Mnoho přátel přišlo z měst a menších míst v blízkosti Battle Creek, aby se připojili ke členům tohoto sboru a občanům a projevili úctu a lásku památce té, která se uložila k poslednímu odpočinku. Přišel také velký počet osob ze sousedních států, včetně předsedy a jiných úředníků místního sdružení, také unie, severoamerické divize a generální konference adventistů s. d.

Uspořádání pohřební slavnosti bylo vhodné a velmi působivé. Slavnost byla pořádána ve velké modlitebně, k jejíž stavbě přispívalo množství lidí téměř čtyřicet let a v níž často sestra Whiteová mluvila slova života. Květinové dary byly tak četné, že to vypadalo jako v nádherné zahradě. Přátelé z Battle Creekského sanatoria poslali množství palem v květináčích, kapradí, lilií a sedmikrásek, které pokrylo skoro celé pódium a rozprostíraly se vpravo i vlevo až ke schodům vedoucím na galerii. Bylo dáno mnoho symbolických květinových výtvorů, jež se hodily k příležitosti a vyjadřovaly naději křesťana. Sbor v Battle Creek daroval květinou ozdobu ve tvaru zlomeného kola a nakladatelská společnost Review and herald poslala květinový zlomený sloup, Generální konference severoamerické divize kříž a korunu, nakladatelská společnost Pacific press dala květinovou otevřenou knihu - bibli, na jejich stránkách byla zaslíbení Spasitele: Hle, přijdu brzy a odplata má se mnou.

Dvě hodiny před začátkem slavnosti ležela zesnulá na márách před pódiem, aby se na ni lidé mohli podívat. U ní stály čestné stráže, zatímco šly kolem tisíce, aby ještě jednou pohlédly na letitou služebnici Ježíšovu, ležící nyní v posledním spánku. V tomto dlouhém průvodu byli muži a ženy, skloněni pod tíhou let, kteří ve svém mládí často naslouchali kázáním té, nad jejímž odchodem z řad pracovníků Božího díla nyní truchlili. Slzy kanuly po tvářích mnohého ušlechtilého průkopníka, který déle než půl století zachoval víru, jež byla jednou dána svatým, a jenž se stále těší z naděje na konečnou odměnu, která je připravena pro věrné.

Když přišla hodina určená k slavnosti, byla modlitebna, jež má skoro 3500 sedadel, zcela naplněna a mnozí stáli. Odhaduje se, že více než 1000 osob, které už nemohly vstoupit, muselo odejít.

Mezi členy rodiny sestry Whiteové, byli oba synové, bratr James Edson White z Marshall a bratr W. C. White ze St. Helena, sestra Sara McEnterferová ze St. Helena, sestra Adie Walling MaacPhersonová, neteř bydlící v Suffern, sestra Hallová, jež byla dříve členem domácnosti setry Whiteové a jiní, kteří v dřívějších letech více či méně spolupracovali se zesnulou. Srdce mnohých upřímně cítila se sestrou Emmou Whiteovou, namželkou J. E. Whitea, která nebyla přítomna, protože revmatické bolesti jí v posledních dvou letech nedovolily opustit domov.

Cela slavnost na přítomné hluboce působila. Zpěváci, nosiči rakve a kazatelé vystoupili na pódium a poklekli ke krátké tiché modlitbě. Potom sbor zazpíval píseň Usnouti v Pánu…