Bratře S, dne 10.12.1871 mi bylo ukázáno, že ve svém charakteru máš vážné nedostatky. Neuvědomíš-li si je a nepřekonáš-li je, způsobí tvou zkázu a ty nejen, že budeš vážen na váhách svatyně a nalezen sám lehkým, ale tvůj vliv rozhodne i o jiných. Ty s Kristem ani neshromažďuješ ani nerozptyluješ.

^{3T 244} Bylo mi ukázáno, že máš hluboce zakořeněnou lásku k světu. Milování peněz je kořenem všeho zla. Namlouváš si, že s tebou je všechno v pořádku, zatímco to není pravda. Bůh vidí jinak než člověk. On hledí do srdce. Jeho cesty nejsou naše cesty, ani Jeho myšlenky nejsou naše myšlenky. Příliš mnoho pečuješ o získání peněz. Tato ničivá vášeň si tě podmanila a přemohla tvou lásku k pravdě. Celé tvé nitro je poskvrněno milováním peněz. Tvá láska k pravdě a jejímu zvěstování je velice slabá. Celý tvůj život je spoután s pozemskými statky.

Poznal jsi pravdu, jsi obeznámen s požadavky Písma, poznáváš Mistrovu vůli, neboť ti ji jasně zjevil. Ale tvé srdce není nakloněno jít za světlem, které osvěcuje tvou cestu. Jsi příliš domýšlivý. Sobecká láska převyšuje tvou lásku k přítomné pravdě. Tvá sebedůvěra a soběstačnost ti jistě způsobí záhubu, neuvědomíš-li si svou slabost a poblouzení a nebudeš-li usilovat o nápravu. Jsi svévolný. Umíněně následuješ vlastní vůli a nechť by názory jiných byly jakkoli správné a tvůj úsudek nesprávný, nedovedeš ustoupit. Pevně se přidržuješ svého povýšeneckého názoru, bez ohledu na úsudek jiných. Ráda bych, abys mohl vidět nebezpečí, které tě čeká na konci této cesty. Kdyby ti Duch Boží osvítil zrak, viděl bys to všechno jasně.

Tvá manželka miluje pravdu; je to praktická a zásadní žena. Ty ji však nedovedeš ocenit. Všechno své úsilí věnovala pro blaho celé rodiny, ale ty jsi jí nedůvěřoval a zanedbal jsi povinnost radit se s ní. Většinou si necháváš všechno pro sebe, své srdce nerad otvířáš své ženě a nesdílíš s ní své myšlenky, svou skutečnou víru a pocity. Jsi tajnůstkář. Tvoje manželka nemá ve tvé rodině ono čestné místo, které si zasluhuje a které dovede zastat.

^{3T 245} Domníváš se, že tvoje manželka by se neměla míchat do tvých plánů a administrace; příliš často prosazuješ svou vůli a své plány proti jejím. Počínáš si, jakobys měl právo utápět její osobnost ve své. Nejsi spokojen, jedná-li samostatně podle vlastního rozhodnutí. Za svou osobu odpovídá Bohu jenom ona sama. Musí se řídit vlastním svědomím. Příliš často chceš být svědomím nejen jejím, ale i svých dětí. Bůh má větší nároky na tvou manželku než ty. Ona musí utvářet svůj vlastní charakter, za jehož rozvoj odpovídá Bohu.

Tvou povinností je budovat svůj vlastní charakter, za jehož rozvoj odpovídáš Bohu. Máš panovačné sklony a diktátorského ducha, což neodpovídá vůli Boží. Nesmíš být tak panovačný. Pyšníš se svým jemným vkusem a organizační schopností. Máš vznešené myšlenky, ale ony nepronikly do tvého charakteru a jednání. Nedosáhl jsi vyrovnaného charakteru. Máš správné představy o pořádku a spořádanosti. Tyto skvělé duševní vlastnosti byly zneužitím oslabeny. Nepodřídil ses podmínkám Božího slova, aby ses stal Božím synem. Všechna Boží zaslíbení jsou podmíněna. „Protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán: a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí. Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží“. 2.K 6,17.18; 7,1. Tuto zkušenost musíme teprve získat. Rád setrváváš ve společnosti nevěřících a nasloucháš jejich rozhovorům a účastníš se jich; kdybys měl ducha Ježíšova, neprodléval bys ve společnosti těch, kteří nemají lásku k Boží pravdě.

