EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Rodinná výlučnost

Svědectví pro církev - svazek třetí


Rejstřík - na začátek na začátek

Rodinná výlučnost

Ubohé dítě K. Jako mnozí ostatní má vykonat určité dílo, o němž se jí ani nezdálo. Odpadla od Boha. Její myšlenky jsou příliš soustředěny na vlastní já a ona se snaží líbit se světu ne nezištnou láskou k duším a snahou přivést je ke Kristu, ale vlastním nedostatkem duchovního života a přizpůsobováním se světu duchem i činy. Měla by zemřít vlastnímu já a získat zkušenost dobročinnosti. Je chladná a bez soucitu. Potřebuje, aby všechen tento ledový, nepřístupný duch byl ovládnut, změkčen slunečním svitem Kristovy lásky. Je příliš do sebe uzavřena. Bůh viděl, že je jako ubohá, zakrnělá rostlina, nepřinášející kromě listí žádného ovoce. Její myšlenky se téměř výlučně řidily zásadou „já a moje“. Pán milostivě tuto rostlinku pěstoval, aby kořeny lásky mohly hlouběji proniknout. Snažil se toto dítko k sobě přitáhnout. Její náboženský život byl téměř úplně bez ovoce. Zodpovídá za hřivnu, kterou jí dal Bůh. Může mu být užitečná, může být Kristovou spolupracovnicí, prolomí-li zeď sobectví, která ji odlučovala od Božího světla a lásky.

Mnozí potřebují náš soucit a radu; ne však onen soucit, při němž jde o nadřazenost dárce a méněcennost příjemce. K potřebuje zjemňující, formující lásku Boží v srdci. Pohledy a tóny hlasu by měly být modulovány promyšlenou ohleduplností a něžnou uctivou láskou. 3T 535 Každý pohled a každý tón, který naznačuje „já jsem něco víc“, ochlazuje ovzduší její přítomnosti a je spíše jako ledovec, než paprsek světla, který dává teplo. Má sestro, tvůj vliv je rozhodující. Chceš stále formovat své přátele jen sama, jinak s nimi nemůžeš souhlasit. Nemáš ani nejmenší představu, že jsi formována sama lepším vlivem jiných a povolností svých úsudků a svých názorů k jiným. Chceš sama rozhodovat o své cestě a omlouvat vlastní počínání. Nepřesvědčíš-li ostatní, budeš se stále znovu utíkat k témuž bodu. Bude-li tento rys tvého charakteru posvěcen Bohu a bude-li ovládnut Duchem Svatým, bude vzácný, jinak bude zlořečenstvím tobě i jiným. Tvrzení a rada, která zavání panovačností, není dobrým ovocem. Ve svém srdci potřebuješ zjemňující, formující vliv lásky Kristovy, která se projeví ve všech tvých činech v rodině i vůči všem, kdo jsou pod tvým vlivem.

Obávám se, velice se obávám, že J se nedostane do nebe. Miluje svět a věci tohoto světa natolik, že nemá lásky k Ježíši. Je natolik proniknutá sobectvím, že zářivé světlo nebe nemůže proniknout studené, temné zdi sebelásky a sebeúcty, které budovala po celý život. Láska je klíč na otevírání srdcí. Vzácná rostlina lásky nebyla ošetřována. J si tak dlouho zakrývala oči před svým sobectvím, že to teď nemůže poznat. Měla tak málo náboženských zkušeností, že její srdce je ovládnuto světem. Nepůsobí dobrým vlivem na svého manžela. On tomuto vlivu podléhá a nevidí potřebu posily Boží milosti, aby se skutečnou mravní odvahou měl zastat spravedlnosti. Ona si to nejen neuvědomuje a nekoná dílo, které Bůh od ní požaduje, ale silným vlivem ovládla svého manžela a svázala mu ruce. Velkou měrou se jí to podařilo.

Bratr M by si měl uvědomit, že Bůh má vůči němu požadavky, které převyšují všechny pozemské vztahy. 3T 536 Potřebuje oční mast, bílé roucho, zlato, aby získal vyrovnaný charakter a otevřený přístup do Božího království. Jen důkladné obrácení může otevřít duši jeho ženy, aby prohlédla své omyly a vyznala své nepravosti. Musí provést značné změny, které dosud neudělala, neboť si neuvědomovala svůj skutečný stav a nemohla vidět nutnost nápravy. Nejen, že není ochotna učit se od nebeského Učitele, který byl tichý a pokorný srdcem, ale pokládá tichost za ponížení. Povolnost a pokoru, tak vysoce hodnocenou u jiných lidí, má za potupnou a pokořující.

