Bylo mi ukázáno, že při vstupu našich mladých kazatelů do misijního pole jakož i při jejich zvěstování pravdy jiným lidem je určité nebezpečí, nejsou-li náležitě připraveni pro toto svaté dílo Boží. Nemají správný smysl pro posvátnost díla v přítomné době. Cítí určitou touhu spolupracovat v tomto díle, nechtějí však nést břemena, která jsou přímo v cestě jejich povinnosti. Dělají to, co je stojí jen malou námahu a sebezapření a nevkládají do díla celou duši.

Někteří jsou příliš líní, než aby byli úspěšní v obchodním podnikání a chybí jim potřebná zkušenost, aby z nich byli v soukromí dobří křesťané. A přece se cítí připraveni pro dílo ze všech nejtěžší, formování lidské duše a přivádění lidí od bludu k pravdě. Srdce některých z těchto kazatelů není pravdou posvěceno. Všichni takoví jsou jen kamenem úrazu pro hříšníky a stojí v cestě skutečnýrn pracovníkům. Více namáhavé práce si vyžádá převychovat je k správným myšlenkám, aby neškodili Božímu dílu, než udělat tuto práci za ně. Bůh nemůže být oslaven a Jeho dílo nemůže jít kupředu pod vedením neposvěcených pracovníků, jimž úplně chybí potřebná kvalifikace kazatele evangelia. Někteří mladí kazatelé, kteří začínají v pravdě pracovat měli by být důkladně obráceni k pravému náboženství Písma.

^{3T 552} Byl mi ukázán případ bratra R z ---, který v mnohém ohledu představuje případy jiných. Bylo mi ukázáno, že bratr R není skutečným požehnáním pro dílo Boží a nikdy jím ani nebude, neprožije-li důkladné obrácení. Ve svém charakteru má mnoho nedostatků, které si musí uvědomit dřív, než ho Bůh může příjmout za pracovníka do své vinice. Dílo Boží je svaté. Bratr R ještě nezažil onu změnu srdce, která mění člověka a nazývá se obrácením. Má náboženství hlavy, ale potřebuje, aby Boží milost vykonala své dílo v srdci a aby proniklo celý život dříve, než může jasně ukazovat jiným na Beránka Božího, který snímá hříchy světa. Dílo pro přítomnou dobu je příliš slavné a důležité, než aby se dalo konat nečistýma rukama a nečistým srdcem.

Bratr R má velice nešťastnou povahu. To působí potíže jemu i jeho nejlepším přátelům. Od přirozenosti je žárlivý, podezíravý a nespokojený. Jeho nejbližší spolupracovníci to vědí nejlépe. Má mnoho sobecké lásky a velkou dávku sebevědomí a nebere-li se na něho zvláštní ohled a není-li středem pozornosti, domnívá se, že je to vina někoho jiného. Chyba je však v něm. Ve své marnivosti se těší z každého polichocení. Vůči pohnutkám jiných se chová podezíravě a v tom projevuje velice úzkoprsé, sobecké smýšlení. Domnívá se, že má o čem pochybovat, vyhledávat chyby a kritizovat postup práce jiných, zatímco příčinou skutečného zla je jeho nepokořené a neposvěcené srdce. Vlastní já musí v něm umřít a on se musí učit od Ježíše, který je tichý a pokorný srdcem. Jinak nedospěje k dokonalosti křesťanského charakteru a nakonec nezíská nebe.

Bratr R neuspěl svým způsobem zvěstování pravdy jiným. Jeho duch nepřitahuje. V jeho úsilí je příliš mnoho vlastního já. Je velice úzkostlivý o svůj zevnějšek, jako by se Kristův služebník měl jen tím vyznačovat; přitom však zanedbal vnitřní ozdobu duše. Neuvědomil si potřebu usilovat o krásný, souladný charakter, podobající se charakteru Krista, toho správného vzoru. ^{3T 553} Tichost a pokora, jíž se vyznačoval Ježíšův život, by získala srdce a zpřístupnila mu duše; když však bratr R mluví svým vlastním duchem, lidé vystihnou tolik vlastního jeho já a tak málo pokory, že jejich srdce není zasaženo, ale zatvrzuje se chladně při jeho kázání. Bratru R chybí božské pomazání.

