„Poďte, naberu vína, a opojíme se nápojem opojným, a bude rovně zítřejší jako dnešní den, nýbrž větší a mnohem hojnější.“ (Iz 56,12).

Zlý služebník říká ve svém srdci: „Prodlívá Pán můj přijíti.“ Neříká, že Kristus nepřijde. Neposmívá se myšlence na Jeho druhý příchod. Ale ve svém srdci a svým jednáním a slovy prohlašuje, že příchod Pána se odkládá. Vypuzuje z myslí druhých lidí přesvědčení, že Pán přijde rychle. Jeho vliv vede lidi k troufalému, bezstarostnému odkladu. Jsou tak utvrzováni ve svém světáctví a lhostejnosti. Mysli se zmocňují pozemské vášně a nečisté myšlenky. Zlý služebník jí a pije s opilci, spojuje se se světem ve vyhledávání požitků. Bije své spoluslužebníky, obviňuje a odsuzuje ty, jež jsou věrni svému Mistru. …

Kristův příchod překvapí falešné učitele. Ti říkají: „Pokoj a bezpečnost.“ Stejně jako kněží a učitelé před pádem Jeruzaléma očekávají, že církev se bude těšit pozemskému blahobytu a slávě. Znamení časů vykládají jako předzvěst toho všeho. Ale co praví inspirované Slovo? „Znenadání na ně přijde zkáza.“ (1Tess 5,3; Ns). …

Lidé odkládají příchod Páně do daleké budoucnosti. Vysmívají se varováním. Zaznívají chvástavá tvrzení: „Všechno zůstává tak, jak to je od počátku.“ „Zítřek bude jako tento den a mnohem hojnější.“ (2Petr 3,4 - Ns; Iz 56,12 - KJB). Ještě více budeme milovat rozkoše. Ale Kristus praví: „Aj, přicházímť jako zloděj.“ (Zj 16,15). Znamení se naplňují právě v tom čase, kdy se svět s posměchem ptá: „Kde je to zaslíbení jeho příchodu?“ (2Petr 3,4; Ns). Zatímco volají „Pokoj a bezpečnost,“ tehdy rychle přichází zkáza. Když se posměvač, který odmítá pravdu, stává troufalým, když různé výdělečné podniky už běží tak, že přestávají dbát zásad, když vědec hledá dychtivě poznání všude, jen ne ve své Bibli, přichází Kristus jako zloděj. (FLB 342).