J je rozhodná, panovačná, pyšná a svévolná. V tichosti a pokoře ducha nevidí nic zvláštního, proč by si tyto vlastnosti měla přát. Tato vzácná ozdoba má pro ni tak nepatrnou cenu, že se nemůže rozhodnout ji příjmout. Příliš často podléhá hněvu, který je Duchu Božímu tak vzdálen jako východ od západu. Pravá šlechetnost je u Boha perlou velké ceny. Tíchý a pokojný duch nebude nikdy vyhledávat sobecké štěstí, ale vynasnaží se zapomínat na sebe a v obšťastňování jiných bude nacházet příjemné uspokojení a pravé štěstí.

Podle Boží prozřetelnosti sestra N se odloučila od rodiny svého otce. Ačkoliv jako jiní i ona nese výrazné rysy rodinného společenství. Pro vážné zodpovědnosti zapomněla na sebe a zajímala se o utrpení jiných. Do jisté míry projevila srdečný soucit a lásku k Boží rodině tím, že se zajímala o jiné. Její pozornost byla upoutána na práci v díle Božím. Do jisté míry si uvědomila, že ubozí padlí smrtelníci jsou jedno veliké bratrství. Musela se vzdělat, aby myslela na jiné, pracovala pro jiné a zapomínala na sebe a přece ještě nepěstovala tak důkladně, jak by měla zájem, soucit a lásku k jiným, což je pro Kristrovy následovníky nezbytně nutné. Potřebuje větší soucit a méně přepjaté a přísné spravedlnosti. Když svůj zájem a čas věnovala velkému dílu zdravotní reformy, velkou měrou zapomněla na sebe. Proto získala požehnání. Čím více koná pro blaho jiných, tím vidí toho větší potřebu a více se snaží udělat.

3T 537 Její dílo pro jiné lidi jí často vede tam, kde ji víra nutně musí přenést přes těžkosti a mučivé situace. Odpověď na vážné modlitby přišla, až posílila víru, lásku a důvěru v Boha. Často opakovaná bezradnost a zkoušky jí pomohly získat zkušenost. Bůh formuje srdce na něco víc,než je člověk sám. A přece vlastní já se dožaduje stálého vítězství. Sestra N musí pěstovat více něhy a uvážlivé péče ve svém každodenním styku s lidmi. Potřebuje studovat, aby ovládala vlastní já. Je-li skutečnou křesťankou, uvědomí si, že musí věnovat nejlepší část a v případě potřeby i celý život, nesobecké, trpělivé námaze a tak projevit svou lásku pro Mistra. Bez této zkušenosti nedosáhne dokonalosti křesťanského charakteru.

Sestra N udělala určitý pokrok a rodina cítí, že je zanedbala. To je pro ně veliké trápení. Neuvědomují si, že ona teď má tentýž zájem, lásku a cíle v životě, jako oni. Nyní si uvědomují, že se již nemohou těšit z dřívějšího společenství své sestry. Chápou, že vina je na její straně, že se ona změnila a že její cítění není již v souladu s jejich. Důvodem tohoto nedostatečného přizpůsobení je to, že sestra N se začala zajímat o utrpení jiných, zatímco oni byli línými služebníky a nekonali dílo, které jim Bůh na zemi svěřil. V důsledku toho upadli. Rodina sobecky soustředila svou pozornost a lásku na sebe a na svět.

Sestra N pracovala v důstojném díle. Zdravotní reforma byla pro ní velice důležitá, neboť její zkušenost ji ukládala její výhodnost. Rodina jejího otce neviděla nutnost zdravotní reformy. Neuvědomili si podíl, jaký má v závěrečném díle těchto posledních dnů, protože to vidět nechtěli. Zapadli do vyježděných kolejí zvyků. Dostat se z nich vyžaduje veliké úsilí. Raději by byli bez toho. Strašné je chřadnout nečinností. 3T 538 Tato rodina však bude určitě vážena na váhách a nalezena lehká, nezačne-li okamžitě něco dělat. „Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, ten není jeho“. Ř 8,9. To je jasná řeč. Kdo obstojí ve zkoušce? Slovo Boží je pro nás obrazem myšlení Boha a Krista, vylíčením padlého i obnoveného člověka, podle Kristova obrazu majícího božskou mysl. Své myšlenky, pocity a záměry můžeme srovnávat s obrazem Kristovým. Nemáme žádné obecenství s Ním, nejsme-li ochotni konat skutky Kristovy.

Kristus přišel činit vůli svého Otce. Následujeme Jeho šlépěje? Všichni, kteří nosí Kristovo jméno, měli by ustavičně usilovat o Jeho hlubší poznání, aby mohli jednat jako jednal On a konat skutky Kristovy. Pro svůj život bychom si měli přivlastnit naučení Jeho života. Kristus „dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků“. „Po tom jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil; i myť tedy máme za bratří duše klásti“. Tt 2,14: 1J 3,16; Zde je dílo sebezapření, které musíme konat radostně napodobováním příkladu našeho Vykupitele. Život křesťana musí být životem boje a obětí. Měli bychom jít cestou povinností, ne cestou náklonnosti nebo libovůle.

Když rodina bratra I vidí jaké dílo je čeká a koná-li dílo, které mu svěřil Bůh, nebude tak dalece odloučen od bratra a sestry O a od sestry N, jakož i od těch, kteří jednomyslně spolupracují s Mistrem. Dokonalé podřízení Boží vůli si může vyžádat čas, ale my nemůžeme přestat a musíme být připraveni pro nebe. Pravé náboženství povede vyznavače k dokonalosti. Vaše myšlenky, slova i skutky, jakož i vaše chuť a vášně nutno podřídit vůli Boží. Musíte nést ovoce svatosti. Pak budete puzeni zastat se chudých, dětí bez otce a bez matky, a trpících. 3T 539 Spavedlivě se zachováte k vdovám a pomůžete nuzným. Spravedlivě budete jednat a milovat milosrdenství a pokorně chodit před Bohem.

Chceme-li chodit ve světle, musíme přivolit, aby Kristus vešel do našich srdcí i příbytků. Domov má v sobě zahrnovat vše, co je v tomto slovu zahrnuto. Měl by to být kus nebe na zemi, místo, kde se láska pěstuje, nikoli úmyslně potlačuje. Naše štěstí je závislé na tomto pěstování lásky, sympatií a pravé vzájemné zdvořilosti. Příčinou, proč je v našem světě tolik mužů a žen tvrdého srdce je to, že pravá láska byla pokládána za slabost a byla znevažována a potlačena. Ta lepší část lidské přirozenosti byla znetvořena a v dětství zakrněla; a nezměkčí-li paprsky nebeského světla její chlad a zatvrzelé sobectví, štěstí takových je provždy pohřbeno. Chceme-li mít něžné srdce, jaké měl Ježíš za svého pozemského pobytu, a posvěcený soucit, jaký mají andělé k hříšným smrtelníkům, musíme pěstovat soucit dětí, které jsou vtělením prostoty. Pak budeme zjemnění, zušlechtěni a usměrněni nebeskými zásadami.

Školený rozum je velikým pokladem, ale bez obměkčujícího vlivu soucitu a posvěcené lásky nemá přílišnou cenu. Naše slova a činy vůči jiným by měly být ohleduplné. Laskavými slovy a vlídným pohledem můžeme projevit tisíc drobných pozorností, což se nám odrazí zpět. Bezohlední křesťané dávají svou nedbalostí vůči jiným najevo, že nejsou spojeni s Kristem. Nelze být spojen s Kristem a přitom být nelaskavým vůči jiným a zapomínat na jejich práva. Mnozí dychtivě touží po přátelském soucitu. Bůh dal každému z nás vlastní osobnost, která se nemá ztrácet v osobě někoho jiného. Ale naše osobní charakteristické vlastnosti budou mnohém méně nápadné, budeme-li skutečně Kristovi a bude-li Jeho vůle vůlí naši. Svůj život bychom měli posvětit blahu a štěstí jiných, jako Spasitel posvětil život svůj. 3T 540 Měli bychom zapomínat na sebe a přitom si nenechat ujít ani nejmenší příležitost k projevu vděčnosti a přízně, jíž jsme přijali od jiných a měli bychom dbát na příležitosti, kdy můžeme potěšit jiné a ulehčit jejich zármutek a těžkosti skutky něžné laskavosti a nepatrnými činy lásky. Tyto malé pozornosti, které mají počátky v našich rodinách, přesáhnou rodinný kruh a přispějí k vyvrcholení životního štěstí. Zanedbání těchto malých věcí přispívá k životní hořkosti a zármutku.

