Když jsem v roce 1846 navštívila New Bedford, Mass., seznámila jsem se s bratrem J. Batesem. Ten přijal pravdu již dříve a byl horlivým pracovníkem v díle. Nalezla jsem v něm ušlechtilého křesťana, přívětivého a dobrotivého člověka, který se mnou jednal tak něžně, jako bych byla jeho vlastní dítě.

Když mě slyšel poprvé mluvit, jevil veliký zájem. Když jsem přestala mluvit, povstal a řekl: "Jsem pochybující Tomáš. Nevěřím ve vidění. Kdybych však mohl věřit, že svědectví, jež sestra dnes večer dala, je skutečně hlas Boží k nám, byl bych nejšťastnějším člověkem na zemi. Jsem hluboce pohnut. Věřím, že sestra je opravdová, nemohu si však vysvětlit ty předivné věci, které nám nyní vypravovala.

Bratr Bates odpočíval v sobotu, v sedmý den týdne a upozornil nás, že je to pravá sobota. Necítila jsem tu důležitost a domnívala jsem se, že se mýlí, když zdůrazňuje čtvrté přikázání více než ostatních devět.

Pán mi však dal vidění o nebeské svatyni. Chrám Boží v nebi byl otevřen a byla mi ukázána truhla smlouvy se slitovnicí. Na každé straně truhly stál anděla a jejich křídla byla roztažena nad slitovnicí a jejich obličeje k ní byly obráceny. Tito, pravil anděl, jenž mne provázel, představují všechny nebeské zástupy, které se slavnostní uctivostí pohlížejí na zákon Boží, napsaný prstem Božím.

Ježíš pozvedl víko truhly a viděla jsem kamenné desky, na nichž bylo napsáno deset přikázání. Užasla jsem, když jsem uprostřed deseti Božích předpisů viděla čtvrté přikázání, obestřené jasnou září. Anděl řekl: "Je to jediné z deseti, které podrobněji vyličuje živého Boha, který stvořil nebe, zemi a vše, co v nich je."

Když byly položeny základy země, byl také položen základ soboty. Bylo mi ukázáno, že kdyby byla zachovávána pravá sobota, nebylo by jediného nevěrce nebo neznaboha. Zachovávání soboty by ochránilo zemi před modloslužbou.

Čtvrté přikázání bylo pošlapáno, a proto jsme vyzýváni, abychom vyplnili mezeru v zákoně a zastali se znesvěcené soboty. Člověk hříchu, který se povýšil nad Boha a opovážil se změnit čas i zákon, přeložil sobotu sedmého dne týdne na první den. Tím učinil mezeru v zákoně božím. Než přijde veliký den Páně, bude hlásáno poselství, napomínající lid, aby opět zachovával zákon Boží, jenž antikrist porušil. Slovem i příkladem musí být na mezeru v zákoně upozorněno.

Bylo mi ukázáno, že vzácná zaslíbení u Izaiáše 58,12-14 se vztahují na ty, kteří pracují pro obnovení pravé soboty.

Bylo mi také ukázáno, že třetí anděl, který hlásá přikázání Boží a víru Ježíšovu, představuje ty, kteří přijmou poselství a zvěstují světu napomenutí, aby ostříhal přikázání i zákon jako zřítelnici oka a že mnozí jako výsledek tohoto výstražného poselství přijmou sobotu Páně.