Adresováno dvěma mladým lidem.

Posledního prosince mi bylo ukázáno nebezpečí a pokušení mládeže. Dva mladší synové otce potřebují být obrácení. Denně potřebují umírat vlastnímu já. Pavel, věrný apoštol, měl každodenně novou zkušenost. Řiká: „Denně umírám“. Tito mladí lidé potřebují právě tuto zkušenost. Jsou v nebezpečí, že budou přehlížet přítomné povinnosti a zanedbávat výchovu podstatně důležitou pro praktický život. Knižní vzdělání pokládají za všedůležité pro úspěšný život.

Tito mladí mužové přehliží své domácí úkoly. Nenaučili se plnit domácí úkoly, což bylo jejich povinnosti. Mají věrnou, praktickou matku, která nesla mnohá břemena, které jí děti neměly dovolit nést. V tomto ohledu nectili svou matku. Nedělili se o břemena svého otce, což bylo jejich povinností, a tim zanedbali patřičnou úctu k němu. Řídili se spíše náklonností,než povinností. ^{3T 222} Žili sobecky, vyhýbajíce se břemenům a práci a nezískali vzácnou zkušenost, bez níž nemohou mít v životě úspěch. Neuvědomili si důležitost věrnosti v malých věcech a nepociťovali nutnost být čestnými vůči rodičům, důkladnými a věrnými v nepatrných povínnostech života, které před nimi leží. Přehlížejí všední znalosti pro praktický život tak velice potřebné.

Chtějí-li být tito mladí lidé někde požehnáním, pak by to mělo být doma. Povolují-li svým náklonnostem, místo aby se dali vést opatrným rozhodnutím zdravého rozumu a osvíceného svědomí, nemohou být požehnánim pro společnost, ani rodině svých rodičů. Jejich vyhlídky v tomto světě i ve světě budoucim mohou být ohroženy. Mnozí mladí lidé získávají dojem, že jejich mládí není určeno pro svědomitou práci, ale jen pro rozptýlení ve sportu, veselosti, šprýmováni a pošetilých zábavách. Jsou i takoví, kteří žijí jen pro hodováni a rozkoš, a nemyslí na nic jiného, než na chvilkové rozkoše. Jejich touha po zábavě, jejich láska k společnosti, záliba v marných řečech, smíchu a uvolněných mravech se stále více rozmáhá. Ztrácejí všechen zájem o střizlivé skutečnosti života a domácí povinnosti jim případají nezajímavé. Jejich mysl nenachází dostatek rozptýlení, jsou neklidní, těkaví a podráždění. Tito mladí lidé by si měli pokládat za povinnost učinit domov šťastným a radostným. Měli by do domácnosti vnášet sluneční jas,místo stínů zbytečných nářků a nešťastné nespokojenosti.

Tito mladí lidé by měli pamatovat, že jsou odpovědni za všechny přednosti z nichž se těšili a měli by si uvědomit svou odpovědnost za zužitkování času a neměli by zapomínat, že musí vydat přesný počet z toho, jak hospodařili se svými schopnostmi. Mohou se pát: „To nemáme mít nějakou zábavu nebo rekreaci? Máme jen pracovat, pracovat a pracovat“? 3T 223 Každé pobavení, při němž mohou u víře žádat o Boži požehnání, nebude nebezpečné. Avšak každé pobavení, které jim nedovoluje modlit se v komůrce, nebo při rodinné pobožnosti, nebo v modlitebních shromážděních, je pochybné a nebezpečné. Změna tělesné práce, která by značně vyčerpala fyzické síly, může být na čas velice žádoucí, mají-li znovu pracovat a úspěšně vykonávat své povinnosti. Úplný odpočinek snad nemusí být ani nutný. Svůj vzácný čas nesmíme promarnit ani tehdy, jsme-li unaveni. I tehdy lze přece konat něco méně vyčerpávajícího, co může být k požehnání jejich matce a sestrám. Usnadněním jejich starostí, převzetím těžkých břemen mohou najít potěšení, které jim poskytne pravé štěstí. Jejich čas nebude pak promarněn malichernostmi,nebo v sobeckých požitcích. Svého času mohou vždy využít k prospěchu; mohou čerpat osvěžení ve změně a přece vykupovat čas, takže každá chvíle přinese někomu něco dobrého.

