Jedním z nejmocnějších pokušení, proti němuž musí člověk bojovat je chuť. Mezi myslí a tělem existuje skrytá a obdivuhodná souvislost, navzájem se ovlivňující. Nejdůležitější úlohou našeho života by mělo být, zachovat si tak zdravé tělo, aby mohlo rozvinout všechny své síly a aby každá část tohoto živého stroje mohla harmonicky spolupůsobit. ^{3T 486} Nedbat o tělo znamená zanedbávat i mysl. Chorobné tělo a nerozvinutá mysl Božích dítek nemůže plně oslavovat Pána. Povolovat chuti na úkor zdraví, je zločinné zneužívání smyslů. Ti, kteří jsou jakkoli nestřídmí ať již v jídle anebo v pití, mrhají svými tělesnými silami a oslabují mravní sílu. Pocítí odplatu, která následuje po přestoupení fyzického zákona.

Vykupitel světa věděl, že povolování chuti přivede fyzickou slabost a tak otupí myšlenkový organismus, že svaté a věčné věci zůstanou bez povšimnutí. Kristus věděl, že svět se oddal obžerství a že takovéto ukájení chuti rozvrátí mravní sily. Hovění chuti tak mocně ovládlo člověka. Aby zlomil jeho moc si vyžádalo téměř 6- týdenní půst Syna Božího pro člověka. Jaké dílo čeká tu křesťana, když má zvítězit jako zvítězil Kristus? Sílu pokušení povolit zvrácené chuti možno měřit jen Kristovou nevýslovnou úzkostí při postu na poušti.

Kristus věděl, že jestliže má být plán spasení účinný, musí dílo vykoupení člověka začít tam, kde začal pád. Adam padl, když povolil chuti. Své vykupitelské dílo začal Kristus reformou tělesných zvyklostí člověka, aby do lidské paměti tím hlouběji vštípil závažnost poslušnosti Božího zákona. Úbytek sil a degeneraci lidstva můžeme přisoudit hlavně ukájení zvrácené chuti.

Na všech, zvláště však na kazatelích, kteří zvěstují pravdu, spočívá velká zodpovědnost, aby zvítězili nad svou chutí. Mohli by být mnohem užitečnější, kdyby ovládli svou chuť a žádosti. Jejich rozumové a mravní síly by se rozhojnily, kdyby své fyzické úsilí doplňovali myšlenkovým cvičením. Přísnou střídmostí a přiměřenou duševní a tělesnou činností vykonali by mnohem více práce a zachovali by si jasné myšlenky. ^{3T 487} Při takovémto jednání plynuly by jejich myšlenky a slova volněji, jejich náboženská činnost by se rozhojnila a na své posluchače by působili pronikavějším dojmem.

Nestřídmost v jídle i když jde o správnou kvalitu pokrmu, škodlivě ovlivní tělo a otupí jemnější a světější city srdce. Přísná střídmost v jídle a v pití je nanejvýš důležitá, má-li být zachováno zdraví a náležitá působnost funkcí celého těla. Přísná střídmost zachovává fyzickou i duševní zdatnost kazatelům; literárním a ostatním pracovníkům se sedavým zaměstnáním dodá vytrvalosti. Jako lid s určitým posláním, při všem svém vyznávání zdravotní reformy, jíme příliš mnoho. Hovění chuti je nejhlavnější příčinou duševní a tělesné ochablosti a základem slabosti, kterou všude pozorujeme.

Nestřídmost začíná při našem stole již tehdy, když požíváme nezdravý pokrm. Při dalším povolování chuti zažívací orgány po čase slábnou a požitý pokrm již neuspokojuje chuť. Vytváří se základ nezdravých podmínek a vzniká žádost po dráždivějších pokrmech. Čínský čaj, zrnková káva a maso působí okamžitě. Pod vlivem těchto jedů je nervový systém podrážděn, v některých případech jako by mysl na určitý čas byla povzbuzena a představivost jako by ožila. I když tato dráždidla na čas vyvolávají příjemné pocity, mnozí si myslí, že je skutečně potřebují a nepřestávají je užívat. Jde však jen o určitou reakci. Nervový systém, který byl nesprávně vydrážděn, vypůjčil si sílu přítomné činnosti z energetických zdrojů, určených pro budoucnost. Ve všem takovémto systému povzbuzování následuje deprese. Po povzbudivém účinku těchto dráždidel nastává i poměrný pokles sil předrážděných orgánů, jakmile drážidlo přestalo působit. ^{3T 488} Chuť si zvyká a žádá vždy silnější pokrm, který by mohl udržet příjemné dráždění, až se hovění chuti stane zvykem a vytváří trvalou touhu po silnějších dráždidlech jakými jsou tabák, víno a jiné lihové nápoje. Čím více povolujeme chuti, tím častější budou její požadavky a tím hůře ji ovládáme. Čím více se tělo oslabuje a čím více je odkázáno na nepřirozená dráždidla, tím více roste touha po těchto věcech, až je vůle úplně přemožena. Tu se zdá, že není již síly vzepřít se těmto věcem.