^{3T 246} Uvědomil sis, že určité překážky bránily tvým dětem stát se křesťany, a podle tvého náhledu to zavinili jiní. V tomto ohledu však nebuď na omylu. Kdyby jim už nic jiného nepřekáželo a nestálo v cestě, tvůj vlastní vliv na to stačil. Tvůj příklad a tvé chováni nemohlo děti utvrdit ve víře, že jednáš podle svého vyznání. Tvé rozmluvy s nevěřícími byly tak nízké a lehkovážné, plné žertování a šprýmů, že tvůj vliv by je nikdy nemohl povznést. Tvé jednání vůči jiným nebylo vždy nejčestnější. Nemiloval jsi Boha celým svým srdcem, myslí, sílou a bližního jako sebe samého. Kdyby vše záleželo jen na tobě, hnal by ses vpřed, bez ohledu na své blížní. Každý takto získaný peníz ti bude dřív nebo později k zlořečenství. Bůh zaznamenává každý nespravedlivý čin, ať je spáchán na věřícím, nebo nevěřícím, a on to nepřehlédne. Osídlem ti je sklon k ziskuchtivosti. Tvé jednání vůči spolubližním neobstojí na soudu.

Tvůj křesťanský charakter je poskvrněn lakotou. Tyto skvrny nutno odstranit, jinak ztratíš věčný život. Všichni jsme povinni vykonat určité dílo pro Mistra; všichni máme používat hřivny. I nejprostší a nejchudší z učedníků Ježíšových může být pro jiné požehnáním. Takoví lidé si nemusí uvědomovat, že konají něco zvlášť dobrého, ale svým podvědomým vlivem mohou uvést do pohybu proudy požehnání, které se budou šířit a rozhojňovat; blažený vliv jejich slov a důsledného jednání jim nemusí být znám do chvíle posledního účtování. Neuvědomují si a nevědí, že konají něco významného. Nemusí myslet na úspěch a znepokojovat se jím. Stačí, půjdou-li vpřed bez mnohomluvné, marné chlouby a vytahování, a budou-li tiše a věrně konat dílo, které jim určila Boží prozřetelnost a neztratí odměnu. To platí i pro tebe. ^{3T 247} Památka tvého života bude zapsána do knihy záznamů zvítězíš-li však nakonec, spasení budou také ti, jimž ku spáse pomohl i tvůj vliv, tvé sebezapření, vhodná slova a důsledný křesťanský život. Při konečném udílení odměn, všem podle jejich skutků, vykoupení ti budou žehnat a Mistr řekne: „To dobře, služebníče dobrý a věrný, vejdiž v radost Pána svého“. Mt 25, 21.

Ve světě je skutečně plno spěchu, pýchy, sobectví, lakoty a násilí. Může se nám zdát, že je marněním času a námahy snažit se včas i nevčas a při všech příležitostech promluvit ušlechtile, čistě, upřímně a posvěceně tváří v tvář zmatku, uspěchanosti a boji. A přece vhodně promluvená slova pocházející z posvěcených srdcí a úst a podepřena zbožným, důsledným chováním, budou jako jablka na zlatém podnosu. Byl jsi jedním z mnoha marnomluvných a světsky smýšlejících lidí. Někdy jsi mluvil nerozvážně a choval ses lhostejně. Snažil ses, abys vypadal jako křesťan v očích nevěřících. Někdy jsi mluvil o pravdě, ale tvá slova nepřinášela onen vážný, hluboký zájem, který by zapůsobil na srdce. Lehkovážné poznámky pomohly lidem postřehnout, že tvá víra není pravá, a že nevěříš pravdám, které vyznáváš. Klidné a správně zaměřené svědectví o pravdě, pocházející z čístého srdce, významně pomůže odzbrojit odpor a získat lidi. Avšak unáhlenost, sobeckost a rozčilení spíše odpuzuje od pravdy a vzbuzuje odpor.

