„Když se pak narodil Ježíš v Betlémě… mudrci od východu slunce vypravili se do Jeruzaléma, řkouce: Kde jest ten narozený král Židovský?“ (Mat 2,1.2)

Král slávy sestoupil do hlubin, aby přijal lidství. A andělé, kteří byli svědky Jeho slávy v nebeských dvorech, kde se mu klaněly všechny nebeské zástupy, byli překvapeni, když viděli svého božského Velitele v tak hlubokém ponížení.

Svými zlými skutky se Židé natolik vzdálili od Boha, že jim andělé nemohli sdělit zprávu o narození Vykupitele. A tak si Bůh vybírá mudrce z východu, aby vykonali Jeho vůli. … Tito mudrci viděli oblohu osvícenou světlem, které zahalovalo nebeský zástup zvěstující pokorným pastýřům Kristův příchod. …

Tímto světlem byla vzdálená skupina zářících andělů, jevících se jako zářící hvězda. Neobvyklé zjevení velké zářivé hvězdy, kterou nikdy předtím nezpozorovali a která byla na nebi jako nějaké znamení, upoutala jejich pozornost. … Mudrci se vydali cestou, kam je, jak se zdálo, vedla hvězda. Když se přiblížili k Jeruzalému, hvězda se ztratila ve tmě a dále je nevedla. Usoudíce, že Židé by nemohli nevědět o tak velké události - příchodu Mesiáše, vyptávali se na to všech v okolí Jeruzaléma.

Podivili se, když zjistili, že nikdo nejeví opravdový zájem o příchod Mesiáše. … Ohromilo je, že Židé se nezajímají a ani radostně nevzhlížejí k této velké události - příchodu Krista.

Církve dnešních dnů, stejně jako i Židé ve vztahu k Jeho prvnímu příchodu, usilují o světský rozmach a pozemskou slávu, nechtějí vidět světlo proroctví a přijímat důkazy jejich naplnění, ukazující na blízký Kristův příchod. Židé očekávali světskou a vítěznou vládu Mesiáše v Jeruzalémě. Vyznávající křesťané naší doby očekávají v obrácení světa světskou prosperitu církve a požitky tisíciletého království zde na této zemi. (RH 24.12.1872)