Bezpečni budeme jen tehdy, když se čaje, kávy, vína, tabáku, opia a alkoholu nedotkneme, ani je neokusíme a na ně nesáhneme. Proti minulým generacím lidé dneška dvojnásobně se potřebují opřít o silnou vůli, zmocněnou Boží milostí, chtějí-li obstát proti satanovým pokušením a odolat i té nejmenší žádosti zvrácené chuti. Přítomné pokolení má méně síly ovládat se, než lidé minulých dob. Po rodičích, kteří těmito dráždidly ukájeli svou chuť, zdědily děti porušený apetit i vášně a je zde třeba více mravní síly odolat nestřídmosti ve všech formách. Jen tehdy budeme bezpečni, když se cele postavíme za střídmost a neodvážíme se na nebezpečnou cestu.

Kristus svým dlouhým postem na poušti sledoval velký cíl naučit nás, že se nutně musíme zapírat a být střídmí. S tím bychom měli začít u svých stolů a touto zásadou by měl být proniknut celý náš život. Vykupitel světa přišel z nebe pomoci člověku v jeho slabosti, aby v síle, kterou mu přinesl, získal moc přemoci chuť a vášeň a mohl ve všem zvítězit.

Mnozí rodiče vychovávají a usměrňují chuť svých dětí. Dovolují jim jíst maso, pít čínský čaj a zrnkovou kávu. Naložené maso, čaj a kávu mnozí rodiče dávají svým dětem a tím jim připravují cestu pro silnější dráždidla, jako je tabák. Užívání tabáku podněcuje touhu po lihovinách a to trvale oslabuje nervovou sílu.

^{3T 489} Kdyby se křesťané probudili k mravní citlivosti a ve všem se řídili střídmostí, mohli by svým příkladem, začínajíce u stolu, pomoci těm,kteří se nedovedou ovládat a kteří jsou téměř bezmocní proti žádostem chuti. Kdybychom mohli pochopit, že návyky tohoto života ovlivňuji naše věčné zájmy, že náš věčný život závisí na zvycích přísné střídmosti, pak bychom v jídle a pití usilovali o dosažení zásadní střídmosti. Svým příkladem a osobním úsilím můžeme být nástroji záchrany mnohých duší z ponížení, zločinu, nestřídmosti a smrti. Naše sestry mohou mnoho vykonat pro záchranu jiných, když na svůj stůl budou dávat zdravý, výživný pokrm. Svůj vzácný čas mohou věnovat výchově chuti svých dětí, vytvářet v nich návyk střídmosti ve všem a povzbuzovat v nich sebezapření a dobročinnost ve prospěch druhých.

Bez ohledu na příklad, který nám zanechal Kristus, potlačením chuti při postu a přemožením její moci, mnohé křesťanské matky svým příkladem a výchovou přímo předurčují své děti pro obžerství a opilství. Dětem se často dovoluje jíst cokoliv bez ohledu na zdraví. Mnohé děti jsou od dětství vychovány k labužnictví. Pro povolování chuti trpí často v mladosti zažívacími poruchami. Ukájení chuti a nestřídmost v jídle vzrůstá s rozvojem jejich tělesných sil. Rodičovská povolnost častokrát obětuje jejich duševní a tělesné síly. Mají chuť jen na určité pokrmy, ze kterých nemohou mít žádný úžitek a které jim jen škodí. Když je organismus přesycen, celé tělo je pak oslabeno.

