozí se takto odvrátí od světla, které pro ně Bůh připravoval. Nemají správně vyváženou mysl. Slovo přednes se stalo nic neříkajícím pojmem. ^{4T 606} Nutilo lidi, aby se pouštěli do práce, kterou nedokáží dělat moudře, a oloupilo je o možnost konat dílo, v němž by měli skvělý úspěch, kdyby se byli pokorně a skromně snažili je v Boží bázni provádět. Tito mladí lidé mohli být na poli misijní práce prospěšní jako kolportéři nebo jako pracovníci, kteří se osvědčují při kazatelské práci a konají tak dílo pro tento čas i pro věčnost. Byli však poblázněni myšlenkou, že se stanou učiteli přednesu. Satan teď stojí a směje se, že je chytil do sítě, kterou jim nastražil.

Boží služebníci by měli být vždy sjednoceni. Měli by potlačovat a ovládat vyhraněné charakterové rysy a den za dnem by měli vážně uvažovat o tom, jaká je životní stavba, kterou budují. Jsou ve svém každodenním životě laskavými křesťany? Je v jejich životě vidět šlechetné, poctivé činy, které způsobí, aby se stavba jejich charakteru jevila jako krásný Boží chrám? Tak jako jediný slabý trám způsobí, že se loď potopí a jediný prasklý článek znehodnotí celý řetěz, tak i jeden nemravný rys povahy projevený ve slovech nebo činech, bude mít špatný vliv a jestliže se nepřekoná, zničí každou ctnost.

Každá schopnost, kterou člověk vlastní, je jako dělník, který staví pro časnost i pro věčnost. Den za dnem stavba roste, i když si dotyčný člověk toho není vědom. Je to budova, která musí stát buď jako výstražný maják, protože se nepovedla, nebo jako stavba, kterou bude Bůh i andělé ctít pro její shodu s božským Vzorem. Duševní i mravní síly, které nám Bůh dal - jenom z toho se neskládá charakter. Jsou nadáním, které máme zdokonalovat a které, budou-li správně využívány, budou vytvářet správný charakter. Člověk může držet v ruce vzácné semeno, ale toto semeno ještě není ovocným stromem. Semeno musí být zasazeno, aby se mohlo stát stromem. Mysl člověka je zahrada, charakter je její ovoce. Bůh nám dal schopnosti, abychom je pěstovali a rozvíjeli. Náš vlastní život rozhoduje o našem charakteru. Jestliže tyto síly cvičíme tak, aby byly v souladu a utvářely hodnotný charakter, máme práci, kterou nemůže vykonat nikdo jiný, než my sami.

Ti, kteří mají hrubé povahové rysy, jsou před Bohem vinni, ^{4T 607} jestliže se nesnaží o to, aby potlačili a vykořenili všechnu krutost své přirozenosti. Člověk, který se poddává netrpělivosti, slouží satanovi. „Komu se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte“ Řím 6:16. Dobrý charakter v Božích očích má větší cenu než zlato z Ofir. Pán si přeje. aby lidé jednali pro přítomný čas i pro věčnost. Jako dědictví jsme dostali dobré i zlé a pěstováním můžeme učinit zlé horším nebo dobré lepším. Má zlé získávat převahu jako u Jidáše, nebo má být z naší duše odstraněno, aby převládlo dobré?

Zásada, právo a poctivost by měly být vždy ve vážnosti. Poctivost nebude váhat tam, kde je zakotvena opatrnost. Mezi Bohem a Bálem nebude nikdy jednota. Mistr žádá své služebníky, aby jejich pohnutky i činy byly poctivé. Všechna chtivost a lakota musí být přemožena. Ti, kteří si za svého služebníka vyberou poctivost, budou ji projevovat ve všech svých skutcích. Tito lidé nejsou pro mnohé milí, ale pro Boha jsou okrasou.

Satan se snaží vtlačit všude. Chtěl by od sebe odtrhnout i přátele. Jsou lidé, kteří stále hovoří, pomlouvají, křivě svědčí, zasévají semena nesváru a vyvolávají spory. Nebesa na takové lidí hledí jako na nejschopnější satanovy služebníky. Ale člověk, kterému je ublíženo, se nachází v mnohem menším nebezpečí, než když je vychvalován pro nějaký svůj úspěch. Chvála zdánlivých přátel je mnohem nebezpečnější než výčitka.

