Po příchodu sestry Whiteové do domova jejího syna, bratra W. C. Whitea v Oaklandu, Cal., uplynul sotva týden a ona se zúčastnila stanového shromáždění pořádaného od 13. do 25. října. Skoro každý den mluvila k lidem a poslední nedělní odpoledne přednášela o střídmosti před téměř pěti tisíci lidmi.

V zimě 1881 - 1882 sestra Whiteová navštěvovala jednotlivé sbory a malé skupiny věřících v Sonoma, Napa a okolí. „Mé zdraví bylo slabé“, psala ve své první veřejné zprávě o práci ve sborech, „avšak cenný důkaz přízně Boží mne co nejbohatěji odškodnil za vynaloženou námahu.

Naše menší sbory by měly být navštěvovány častěji. Věrní a pravdu obhajující členové by byli svědectvím svých bratrů povzbuzeni a posilněni..

Chtěla bych povzbudit ty, kteří se shromažďují v malých skupinách, aby se modlili k Bohu. Bratři a sestry, nebuďte malomyslní proto, že je vás tak málo. Strom, který stojí osamocen na rovině, pustí své kořeny hlouběji do země, rozprostře své větve všemi směry dále a bude silnější a souměrnější, když sám bojuje s bouřemi nebo se raduje ve slunečním jasu. Křesťan odříznutý od pozemské pomoci se může takto naučit cele se spolehnout na Boha a získat z každého boje sílu a odvahu.

Kéž Bůh požehná rozptýleně a osamoceně bydlícím a učiní je zdatnými pracovníky pro sebe! Bratři, nezapomeňte na potřeby těchto malých, osamocených skupin. Kristus bude jako host v jejich shromážděních. (ST 12. 1. 1882)

Ve zprávě o své práci v Healdsburgském sboru, kde se o několik týdnů později rozhodli založit Healdskurgskou kolej, sestra Whiteová napsala zvláště o své snaze získat srdce dětí a mládeže - to byl významný znak jejích tehdejších prací v kalifornských sborech. Napsala o tom: