Rád vedeš diskuse o pravdě, ale tyto boje nebyly prospěšné vlastnímu rozvoji souladného křesťanského charakteru, neboť v tom je příznivá příležitost, kde se projeví každý rys charakteru, který musíš přemoci, přijdeš-li někdy do nebe. Nemůžeme se vždycky vyhnout veřejným sporům.

Někdy je vyvolávají lidé, kteří přihlížejí, když se odpůrci potírají. Jiní si upřímně přejí veřejné vysvětlení, neboť jim záleží na tom, aby slyšeli obě strany. Je vždycky třeba vyhýbat se boji. Diskuse mocně posiluje bojechtivost a zeslabuje čistou lásku a svatý soucit, které vždycky mají přebývat v srdci křesťanů, i když se v názorech rozcházejí.

V naší době není žádost po veřejném vysvětlení vždycky důkazem upřímného přání zkoumat pravdu, nýbrž vzniká z lásky k novinkám a senzacím, které jsou obyčejně spojeny s boji. V takových bojích je zřídkakdy oslaven Bůh a nepřispívá to k šíření pravdy. Pravda je příliš slavnostní a příliš důležitá ve svých následcích, než aby její přijetí nebo zavržení bylo bráno na lehkou váhu. Vyvolat sporné otázky o pravdě, aby odpůrcům byla ukázána zdatnost bojujících, je velmi nemoudré, neboť tím byla pravda jen nepatrně podpořena.

Odpůrci pravdy dokazují svou dovednost v tom, že překrucují stanovisko obhájců. Oni dovedou zesměšnit i ty nejslavnější a nejsvětější pravdy. Obyčejně ty posvátné pravdy zesměšňují nebo je postaví před lidem do falešného světla, takže bludem zatemnělé a hříchem zkažené mysle nemohou rozeznat pohnutky a úmysly těchto lstivých mužů, kteří takovýmto způsobem důležitou pravdu zakrývají a falšují. ^{3T 425} K vůli těmto debatérům jen zřídkakdy je možné postupovat podle správných zásad. Příliš často dochází k prudkým srážkám, člověk se stává osobním a často se obě strany dají strhnout ke kousavému tupení a vtipkování. Láska k duším ustupuje před velikou žádostí po vítězství. Častý následek jsou hořké a hluboké rozpory.

Viděla jsem zarmoucené anděly, když byly nejvzácnější poklady pravdy zvěstovány lidem naprosto neschopným ocenit důkazy pravdy. Celá jejich bytost odporovala zásadám pravdy, jejich přirozenost se proti nim bouřila. Při diskusi nedovedli pochopit důkazy pravdy, ani naše skutečná stanoviska, přesto však mohli mást lidi tím, že před lidmi dávali pravdu do nesprávného světla. Jsou lidé, kteří se přimo vycvičili na bojovniky. Rádi překrucují výpověď protivníka a své důvody zastírají nečestnými vytáčkami. Bohem jím svěřené schopnosti zaprodali tomuto nečestnému dílu, neboť v jejich srdcích není nic v souladu s čistými zásadami pravdy. Každý argument, jehož se mohou zmocnit, použijí na útok proti obhájcům pravdy, ačkoli sami nevěří vlastním důvodům. Své stanovisko zastávají bez ohledu na spravedlnost a pravdu. Neuvědomují si, že je čeká soud a že pak jejich nesprávně získané vítězství se všemi škodlivými následky se objeví ve své pravé povaze. Blud se všemi svými svody, léčkami, zákeřností a chytráctvím usilujícím, aby se pravda změnila v lež, objeví se pak ve vší své převrácenosti. V den Boží neobstojí žádné vítězství, kromě vítězství čisté pravdy, vznešené a svaté pravdy pro Boží slávu.

Andělé pláčí, vidí-li, jak převzácná nebeská pravda je házena vepřům, kteří ji uchvacují a pošlapávají v blátě a špíně. „Neházejte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátice se, neroztrhaly vás“ Mt 7,6. To jsou slova Spasitele světa.

^{3T 426} Boží služebníci nesmějí pokládat diskuse za velikou přednost. Ne všechny zásady naší víry se mají předkládat posluchačům, v jejichž mysli je plno předsudků. Ježíš mluvil před farizeji a saduceji v podobenstvích a skryl jasnou pravdu do symbolů a obrazů, protože tyto pravdy, které jim předložil použili nesprávně, ale svým učedníkům mluvil zjevně. Zvěstným metodám bychom se měli učit od Krista a pečlivě dbát o to, abychom nedráždili uši lidu zvěstováním pravd, které bez důkladného vysvětlení nejsou připraveni přijmout.

Předně bychom měli zvěstovat společné pravdy, čímž se získá důvěra posluchačů, a pak postupem času můžeme pomalu přinést další. Potřebujeme velikou moudrost, abychom lidem oznámili nepopulární pravdy, lidem plným předsudků přinesli pravdy tak opatrně, aby je lidé ochotně vyslechli. Lidé, kteří neznají naše stanovisko, ani biblickou pravdu, dostávají v diskusi množství argumentů dovedně podaných a pečlivě uspořádaných v jasných bodech pravdy. Někteří lidé se specializují na to, že jasné výroky Božího Slova směšují s bludnými teoriemi, což lahodí těm, kteří pravdu nehledají ve vlastním zájmu.

Proti těmto satanovým pomocníkům je těžko stavět se na odpor a je nesnadné trpělivě se s nimi snést. Avšak klid, trpělivost a sebeovládání jsou vlastnosti, které by měl pěstovat každý Kristův služebník. Bojovníci proti pravdě se vzdělali sami pro rozumový boj. Jsou připraveni předkládat chytrácké důvody jako výroky Božího Slova. Matou důvěřivé lidi, zatemňují pravdu, a místo čisté biblické pravdy podávají lidu líbivé bajky.

^{3T 427} Mnozí však měli raději temnotu, než světlo, poněvadž jejich skutky jsou zlé. Mnozí by se však těšili z jasnosti Písma a pochopili by pravdy, kdyby byly podány jiným způsobem a za jiných okolností, takže by byli měli příležitost sami zkoumat jednotlivé důkazy a porovnat jedno místo s druhým.

Naši kazatelé jednali neopatrně, že uveřejňovali lstivé, bludné, překroucené názory, které jsou používány úskočnými lidmi, aby tu přeslavnou a svatou pravdu Hospodinovu přikryli a učinili bezmocnou. Tito zákeřní lidé, kteří stále číhají, aby oklamali prosté duše, vynakládají všechnu sílu svého rozumu, aby překrucovali Slovo Boží. Nezkušení a bezelstní jsou jejich podvodem přivedeni ke zkáze. Bylo velikou chybou uveřejňovat všechny důvody, jimiž protivntci bojovali proti pravdě Boží, neboť takto byli všichni seznámeni s důvody, na které by mnozí nikdy ani nepomysleli. Někdo bude brán k zodpovědnosti za toto nemoudré jednání.

Důkazy proti Písmu svatému působí svým okouzlujícím vlivem na mysle těch, kteří nejsou poučeni o moci pravdy. Mravní pocit lidstva je všeobecně otupen hříchem. Sobectví, neupřímnost a různé hříchy, které v této zvrácené době převládají, znemožnily vnímání věcí věčných, takže pravda Boží není poznávána. Jsou-li uveřejňovány důkazy našich protivníků, jsou pak pravda a blud v očích lidu postaveny na stejnou úroveň. Bude-li místo toho pravda dost dlouho přinášena v její ryzosti, aby byla viditelná v její vznešenosti a důležitosti, pak budou lidé mocnými důkazy usvědčeni a připraveni, aby mohli čelit klamným důkazům protivníků.

Všichni, kteří pravdu hledají a chtějí poznat vůli Boží, kteří se věrně přidržují světla a svědomitě vykonávají své denní povinnosti, jistě poznají, je-li toto učení z Boha, neboť budou uvedeni ve všelikou pravdu. ^{3T 428} Bůh se nesnaží nějakými předivnými skutky své prozřetelnosti nuceně přivést lidi k poznání pravdy, nehledají-li tuto pravdu sami a nemají-li touhu ji poznat. Lidé mají moc uhasit Ducha Božího, možnost volby závisí na nich. Mohou se svobodně rozhodovat. Ve jménu našeho Vykupitele a skrze Jeho milost mohou být poslušní nebo neposlušní a uvědomit si důsledky. Člověk odpovídá za přijetí nebo zavržení svaté a věčné pravdy. Duch Boží stále přesvědčuje a lidé se rozhodují pro pravdu, nebo proti ní. Chování, slova, činy Kristových služebníků mohou usměrnit člověka pro, nebo proti pravdě. Jak je tedy důležité, aby každý skutek života byl takový, abychom jej nemuseli litovat. To je obzvláště důležité mezi Kristovými zástupci, kteří jednají na místě Kristově.