Vy jste se domnívali, že je krajně důležité získat vědecké vzdělání. V nevědomosti není ctnost a vzdělání nemusí nutně narušit křesťanský růst, vyhledáváte-li ho ze zásady a za správným účelem, a cítíte-li, že jste Bohu zavázáni použít svých schopností pro blaho jiných k Boží větší slávě. Poznání vám pomůže dosáhnout tohoto cíle. Pomůže vám uplatnit schopnosti, které vám dal Bůh a použít jich v Jeho službě.

Ale, mladí muži, dosáhnete-li i vysokého vzdělání a nepoužijete-li je prakticky, nedosáhnete svého cíle. Jsteli při získávání vzdělání tak zaneprázdněni studiem, že zanedbáváte modlitbu a náboženské předměty, zanedbáváte blaho své duše. Přestáváte-li se učit v Kristově škole, pak prodáváte své prvorozenství za mísu čočky. ^{3T 224} Cíl, pro který vzděláni získáváte, neměli byste ztrácet ani na chvíli ze zřetele. Měli byste se snažit rozvinout a usměrnit své schopnosti tak, abyste byli užitečnější a abyste byli podle svých schopností k největšímu požehnání jiným. Jestliže vás vzdělání vede k sebelásce a k neochotě nést těžkosti života, pak by vám bylo lépe bez něho. Milujete-li a zbožňujete-li knihy a dovolíte-li, aby vás natolik odváděly od povinností, že cítíte neochotu odpoutat se od studií a četby pro důležitou práci, kterou někdo musí vykonat, pak byste měli krotit své studijní zájmy a zvyknout si konat úkoly, o které se nyní nazajímáte. Kdo je věrný v malých věcech, bude také věrný ve velkých.

Musíte si vypěstovat lásku a náklonnost ke svým rodičům, bratřím a sestrám. „Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, poctivostí se vespolek předcházejte. V pracech neleniví, duchem vroucí, Pánu sloužíce. Nadějí se veselíce, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční. V potřebách se svatými se sdělujíce, přívětivosti k hostem následujíce“ Ř 12,10-13. Mladí muži, nemůžete si dovolit obětovat své věčné zájmy studiu. Naši učitelé vás mohou podněcovat pochvalou a satanovo chytráctví vás může oklamat. Krok za krokem můžete stoupat po žebříku skvělých výkonů a získávat pochvalu svých učitelů, ale vaše vzdělání v duchovním životě, v náboženských zkušenostech bude upadat. Vaše jména budou zaznamenána před svatými, vznešenými anděly a před Stvořitelem vesmíru, Kristem, Majestátem nebes, v ubohém světle. Záznam hříchů, omylů, pádů, nedbalosti a neznalosti duchovního poznání bude takový, že Otec a jeho Syn, Ježíš, náš Obhájce a sloužící andělé budou se stydět pokládat vás za dítky Boží.

Navštěvováním školy jste vystaveni různým pokušením, jež by vám v otcovském domě pod pečlivým dohledem bohabojných rodičů nehrozila. ^{3T 225} Jestliže jste doma dvakrát nebo třikrát denně prosili o milost, abyste unikli porušenosti, která je ve světské žádostivosti, potřebujete se při studiu modlit mnohem vážněji a vytrvaleji. Při studiu jste vystaveni pokušením a nakažlivým vlivům, které převládají ve školách tohoto porušeného věku. Vaše okolí je mnohem nepříznivější pro utváření křesťanského charakteru.

