(Záznam ze shromáždění v Ottawě, Kansas, vyšlo v The Review and Herald 23.7.1889.)

Na shromáždění v Kansas jsem se modlila k Bohu, aby byla zlomena síla nepřítele a aby lid, který byl dosud v temnotě, mohl otevřít svá srdce i myšlení poselství, která mu poslal Bůh, aby poznal pravdu, pro mnohé novou, jako starou pravdu v novém rámci. Poznání lidu Božího bylo zaslepeno, protože satan nepravdivě vylíčil Boží povahu. Náš dobrý a laskavý Pán, byl představován lidu s vlast-nostmi satana a lidé, kteří hledali pravdu, tak dlouhou dobu měli v úctě Boha ve zcela mylném pojetí, takže se velmi těžko dá rozptýlit mrak, který zahaluje Jeho slávu z jejich pohledu. Mnozí žili v ovzdu-ší pochyb a zdá se jim téměř nemožné přijmout jim předloženou naději v evangeliu Kristově....

V sobotu byly představeny pravdy, které byly pro většinu shromážděných nové. Z pokladnice Božího slova byly vyneseny nové ^{1SM 356} a staré pravdy. Byly zjeveny pravdy, které byli lidé sotva schopni pochopit a přivlastnit si je. Světlo zářící z Božího zjevení ve vztahu k zákonu a evangeliu, ve vztahu k tomu, že Kristus je naší spravedlností, připadalo duším, které hladovějí po pravdě, příliš vzácné, než aby je mohli přijmout.

Ale úsilí vynaložené tuto sobotu nebylo marné. V neděli dopoledne bylo vidět jasné důkazy toho, že Duch Boží způsobil veliké změny v mravním a duchovním životě shromážděných. Mnozí odevzdali mysl a srdce Bohu a ti, kteří byli dlouho v temnotě, vydali vzácné svědectví. Jeden bratr vyprávěl o boji, který zažil předtím, než mohl přijmout dobrou zprávu o tom, že Kristus je naše spravedlnost. Boj byl vážný, ale Pán byl s ním a jeho mysl se změnila, jeho síla byla obnovena. Pán mu jasně předložil pravdu a zjevil mu to, že jedině Kristus je zdrojem vší naděje a spasení. „V Něm život byl, a život byl světlo lidí." „A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu Jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy." (J 1,4.14)

Jeden z našich mladých bratří kazatelů řekl, že měl větší radost z požehnání a lásky Boží během tohoto shromáždění než v ce-lém svém dosavadním životě. Jiný se vyslovil, že zkoušky, zmatky a konflikty, které snášel ve svém myšlení byly takového charakteru, že byl v pokušení všeho se vzdát. Cítil, že pro něho není žádná naděje, jestliže neobdrží více z milosti Kristovy; ale poznání, které získal na tomto shromáždění, způsobilo změnu srdce a dosáhl lepšího poznání skrze víru v Krista. Viděl, že spravedlnost z víry byla pro něj osvobozením. Měl pokoj s Bohem a ze slzami vyznal, jaké úlevy a požehnání se dostalo jeho duši. Na každém družném shromáždění docházelo k mnohým svědectvím, jak z poznaného světla lidé nacházejí pokoj, útěchu i radost.

^{1SM 357} Z celého srdce děkujeme Pánu, že můžeme lidem ukázat vzácné světlo a radujeme se, že máme poselství pro dnešní dobu, které dává poznání pravdy. Poselství, že Kristus je naše spravedlnost, přineslo úlevu opravdu mnohým duším a Bůh říká svému lidu: „Jděte vpřed." Poselství k laodicejské církvi leze uplatnit na naše postavení. Jak jasně je zobrazen stav těch, kteří si myslí, že mají úplnou pravdu, kteří se stali pyšnými na své poznání Slova Božího, ačkoliv jeho posvěcující moc nedopadla do jejich životů. Do jejich srdcí je potřebný žár lásky Boží a právě tento vroucí žár lásky činí lid Boží světlem světa.

Poselství Laodicejským

Pravý Svědek říká studené církvi bez života a bez Krista: „Znám skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys studený byl aneb horký. A tak že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých." (Zj 3,15-16) Povšimněte si následujících slov: „Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, a mizerný, i chudý, i slepý, i nahý." (Zj 3,17) Zde je představen lid, který se pyšní vlastnictvím duchovního poznání a výsad. Ale oni neodpověděli na nezasloužená požehnání, která jim Bůh udělil. Jsou plni vzpoury, nevděčnosti a zapomnětlivosti. Ale Bůh s nimi přesto jedná, jako milující, odpouštějící otec jedná s nevděčným, své-volným synem. Vzpírají se Jeho milosti, zneužívají Jeho přednosti, podceňují Jeho příležitosti a jsou spokojeni, když klesají do uspokojení, do naříkavé nevděčnosti, prázdného formalismu a pokrytecké neupřímnosti. S farizejskou pýchou se chvástají, dokud o nich není řečeno:„Pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji."

Neposílá Pán Ježíš v jednom poselství za druhým pokárání, ^{1SM 358} varování a naléhavé prosby těm samolibým? Nejsou Jeho rady opovrhovány a zavrhovány? Nenakládá se s Jeho vyvolenými posly s pohrdáním a nejsou jejich slova přijímána jako plané pohádky? Kristus vidí, že člověk nevidí. Vidí hříchy, které nebudou-li vyznány, vyčerpají trpělivost trpělivého Boha. Kristus se nemůže přimlouvat za jména těch, kteří jsou spokojeni ve své vlastní soběstačnosti. Nemůže stále prosit za lid, který necítí žádnou potřebu Jeho pomoci, který tvrdí, že zná a vlastní všechno.

Velký Vykupitel se představuje jako nebeský kupec, který s nákladem bohatství nabízí dům od domu své drahocenné zboží a říká: „Radím, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a roucho bílé, abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl. Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání. Aj stojím u dveří, a tluku. Jestliže by kdo uslyšel hlas můj, a otevřel dvéře, vejdu k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou." (Zj 3,18-20)

Zvažme svůj stav před Bohem, věnujme pozornost radě Věrného svědka. Ať nikdo z nás není naplněn předsudky, jako byli Židé, takže světlo nemohlo vejít do jejich srdcí. Ať Kristus o nás nemusí říci to, co řekl o nich: „Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli." (J 5,40)

Na každém setkání po zasedání Generální konference duše horlivě přijímaly vzácné poselství o Kristově spravedlnosti. Děkujeme Bohu, že existují duše, které si uvědomují, že potřebují něco, co nemají - zlato víry, a lásky, bílý oděv Kristovy spravedlnosti a oční mast duchovního rozeznávání. Budete-li vlastnit tyto vzácné dary, nebude chrám lidské duše jako znesvěcený hrob. Bratři a sestry, volám k vám ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, abyste pracovali tam, kde pracuje Bůh. Nyní je den, kdy k tomu máte příležitost a přednost.