^{7T 250} Dostala jsem zvláštní naučení ohledně našich kazatelů. Podle Boží vůle neměli by se snažit zbohatnout. Neměli by se zapojovat do světských podniků; neboť toto jim brání ze všech sil usilovat o duchovní věci. Měli by dostat takovou odměnu, z níž by mohli vydržet sebe i svoje rodiny. Nemají být tak přetíženi, že se nemohou náležitě věnovat sboru ve své vlastní rodině, neboť to je jejich zvláštní povinností vychovat své dítky pro Pána.

Velikým omylem je ustavičně zaměstnávat kazatele, nechat ho chodit z místa na místo, vysedávat dlouho do noci ve výborech a výborových shromážděních. To unavuje a znechucuje. Kazatelé by měli mít čas na odpočinek a také čas přijmout bohatý pokrm chleba života z Božího Slova. Měli by mít čas pít z čerstvých proudů potěšení z pramene živé vody.

Kazatelé a učitelé ať pamatují, že Bůh je činí zodpovědnými za vyplnění své služby těmi nejlepšími schopnostmi, a za vnášení svých nejlepších sil do jejich práce. Nemají na sebe přebírat zodpovědnost odporující dílu, jež jim Bůh svěřil.

Když kazatelé a učitelé tísněni břemenem finanční odpovědnosti, vstupuji na pódium s unaveným mozkem a vyčerpanými nervy, co jiného lze očekávat, než že použijí obecný oheň místo svatého ohně z Božího oltáře? Napnuté, unavené úsilí mate posluchače a uráží řečníka. Neměl čas hledat Pána, neměl čas žádat ve víře o pomazání Duchem Svatým. ^{7T 251}

Má-li být úsilí Božích pracovníků úspěšné, musí přijmout milost a moc, což jim jedině sám Bůh může propůjčit. „Prostež, a vezmete.“ J 16, 24. Takové je zaslíbení. Proč si tedy nenajít čas na toto prošení, otevření mysli působení Ducha Svatého, aby duše mohla být oživena a osvěžena pokrmem života? Sám Kristus se mnoho modlil. Kdykoli měl příležitost, šel do ústraní, aby byl sám s Bohem. Skláníme-li se před Pánem v pokorné modlitbě, On se dotýká žhavým uhlíkem ze svého oltáře našich rtů, posvěcuje je k dílu, ke zvěstování biblické pravdy lidem.

Mám říci svým spolupracovníkům: Chcete-li mít bohaté poklady nebes, musíte pěstovat skryté obecenství s Pánem. Nebudete-li toto mít, vaše duše bude tak postrádat Ducha Svatého jako vrchy Gelboe postrádaly rosu a déšť. Spěcháte-li z jedné věci do druhé, máte-li tak mnoho na práci, že nenacházíte čas k rozmluvě s Bohem, jak pak můžete očekávat ve své práci nějakou moc?

Důvod, proč tak mnozí z našich kazatelů přinášejí tak bezduché a vyvětralé proslovy, spočívá v tom, že dovolují, aby jim různé světské zájmy zabíraly čas a pozornost. Nebude-li zde ustavičný růst v milosti, nebudeme mít příhodná slova pro tu nebo onu příležitost. Mějte obecenství se svým vlastním srdcem a pak mluvte s Bohem. Nebudete-li to činit, vaše úsilí bude neplodné, bude poznamenáno neposvěceným spěchem a zmatkem.

Kazatelé a učitelé, ať je vaše dílo proniknuto vůní hojné duchovní milosti. Neznehodnocujte ho obecnými věcmi. Jděte vpřed a vzhůru. Očistěte se od vší poskvrny těla i ducha, posvěcujíce se v bázni Hospodinově.

Denně musíme usilovat o obrácení. Naše modlitby by měly být mnohem vroucnější; pak budou mnohem účinnější. ^{7T 252} Mocnější a stále mocnější by měla být naše důvěra, že Duch Boží bude s námi, očistí a posvětí nás, zpříjemní vůní cedrů na Libánu.

°°°°

Služebníci evangelia by měli své dílo zbavit všech běžných a politikářských pletich a věnovat celý svůj čas a schopnosti dílu Kristovu.

°°°°

Udržovat některé kazatele na jediném místě a svěřovat mu dohled na finanční záležitosti sboru, nevede k jeho duchovnosti. Není to podle rady Písma z 6. kap. Skutků. Studujte tuto radu; neboť je Bohem schválena. Následujte tato slova.

°°°°

Na toho, kdo zvěstuje slovo života nemá být vkládáno mnoho břemen. Musí si najít čas pro studium Slova a k sebezkoumání. Jestliže bedlivě prohlíží své srdce a cele se odevzdává Pánu, lépe porozumí jak uchopit skryté věci Boží.

°°°°

Místo abychom si volili tu nejpříjemnější práci a odmítali vykonat něco, co bratři pokládají za naší povinnost, měli bychom se zeptat: „Pane, co chceš abych činil?“ Místo toho, abychom šli cestou svých přirozených sklonů, měli bychom se modlit: „Vyuč mne Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé.“ Ž 27, 11.

°°°°

Finanční podrobnosti díla ve městě. - Naši kazatelé by se neměli starat o různé hospodářské a finanční záležitosti. Opětovně jsem byla upozorněna, že toto není posláním kazatele. Nemají být ^{7T 253} plně zaujati hospodářskými starostmi ani ve své městské práci, nýbrž mají být hotovi navštěvovat místa, kde byl probuzen zájem o poselství, a obzvláště navštěvovat naše stanová shromáždění. Když tato shromáždění trvají déle, naši pracovníci se nemají domnívat, že musí zůstat ve městě a vyřizovat některé hospodářské záležitosti, souvisící s různými odvětvími díla ve městech; nemají také spěchat z těchto stanových shromáždění, kvůli těmto záležitostem.

Zodpovědní činitelé v našich konferencích, by měli vyhlédnout hospodáře, kteří by se starali o finanční záležitosti díla ve městě. Jestliže takové nemohou najít, pak bychom se měli postarat o to, abychom si je pro tyto zodpovědnosti vyškolili.

°°°°

Posvěcení hospodáři. - Skandinávské instituce nemusely být v té situaci, v níž jsou nyní a nebyly by v ní, kdyby naši američtí bratři byli již před léty vykonali co vykonat měli. Člověk, zkušený v obchodních záležitostech, s praktickou znalostí vedení knih, měl být poslán do Evropy a dohlížet jako účetní v našich tamnějších ústavech. A jestliže by toto dílo vyžadovalo víc než jednoho muže, mělo se jim je poslat. Takto by se ušetřilo mnoho tisíc dolarů.

V našem díle v Americe měli být zaměstnaní lidé odevzdaní Bohu, lidé obeznámení s nebeskými zásadami, lidé, kteří vědí co znamená chodit s Pánem. Kdyby takoví lidé spravovali finanční záležitosti našich konferencí a ústavů, pak by v pokladnici byl dnes dostatek prostředků, a naše instituce by dnes byly tam, kde je Bůh chtěl mít - podporovaly by dílo sebezapřením a sebeobětavostí.