^{3T 510} Byly mi ukázány nešťastné důsledky výzev k obětavosti při našich stanových shromážděních. Tyto výzvy byly příliš tvrdě zdůrazňovány. Mnozí majetní lidé by nebyli udělali nic, kdyby jejich srdce nebyla obměkčena a připravena vlivem zvěstovaného svědectví. Ale chudí lidé byli hluboce dotčeni a ve své upřímnosti se zavázali obětovat prostředky, které sice nadšeně slíbili, ale nebyli sto skutečně opatřít. V mysli jednotlivců zanechaly naléhavé výzvy o pomoc většinou nesprávný dojem. Někteří se domnívali, že peníze jsou jádrem našeho poselství. Mnozí odešli do svých domovů požehnáni, protože obětovali na dílo Boží. Jsou však lepší metody na rozhojnění prostředků dobrovolnými dary, než naléhavými výzvami při velikých shromážděních. Kdyby se všichni řídili plánem systematické obětavosti a kdyby naši traktátní a misijní pracovníci byli věrni ve svých pracovních odvětvích, pokladna by byla dobře zásobena i bez těchto naléhavých výzev při našich velkých shromážděních.

Tato povinnost však byla velice zanedbána. Mnozí lidé zadrželi prostředky, na které si Bůh činí nárok jako na své a tím se vůči Bohu dopustili loupeže. Jejich sobecká srdce nepřinesla Bohem požadovanou desátou část ze všech příjmů. Nepřišli také k výročním shromážděním s dobrovolnými a děkovnými obětmi a také ne s obětmi za vinu. Mnozi přišli před Pána s prázdnýma rukama. „Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? Avšak říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech. Naprosto zlořečení jste, protože mne loupíte, vy národ všecken. Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-li vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, takže neodoláte“. Mal 3,8-10.

^{3T 511} Na celém našem lidu spočine hřích, nevynaložíme-li nejvážnější úsilí, abychom zjistili ty, kteří obětovali na různé podnikání a kteří jsou příliš chudí, než aby to mohli udělat. Všechno co dali štědrým srdcem, mělo by se jim vrátit ještě větší měrou, aby se jim pomohlo v jejich nouzi. Získávání prostředků zašlo do krajnosti. V mnohých to zanechalo nesprávný dojem. Naléhavé výzvy nejsou nejlepším způsobem na získání peněz. Při zjišťování chudých a vrácení jim prostředků, aby netrpěli újmu toho nejdůležitějšího pro živobytí, se projevila určitá lhostejnost. Zanedbání určité povinnosti v tomto ohledu, obeznamování se s potřebami nuzných a splňování jejich naléhavých potřeb, navrácení prostředků, které byly dány na pokrok díla Božího, by bylo z naší strany zanedbáním našeho Spasitele v osobě Jeho svatých.