Mladí lidé nemají dostatek síly křesťanského charakteru; obzvlášťě je tomu tak u A 0. Není duševně vyrovnán, zakořeněn a založen na pravdě. Tak chabě se přidržel Boha, že nepřijímal sílu a světlo shůry, ale vnášel jen temno do své duše. Tolik slyšel mluvit o nevěře a tak málo se zajímal o pravdu, že není připraven vydat počet ze své naděje. Je nestálý jako třtina klátící se ve větru. Je laskavý v srdci a přece miluje lehkovážné řeči, lenost a společnost svých mladších přátel. Povoloval tomuto sklonu i za cenu svého duševního zájmu. Je důležité, můj bratře, aby ses vyhýbal společnosti nevěřící mládeže. Vzdělání tvého rozumu a srdce v souvislosti s povinnostmi praktického života vyžaduje, abys větší část svého času trávil v společnosti těch, jejichž rozhovory a víra posílí tvou víru a lásku k pravdě.

Chtěl jsi odhodit pouta, které ukládá víra v pravdu, ale neodvažoval ses k velkorysé nevěře. Příliš často lehkomyslnost světa a společnost těch, kteří nemilují pravé společenství a náboženství, byla předmětem tvých zálib a tys byl cele zaujat těmi, kteří tupí pravdu. Nemáš dostatečně silnou víru a sílu, abys mohl obstát v takové společnosti. Abys promarnil čas, povoloval jsi lehkovážnosti, která ti škodila tím, že zatemnila svědomí. Miluješ pochvalu. Získáš-li ji čestným způsobem, není to tak hříšné; jsi však v nebezpečí klamat sebe i jiné; v tomto ohledu se musíš mít na pozoru a snažit se pochvalu, kterou přijímáš skutečně si zasloužit. ^{3T 226} Dostane-li se ti uznání pro tvé zdravé zásady a mravní hodnotu, pak je to tvůj zisk. Jsi-li však rozmazlován, hýčkán a polichocen pro své jasné výroky, vhodné poznámky a proto, že jsi milý, živý a vtipný a ne pro rozumovou a mravní sílu, pak na tebe budou citliví zbožní lidé pohlížet spíš s politováním než závistí. Měl by ses mít na pozoru před lichocením. Kdokoli je tak pošetilý, že ti lichotí, nemůže být tvým skutečným přítelem. Tvoji praví přátelé tě budou napomínat, prosit a varovat a kárat tvé nedostatky.

Svou mysl jsi otevřel temné nevěře. Zavři ji v bázni Boží. Hledej důkazy, pilíře naší víry a pevně se jich chop. Potřebuješ důvěru v přítomnou pravdu, neboť ona ti bude kotvou duše. Posílí tvůj charakter a propůjčí mu šlechetnou důstojnost, která si vyžádá úctu. Zvykej si být pilný. V tom máš vážné nedostatky. Ty i tvůj bratr máte skvělé představy o úspěchu, ale pamatujte, že vaše jediná naděje je v Bohu. Vaše výhledy se mohou občas zdát lichotivé, ale představy, které vás povznáší nad jednoduché, prosté domácí povinnosti, jakož i nad povinnosti náboženské, vám připraví pád. Vy, moji milí přátelé, potřebujete pokořit svá srdce před Bohem a získávat bohatou a vzácnou zkušenost křesťanského života dalším poznáváním Pána a šířením požehnání pro jiné každodenním životem čistoty, ušlechtilé poctivosti a důkladnosti při plnění křesťanských úkolů a povinností praktického života. Máte povinnosti v domácnosti, máte úkoly, jichž jste se dosud ani nedotkli.

Co rozséváte, to sklidíte. Tito mladí lidé nyní zasévají símě. Každý skutek jejich života, každé promluvené slovo je semenem k dobrému nebo k zlému. Jaké bude símě, taková bude úroda. Budou-li pěstovat prchlivé, smyslné, zvrácené touhy, nebo odevzdají-li se ukájení chuti nebo náklonnosti svého neposvěceného srdce, budou-li pěstovat pýchu a nesprávné zásady a hýčkat nevěrnost a rozptýleni, budou mít hojnou sklizeň výčitek, hanby a zoufalství.

^{3T 227} Andělé Boží chtějí vést tyto mladé muže, aby volali k Hospodinu se vší upřímnosti „Buď vůdcem mé mladosti“. Andělé jim chtějí pomoci a snaží se vysvobodit je z osídel satana. Mohou získat nebe, budou-li se ho snažit dosáhnout. Mohou získat korunu věčné slávy, obětují-li všechno pro nebesa.