Sebedůvěra a sebevyvyšování bratra R musí stranou a on musí poznat, že je hříšný a že stále potřebuje od Boha milost a sílu, aby přešel mravní temnotou tohoto porušeného věku a dostal se k lidem potřebujícím spasení. Vzal na sebe jen vnější důstojnost služebníka evangelia, zatímco nepoznal, že k úspěšnému zvěstování pravdy je podstatně důležitá opravdová zkušenost v tajemství pobožnosti a poznání Boží vůle.

Bratr R je příliš chladný a nesoucitný. Nedostává se přímo k srdcím křesťanskou prostotou, něhou a láskou, jíž se vyznačoval Kristův život. V tomto ohledu je podstatně důležité, aby každý člověk, který pracuje pro záchranu duší, následoval vzor Kristova života. Neumí-li se lidé vychovat za pracovníky na vinici Páně, bylo by lépe, kdyby se o to ani nepokoušeli. Nebylo by správné podporovat z Boží pokladny ty, kteří vlastně maří a poškozují Jeho dílo a kteří ustavičně snižují úroveň křesťanství.

Má-li se člověk stát úspěšným kazatelem, pak je podstatně důležité něco víc, než knižní vzdělání. Člověk pracující s lidmi musí být čestný, inteligentní, pilný, energický a taktní. To všechno je pro úspěch Kristova služebníka podstatně důležité. Tyto vlastnosti člověka neponižují, ale propůjčují mu rozhodující vliv. Nemůže-li pracovník v díle Božím získat důvěru těch, pro něž pracuje, může udělat jen málo dobra. Pracovník na vinici Páně musí denně čerpat moc z výsosti, aby odolával zlu a zachoval si bezúhonnost v různých životních zkouškách. Jeho duše musí být v souladu s Vykupitelem. Může spolupracovat s Ježíšem, pracovat jako On pracoval, milovat jako On miloval a vlastnit mravní sílu, jako ji vlastnil On, aby odolal nejsilnějším zkouškám charakteru.

^{3T 554} Bratr R by měl usilovat o prostotu. Měl by dát stranou falešnou důstojnost a dovolit, aby Duch Boží vešel do jeho srdce a posvětil, povznesl, očistil a zušlechtil jeho život. Pak může myslet na lidi, jako pravý služebník evangelia myslet má, přináší-li varovné poselství lidem ohroženým, kteří musí zahynout v temnotě, nepřijmou-li světlo pravdy. Důstojnost, kterou člověku propůjčuje Vykupitel, ozdobí ho božskou milostí, neboť ona uvádí do úzkého spojení s Ježíšem Kristem.

Byla jsem vedena dále životem bratra R a pak zase zpět k výsledkům jeho úsilí, když se snažil zvěstovat pravdu jiným. Viděla jsem, že několik lidí chtělo mu naslouchat. Pokud člověk projevuje zájem, může být přesvědčen. Ale bratr R nemá zkušenost každodenního živého poznání milosti Boží a její spásné moci, proto nemůže dávat jiným, co sám nemá. Chybí mu zkušenost skutečně obráceného člověka. Jak ho tedy Bůh může učinit požehnáním pro hříšné lidi? Ač slepý, chce být vůdcem slepých.

Bylo mi ukázáno, že jeho dílo kazilo dobrou půdu jiným. Někteří skutečně Bohu posvěcení a v práci velice svědomití lidé, mohli pracovat úspěšně a přivést duše k pravdě tam, kde on vynakládal námahu bez úspěchu. Jeho povrchní prací se promarnila vzácná příležitost. Mysle, které mohly být přesvědčeny a srdce, jež mohla být obměkčena, se jeho úsilím jen zatvrdila a naplnila předsudky.

Pozorovala jsem, jaké vzácné duše mohly přijmout pravdu v důsledku jeho úsilí. Bedlivě jsem pozorovala, jakou péči vynaložil pro duše, aby je posilnil a povzbudil. Nemohla jsem vidět ani jediného, kdo by nemohl být na tom lépe, kdyby nebyl první dojmy pravdy získal od něho. Není možné, aby se vodní proud dostal výše než je hladina jeho pramene. ^{3T 555} Člověk, který přináší pravdu hříšníkům je v strašně odpovědném postavení. Buď přivede duše ke Kristu, anebo jeho úsilí není správně usměrněno.

