Nehemiáš pravil: „Takž jsem poslal k nim posly, řka: Dílo veliké dělám, protož nemohu odejít. Což se má meškati dílo, když bych je opustě, k vám sjíti měl?“ Neh. 6,3.

3. ledna 1875 ( S radostí tu dosvědčuje projev moci svatého Ducha při sestře E.G.White krátce před 3.1.1875. Sestra White měla prudkou chřipku, pro kterou musela celý týden ležet doma. Lékaři ze zdravotnického ústavu měli o ni starost. V tomto rozpoložení se řídila slovy 5. kap. Jakuba a po rozhodném projevu víry /k jakému se odvážil i onen muž z evangelia, když zvedl svou odumřelou ruku/ byla vysvobozena z utrpení a nemoci a měla vidění, které trvalo asi 10 minut. Připravila se a odešla do shromáždění, kde 20 minut mluvila k velkému počtu shromážděných. Potom se vrátila domů. Od té doby mnoho psala a přednášela. Nyní se připravuje na dlouhou cestu k pacifickému pobřeží. - Jakub White.) mi bylo ukázáno, že Boží lid by ani na chvíli neměl ochabovat ve své ostražité bdělosti. Satan je nám v patách. Je rozhodnut svými pokušeními zničit ty, kteří zachovávají Boží přikázání. Když ho nepřipustíme k sobě a pevní u víře odoláme jeho svodům, budeme mít sílu vyhnout se každé nepravosti. Ti, liteří zachovávají Boží přikázání, budou pevností v zemi, žijí-li podle světla a zaslíbení, které dostali. Mohou být příkladem v zbožnosti, mohou být posvěceni v srdci i v řeči. Nikdy nebudeme mít takový pokoj, abychom mohli povolit v bdělosti a přestali se modlit. Čím více se blíží čas Kristova přichodu, satanovo pokušení bude stále palčivěji doléhat na ty, kteří zachovávají Boží přikázání, neboť satan ví, že má krátký čas.

^{3T 571} Satanovo dílo budou konat jeho duchovní pomocníci, kteří nenávidí zákon Boží. Užijí každého prostředku, aby odvedli duše od věrnosti k Pánu. Nejprudší nepřátele najdeme mezi adventisty prvého dne. Jsou plně rozhodnuti bojovat proti těm, kteří zachovávají Boží přikázání a mají víru Ježíšovu. Tato skupina cítí, že je důležité kázat, psát a vyvinout co nejprudší nenávist proti nám. Nemusíme od nich očekávat žádné poctivé a spravedlivé jednání. Mnohé z nich ovládl satan a usměrnil je proti těm, kteří zachovávají Boží přikázání. Budou nám škodit a překrucovat naše stanovisko, všechny naše pohnutky a činy budou falešně posuzovat a budou napadat i náš charakter. Ve všem tom bude zřejmý hněv draka. Viděla jsem však, že bychom neměli být ani nejméně znechuceni. V Ježíši, našem obhájci, máme svoji sílu. Důvěřujeme-li pokorně v Boha a držíme-li se pevně Jeho zaslíbení, dá nám milost a nebeskou moudrost obstát a zvítězit nad všemi satanovými nástrahami.

V posledním vidění jsem poznala, že náš vliv by nerostl a ani bychom u Pána nezískali přízeň, kdybychom těmto lidem chtěli odplácet, anebo sestoupit na jejich úroveň a vyvracet jejich urážky. Jsou i takoví, kterým je každý klam a hrubá lež dobrá, jen aby dosáhli svého cíle, svedli duše a potupili Boží zákon i ty, kteří jej zachovávají. Budou opakovat nejpodleší lži znovu a znovu, až sami uvěří, že oni mají pravdu. Lži jsou jejich nejmocnější důkazy, které mohou použít proti 4. přikázáni. Neměli bychom se dát ovládat rozladěním a nechat se vyrušit ze šíření varovného poselství světu.

Byla jsem upozorněna na Nehemiáše. Začal stavět Jeruzalémské zdi a Boží nepřátelé se rozhodli, že zdi vystavěny nebudou. ^{3T 572} „Což když uslyšel Sanbalat a Tobiáš a Arakští, Amonitšti a Azotští, že se spravují zdi Jeruzalémské a že se byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice. Protož spikli se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili“. Neh 4,7.8.

V tomto případě duch nenávisti a nepřátelství k Židům vytvořil svazek vzájemného porozumění mezi rozličnými skupinami, které by jinak jedna druhou potíraly. Toto je vhodným zobrazením toho, čeho jsme svědky dnes, když vidíme, jak někteří lidé z některých církevních společností vyvíjeji společné úsilí proti přítomné pravdě. Jako by spojovala tyto lidi dračí prudkost a nenávist proti ostatkům, zachovávajícím přikázáni Boží. To zvlášť dobře vidíme při adventistech „prvního dne“, „žádného dne“, a „každého dne“, kteří se proslavili svou nenávistí (a vzájemným obviňováním), když si dávají čas násilně překrucovat, urážet a tupit adventisty sedmého dne.

„Proto jsme se modlili k svému Bohu a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich“. v.9. Jsme v ustavičném nebezpečí, že se stanene soběstačnými, že budeme spoléhat na vlastní moudrost a nebudeme očekávat sílu od Boha. Satana nic tak nemýlí jako to, že jeho úmysly nám nejsou neznámé. Když poznáme své nebezpečenství, pocítíme též potřebu modlitby, jak ji cítil i Nehemiáš. Jako on i my budeme bezpečně ohraženi. Jsme-li bezstarostní a lhostejní, jistě nás satan svými svody přemůže. Musíme bdít, zatímco se všemi svými nesnázemi a těžkostmi se jako Nehemiáš, v modlitbách budeme utíkat k Bohu. Neměli bychom si myslet, že nemáme co činit. Musíme bdít a modlit se. Měli bychom pozorovat co činí naši protivníci, aby nezískali převahu ve svádění duší. V Kristově moudrosti měli bychom usilovně křížit jejich úmysly, přitom se však nedat odvést od svého velkého díla. Pravda je mocnější než blud. Spravedlnost zvítězí nad nepravostí.

^{3T 573} Boží lid se snaží překlenout trhlinu, která byla v Božím zákoně stálá. „A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávné, základy od národů do pronárodů vyzdvihneš i slouti budeš vzdělavatel zbořeniny a napravovatel stezek k bezpečnému bydlení. Jestliže, pravím, odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával libosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší a svatou Hospodinu slavnou, a budešli ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova. Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu a uvede tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého, nebo ústa Hospodinova mluvila“.

Toto mýlí nepřátele našeho vyznání, proto se všemožně snaží překážet nám v práci. A přesto zbořená zeď se neustále zdvihá. Varujeme svět a mnozí přestávají znesvěcovat sobotu Hospodinovu. Bůh vede toto dílo a člověk ho nemůže zastavit. Boží andělé spolupracují s věrnými Božími služebniky a dílo stále pokračuje. Setkáme se s nejrozmanitějším protivenstvím jako stavitelé Jeruzalémských zdí; bdíme-li však, modlíme se a pracujeme-li, Bůh bude bojovat za nás a dá nám vzácná vítězství.

Nehemiáš se pevně držel Hospodina, aniž se kdy uchýlil od Něho a ostříhal přikázání jeho, kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi. A byl Hospodin s ním: k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se králi Asyrskému a nesloužil jemu“. 2.Kr. 18,6,7. Poslové přicházeli vždy znovu a naléhavě žádali schůzku s Nehemiášem, on však odmítl jít s nimi. Vyhrožovali mu násilím. Poslali posly, aby mluvili s lidem, který pracoval při výstavbě. Poslové přicházeli s lichotivými nabídkami a budovatelům slibovali větší volnost a všeliká privilegia, kdyby svůj zájem spojili s nimi a přestali s budovatelským úsilím.

Lid však dostal rozkaz nepouštět se do sporu se svými nepřátely a neodpovědět jim, aby ani z jejich slov nemohli záškodníci těžit. ^{3T 574} Nepřátelé se tehdy uchýlili k hrozbám a k výsměchu. Pravili: „Nechať stavějí, avšak liška přiběhnouc, prorazí tu zeď jejich kamennou“. Sanbalat se rozpálil hněvem a rozlobiv se velmi, posmíval se Židům. Nehemiáš se modlil: „Slyš o Bože náš, že jsme v pohrdání a obrať pohaněni na hlavu jich“. Neh.4,3.1.4.

„Takž jsem poslal k nim posly, řka: Dílo veliké dělám, protož nemohu odejíti. Což se má meškati dílo, když bych je opustě, k vám sjiti měl? I posílali ke mně na týž způsob čtyřikrát, a odpověděl jsem jim týmiž slovy. Potom poslal ke mně Sanbalat na tentýž způsob po páté služebníka svého s listem otevřeným“. Neh 6,3-5.

Střetneme se s nejprudším protivenstvím od těch adventistů, kteří odporují Božímu zákonu. Avšak, jako budovatelé Jeruzalémských zdi, neměli bychom se nechat rozptylovat a dát si překážet v práci. Poslům, kteří chtějí debatovat, hádat se a umlčovat hrozbami, veřejnou lží, které satan může proti nám podnítit, měli bychom odpovědět: „Konáme veliké dílo a nemůžeme odejít“. Někdy budeme v rozpacích a nebudeme vědět co si počít, abychom zachovali čest Boží a obhájili Jeho pravdu.

Nehemiášovo jednání by nám mělo být návodem, jak čelit takovým opozičníkům. Všechno toto bychom měli na modlitbách předložit Pánu a tak jako Nehemiáš v pokoře srdce volat k Bohu. Přilnul k Bohu neochvějnou vírou. Tak bychom si měli počínat i my. Čas je příliš vzácný, než aby Boží služebníci jej propásli. Místo, aby služebníci Boží očišťovali svou povahu, nechají ji očernit těmi, co nenávidí sobotu Hospodinovu. Měli bychom pokračovat s neochvějnou důvěrou, věříce, že Bůh dá pravdě velká a vzácná vítězství. V poníženosti, pokoře a čistotě života, v spoléhání na Ježíše, měli bychom být mocně přesvědčeni, že máme pravdu.

^{3T 575} Nerozumíme - i když bychom mohli - jakou víru a důvěru bychom měli mít v Boha a nechápeme ani ona velká požehnání, jež nám skýtá víra. Důležité dílo je před námi. Pro nebesa musíme být mravně uzpůsobeni. Naše slova a náš příklad má mluvit k světu. Boží andělé účinně slouží dítkám Božím. Vzácná zaslíbení se splní pod podmínkou poslušnosti Božích požadavků. Nebesa jsou plná nejbohatších požehnání. Všechno to čeká na nás. Pociťujeme-li svou nedostatečnost a přicházíme-li k Bohu v upřímnosti a opravdové víře, dostaneme se do úzkého spojení s nebem, a budeme potrubím světla tomuto světu.

Toto napomenutí musí často zaznít: „Střízliví buďte, bděte, neboť protivník váš ďábel, jako lev řvoucí obchází, hledaje koho by sežral“. 1.Pt 3,8.