To co děláme, nebo neděláme, velice výmluvně svědčí o našem životě a určení. Bůh od nás žádá, abychom využili každou vhodnou příležitost. To zanedbat, je pro náš duchovní růst nebezpečné. Neutrácejme v lenosti převzácné hodiny, které nám Bůh dal ke zdokonalení charakteru pro nebesa. V této práci nesmíme být nečinní nebo pomalí. Nesmíme promarnit ani chvilky bez určitého záměru nebo cíle. Bůh nám pomůže zvítězit nad vlastními nepravostmi, budeme-li ho prosit a věřit v něho. Můžeme být více než vítězi skrze toho, který nás zamiloval. Po skončení krátkého života na tomto světě uvidíme vše, jak jsme sami viděni a poznáme, jak jsme sami poznáni. Jaké marné a nepatrné se nám pak budou zdát věci tohoto světa v porovnáni se slávou onoho lepšího světa! Kristus by nebyl nikdy opustil královské příbytky, přijal lidskou přirozenost a stal se hříchem pro lidské pokolení, kdyby nebyl viděl, že člověk se může stát s Jeho pomocí nekonečně šťastným a získat trvalé bohatství a věčný život. Viděl, že bez Jeho pomoci toho hříšný člověk nedosáhne.

Měli bychom mít ducha pokroku. Musíme se ustavičně mít na pozoru proti strnulosti vlastních názorů, pocitů a činů. Dílo Boží jde vpřed. Nutno provést nápravu. Musíme se vzchopit a pomoci vozu reformy kupředu. Každý křesťan nyní potřebuje sílu vyváženou moudrostí, zmírněnou trpělivostí a pílí. Nám, Kristovým učedníkům, je dosud svěřováno dílo záchrany lidí. Nikdo z nás se nemůže vymlouvat. Mnozí pro nečinnost zakrněli a ve svém křesťanském životě přestali růst. 3T 541 Měli bychom pilně využívat svého času, dokud jsme na tomto světě. Jak vážně bychom měli využívat každé příležitosti k dobročinnosti a k přivádění jiných k poznání pravdy! Naším heslem by vždy mělo být: „Vpřed a výše“. - s jistotou neochvějně vpřed k povinnostem a k vítězství.

Pokud jde o zmíněné jednotlivce, bylo mi ukázáno, že Bůh je miluje a že je spasí, budou-li chtít být zachráněni Jeho způsobem. „Jakož sedí zlatník přeháněje a přečišťuje stříbro, tak on přečistí syny Lévi, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti. I zachutná sobě Hospodin oběť Judovu a Jeruzalémských, jako za dnů prvních a jako za let starodávných“. Mal 3,3.4. Zde je popsán ten přepalující a přečišťující proces, který vykoná Hospodin Zástupů. Toto dílo se zdá člověku velmi tvrdé, avšak jen takto možno odstranit odpadky a nečistotu. Všechny zkoušky slouží k tomu, aby nás blíže připoutaly k našemu nebeskému Otci, k poslušnosti Jeho vůle, abychom mohli přinést oběť v spravedlnosti. Každého, jehož jméno je zde uvedeno, obdařil Bůh hřivnami, schopnostmi k službě. Vy všichni potřebujete novou a živou zkušenost v náboženském životě, abyste mohli konat Boží vůli. Jakékoliv zkušenosti minulosti nepostačí nám pro přítomnost, ani nám nepomohou odstraňovat těžkosti z cesty. Máme-li zvítězit, potřebujeme novou milost a sílu na každý den.

Zřídka se dostanem dvakrát do těch samých okolností. Abraham, Mojžíš, Eliáš a Daniel byli velmi bolestně zkoušeni, avšak každý jiným způsobem. Každý má v životě své osobní zkoušky a těžkosti. Jedny a tytéž zkoušky jen zřídkakdy přicházejí dvakrát. Co do povahy i okolností má každý svou vlastní zkušenost, aby splnil určité dílo. Bůh sleduje určité dílo, jistý záměr v životě každého z nás. Každý i sebenepatrnější čin má v naší životní zkušenosti své místo. Od Boha potřebujeme ustavičný příliv světla a zkušenosti. Všichni to potřebujeme a Bůh je ochoten dát nám tyto dary, když je chceme přijmout. 3T 542 Nezavřel nebesa před vašimi modlitbami, ale vy jste se spokojili obejít se bez Boží pomoci, kterou tak nutně potřebujete.

