(Vyšlo v „Country Living!. Pokud jde o provádění zásad ze vyložených o umísťování ústavů, viz 7T 80-89; MM 308.309; Ev 76-78).

Nemohla jsem dnes od dvou hodin spát. V noci jsem byla jakoby na poradním shromáždění. Prosila jsem za nějaké rodiny, aby využily Bohem daných prostředků, odešli z měst a zachránili tak své děti. Někteří váhali a neprojevovali žádnou snahu.

Milosrdní andělé pobízeli Lota, jeho ženu a dcery tak, že je uchopili za ruce. Kdyby si byl Lot pospíšil, jak si Pán přál, nebyla by se jeho žena stala solným sloupem. Nebuďme jako Lot, který příliš dlouho váhal. Týž hlas, který upozornil Lota, aby opustil Sodomu, nám přikazuje: „Vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, …. A nečistého se nedotýkejte“ (2K 6,17). Ti, kdo poslechnou této výstrahy, naleznou útočiště. Každý ať sám dává pozor a snaží se zachránit svou rodinu. Ať je každý připraven. Bůh sám nám bude postupně ukazovat, co máme dělat.

Poslyšte, co říká Bůh skrze apoštola Pavla: „S bázní a s třesením spasení své konejte. Bůh zajisté jest, kterýž působí ve vás i chtění i činění, podle dobře libé vůle své“ (F 2,12.13). Lot šel váhavě a neochotně. Stýkal se tak dlouho s nespravedlivými, že nemohl rozpoznat nebezpečí, dokud se jeho žena navždy neproměnila v solný sloup.

- RH 11.12.1900.

Nedovolte už, aby děti byly vystavovány pokušením měst, které zrají pro zkázu. Pán nám poslal výstrahu a radu, abychom vyšli z měst. Nezúčastňujte se tedy už žádného podnikání ve městech. Jak dbáte o duše svých dětí, otcové a matky? Vedete členy svých rodin tak, aby mohly být přijaty do nebeských síní? Vedete je ta, aby se staly členy královské rodiny, dětmi krále nebes? „Co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši uškodil“? (Mk 8,36). Mají klid, pohodlí a všechny vymoženosti větší cenu ve vašich očích než duše vašich dětí?

- MS 76, 1905.

Venkovské domovy budou útočištěm

Rodiče musí pochopit, že výchova k práci je pro záchranu duše jejich dětí velmi důležitá. Ve venkovských domácnostech se najde dostatek práce, kterou je třeba udělat a která přispěje k tělesnému zdraví. „Pryč z měst“ to je mé poselství pro výchovu vašich dětí.

Bůh dal našim prvním rodičům prostředky k pravé výchově, když je poučil, aby obdělávali půdu a pečovali o svou zahradu. Když Adam a Eva zhřešili svou neposlušnosti vůči Hospodinovým požadavkům, práce spojená s obděláváním půdy se mnohokrát znásobila, neboť země začala rodit plevel jako následek kletby. Ale zaměstnání samo o sobě nebylo dáno kvůli hříchu. Sám velký Mistr požehnal práci, která je spojená s obděláváním půdy.

Satan úmyslně vábí muže a ženy do měst a působí na každého z nich nevídanými věcmi, zábavami a dráždidly, které sám vymýšlí. Tak se dnešní města začínají podobat městům před potopou.

Kdo uposlechne varování? Opakujeme znovu: „Pryč z měst“. Nepokládejte to za nějaké ochuzení, že musíte chodit do kopců a hor, ale sami vyhledávejte místa, kde můžete být sami s Bohem, abyste poznávali Jeho vůli a cestu….

Vybízím náš lid, aby usiloval o duchovní život, neboť Kristus stojí u dveří. Proto říkám našemu lidu: „Jste-li vyzýváni, abyste se z měst vystěhovali na venkov, neznamená to pro vás žádné strádání. Tam dostanou bohaté požehnání všichni, kdo po něm sáhnou. Tím, jak budete hledět na dění v přírodě, která je dílem Stvořitele, jak budete poznávat dílo Božích rukou, budete se sami nepozorovaně měnit k Božímu obrazu“.

- MS 85, 1908.

Nečekejte, že dokážete odčinit výsledky nesprávného způsobu života

Vždycky, když se dívám na květiny, myslím na ráj, neboť ony jsou výrazem Boží lásky k nám. Bůh nám takto podává náznak podoby ráje tu na zemi, chce, abychom se radovali z krásných věcí, které stvořil, a viděli v nich výraz toho, co udělá pro nás.

Bůh chce, abychom žili tam, kde můžeme mít dost prostoru k pohybu, nechce, aby se Jeho lid tísnil ve městech, ale abychom vyvedli své rodiny z měst a mohli se lépe připravit pro věčný život. Zanedlouho bude náš lid muset opustit města.

Tato města jsou plná zla všeho druhu: bití, vražd i sebevražd. Sídlí v nich satan, který vede lidi do zkázy. Pod jeho vlivem cítí jedni potřebu zabíjet druhé a bude to stále přibývat….

Jestliže dovolíme, aby na nás působily záporné vlivy, můžeme očekávat, že Bůh učiní zázrak, aby odčinil výsledky našeho nesprávného způsobu života? Jistěže ne. Opusťte města co nejdříve a kupte kousek půdy pro zahradu, kde budou vaše děti moci pozorovat, jak rostou květiny a učit se na nich lekcím prostoty a čistoty.

- General.Conference Bulletin, 30.3.1903.