Každý, kdo se sám chválí, stírá lesk ze svých nejlepších úsilí. Skutečně ušlechtilá povaha se nebude snižovat k tomu, aby ji mrzela křivá obvinění nepřátel; žádné vyřčené slovo ji neuškodí, protože posiluje její vytrvalost. Pán si přeje, aby Jeho lid byl úzce spojen s Ním, Bohem trpělivosti a lásky. Všichni by měli ve svém životě projevovat Kristovu lásku. Ať se nikdo neodvažuje snižovat pověst nebo postavení druhého; to je sobectví. Tím vlastně říkáme: „Já jsem o tolik lepší a schopnější než vy, že mi Bůh dává přednost. Vy nemáte tak velkou hodnotu."

Naši kazatelé na zodpovědných místech jsou lidmi, které Bůh přijal. ^{4T 608} Nezáleží na tom, jakého jsou původu, nezáleží na jejich dřívějším postavení, zda chodili za pluhem, pracovali jako tesaři nebo se vzdělávali na univerzitě. Jestliže je Bůh přijal, ať se každý varuje vrhnout na ně i ten nejmenší stín. Nemluvte nikdy o žádném člověku tak, že byste ho snižovali, protože on může být před tváří Páně veliký, zatímco ti, kteří se cítí důležití, mohou být u Boha pro své převrácené srdce nalezeni lehkými. Naším jediným bezpečím bude, když budeme tiše stát pod křížem s vědomím vlastní nepatrnosti a v důvěře v Boha, neboť On jediný má moc učinit nás velikými.

Našim kazatelům hrozí nebezpečí, že v práci, kterou konají, budou připisovat zásluhu sobě. Myslí si, že Bůh jim je příznivě nakloněn a stávají se nezávislí a soběstační tehdy je Pán přenechává satanovu působení. Abychom konali Boží dílo ochotně, musíme mít ducha tichosti a pokory a druhé pokládat za přednější než jsme my sami. V sázce je mnoho. Nyní je zapotřebí rozvahy a schopnosti všech. Práce každého člověka je natolik důležitá, že je třeba vyžadovat její pečlivé a věrné vykonávání. Jeden člověk nemůže dělat práci za všechny. Každý má své místo a svou zvláštní práci a každý by si měl uvědomit, že způsob, jakým ji vykonal, musí obstát při posledním soudu.

Dílo, které leží před námi, je důležité a rozsáhlé. Den soudu pobízí ke spěchu a všichni pracovníci na velkém Božím poli by měli být lidmi, kteří se ze všech sil snaží být dokonalými, kteří nic nežádají, netouží po žádném daru a čekají na příchod Syna člověka. Ani jedinou chvíli našeho drahocenného času bychom neměli ztratit tím, že bychom přesvědčovali jiné, aby se přizpůsobili našim osobním představám a míněním. Bůh si přeje, aby z lidí byli vychováni spolupracovníci na tomto velkém díle, kteří by osvědčovali tu největší věrnost a vyvinuli se v harmonický charakter.

Lidé mají rozmanitá obdarování; někteří jsou lépe způsobilí pro určité odvětví práce než jiní. To, co by se nepodařilo udělat jednomu člověku, bude možná moci provést jeho bratr kazatel. ^{4T 609} Práce, kterou každý koná na svém místě, je důležitá. Jeden člověk nemá ovládat myšlení druhého. Boží milost neobdrží člověk, který nabude přesvědčení, že ho nikdo nemá ovlivňovat, že on má rozum i schopnosti, aby rozuměl každému odvětví díla.

Můj manžel má zkušenosti a kvality, které mají cenu tehdy, jestliže je Kristus svou milostí posvětí. Jestliže bude napodobovat svůj Vzor, jeho práce bude Bohu opravdu milá.

Bůh si přeje, aby bratři, Haskell, Butler, Whitney a White byli s Ním v těsném spojeni. Tito mužové možná mají vzácné kvality, ale neprojeví-li se v jejich charakteru Kristus, nebudou Bohu o nic víc milejší, než byla Kainova oběť. Jeho oběť byla sama o sobě dobrá, ale nebyl v ní přítomen Spasitel.