„Sebe samého ostříhej v čistotě.“ (1Tim 5,22)

Důležitou součástí výchovy je znát to, co je podstatou čisté mysli, čistého srdce a těla.

Když povaze chybí čistota, když se hřích stává její součástí, má to okouzlující moc, která je srovnatelná s opojným vlivem sklenice alkoholu. Síla sebeovládání a rozum jsou přemoženy zvyky, které poskvrňují celou bytost. A pokud člověk u těchto hříšných návyků setrvává, mozek je zeslaben, stižen nemocí a ztrácí svou vyrovnanost. Takoví lidé jsou kletbou sami sobě a všem, se kterými přicházejí do styku. …

Špatné návyky se budují snáze než ty dobré a také se jich člověk s většími obtížemi vzdává. Přirozená hříšnost srdce má za následek dobře známou skutečnost, totiž že mravně zkazit mladé lidi, poskvrnit jejich myšlení v mravní i náboženské oblasti, stojí méně námahy, než vštípit jejich povahám trvalé, čisté a neporušené návyky spravedlnosti a pravdy. Hovění sobě, láska k zábavám, nepřátelství, pýcha, samolibost, závist, žárlivost porostou spontánně bez příkladu a vedení. V našem nynějším hříšném stavu k tomu stačí, aby byla mysl a povaha ponechána svým přirozeným sklonům. Nechejte ve skutečném životě pole ladem a shledáte, že bude pokryto trním a bodláčím. Má-li však nést vzácné símě nebo nádherné květiny, musíte mu věnovat péči a neustálou námahu.

Nyní vám ukazujeme na nutnost neustálého odolávání zlu. Celá nebesa se zajímají o muže a ženy, kterých si Bůh natolik cenil, že dal svého milovaného Syna, aby zemřel a vykoupil je. Žádná jiná bytost, kterou Bůh stvořil, není schopna takového zlepšení, takového zdokonalení, takové ušlechtilosti jako člověk. Když se pak lidé stávají skrze své vlastní nečisté vášně otupělí, zabředlí v neřestech, jaký to pohled pro Boha! Člověk si neumí představit, čím může být a čím se může stát. Skrze Kristovu milost je schopen neustálého duchovního růstu. Nechť světlo pravdy zazáří do jeho mysli a láska Boží nechť se rozlije v jeho srdci a může být, skrze milost Kristovu, který zemřel, aby mu ji mohl darovat, silným člověkem - dítkem země a přece dědicem nesmrtelnosti. (IHP 195)