Boží milost v době, kdy bylo ušetřeno tak mnoho lidských životů za strašného navštívení, jež přišlo na San Francisko a okolní místa, byla označena sestrou Whiteovou za silnou výzvu ke všem třídám, aby uznaly panství Boží a závazné požadavky Božího zákona. Sestra Whiteová naléhala na evangelizační úsilí ve městech u zátoky, aby se lidem dostalo všech příležitostí, aby se naučili znát význam soudů, jež přijdou na obyvatele země.

Proto byly činěny po mnoho měsíců po zemětřesení zvláštní a vytrvalé pokusy ve zvěstování trojandělského poselství v San Francisku a jiných místech u zátoky. Sestra Whiteová dělala, co mohla, aby povzbudila pracovníky v těchto místech a navštívila skupiny pracovníků, kteří byli zaměstnáni vyučováním lidí. Když se setkala s těmi, kdo znali pravdy Slova Božího, vyzývala je, aby poskytovali snahám pracovníků ochotnou podporu. Současně také psala o dalekosáhlém díle, jež je nutno vykonat v každé zemi.

„Svět je naplněn přestoupením zákona“, prohlašovala, „duch nezákonnosti proniká každou zemí a zvláště zjevný je ve velkých městech. Hříchy a zločiny, jež je vidět v našich městech, jsou děsné. Bůh nemůže déle přihlížet. Už nyní začínají jeho soudy padat na některá místa a brzy bude i jinde cítit jeho zvláštní nelibost.

Řada událostí ukáže, že Bůh je Pánem dějin. Pravda bude zvěstována jasně a naprosto srozumitelně. Jako společnost musíme pod všeovládajícím vedením Ducha svatého připravovat cestu Páně. Evangelium musí být zvěstováno ve své čistotě. Proud živé vody se musí ve svém běhu prohloubit a rozšířit. Ve všech polích, blízkých i vzdálených, budou voláni muži od pluhu a obyčejných obchodních jednání, která nyní zaměstnávají skoro všechnu pozornost a budou vzděláni od zkušených mužů. Budou-li se učit působivě pracovat, budou zvěstovat pravdu s mocí. Předivným působením Boží prozřetelnosti budou odstraněny hory těžkostí, které budou vrženy do moře. Poselství tak důležité pro obyvatele země, bude slyšeno a pochopeno. Lidé budou vědět, co je pravda. Dílo půjde vpřed, až bude varována celá země a potom přijde konec.“ (RH 5. 7. 1906 viz také: 9T 89-108)