Kazatelé, učitelé a žáci náležitě nedoceňují a nevystihují nutnost tělesného cviku na volném vzduchu. Zanedbávají tuto pro zdraví tak podstatně důležitou povinnost. ^{3T 490} Zaměstnávají se jen studiem, avšak jedí příděl tělesně pracujícího člověka. Za těchto okolností někteří nadměrně přibírají na váze, protože svůj organismus přesycují. Jiní zas hubnou a slábnou, protože jejich životní síly se opotřebovávají při zpracovávání nadměrného množství potravy, krev je přetížena a nemůže se zbavit nečistot. Z toho následuje nemoc. Kdybychom tělesný pohyb spojili s duševnim cvičením, krev by rychleji proudila, činnost srdce by byla dokonalejší, nečistoty by byly odstraněny a nový život a síla pronikly by do každé části těla.

Když mysl kazatelů, učitelů a žáků je stále zaujata studiem a tělo zůstává v nečinnosti, smyslové nervstvo je přetíženo, zatímco pohybové nervy jsou v nečinnosti. Pro nadměrné přetěžování duševního organismu jsou přepracovaní a zesláblí. Svaly mezi tím ztrácejí svou pružnost pro nedostatek tělesného cviku. Nesnaží se zapojit svalstvo do nějakého fyzického úsilí, protože cvičení se jim zdá být únavné.

Kristovi služebníci vyznávající, že jsou Jeho následovníky, měli by opravdově následovat Jeho příkladu a nadevše usilovat o nejpřísnější střídmost. Kristův život a vzor měli by lidé dokazovat vlastním životem sebezapření, sebeobětavosti a účinné dobročinnosti. Kristus přemohl chuť pro člověka a kazatelé mají být na Jeho místě pro jiné následováníhodným příkladem. Ti, kteří necítí potřebu zvítězit nad chutí, nezískávají převzácná vítězství, z kterých by se mohli těšit; stanou se otroky chuti a vášně, která naplní kalich nepravosti obyvatelů země.

Ti, kteří světu zvěstují poslední varovné poselství, které má rozhodnout o osudu lidí, měli by ve vlastním životě uplatňovat pravdy, které jiným zvěstují. Měli by být příkladnými lidmi v jídle, pití, rozhovorech a v jednání. ^{3T 491} V našem světě mnozí přestavitelé vyznávají Krista, ale pod rouškou svatosti skrývají své obžerství, hovění nízkým vášním a jiné hříchy. Mnozí, kteří mají přirozené skvělé schopnosti, nekonají ani z poloviny to, co by mohli, kdyby byli ve všem střídmí. Povolování chuti a žádosti zatemňuje mysl, oslabuje tělesnou zdatnost a zmenšuje mravní sílu. Jejich myšlenky nejsou jasné. Jejich slova nezní mocně, nejsou oživena svatým Duchem, aby mohla zasáhnout srdce posluchačů.

Jelikož naši první rodiče ztratili ráj proto, že povolili chuti, jediná naše naděje, jak získat ráj, spočívá v rozhodném zapření chuti a žádostivosti. Zdrženlivost v jídle a ovládání všech vášní ochrání naši mysl, dodá nám duševní a mravní síly a umožní nám vyššími silami ovládnout všechny náklonnosti a uschopní nás rozlišovat mezi správným a nesprávným, svatým a nesvatým. Všichni, kteří správně chápou pravý smysl Kristovy oběti a uvědomují si, že svůj domov opustil, aby přišel na tento svět a svým životem ukázal člověku jak má odolat pokušení, radostně se budou zapírat a zvolí si účast na Kristových utrpeních.

Počátkem moudrosti je bát se Hospodina. Ti, kteří vítězí jako Kristus vítězil, musí být ustavičně na stráži proti satanovým pokušením. Osvícené svědomí by mělo ovládat chuť a tělesné žádosti, aby rozumové síly nebyly oslabeny, vnímavost byla jasná a aby se satanovy skutky a jeho nástrahy nepokládaly za prozřetelnost Boží. Mnozí touží po konečné odplatě a vítězství, které obdrží úspěšní bojovníci, avšak nejsou ochotni namáhat se, zapírat se a být zdrženliví, jako to činil jejich Spasitel. Jen trvalou poslušností a ustavičným úsilím zvítězíme, jako zvítězil Kristus.

^{3T 492} Moc chuti zničí tisíce lidí, kteří by postupným vítězstvím získali mravní sílu zvítězit nad každým pokušením satana. Ti však, kteří jsou otroky chuti, nevybudují dokonalý křesťanský charakter. 6000 let trvající přestupování člověka přineslo hrozné ovoce nemocí, utrpení a smrti. Čím více se blíží konec času, tím bude mocnější satanovo pokušení povolovat chuti a tím těžší bude je přemoci.