Po svém obrácení navštívil Pavel Jeruzalém, kde kázal o Ježíši a divech Jeho milosti. Vyprávěl o svém podivuhodném obrácení a to kněze a zákoníky tak rozhněvalo, že se usilovali vzít mu život. Ale Pán Ježíš ho chtěl zachránit a proto se mu ukázal ve snu ve vidění, když se modlil, a řekl mu: "Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou tvé svědectví o mně." Pavel odpověděl: "Pane oni vědí, že jsem do žaláře dával a bil jsem ve školách ty, kteří věřili v tebe. A když prolívali krev Štěpána, mučedníka tvého, já také jsem tam stál a hlídal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali." Pavel si myslel, že Židé v Jeruzalémě nebudou moci odporovat jeho svědectví a že si uvědomí, že tu velkou změnu, kterou prožil, mohla způsobit jen Boží moc. Ale odpověď byla ještě rozhodnější než předtím: "Odejdi, neboť já tě pošlu daleko k pohanům."

Během své nepřítomnosti v Jeruzalémě napsal Pavel mnoho dopisů na různá místa, kde uváděl své zkušenosti a vydával mocné svědectví. Ale někteří se snažili zničit vliv těchto dopisů. Museli uznat, že jeho dopisy byly důležité a měly svou moc. Ale prohlásili, že vliv jeho osobní přítomnosti je slabý a jeho řeč opovrženíhodná.

Nikdo nemohl popřít skutečnost, že Pavel byl velmi vzdělaným mužem a svou moudrostí i chováním uměl nadchnout své posluchače. Učení mužové měli radost z jeho vědomostí a mnozí z nich uvěřili v Pána Ježíše. Když stál před králi a velkými shromážděními, uměl rozvinout takovou řecnickou působivost, že viditelně okouzlil všechny své posluchače. To naplňovalo kněze a starší velikým hněvem. Pavel snadno přivedl lid k přemýšlení ²⁰⁷ o nejvznešenějších věcech, odhaloval jim hluboké poklady Boží ^{EW 110} milosti a dovedl jim vylíčit Ježíšovu úžasnou lásku. A pak se zase snadno dokázal snížit na úroveň chápání prostého lidu a nejúčinnějším způsobem vyprávěl o svých zkušenostech, což v nich vyvolalo přání stát se také učedníky Kristovými.

Znovu se Pán ukázal Pavlovi a zjevil mu, že musí jít do Jeruzaléma, kde bude spoután a bude trpět pro Jeho jméno. Ačkoli byl dlouhodobě vězněn, přece Pán skrze něj konal své zvláštní dílo. Jeho okovy byly prostředkem k rozšíření známosti o Kristu a sloužily k Božímu oslavení. Když byl posílán k výslechu od jednoho místa k druhému, vydával svědectví o Ježíši a o svém podivuhodném obrácení králům a vládcům, kteří jednou budou před Ježíšem bez výmluvy. Tisíce uvěřily v Ježíše a radovaly se v Jeho jménu. Viděla jsem, že Pavlovou plavbou po moři byl splněn zvláštní Boží záměr. Posádka lodi měla skrze Pavla poznat Boží moc, i pohané měli slyšet o Ježíšově jménu. Mnozí se měli obrátit skrze Pavlovo učení a divy, které konal. Králové a místodržící byli uchváceni jeho úvahami a když horlivě a v moci Ducha svatého kázal o Pánu Ježíši a vypravoval své zajímavé zkušenosti, byli tím nadšeni a přesvědčeni, že Pán Ježíš je Božím Synem. Zatímco někteří s úžasem poslouchali Pavlova slova, jeden zvolal "Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem!" Většina posluchačů si však pomyslela, že až někdy později ²⁰⁸ zaujmou postoj k tomu, co slyšeli. Satan využil jejich otálení a jelikož zanedbali příležitost, kdy byla jejich srdce obměkčena, byli navždy ztraceni. Jejich srdce se opět zatvrdila.

Bylo mi ukázáno, že satan zahájil své dílo mezi Židy tím, že je zaslepil, aby Pána Ježíše nepřijali jako svého Spasitele. Potom je vedl k tomu, aby z nenávisti k Jeho mocným skutkům ukládali o Jeho život. Satan vstoupil do srdce jednoho z Kristových následovníků, kterého přiměl, aby Krista zradil a vydal do rukou Jeho nepřátel, aby mohli ukřižovat Pána života a slávy.

Když Pán Ježíš vstal z mrtvých, přidali lidé další hřích ke svým hříchům, a to tím, že chtěli zatajit Jeho zmrtvýchvstání. Podplatili římskou stráž, aby rozšiřovala lež. Tím, že Bůh současně vzkřísil množství svědků, bylo Ježíšovo zmrtvýchvstání dvojnásobně jisté. Po svém vzkříšení se Pán Ježíš ukázal svým učedníkům a pak najednou více než pětistům bratřím, zatímco mnozí z těch, kteří s Ním byli vzkříšeni, potvrzovali, že Ježíš vstal z mrtvých.

Satan přiměl Židy k tomu, aby se vzbouřili proti Bohu tím, že nepřijali Jeho Syna a své ruce potřísnili Jeho drahou krví. Bez ohledu na to, jak mocné důkazy byly uvedeny, že Ježíš je Synem Božím a Spasitelem světa, zavraždili Jej a ničím se nenechali přesvědčit. Podobně jako satan po svém pádu i oni se utěšovali, že zvítězí nad Synem Božím. Ve své vzpouře pokračovali pronásledováním Kristových učedníků, které také vydávali na smrt. Nic tak nedráždilo jejich sluch, jako jméno Ježíš, Jehož ukřižovali a umínili si, že se nenechají přesvědčit žádným ²⁰⁹ důkazem v Jeho prospěch. Když Duch svatý skrze Štěpána uvedl mocný důkaz, že Ježíš je Synem Božím, zacpali si uši, aby nemohli být přesvědčeni. Satan měl vrahy Pána Ježíše pevně ve své ^{111 EW} moci. Svými zlými skutky se sami stali jeho ochotnými nástroji. Když pronásledovali ty, kteří uvěřili v Krista, pracoval skrze ně satan. Skrze Židy štval i pohany proti Pánu Ježíši a Jeho následovníkům. Ale Bůh poslal své anděly, aby posilovali učedníky v jejich díle, aby svědčili o tom, co viděli a slyšeli a aby svou stálostí nakonec zpečetili svá svědectví vlastní krví.

Satan se radoval, že Židé byli spolehlivě polapeni v jeho pasti. Pokračovali ve svých neužitečných zvyklostech, obětech a obřadech. Když Pán Ježíš visel na kříži a zvolal: "Dokonáno jest!", chrámová opona se roztrhla odshora dolů na dvě poloviny. To byl důkaz, že Bůh se už nebude zjevovat kněžím v chrámě, aby přijímal jejich oběti a obřady. Znamenalo to rovněž, že dělící zeď mezi Židy a pohany je zbořena. Pán Ježíš se obětoval pro Židy i pohany, a kdo z nich chce být spasen, musí uvěřit v Něho, že je jedinou obětí za hřích, že je Spasitelem světa.

Když Ježíš visel na kříži a vojáci probodli Jeho bok,vytekly z rány dva odlišné proudy: jeden proud krve, druhý proud vody. Krev měla obmýt hříchy těch, kteří uvěří v Jeho jméno. Voda představuje vodu života, která pramení v Ježíši Kristu a dává život těm, kdož v Něho věří. ²¹⁰