Neměl bys očekávat mimořádné příležitosti nebo zvláštní schopnosti dřív, než začneš pro Pána vážně pracovat. Nestarej se o to, co si o tobě bude myslet svět. Jsou-li tvá slova a zbožné obcování živým svědectvím o čistotě a upřímnosti tvé víry, lidé postřehnou, že jim chceš být ku požehnání a blahodárný vliv tvého svědectví se neztratí.

^{3T 248} Kristův služebník v každém odvětví křesťanské služby bude slovem i příkladem působit spásným vlivem na ostatní. Dobré símě může nějaký čas bez známek života ležet ve studeném, světském a sobeckém srdci, ale často na takové srdce působí Duch Boží, zalévá je nebeskou rosou a dlouho skryté semeno vzklíčí a konečně přinese ovoce k Boží slávě. Nevíme, zda v našem životě přinese užitek. My ubozí smrtelníci jsme nebyli povolání k tomu, abychom tyto otázky řešili. Kdybys byl v temnotě a nevědomosti, nebyl bys vinen. Měl jsi však velké světlo, slyšel zvěst pravdy, ale nejsi činitelem slova.

Kristův život je nám všem vzorem. Máme následovat vzor Jeho sebezapíravé, sebeobětavé a nezištné dobrotivosti. Celý Jeho život je nedostižný příklad Jeho veliké lásky a ponížení pro spásu hříšného člověka. Kristus říká: „Jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého“. Jak může naše sebezapírání, obětavost a dobročinnost snést srovnání s Kristovým životem? Ježíš říká svým učedníkům: „Vy jste světlo světa“ „Vy jste sůl země“. Je-li to naší příležitostí, naší povinností a přesto jsme nositeli temnosti a nevěry, jak strašnou odpovědnost neseme! Máme možnost šířit světlo nebo temnotu. Nevyužité světlo od Boha a neochota získat poznání a pravou svatost podle zjeveného světla nás může jen obvinit a zanechat v temnotě, podle míry světla a pravdy, kterou jsme nevyužili. Charakter a skutky vyznávajících křesťanů v dnešní porušené a nebezpečné době nesnesou zkoušku světla, které je teď osvěcuje. Mezi Kristem a Beliálem není shody; není spojení mezi světlem a temnotou. Jak tedy může být v souladu duch Kristův s duchem světa? Hospodin, náš Bůh, je Bůh horlivý. Požaduje upřímnou lásku a bezvýhradnou důvěru těch, kteři vyznávají, že ho milují. Žalmista říká: „Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán“. Žalm 66,18

^{3T 249} Ty jsi stál přímo v cestě spasení svých dětí. Jejich nezájem o náboženství přisuzuješ jiným příčinám a nikoliv té pravé. Tvůj příklad jim je kamenem úrazu. Podle tvého ovoce, tvých slov a skutků vědí, že nevěříš v blízký příchod Kristův. Někteří z nich neváhají zlehčovat si myšlenku blizkého příchodu Kristova a krátkosti času. Spokojují se, děláš-li dobré obchody. Myslí si, že otec vyniká ve svém poslání, že ho níkdo nepředstihne a řídí se tvým příkladem. Víra sama, bez skutků, je mrtvá. Peníze ti daly moc a tys tuto moc zneužil v neprospěch jiných. Tvé obchodní jednání nebylo čestné a spravedlivé vůči přátelům. Pro svůj obchod jsi obětoval jméno, pověst křesťana a čestného člověka. Čestným obchodováním se ti peníze nehrornadily dost rychle, aby ukojily tvůj hlad po zisku a proto jsi často v honbě za ziskem neváhal těžit i z nouze chudých lidí, čímž jsi jim břímě života jen přitěžoval. Důkladně se nad tím zamysli, bratře S. Pro pozemský zisk ztrácíš příliš mnoho. V pokušení ztrácíš předně čestnost a duchovní sílu. Je to zisk nebo ztráta? Jsi takovým obchodováním bohatší, nebo chudší? Je to strašná ztráta, neboť míra pozemského zisku je mírou ztráty pokladu shromážděného v nebesích.