Jak málo poznáte dosah svých každodenních činů na život druhých. Můžete si myslet, že to, co činíte, nebo hovoříte, má slabou, nepatrnou ozvěnu. Zatím však ty nejdůležitějši následky v dobrém či zlém jsou plody našich slov a činů. Slova a skutky, které pokládáte za tak nepatrné a bezvýznamné, jsou ohnisky dlouhého řetězu lidských události. Nepocítili jsme potřebu, aby Bůh projevil svou vůli k nám ve všech skutcích našeho každodenního života. Touha našich prvních rodičů po jediném ukojení chuti otevřela dveře bídě a hříchů, které zaplavíly svět. Kéž byste si to drahé sestry uvědomily, že každý váš krok může mít trvalý a rozhodující vliv na náš život i na povahy jiných. Jak nutně potřebujeme obecenství s Bohem! Jak velmi potřebujeme Boží milost, aby řídila každý náš krok a ukázala nám jak máme zdokonalit své křesťanské pravdy!

Křesťané budou muset prožít nové události a projít novými zkouškami, kde je nebudou moci minulé zkušenosti vést. Dnes víc než kdykoliv předtím se musíme učit od našeho Božského Učitele. Čím víc zkušenosti získáváme, tím blíže pronikáme k čistému, nebeskému světlu a tím lépe rozpoznáme, co v našem životě potřebuje nápravu. Všichni můžeme konat požehnané dílo pro jiné, jestliže budeme vyhledávat Boží radu a kráčet v poslušnosti a víře. Cesta spravedlivého vede z jednoho stupně na druhý, od síly k síle, od milosti k milosti a od slávy k nové slávě. Světla Božího bude přibývat podle našeho pokroku; ono nás uschopni pro zodpovědnosti a naléhavé potřeby života.

Doléhaji-li na vás zkoušky, zmocňuje-li se vás malomyslnost a temnota nevěry, když sobectví deformuje vaše činy, nevidíte potřebu Boží pomoci a důkladné poznáni Jeho vůle. Nepoznáte Boží vůli, ani ji nemůžete poznat, když žijete pro sebe. Spoléhate se na své dobré úmysly a předsevzetí a souhrn vašeho života tvoří rozhodnutí nesplněná. 3T 543 Všichni potřebujeme zemřít sami sobě, nesmíme lpět na sobě, ale podřídit se Bohu. Ráda bych vás potěšila, kdybych mohla. Ráda bych pochválila vaše dobré vlastnosti, dobré skutky, avšak Bohu se nezalíbilo mně je ukázat. Ukázal mi však překážky, které vám brání získat šlechetnější, vznešenejší charakter svatosti, který potřebujete mít, abyste neztratili nebeský odpočinek a nesmrtelnou slávu, která podle Jeho vůle má být při vás. Obraťte svůj pohled od sebe k Ježíši. On je všechno a ve všem. Zásluhy krve Ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Spasitele mohou očistit od malého i největšího hříchu. V odevzdané víře svěřte své životy Bohu, jako věrnému Stvořiteli. Nežijte ve stálém strachu a obavě, že Bůh vás opustí. Nikdy to nečiní, jestliže se sami od Něho nevzdálíte. Kristus přijde k Vám a bude bydlet s vámi, otevřete-li mu dveře svého srdce. Mezi vámi, Otcem a jeho Synem, může být dokonalý soulad, zemřete-li sobě a budete-li žít Bohu.

Jak málo veřících si uvědomuje, že mají oblíbené modly a své zamilované hříchy! Bůh vidí tyto hříchy, které snad nepostřehnete a svým štěpařským nožem vyřezává a odlučuje od vás tyto oblíbené nepravosti. Očistný proces byste si nejraději pro sebe zvolili sami. Jak těžké je vám souhlasit s ukřižováním sebe, avšak když toto dílo cele svěříme Bohu, Tomu, který zná naši slabost a hříšnost, potorn tou nejlepší cestou povede nás k žádanému cíli. Enoch chodil s Bohem přes ustavičné těžkosti v jednoduché víře. Všichni můžeme konat totéž. Můžeme být cele obráceni a přeměněni a být opravdu Božími dítkami, radujícími se nejen z poznání Jeho vůle, ale svým příkladem vést jiné cestou pokorné poslušnosti a odevzdanosti. Opravdová zbožnost se šíři a rozdává. Žalmista praví: „Spravedlnosti tvé neukryl jsem uprostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.“ Žalm 40,11 Kdekoliv je láska Boží, tam je i touha ji vyjádřit.

3T 544 Kéž vám Bůh všem pomůže k vážnému úsilí získat život věčný a vést i jiné na cestu svatosti.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy