Bratři C a D při spravování církevních záležitostí v Battle Creeku v některých ohledech zklamali. Jednali příliš podle vlastního mínění a nespoléhali cele na Boha. Nesplnili své povinnosti tím, že nevedli sbor k Bohu, k prameni živých vod, kde mohli ukojit jeho potřeby a duševní hlad. Obnovující, posvěcující vliv Ducha Svatého, který by dal klid a naději zmítanému svědomí a duši vrátil zdraví a štěstí, nebyl prvořadým cílem. Dobrého cíle podle původního předsevzetí nebylo dosaženo. Tito bratři mají příliš mnoho chladného kriticizmu při posuzování jednotlivců, kteří chtěli být členy sboru. V srdcích těchto sloužících bratří nebyl duch pláče s plačícími a radování se s radujícími, jak tomu mělo být.

Kristus se ztotožnil s potřebami těch, které přišel vykoupit. Jejich potřeby a jejich utrpení byly jeho. Praví: „Neboť jsem lačněl a dali jste mi jísti, žíznil jsem a dali jste mi piti, hostem jsem byl a přijímali jste mne. Byl jsem nahý a přioděli jste mne. Nemocen jsem byl a navštívili jste mne, v žaláři jsem byl a přicházeli jste ke mně“. Boží služebníci měli by mít srdce plné něžného soucitu a upřímné lásky ke všem Kristovým následovníkům. ^{3T 187} Měli by projevovat takový zájem, jaký ukázal Kristus v péči o ztracenou ovci; měli by následovat Kristův přiklad, být soucitní, něžní, laskaví a milosrdní, jako je Kristus k nám.

Víra, láska a naděje jsou velké zdroje mravní síly v srdci člověka. Jestliže tyto nejsou činné, kazatel může být sebevážnější a sebehorlivější, Bůh nepřijme jeho dílo a on nemůže být užitečný církvi. Kristův služebnik, který lidem nese slavné Boží poselství, měl by vždy jednat správně, laskavě a chodit pokorně před Bohem. Kristův duch v jeho srdci obživí každou duševní schopnost, aby mohl sytit a chránit ovce jeho pastvy jako vzorný a pravý pastýř. Láska je zlatým řetězem, který váže věřící srdce jedno s druhým ve svazek přátelství, stálosti a která spojuje duši s Bohem. Mezi bratřími je velký nedostatek lásky, soucitu a láskyplné něhy. Kristovi učedníci jsou až příliš chladní a nesrdeční. Jejich srdce nejsou vůbec propletená něžným soucitem a opravdovou láskou. Nejčistší a nejvznešenější oddaností Bohu je ta, která se projevuje v nejvážnějších službách a v úsilí získat duše pro Krista. Důvod proč kazatelé, zvěstující přítomnou pravdu nemají větší úspěch spočívá v tom, že jim chybí a velice chybí víra, naděje a láska. Jsou těžkosti, zápasy, sebezapření a skryté bouře v srdci, které nás všechny postihují a které musíme snášet. Budeme plakat a rmoutit se nad svými hříchy, budeme mít stále boje a budeme muset bdít. Budou nás svírat výčitky svědomí i hanba pro naše nedostatky.

Nechť služebnici kříže našeho drahého Spasitele nezapomínají na svoji zkušenost v těchto věcech, nechť však ustavičně pamatují, že jsou jen lidmi omylnými s podobnými vášněmi, jaké trápí jejich bratry. Když jim chtějí pomáhat, musí vytrvat ve svém úsilí, činit jim dobře a své srdce musí mít naplněno soucitem a láskou. Musí proniknout k srdcim svých bratří, pomoci jim tam, kde jsou slabí a kde nejvíce potřebují pomoci. Ti, kteří jsou v službě Slova, měli by přemoci své hrdé, pyšné nevěřící srdce, jestliže chtějí totéž vidět u svých bratří. ^{3T 188} Kristus vykonal pro nás vše, protože jsme byli bezmocní. Byli jsme spoutáni řetězy temnosti, hříchů a zoufalství a proto jsme nemohli pro sebe nic vykonat. Jen uplatňováním víry, naděje a lásky dostane se nám vždy větší dokonalosti a svatosti. Naši bratři pociťují tutéž potřebu pomoci, jako jsme cítili my. Neměli bychom zbytečně kritizovat, ale měli bychom dovolit, aby láska Kristova nás pudila k velkorysému a něžnému soucitu, abychom mohli nad bloudícími a od Boha se odvracejícími plakat. Velká je cena člověka, možno ji hodnotit jen cenou výkupného. Jen Golgata, Golgata, Golgata nám vysvětlí cenu člověka.