Každá příležitost pomoci nuznému bratrovi nebo dílu Božímu při šíření pravdy je perlou, kterou můžeš předem poslat a bezpečně si odložit v nebeské bance. Bůh tě zkouší a prověřuje. Štědře tě obdarovával a nyní pozoruje, k čemu toho použiješ; pomůžeš-li nuzným a uvědomíš-li si věrně šafařit svěřenými prostředky. Každá správně využitá příležitost rozhojňuje tvůj nebeský poklad. ^{3T 250} Avšak sebeláska tě svedla k tomu, aby si dával přednost pozemskému majetku, třeba i za cenu nebeského. Dal jsi spíše přednost pokladům, které kazí mol a rez, před poklady, které přetrvávají věčnost. Přednostně smíš uplatnit něžný soucit a být k požehnání jiným, ale bůh tohoto světa ti tak zaslepil oči, že nepostihuješ tento převzácný klenot - požehnání, které lze získat konáním dobra, obohacováním se v dobrých skutcích, s pohotovostí rozdávat, s ochotou sdílet a klást spolehlivý základ pro budoucnost, abys mohl získat věčný život. Ohrožuješ vlastní duši, neboť promarňuješ vzácné příležitosti získat nebeský poklad. Skutečně bohatneš svou nadměrnou šetrností? Bůh tě zkoumá a záleží na tobě, zda ze zkoušky vyjdeš jako zlato, nebo jako bezcenný odpad. Kdyby čas zkoušky končil dnes, jak by vypadal tvůj životní záznam? Ani haléř svého zisku nemůžeš odnést. Provázela by tě kletba každého nespravedlivého činu. V Božím zrcadle všechno tvé obchodní chytráctví se jeví jako cesta do záhuby. Lakota je modloslužba.

Tvou jedinou nadějí je pokora srdce před Bohem. „Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši uškodil?“ Mk 8,36. Prosím tě, nezavírej oči před svým nebezpečím. Nepřehlížej vyšší duchovní zájmy, požehnané a slavné výhledy lepšího života. Úzkostliví a světským ziskem oslepení lidé jsou nerozvážní. Od nesmrtelného, nehynoucího pokladu se odvracejí k příjemným světským zájmům. Lesk a sláva tohoto světa zotročují jejich mysl, takže nedoceňují věčné věci. Usilují o to, co není chlebem, zatímco za poslušný život Ježíš nabízí mír, naději a nekonečné požehnání. Všechny pozemské poklady by nestačily vyvážit tyto převzácné dary. ^{3T 251} Lidé se nemoudře odvracejí od nebeského vlivu. Kristus zachová jména všech, kteří žádnou cenu nepokládali za příliš velikou, aby Mu ji obětovali na oltář víry a lásky. Vždyť On pro padlé lidstvo obětoval všechno. Na svých dlaních má vyryta jména poslušných, sebeobětavých a věrných. Nevyplivne je z úst, ale přímluvně bude za ně prosit 0tce. Zůstane-li vlastní pyšné já stranou, jejich vzpomínka nezahyne a jejich jména budou nesmrtelná. Chceme-li být sami štastní, musíme žít pro štěstí jiných. Dobře je podělit se se všemi hřivnami a láskou ve vděčné odevzdanosti Kristu a touto cestou hledat štěstí tu a nesmrtelnou slávu tam.

Dlouhá noc čekání, únavy a těžkostí téměř pominula. Kristus brzy přijde. Připrav se, Boží andělé tě chtějí odvrátit od vlastních zájmů a od pozemských věcí. Nechť neusilují nadarmo. Potřebuješ víru, živou víru, víru působící skutky a očisťující duši. Pamatuj na Golgatu a onu nekonečnou oběť přinesenou za člověka. Ježíš tě dnes zve, abys přišel k Němu takový, jaký jsi; On chce být tvou silou a trvalým přítelem.