Bylo mi ukázáno, že bratr R je člověk líný. Miluje své záliby a pohodlí. Vyhýbá se tělesné práci a nerad namáhá mysl studiem Slova. Všechno dělá pohodlně. Chtěl by jít někam zvěstovat pravdu, ale nepřikládá k tomu své srdce. Necítí tíhu díla a zodpovědnosti za duše. Nemá v srdci lásku k lidem. Podléhá náklonnostem, které ho odvádějí od práce, dá se ovládat vlastními pocity, utíká od práce a vrací se k rodině. Nemá žádnou zkušenost v sebezapírání, obětování vlastního pohodlí a svých zálib. Při práci se příliš ohlíží na mzdu, Nepracuje celou duší, ale tu i tam něco udělá bez vytrvalosti a vážnosti a chce dosáhnout laciného úspěchu. Bůh se hněvá na všechny takové zdánlivé pracovníky. Ve všem jsou nevěrní. Jejich svědomí není citlivé a něžné.

Přinést pravdu někam a pak nemít odvahu, sílu a takt provést práci důkladně, je velikým omylem. Dílo je zanecháno bez onoho důkladného a vytrvalého úsilí, což je v těchto případech podstatně důležité. V těžkostech a protivenstvích zbaběle utíká, místo aby se utíkal k Bohu a aby v půstu, modlitbě, pláči a vírou lnul ke zdroji světla, moci a síly, dokud se mraky nerozplynou a temnota nepomine. Víra sílí v boji s pochybnostmi a protivenstvími. Zkušenost získaná v těchto zkouškách má větší cenu, než nejvzácnější drahokamy.

Bratře R, za výsledky tvého úsilí by ses měl stydět. Bůh je nemůže přijmout. Pro Boží dílo by bylo lepší, kdybys přestal kázat a konal dílo, kde není třeba tak velké zodpovědnosti. Bylo by lépe, kdybys šel pracovat manuálně. ^{3T 556} Pokoř své srdce před Bohem, buď věrný v časných věcech a dokážeš-li svou věrnost v menších úkolech, Bůh ti svěří větší zodpovědnost. „Kdo jest věrný v nejmenším i ve mnoze věrný jest. A kdož v nejmenším jest nepravý i ve mnozeť nepravý jest“. Luk. 16,10. Potřebuješ hlubší náboženskou zkušenost. Radím ti, abys šel pracovat tělesně a upřímně prosil Boha o osobní zkušenost. Přilni k Ježíši a nikdy, nikdy se neodvažuj brát na sebe zodpovědnosti kazatele, dokud nebudeš obrácen a nebudeš-li tichý a pokorný. Přestaň pracovat v díle, dokud nebudeš vyzbrojen mocí z výsosti. Žádný člověk nebude mít úspěch při záchraně duší, dokud v něm nebude působit Kristus a dokud se nezbaví svého vlastního já.

Kristův služebník by měl být důkladně připraven ke všem dobrým skutkům. Tvé úsilí uboze ztroskotalo. Ve své rodině musíš projevit onu laskavou ohleduplnost, onu něhu, lásku, velkorysost, ušlechtilou shovívavost a pravou zdvořilost, která hlavě rodiny sluší. Pak můžeš úspěšně přivádět lidi ke Kristu. Nedostává-li se ti moudrosti vést několik svých nejbližších, jak můžeš úspěšně spravovat větší společnost, která nemá o tebe zvláštní zájem? Je třeba, aby tvá manželka byla opravdově a důkladně obrácena k Bohu. Ani jeden z vás neumí správně reprezentovat naši víru. Oba potřebujete důkladné obrácení.

Odchod z díla byl by nyní pro tebe nejlepší. Bratře R, nemáš ani vytrvalost ani mravní páteř . Velice postrádáš těch rysů charakteru, který v této době dílo Boží velice potřebuje. Nedostal jsi onu výchovu v praktickém životě, kterou nutně potřebuješ, máš-li mít úspěch jako praktický služebník Kristův. Tvé vzdělání bylo v mnohém ohledu pochybné. Tvoji rodiče nevystihli tvůj charakter, ani tě nevychovali k tomu, abys přemohl jeho vady a získal vyrovnaný charakter. Aby v tobě vychovali pevnost, sebezapírání, sebeovládání, pokoru a mravní sílu. ^{3T 557} Velice málo víš o praktickém životě a o vytrvalosti v těžkostech. Máš silnou touhu odporovat názorům jiných a prosazovat své vlastní názory. To je výsledek tvé soběstačnosti a následování vlastních náklonností v mládí.

