Příklad Krista, jenž spojoval svůj zájem se zájmy lidstva, by měli následovat všichni, kdož hlásají Jeho Slovo a všichni, kdož přijali evangelium Jeho milosti. Nemáme se zříkat společenského styku. Neměli bychom se stranit druhých. Abychom získali příslušníky všech společenských tříd, musíme se s nimi stýkat všude, kde se vyskytují. Zřídkakdy nás totiž vyhledají sami. A nejen z kazatelny se božská pravda dotkne lidských srdcí. Je ještě další pole působnosti, snad skromnější, ale právě tak účinné. Takové pole je v příbytcích chudých a v palácích bohatých, za pohostinným stolem a mezi lidmi, kteří se sešli k čisté zábavě.

Jako Kristovi učedníci nebudeme vyhledávat styk se světem z pouhé touhy po zábavě a nebudeme se spojovat se světem v páchání pošetilostí. Takové spolčování může způsobit jen škodu. Neměli bychom nikdy schvalovat hříchy svým souhlasem, nebo svými činy, svým mlčením nebo svou přítomností. Kamkoli jdeme, máme všude brát Ježíše s sebou a zvěstovat druhým, jak drahý je náš Spasitel. Ti, kdo se snaží uchovat své náboženství jen pro sebe a obehnat je kamennou zdí, připravují se o vzácnou příležitost konat dobro. Společenským stykem se křesťanství dostává do styku se světem. Každý, kdo přijal božské osvícení, má osvěcovat cestu těch, kdož ještě neznají světlo života.

Všichni bychom se měli stát svědky Ježíšovými. Společenský styk posvěcený milostí Kristovou, by měl být ^{MYP 404} využit pro získávání duší pro Spasitele. Nechť svět vidí, že se sobecky nestaráme jen o své vlastní zájmy, ale že chceme, aby se i ostatní podíleli na našem požehnání a na našich výsadách. Nechť všichni poznají, že naše náboženství z nás nečiní lidi protivné a přemrštěné. Nechť všichni, kdo tvrdí, že našli Krista, slouží tak, jak sloužil On pro blaho lidstva.

Neměli bychom vzbuzovat dojem, že křesťané jsou lidé sklíčení a nešťastní. Upřeme-li svůj zrak na Ježíše, uzříme soucitného Vykupitele a zachytíme světlo, jež vyzařuje Jeho tvář. Kde vládne Jeho Duch, tam přebývá pokoj. A tam je také radost, neboť je tam klidná, svatá důvěra v Boha.

Kristus má zalíbení ve svých následovnících, když projeví, že ač jsou lidmi, jsou účastni božského. Takoví nejsou pouhými sochami, jsou to živí muži a ženy. Jejich srdce osvěžená rosou božské milosti, se otevírají Slunci spravedlnosti. Světlo, které je osvěcuje, vyzařují pak na druhé svými skutky, jež jsou prosvětleny láskou Kristovou.

Společenský styk ovlivňuje náš budoucí život

Boží slovo klade velký důraz na vliv společnosti, jak na muže tak i na ženy. O kolik je větší její vliv na vyvíjející se myšlení a charakter dětí a mládeže! Společníci, se kterými se stýkají, zásady, které si přisvojují, návyky, které si vytvářejí, budou rozhodovat o jejich užitečnosti zde a o jejich budoucím osudu.

- Rady učitelům…CT 220