Případ, kdy druhé manželství bylo oprávněné

Vím, že se nad manželstvím své dcery s J trápíte. Se svatbou jste však souhlasili a také vaše dcera věděla o svém nastávajícím manželovi všechno. Nevidím tedy žádný důvod, proč by vás teď ta věc měla nějak tížit. Vaše dcera má J ráda a je možné, že tento sňatek se uskutečnil s Božím souhlasem, protože Bůh se v tom, v čem je jim to zapotřebí. Vaše dcera se zavázala J manželským slibem a nebylo by správné tento slib rušit. Nemůže teď své závazky k němu rušit. Vím z osobní zkušenosti, jaké byly jeho vztahy k jeho první ženě K. J ji měla velmi ráda, ale ona nebyla jeho úcty hodna. On dělal vše, co bylo v j ho moci, aby jí pomohl a snažil se všemožně, aby zůstala jeho ženou. Nemohl dělat víc než skutečně udělal. Já jsem ji prosila, snažila se jí ukázat nedůslednost jejího způsobu jednání a žádala ji, aby se nerozváděla; ona však byla už rozhodnuta, byla svéhlavá a paličatá a chtěla jít svou cestou. Pokud s J žila, snažila se získat od Něho co nejvíc peněz, ale nejednala s ním laskavě, jak by měla jednat žena se svým mužem.

Jsou ženu nevyhnal. Ona opustila jeho a provdala se za jiného muže. Nevidím v Písmu nic, co by mu zakazovalo v Pánu se znovu oženit. Má na náklonnost ženy právo….

Nedovedu si představit, že by toto nové spojení mělo být zrušeno. Rozloučit muže a ženu je vážná věc. Neznám žádný biblický důvod, který by v tomto případě takový krok ospravedlňoval. On ji neopustil, ona opustila jeho. Když se K rozvedla s J, on tím velice trpěl a J se oženil teprve tehdy, když se K provdala za jiného muže. Jsem si jista, že ta, kterou si vyvolil, bude pro něho znamenat pomoc a on může být pomocí pro ni…. V Božím Slově nenalézám žádný důvod pro to, aby se vaše dcera od J odloučila. Tak zní moje rada, o kterou jste mě žádali.

- Letter 50, 1895.

Rada mladé ženě, která se rozmýšlele, má-li se provdat za rozvedeného muže

(V tomto případě opustil bratra L svou ženu i rodinu a odjel do vzdálené země v té důvěře, že ženin otec je bude podporovat. Jeho žena pak za čas na podkladě toho, že on opustil rodinu, pořádala o rozvod. Než byl rozvod povolen, začal se on dvořit mladé dámě, které je toto poselství adresováno. - Sestavovatelé).

Provokující strana nemá právo vstoupit znovu ve sňatek

Uvažuji nad vaším případem ve spojitosti s L a neznám jiné rady než jakou jsem dala. Domnívám se, že nemáš morální právo provdat se za L a on není mravně oprávněn oženit se s tebou Způsobil svým chováním ve své rodině pohoršení a opustil rodinu i svou ženu, které před Bohem slavnostně slíbil, že ji bude milovat a ctít, pokud oba budou naživu. Ještě předtím než jí byl rozvod povolen - a ona tedy byla stále ještě jeho zákonitou ženou - ji na tři léta opustil Pak se od ní odpoutal i citově a vyznal lásku tobě. Byl však zákonem stále ještě svázán s ženou, kterou si vzal a která s ním měla dvě děti.

Nenalézám v Písmu pranic, co by tě opravňovalo uzavřít s ním manželství, i když je jeho žena teď rozvedená. On ji svým jednáním pobouřil a přivodil tak nynější stav. Nemá tedy zákonité právo spojit svůj život s tebou a nemáš k tomu právo ani ty.