Neznáš sám sebe, ani své omyly. Nechceš být žákem, ale máš velkou touhu učit. Utváříš si vlastní názory a tvrdošijně ulpíváš na svých zvláštních představách. Prosazuješ své vlastní názory, které jsou podle tvého náhledu důležitější, než zkušený úsudek mravních a v díle osvědčených lidí. Lichotila ti myšlenka, že máš schopnosti, které lze pochválit a které by mohly udělat z tebe vzácného muže. Ale tyto schopnosti se neosvědčily a nedokázaly. Máš jednostranné vzdělání. Nemáš žádnou náklonnost ani lásku k domácím, každodenním životním povinnostem. Tvou kazatelskou práci by stačila znehodnotit sama tvoje lenost, kdyby zde nebylo jiných důvodů. Dílo nepotřebuje tolik kazatelů, jako pracovníků. Ze všech životních povolání ani jedno nevyžaduje tak věrných, vytrvalých, sebeobětavých pracovníků, jako dílo Boží v těchto posledních dnech.

Snaha získat věčný život převyšuje každý jiný zájem. Bůh nepotřebuje ve svém díle lidi loudavé. Varovné dílo, aby hříšníci utekli před budoucím hněvem, vyžaduje vážné lidi, kteří cítí tíhu zodpovědnosti za duše a kteří se nebudou při každé příležitosti vymlouvat, aby se vyhnuli těžkostem, anebo aby opustili dílo. Kdejaká malicherná překážka, jako nepříjemné počasí, nebo domnělá nemoc, je bratru R dobrá k tomu, aby se vyhnul práci. Dokonce žádá soucit a když vyvstávají povinnosti, do nichž se mu nechce z lenosti,často se vymlouvá na nemoc. Jeho nemoc pramení v lenosti a nechuti k práci, celý jeho organismus je ochromen nečinností. Mohl by mít dobré zdraví, kdyby věrně zachovával zákony života a zdraví a kdyby všechny své zvyky přizpůsobil světlu zdravotní reformy.

^{3T 558} Bratr R není mužem pro dílo těchto posledních dnů, dokud se úplně neobrátí. Bůh nepotřebuje kazatele, aby přinášeli varovné poselství světu a při tom aby byli neochotní zapojit se do tělesné práce. Ve svém díle potřebuje pracovníky skutečné, vážné, sebezapíravé, kteří něco dovedou.

Bratře R, tvé zvěstování pravdy jiným bylo naprostým omylem. Povolává-li Bůh člověka, nedopustí se tak velikého omylu, aby přijal někoho s tak nepatrnou zkušeností v praktickém životě i v duchovních věcech, jaké jsi měl ty. Dovedeš mluvit, pokud jde jen o mluvení, ale Boží dílo vyžaduje muže posvěcené a silné. Tyto povahové rysy můžeš pěstovat. Můžeš je získat, budeš-li chtít. Vytrvalým pěstováním opačných rysů, než jsou ty, v nichž nyní klesáš, si zvykneš přemáhat ty nedostatky svého charakteru, které s tebou rostly. Pouze jít a tu a tam mluvit lidem, neznamená pracovat pro Pána. V tom není žádná skutečná práce.

Ti, kdo pracují pro Pána, toto dílo teprve jen začali, když za kazatelnou přednesli kázání. Pak přichází skutečná práce, navštěvování lidí v domácnostech, rozhovor s členy rodin, modlitba s nimi a bližší přístup k těm, jimž chceme být k požehnání. Kristův služebník neztratí nic ze své důstojnosti, bude-li bdít, pozorovat a uvědomovat si, jaké každodenní těžkosti a nesnáze tísní rodiny, které navštěvuje, budeli užitečný a vynasnaží-li se jim pomoci, kde jim v práci pomoci může. Tak může šířit vliv, aby odzbrojil odpor a odstranil předsudky; to však nedosáhne i kdyby byl v každém jiném ohledu úspěšným kazatelem Kristovým.

