23.4.1894

Bůh vyzývá k rozhodné nápravě v různých odvětvích díla. Činnost vykonávána ve spojení s věci Boží musí se vyznačovat větší přesností a pečlivostí. Neprojevila se dosud snaha o důkladnou, resolutní a pevnou nápravu nejdůležitějších věcí. Někteří, kdo jsou ve spojení s věci Boží, blíží se ke konci svého života a přece se nenaučili lekcím z Bible natolik, aby cítili potřebu přenést je do praktického života. Promarnili příležitosti a požehnání plné milosti zůstalo neoceněno, poněvadž se nechtěli změnit.

Můj průvodce pravil: „Pozvedni úroveň veškeré školní výchovy. Nesmíš stanovit nižší úroveň.Disciplína musí být zachována. Vyučuj mládež poučováním a příkladem”. Není zde příliš mnoho přísnosti, ale je trpěna přílišná volnost v jednání. Ale pracovníci si nesmějí zoufat. Pracujte s Duchem Kristovým a nspravujte stávající uzlo Jeho smýšlením. Očekávejte, že činitelé nepravosti budou mít sympatie lidí sobě podobných. Ale věrní pastýři stáda musí se naučit lekcím, aby se nejen udrželi na zvýšené úrovni, ale aby ještě učili, že hvězda naděje dosud svítí. Pracujte trpělivě, ale tvrdě kárejte hřích a nikdy jej neschvalujte. Utíkání se ke lži, aby byl zakryt hřích, musí být vymýceno, aby ubohé oklamané duše nebyly pohrouženy ve spánek ke své věčné zkáze.

Svět bude brzy opuštěn andělem milosrdenství a sedm posledních ran bude vylito. Hřích, hanba, starost a tma jsou na všech stranách, ale Bůh stále zachovává pro duši člověka vzácnou výsadu výměny tmy za světlo, blud za pravdu, hřích za spravedlnost. Ale Boží trpělivost a milosrdenství nebudou čekat naustále. Nechť žádná duše nedoufá, že se může skrýt před hněvem Božím za lež, neboť Bůh strhne z duše každou clonu lži. Šípy hněvu Božího brzy dopadnou a až počne trestati přestupníky, nebude již až do konce další lhůty, ani odkladu. Bouře hněvu Božího bude kosit a jedině ti obstojí, kdo jsou posvěceni pravdou v lásce Boží. Budou skryti s Kristem v Bohu, dokud zkáza nepomine. Přijde, aby potrestal obyvatelé země za jejich nepravosti „a odkryje země zbité své a nebude přikrývati více zmordovaných svých”. Iz.26,21. Nechť mluva duše zní: „Jezu, milovníče můj, v srdce tvé se utíkám, v bouři žití se mnou pluj, kormidlo řiď lodi svám. Krje mne, Spasiteli, skrej, dokud bouře trvá čas, v přístav jistý vejít dej, přijmi pak mne v nebes jas! Útočiště jsi mé sám, k ruce tvé se přivíjím, veď a těš mne, k Tobě lkám, z Tebe jenom pomoc vím. Křídly svými zakrej mne, v své mne dlani uschovej, Tys má všechna naděje, pomozi tedy, milost dej”! Píseň 125,1-2.

Pro další studium: GW 98-100, 249-253, 5T 158-159, 706,708, 8T 156-157, 6T 34, 113, 2T 232-243.