Udivuje mě, že bys mohla třeba jen na chvíli na takovou věc pomýšlet a věnovat svou náklonnost ženatému muži, který opustil svou ženu i děti za takových okolností. Radím ti, abyste své myšlenky a plány týkající se této věci předložila našim zodpovědným bratřím, dala si jimi poradit a dovolila jim, aby ti na základě zákona Božího ukázali, jakého omylu jsi se dopustila Vy oba jste přestoupili zákon už tím, že jste vůbec na manželství pomýšleli. Vaší povinností bylo takovouto myšlenku hned na začátku zapudit.

- Letter 14, 1895.

Věc se nenapraví, když nynější ženu opustíš

Rada daná jako odpověď na snahu otce zrušit dlouhodobé manželství svého syna s jeho druhou ženou, protože před mnoha lety přestoupil Boží zákon a rozvedl se, aby získat zákonité právo uzavřít druhé manželství. - Sestavovatelé).

Právě jsem přečetla tvůj dopis týkající se M. Mám na tu věc stejný názor jako ty a pokládám za kruté a špatné, aby otec pana M jednal i nadále tak, jak jedná nyní…. Řekla bych, že vše pana M se nemůže zlepšit tím, že opustí svou nynější zenu. Kdyby šel k oné první ženě, nic by se tím nezlepšilo.

Úloha, kterou tento otec hraje, je podle mého soudu podivná a on nebude potěšen, až se v den posledního soudu dozví, co je o něm zapsáno v nebesích. Měl by kát před Bohem za to, jaký je a co dělá. Nejlépe by udělal, kdyby přestal rozdmychávat spor…. Ať otec i syn pilně pracují na sobě, neboť oba potřebují proměňující Boží moc. Kéž je Pán těmto slabým duším nápomocen, aby se zbavili svých charakterových vad, litovali svých špatností a ponechali pana M Pánu.

Je mi toho muže moc líto, ale do jeho jednání není radno zasahovat, neboť by to vyvolalo další a další nesnáze. Domnívám se, že Pán chápe to postavení a bude-li ho M celým srdcem hledat, nalezne Ho. Bude-li se ze všech sil snažit, Bůh mu odpustí a přijme ho.

Jak nesmírnou cenu má pro nás vědomí, že máme někoho, který opravdu zná naše potřeby a chce pomoci těm lidem, kteří to nejvíc potřebují. Bůh by však odsoudil otce a bratra, kteří by hnali do zkázy a prokletí člověka, který není v Božích očích horší než oni sami. Oni přesto použijí veškeré své výmluvnosti, aby byl M sklíčen, zbaven odvahy a vehnán v zoufalství.

M smí doufat v Boha a ze všech sil se snažit Mu sloužit ve vší pokoře tak, že se upne celou svou bezmocnou duší na toho, který byl obětován za naše hříchy. Nenapsala jsem otci ani synovi jediné slovo. Ráda bych něco udělala, abych ubohému M pomohla napravit věci, ale nynější situace je taková, že není možné něco udělat a přitom nikomu neukřivdit.

- Letter 175, 1901.

Všichni jedno v Kristu

Každý člen lidské rodiny, který se odevzdá Kristu, slyší pravdu a řídí se jí, stává se dítětem jedné rodiny. Za duše všech těchto lidí, prostých nebo moudrých, bohatých nebo chudých, pohanů nebo otroků, bílých nebo černých - zaplatil Ježíš výkupné. Jestliže v Něho věří, Jeho krev ho očišťuje. Jméno černého muže je v knize života napsáno vedle jména bílého muže. Všichni jsou jedno v Kristu. Původ, stav, národnost nebo barva pleti člověka nepovyšuje ani nesnižuje. Člověka činí člověkem jedině jeho charakter. Jestliže Indián, Číňan nebo Afričan odevzdá své srdce Bohu v poslušnosti a víře, Ježíš ho pro jeho barvu nemiluje o nic méně a nazývá ho svým milým bratrem.

- MS 6, 1891.