11. května 1877 jsme odjeli z Oaklandu, Kal. do Battle Creek. Můj muž dostal telegram s prosbou, aby přijel do Battle Creek a věnoval se tam důležitým věcem, které se týkaly díla. Vyhověl této prosbě, byl zaměstnán kázáním, psaním, pořádáním výborových schůzí v tiskárně Review, v koleji a sanatoriu, pracoval často do noci. To ho velmi vyčerpalo. Jeho stálá duševní námaha připravovala cestu ke zhroucení. Oba jsem cítili naše nebezpečí a rozhodli jsme se odcestovat do Colorada, abychom si v ústraní užili trochu klidu.

Když jsme plánovali cestu, zdálo se mi, že mi říká nějaký hlas: Oblékni si pancíř. Mám pro tebe práci v Battle Creek. Hlas se zdál tak zřetelný, že jsem se mimoděk otočila, abych viděla, kdo mluví. Neviděla jsem nikoho a s vědomím Boží přítomnosti se mé srdce rozplývalo. Když vstoupil můj muž do pokoje, řekla jsem mu, co mou myslí pohnulo. Plakali jsme a modlili se společně. Byli jsme připraveni odjet do tří dnů, nyní však byly všechny naše plány změněny.