Naši mladí kazatelé nemají na starosti psaní, které měli starší a zkušenější pracovníci. Nenesou mnohé zodpovědnosti, které zatěžují mysl a vyčerpávají člověka. Ale právě tyto zodpovědnosti zdokonalují křesťanskou zkušenost, propůjčují mravní sílu a moc, a pomáhají k úspěchu těm, kteří jsou zapojeni do Božího díla. ^{3T 559} Vyhýbání se těžkostem a nepříjemným zodpovědnostem nikdy z kazatelů neudělá silné muže, na něž se lze v náboženské krizi spolehnout. Mnozí naši mladí kazatelé jsou v díle Božím slabí jako malé děti. A někteří učitelé pravdy nejsou schopnými pracovníky, za něž by se nebylo třeba stydět. Nezískali sílu ze zkušeností, která se získává v boji proti odporu. Omlouvali se, aby nemuseli vynaložit námahu, která by posílila jejich mravní svaly a dala jim duchovní moc. A právě toto je ta zkušenost, kterou potřebují, mají-li dosáhnout plnost postavy mužů v Ježíši Kristu. Nezískávají žádnou duchovní sílu, když odsouvají povinnosti a zodpovědnosti a oddávají se lhostejnosti, sobeckému pohodlí a zálibám.

Bratru R nechybí schopnost vyjádřit své myšlenky, ale chybí mu duchovnost a pravá svatost srdce. Sám se nenapil z hlubokého Zdroje pravdy. Kdyby byl využil převzácné chvíle studiem Božího slova, mohl být dnes schopným pracovníkem; je však příliš líný důkladně přemýšlet a poznat důvody naší naděje. Spokojuje se s materiálem, který připravila jiná hlava a jiné péro a používá jejich hotových myšlenek bez vlastní duševní námahy, pečlivého přemýšlení a vlastního modlitebního soustředění.

Bratr R nemá rád tvrdou námahu ani při studiu Písma, ani při tělesné práci. Dává přednost snadnější cestě a dosud ze zkušenosti nezná nic z těžkostí Božího díla. Snadněji se mu opakují myšlenky jiných, než aby sám pilně prozkoumal pravdu. Příprava k službě vyžaduje osobního úsilí, důkladnou duševní námahu a hlubokou posvěcenost dílu.

Kristus říká: „Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude čím bude osolena?“ Mt 5,13. Slaná chuť soli je Boží milost. Všechno úsilí, vynaložené na poklad pravdy, má jen nepatrnou cenu, dokud je neprovází Duch Boží. Ze zvěstováni pravdy jsi si učinil dětskou hru. ^{3T 560} Pořád jsi přemýšlel o vlastním pohodlí, zálibách a vlastních náklonnostech. Ty a tvoje manželka nemáte pravou představu o svatosti Božího díla. Více uvažuješ o tom, jak se věnovat svým představám a přemýšlíš, jak ukojit své touhy po pohodlí a zálibách, než pustit se do neúprosných povinností života, obzvláště při šíření varovného poselství světu o přicházejícím soudu.

Ty jsi viděl bratra S klesajícího pod břemenem povinností a unaveného tělesnou námahou, ale tobě bylo natolik milejší vlastní pohodlí a touha zachovat si vlastní důstojnost, že jsi uhnul a omluvil se, aby ses nemusel chopit povinností, které někdo vykonat musel. Celé dny jsi promarnil v pohodlí a lenošení, aniž jsi byl někomu užitečný a pak tvé svědomí bez výčitek dovolilo příjmout mzdu z Boží pokladny, za čas promarněný v lenosti.

Svým počínáním jsi dokázal, že nemáš vznešenou představu o posvátných věcech. Olupoval jsi Boha a nyní bys měl usilovat o hluboké pokání. Nesnaž se poučovat jiné. Budeš-li obrácen, pak můžeš být schopen posilovat své bratry. Bůh však nepotřebuje na své vinici lidi tvého charakteru. Odstraníš-li chyby svého charakteru a budeš-li nést pečeť Boží, pak můžeš pracovat pro dílo Boží. Musíš se téměř všemu učit a k tomu máš jen krátký čas. Kéž ti Bůh pomůže, abys mohl vážně pracovat. Napsala jsem mnohem více o všeobecných zásadách, ale nemám čas nyní ti to dát.