Když izraelská vojska zvítězila, všechnu slávu Izraelité připsali sobě. Když je však mučil hlad nebo boj, všechny své těžkosti připisovali Mojžíšovi. Boží moc, která se tak obdivuhodně projevila při jejich vysvobození z Egypta a po celé jejich pouti, měla je nadchnout vírou a navždy umlčet každý projev nevděčnosti. Ale nejmenší náznak nedostatku, nejmenší obava či nebezpečí bezdůvodně převážila prokázaná dobrodiní a vedla je k tomu, že přehlíželi požehnání z doby největšího nebezpečí. Modloslužebná zkušenost při zlatém teleti měla hluboce zapůsobit na jejich mysl, aby na ni již nikdy nezapomněli. Ač známky Boží nelibosti byly viditelné v jejich prořídlých řadách, pro jejich opětovné urážení Anděla, který je vedl, nepoučili se a nevykupovali minulost svého odpadnutí věrnou poslušností. Satanovo pokušení je opět přemohlo.

Nejlepší úsili nejpokornějšího člověka na zemi nemohlo spoutat jejich nepoddajnost. Upřímný zájem Mojžíše byl odměněn závistí, podezíráním a pomluvami. Jeho dřívější skromný pastýřský život byl mnohem klidnější a šťastnější, než jeho nynější postavení jako pastýře rozsáhlého stáda nespokojenců. Mnohem těžší bylo usměrňovat jejich nerozvážné činy, než zahánět divoké vlky pouště. ^{3T 343} Mojžíš se však neodvážil jednat dle své vlastní vůle a podle vlastní libosti. Pastýřskou hůl odevzdal do Boží ruky a místo toho přijal hůl moci. Neodvážil se složit toto žezlo a vzdát se svého postavení, dokud ho této zodpovědnosti nezbaví sám Bůh.

Satanovým dílem je pokoušet lidskou mysl. On bude pořád podněcovat svým lstivým našeptáváním a vzbuzovat pochybnosti a nedůvěru vůči slovům a činům toho, kdo nese břímě odpovědnosti a snaží se konat vůli Boží. Zvláštním záměrem satanovým je šířit zmatky a nedorozumění kolem Božích služebníků a vzbuzovat proti ním odpor, aby měli ve své práci překážky a způsobit jejich znechucení. Žárlivost, boje a předsudky budou velkou měrou mařit nejlepší úsilí, které by mohli vykonat Boží služebníci povolaní pro zvláštní dílo.

Satan je chce záměrně odvést od jejich povinností. Všech, které může podnítit k nedůvěře a podezírání, použije jako svých nástrojů. Zodpovědné postavení Mojžíše, nesoucího za Izraele všechny těžkosti, nebylo doceněno. Je přirozeností člověka, že bez přímého vlivu Ducha Božího podléhá závisti, žárlivosti a těžké nedůvěře, která může velice škodit jiným, není-li ovládána. Sobečtí lidé se pak těší z jejich utrpení.