Umisťování ústavů na venkově

Základní radu jsem už dala: „Vystěhujte se z měst, zřizujte svá sanatoria, školy i úřady stranou od zalidněných středisek“. Mnozí se teď budou hájit, proč zůstávají ve městě, ale brzy nadejde doba, kdy se odstěhují na venkov všichni, kdo si přejí uchránit se před veškerým zlem, neboť bezbožnost a mravní zkaženost porostou tak, že samo ovzduší měst se bude zdát jimi prosáklé.

- Letter 26, 1907.

Bůh sesílal jednu výstrahu za druhou, že máme své školy, vydavatelství i sanatoria stavět mimo města, na místech, kde mládež může co nejúčinněji poznávat, co je pravda. Ať se nikdo nesnaží využívat Svědectví k tomu, aby hájil život ve městě kvůli obchodním zájmům. Nezlehčujte světlo, které nám Pán o této věci dal.

Lidé budou schválně hodně hovořit o zvrácenostech, jen aby znemožnili právě ta hnutí, k nimž Pán vede své služebníky. Je však čas, aby muži i ženy od uvažování o příčinách dospěli k výsledkům. Je už příliš pozdě zřizovat velké obchodní firmy ve městech, příliš pozdě volat mladé muže a ženy z venkova do města. Ve městech vznikají podmínky, které velmi znesnadňují život všem, kdo jsou naší víry. Bylo by tedy velkou chybou investovat peníze do obchodního podnikání ve městech.

- MS 76, 1905.

Řízení měst z předsunutých míst

Pokud je to možné, měly by být naše ústavy umísťovány mimo města. My musíme mít v těchto ústavech pracovníky a jsou-li ústavy ve městě, znamená to, že rodiny našich členů musí bydlet blízko nich. Bůh si však nepřeje, aby Jeho lid bydlel ve městech, kde vládne neustále jen vřava a zmatek. Naše děti by toho měly být ušetřeny, neboť celý způsob života je poznamenán spěchem, shonem a hlukem. Pán si přeje, aby se Jeho lid přestěhoval na venkov, kde je možno obdělávat půdu, pěstovat vlastní ovoce a zeleninu a kde mohou jejich děti přijít do přímého styku s Božími výtvory v přírodě. Moje poselství zní: „Odvezte své rodiny z měst“.

Pravda musí být řečena, ať už ji lidé budou slyšet, nebo jí nebudou dbát. V městech číhá plno pokušení a my bychom měli plánovat svou práci tak, abychom uchránili mladé lidi od této nákazy, je-li to možné.

Města mají být řízena z předsunutých míst. Pravil posel Boží: „Nemají být města varována? Ano, ne však Božím lidem žijícím v nich, ale těmi, kdo je vyhledají, aby varovali před tím, co nastane na zemi“.

- Letter 182, 1902.

Sbory mají být ve městech, ústavy však ne

Pán nám znovu a znovu přikazoval, že máme města řídit ze středisek, která jsou mimo ně. V těchto městech máme mít modlitebny jako Boží památníky, ale ústavy pro vydávání naší literatury, pro léčení nemocných a pro východu pracovníků mají být zřizovány mimo města. Zvláště naše mládež musí být chráněna před pokušeními městského života.

V souladu s tímto příkazem se mají vykoupit a znovu slavnostně otevřít modlitebny ve Washingtonu a Nashvillu, zatím co vydavatelství a sanatoria těchto středisek byla zřízena stranou od překrveného srdce měst. Podle tohoto plánu byla jiná vydavatelství a sanatoria přestěhována na venkov, stejně jako londýnské vydavatelství a tamní škola pro výchovné pracovníky. Naskýtá se nám teď vhodná příležitost uposlechnout pokynu Boží prozřetelnosti, že totiž našim bratřím v těchto a mnoha jiných důležitých střediscích vybudovat dílo na pevném základě tak, aby pak bylo možno v něm spolehlivě pokračovat.

- Special Testimonies, Serie B, č.8, str. 7,8, 1907.

Máme být „opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice“. Ve svém úsilí opatřit venkovské majetky za nízkou cenu a z těchto středisek řídit města.

- Tamtéž, č. 14, str.7, 1902.

Příprava na den, kdy vyjde zákon o neděli

Jako Boží lid se nemáme usazovat tam, kde budeme nuceni úzce se stýkat s těmi, kdo Boha nectí…. Brzy dojde ke konfliktu s těmi, kdo zachovávají neděli.

Ti, kdo zachovávají neděli, budou to vyžadovat i od všech ostatních a budou utlačovat ty, kdo se rozhodnou zachovávat sobotu Páně. Máme se tedy usazovat tam, kde můžeme zachovávat přikázání o sobotě v celé jeho plnosti. „Šest dní pracovati budeš“, říká Pán, „a dělati všeliké dílo své. Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina, Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla“ (Ex 20, 9.10). Máme tedy být opatrní a neusazovat se tam, kde bude zachovávání soboty spojeno s těžkostmi pro nás i pro naše děti.

Jestliže nám Boží prozřetelnost umožňuje usadit se stranou od měst, je to Jeho vůle, abychom to udělali, neboť nám nastávají neklidné časy,

- MS 99, 1908.

Jestliže moc udělená králům je spojena s dobrotou, je to proto, že člověk, který má odpovědnost, je pod Boží mocí. Je-li však moc spojena s nešlechetností, je spřízněna se satanem a bude zkázou pro ty, kdo patří Pánu. Protestantský svět zavedl místo sobotu modlářskou a jde ve stopách papežství. Proto vidím, že je nutné, aby se Boží lid vystěhoval z měst do odlehlých venkovských míst, kde mohou obdělávat půdu a vypěstovat si, co potřebují. Tak mohou vychovávat své děti k prostým, zdravým návykům. Vidím, že je třeba si pospíšit, aby v rozhodující chvíli bylo vše připraveno.

- Letter 90, 1897.